Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP  → Studium → Studentská Vědecká Konference → Studentská vědecká konference v roce 2017
iduzel: 42602
idvazba: 46328
šablona: stranka
čas: 25.10.2021 11:47:43
verze: 4927
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference v roce 2017

Selektivní hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy

Autor: Balabánová Katarína
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš, Ph.D.

Vzhľadom na obmedzené množstvo svetových zásob ropy a na zvyšujúce sa nároky na životné prostredie sa v posledných rokoch dostáva do popredia biomasa ako obnoviteľný zdroj energie. Táto práca sa zatiaľ teoreticky zaoberá možnosťou spracovania biomasy pyrolýzou za vzniku bio-oleja, ktorý však vzhľadom na jeho vlastnosti nie je možné použiť ako fosílne palivo. Preto sa zaoberá aj možnosťou vylepšenia týchto vlastností a stability bio-oleja hydrodeoxygenáciou, kde sa počas tohto procesu odstráni okrem iného veľké množstvo kyslíka za prítomnosti vhodných sulfidických katalyzátorov. Pri hydrodeoxygenácii bio-oleja je veľmi dôležitý vhodný výber katalyzátora a takisto aj zamedzenie možnosti deaktivácie katalyzátora.  áver práce obsahuje hodnotenie hydrogenovaného produktu ako aj príklad vedeckých výskumov v oblasti hydrogenácie bio-oleja.


Hydrotalcity jako katalyzátory pro výrobu biopaliv

Autor: Balková Aneta
Ročník: B2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Zdeněk Tišler

Hydrotalcity jsou přírodní nebo syntetické materiály s vrstevnatou strukturou odvozenou od hydroxidu hořečnatého (brucitu), kde je část kationtů nahrazena třímocným kationtem a vzniklý kladný náboj kompenzován anionty v mezivrstvách. V současné době nalézají tyto materiály využití jako heterogenní bazické katalyzátory pro řadu reakcí, kde nahrazují homogenní katalyzátory (roztoky NaOH). Při použití homogenních katalyzátorů dochází k produkci velkého množství odpadních vod a nejsou proto šetrné k životnímu prostředí.
Bazické katalyzátory jsou používány např. v aldolových kondenzacích, které jsou v současné době studovány jako možný způsob zpracování produktů biomasy s následnou konverzí (hydrodeoxygenací) na biopaliva 2. generace u kterých jsou na rozdíl od biopaliv 1. generace jsou zpracovávány odpadní složky např. ze zpracování dřeva, papíru, sláma, skořápky atd.
Tato práce se zabývá studiem aldolové kondenzace acetonu a furfuralu s využitím laboratorních a průmyslových Mg/Al hydrotalcitů jako heterogenních katalyzátorů a je zaměřena na hledání optimálních podmínek, především poměru Mg:Al a vlivu teploty kalcinace katalyzátoru, pro tuto reakci.


Možnosti uplatnění těžkého benzínu z FCC v rafinérských produktech

Autor: Čechová Klára
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Bc. Hugo Kittel, CSc. MBA.

Součástí některých jednotek FCC je redestilace hlavního produktu, tj. krakového benzínu, na užší frakce specifických vlastností. Frakci tzv. těžkého benzínu z FCC, s destilačním rozmezím 150 – 210 °C, lze v rafinériích kromě standardního mísení do automobilového benzínu (BA) využít i jako komponentu pro výrobu motorové nafty (NM) a leteckého petroleje (PL). Cílem práce bylo posoudit tyto možnosti na základě vlastností reálných vzorků.
V práci byl zpracován přehled rozhodujících vlastností uvedených paliv dle platných norem kvality. S použitím vzorků poskytnutých z rafinérie UNIPETROL v Kralupech n. Vlt. byly analyzovány důležité vlastnosti těžkého benzínu z FCC, základních frakcí používaných v rafinérii pro výrobu BA, NM a PL. Byly stanoveny vlastnosti uvedených finálních produktů a diskutovány základní limity pro mísení těžkého benzínu FCC, které se liší podle druhu paliva, do kterého je frakce přidávána. Z hlediska objemů je nejvýhodnější mísení těžkého FCC benzínu do NM. Těžký benzín z FCC zde do určité míry nahrazuje petrolejovou frakci, která pak může být využita k produkci leteckého petroleje. Z hlediska aktuálních cen, které jsou nejvyšší pro letecký petrolej,
je nejvhodnější mísení těžkého benzínu do leteckého petroleje, kde ovšem existuje omezení vyráběného objemu.


Čistenie kontaminovaných vôd zo skládok odpadov z kyselinovej rafinácie olejov

Autor: Česáková Jana
Ročník: M2
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. Pavol Daučík, CSc.

Práca bola zameraná na čistenie kontaminovaných vôd zo skládok kyslých smôl. Kyslé smoly sú odpady z výroby bielych olejov, ktoré sa vyrábali sulfonáciou cyklanických surovín. Vzorky  kontaminovaných vôd pochádzali z dvoch skládok kyslých smôl z bývalej rafinérie v Dubovej. V práci sa riešilo zachytávanie kyslých zložiek z kontaminovaných vôd na adsorbentoch. Porovnávala sa aktivita adsorbentov, ich schopnosť neutralizovať kyslé zložky a schopnosť odstrániť farebné ropné sulfonáty rozpustené v kontaminovanej vode. Zistila sa vhodná kombinácia adsorbentov, ktorá umožňuje neutralizáciu kontaminovanej vody a aj zachytenie farebných ropných sulfonátov.


Vliv teploty na stabilitu nízkoteplotních aditiv pro motorovou naftu

Autor: Hrušková Martina
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Dieselová paliva určená pro pohon motorových vozidel musí splňovat příslušné jakostní specifikace. Motorová nafta tak musí splňovat jakostní parametry normy ČSN EN 590 a směsná motorová nafta s přídavkem methylesterů mastných kyselin minimálně 30 % obj. musí splňovat podmínky normy ČSN 65 6508. Tyto normy mimo jiné udávají limitní hodnoty pro nízkoteplotní vlastnosti, které je nutné během zimního období upravovat. Úprava těchto vlastností se většinou provádí aditivací, tedy přidáním malého množství látky, která vylepší požadované vlastnosti. Aditiva používaná pro vylepšení nízkoteplotních vlastností mohou být teplotně nestabilní, což může negativně ovlivnit další sledovaný parametr paliv - oxidační stabilitu. Předkládaná práce se zabývá literární rešerší na toto téma a obsahuje informace o možnostech aditivace motorové nafty a směsné motorové nafty a možnostech stanovení oxidační stability těchto paliv.


Hydrorafinace biooleje z pyrolýzy biomasy

Autor: Itikeev Ravil
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. David Kubička, Ph.D., MBA

Pуrоlýzní biооlej je perspektivní аlternаtivоu fоsilních pаliv а v sоučаsné dоbě vstupuje jаkо prоdukt nа trh tоpnéhо оleje. Nа rоzdíl оd rоpných prоduktů, které оbsаhují převážně uhlоvоdíkу, biооlej оbsаhuje kyslíkaté slоžkу, jаkо kаrbоxуlоvé kуselinу, аldehуdу, ketоnу, furfurаlу, cukrу а slоučeninу оdvоzené оd ligninu. Chemická stаbilitа biооleje je proto оbecně nízká а závisí nа druhu vstupní surоvinу (biоmаsу) а pоdmínkách pуrоlýzу. Zlepšení slоžení а vlаstnоstí biооleje může být dоsаženо zprаcоváním celéhо оleje hуdrоgenаcí. Prоblémem hydrogenačního zprаcоvání je tо, že pуrоlýzní оlej je směs látek s velmi rozdílnou reaktivitou, které tak vуžаdují různé reakční pоdmínkу a katalyzátory pro dosažení maximální účinnosti. V současnosti jsou pro zpracování bioolejů studovány převážně sulfidické a kovové katalyzátory, na něž se zaměřuje tato práce.


Studium vlivu přípravy Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů na jejich strukturní a acidobazické vlastnosti

Autor: Janák Milan
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. David Kubička, Ph.D., MBA

Hydrotalcity jsou v současnosti intenzivně studovanou skupinou materiálů v mnoha oborech. V katalýze se uplatňují především jako acidobazické katalyzátory. Nejčastěji se připravují koprecipitační metodou, která je finančně, časově a přístrojově poměrně nenáročná. Lze je však rovněž syntetizovat sol-gel či hydrotermální metodou. Náplní této práce je příprava Mg-Al a Mg-Fe hydrotalcitů různými metodami přípravy, následné vyhodnocení a porovnání připravených materiálů.


Stanovení sirných sloučenin v produktech hydrorafinace středních destilátů

Autor: Kejla Lukáš
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek, Ph.D.

Obsah síry je v současnosti jedním z nejsledovanějších parametrů při hodnocení středních ropných destilátů. Spálením sirných sloučenin vzniká oxid siřičitý, který má negativní vliv na životní prostředí. Sirné sloučeniny navíc působí jako katalytické jedy pro katalyzátory na bázi vzácných kovů. Současná norma ČSN EN 590 udává maximální obsah síry v motorových naftách 10 mg.kg-1 a je pravděpodobné, že se tato hodnota bude ještě s postupem času snižovat. Cílem této práce je shrnutí a porovnání metod stanovení velmi nízkých koncentrací síry a sirných sloučenin ve středních destilátech. V případě stanovení celkového obsahu síry byly porovnány metody ultrafialové fluorescence a vlnově-disperzní rentgenové fluorescenční
spektrometrie. Pro stanovení obsahu sirných látek byly porovnány způsoby provedení plynové chromatografie s použitím různých selektivních detektorů.


Stanovení zvyšovačů cetanového čísla v motorové naftě

Autor: Křížová Eliška
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Cetanové číslo (CČ) představuje jeden ze základních parametrů motorových naft. Tento parametr ovlivňuje mnoho provozních parametrů motoru např. emise, studený start, hlučnost motoru nebo i spotřeba paliva. S tím jak rostou požadavky na emisní normy je potřeba také zvyšovat CČ. Nejčastěji se využívá přídavku zvyšovačů CČ. Celosvětově nejpoužívanějším zvyšovačem je 2-ethylhexyl nitrát, jehož koncentrace se v ČR stanovuje metodou dle normy ČSN EN ISO 13759. Metoda spočívá v reakci kyseliny dusičné s 2,4-dimethylfenolem. Po úpravě vzorku se měří absorpce světla při vlnové délce 452 nm. Jedná se o metodu vcelku časově náročnou. Ke stanovení koncentrace zvyšovačů lze však využít i další analytické metody založené na jiných principech. Cílem práce je popis a porovnání různých analytických metod využívaných pro stanovení CČ.


Hydraulické a transportní charakteristiky výplně N250 za podmínek destilace systému C6/C7.

Autor: Lyko Vachková Eliška
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. František Jonáš Rejl, Ph.D.

V rámci této práce byl testován provoz nové destilační kolony o vnitřním průměru 300 mm za sníženého tlaku. Byla naměřena hydraulická a transportní data, tlaková ztráta a výška výplně ekvivalentní teoretickému patru (HETP), plněného lože při destilaci organické směsi cyklohexan/n-heptan za tlaku 33 kPa na ocelové strukturované výplni RMP N 250Y firmy RVT s geometrickou plochou 250 m2/m3 . Získaná data byla porovnána s daty naměřenými se stejným systémem na ekvivalentní výplni Mellapak 250Y firmy Sulzer za podmínek atmosférické destilace.


FTIR štúdium hydrotalcitov

Autor: Mališová Miroslava
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: Ing. Michal Horňáček, PhD.

Cieľom práce bolo štúdium hlinito-horečnatých hydrotalcitov pomocou FTIR analýzy a následne zistenie rozdielov v štruktúre v dôsledku klacinácie. Analyzované boli tri druhy hydrotalcitov, pričom v prvých dvoch vzorkách bol do štruktúry pridaný kobalt v rôznom množstve a do tretej zinok a nikel. Hydrotalcit bol pripravený jednou z najbežnejších metód prípravy hydrotalcitov, simultánnym zrážaním. Následne boli vzorky kalcinované pri teplotách od 150 do 750 °C. Po príprave na meranie, bolo merané IČ spektrum na spektrometri GENESIS s rozlišovateľnosťou 1 cm-1, s DTGS detektorom (deuterovaný triglycinsulfátový pyroelektrický bolometer). Na základe viacerých vedeckých publikácii boli vyhodnotené získané spektrá hydrotalcitu. Porovnané boli najmä vzorky z hľadiska teploty kalcinácie ale v prípade vzoriek obsahujúcich kobalt sme porovnali aj dve vzorky navzájom. Bolo odpozorovaných viacero zmien v štruktúre. Najväčšie zmeny boli v oblasti 500‑700 cm-1, kedy pri vyšších teplotách klacinácie dochádza k vytvoreniu spinelovej štruktúry.


Zlepšenie katalytických vlastností zeolitu post-syntéznymi úpravami

Autor: Mikolaj Pavol
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: Ing. Michal Horňáček, PhD.

Na vybranej vzorke zeolitu ZSM-5 (molový pomer Si/Al = 20,9) bol skúmaný vplyv rekryštalizácie ako post-syntéznej metódy opracovania katalyzátorov. Rekryštalizácia je post-syntézna metóda úpravy zeolitov, pri ktorej dochádza k zlepšovaniu katalytických vlastností pomocou vytvorenia sekundárnej mezopórovej štruktúry a úpravy difúznych vlastností. Použil sa roztok hydroxidu sodného spolu s cetyltrimetylamónium bromidom (CTAB). Postupovalo sa dvoma rôznymi spôsobmi. Prvý postup zahŕňal desilikáciu zeolitu v roztoku NaOH s rôznymi koncentráciami a následným prídavkom CTAB. Vzniknutá suspenzia sa nechala hydrotermálne upraviť po dobu 24 hodín, vykalcinovala sa a trikrát sa aktivovala roztokom NH4NO3. Druhý postup zahŕňal desilikáciu v spoločnom roztoku NaOH a CTAB, úpravou pH po prvom hydrotermálnom kroku a druhý hydrotermálny krok. Pripravené vzorky boli charakterizované pomocou röntgenovej difrakcie – XRD, analýzou povrchových vlastností fyzikálnou adsorpciou dusíka, celková kyslosť bola stanovená metódou TPD amoniaku, katalytická aktivita bola testovaná pomocou modelovej reakcie krakovania n-hexánu v atmosférickom, prietokovom mikroreaktore a morfológia častíc bola zobrazená skenovacou elektrónovou mikroskopiou. Vzorkám pripraveným bez úpravy pH so zvyšovaním koncentrácie NaOH stúpal celkový merný povrch, merný povrch mezopórov, zvyšovala sa konverzia n-hexánu a rástla aj ich krakovacia a aromatizačná aktivita. Ich kyslosť nebola od koncentrácie NaOH lineárne závislá. Vzorkám pripraveným s úpravou pH so zvyšovaním koncentrácie NaOH značne klesal celkový merný povrch a aj objem mikropórov. Merný povrch mezopórov a kyslosť neboli od koncentrácie NaOH lineárne závislé. Takto pripravené vzorky mali tiež vyššie hodnoty konverzie n-hexánu, okrem poslednej vzorky. Tu predpokladáme, že pravdepodobne nastal nejaký problém pri samotnej rekryštalizácii. Optimálnym spôsobom sa ukázal byť ten bez úpravy pH, najlepšie podmienky rekryštalizácie boli pre 10 g zeolitu ZSM‑5 nasledovné: roztok 0,4 M NaOH, 0,06 M CTAB, vzhľadom na najvyššiu dosiahnutú konverziu n-hexánu.


Studium účinku depresantů ve směsích HVO s motorovou naftou.

Autor: Pozděna Petr
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Hydrogenované rostlinné oleje (HVO) jsou zájmem intenzivního výzkumu, neboť představují ekologicky přijatelný zdroj uhlovodíků vroucích v rozmezí motorové nafty. Je však známo, že přídavek HVO do motorové nafty má za následek zhoršení teploty vylučování parafínů a bodu tekutosti. Na druhou stranu ovšem dochází ke zlepšení filtrovatelnosti. Cílem této práce bylo studium účinků depresantů na nízkoteplotní vlastnosti směsí HVO s motorovou naftou. Nejprve byly analyzovány vlastnosti neaditivovaných vzorků směsi motorové nafty a HVO. Poté byly zkoumány vlastnosti aditivovaných vzorků směsi motorové nafty, HVO a depresantu. Byly použity čtyři různě připravené HVO. První byl připraven za teploty 340 °C, tlaku 8 MPa na katalyzátoru CoMo/Al2O3. Druhý a třetí HVO byly připraveny na katalyzátoru NiMo/Al2O3 při tlaku 8 MPa a teplotách 340 respektive 360 °C. Čtvrtým byl komerční HVO získaný z procesu NExBTL. Jako depresant byl použit výrobek Infineum R288. Dalším bodem práce bylo studium chování směsí při nízkých teplotách pomocí polarizační mikroskopie.


Hydrodeoxygenaci mastných kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů

Autor: Sharkov Nikita
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Uliana Akhmetzyanova

Koncepce práce se zaměřuje na konverzi triglyceridů vyšších mastných kyselin nebo těchto kyselin samotných (např. z rostlinných olejů různého původu, použitých olejů či živočišných tuků) na složky motorových paliv, a to zejména na uhlovodíkové frakce, které mohou být použity jako složky leteckého paliva. Jeho cílem je pak zejména získání široké znalostní báze, která není dosud dostatečně pokryta a která je však nezbytná k dosažení výše zmíněné aplikace, zahrnující vysoce účinnou hydrodeoxygenaci triglyceridů mastných kyselin nebo těchto kyselin s využitím nových katalytických systémů na bázi karbidů, fosfidů a nitridů přechodných kovů.


Metody pro stanovení stability zbytkových frakcí ze sekundárních procesů

Autor: Schlehöfer Dominik
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Aleš Vráblík

Tato práce se zabývá stanovením sedimentu a stability zbytkových frakcí, které jsou využívány jako jedna z komponent vysokosirných topných olejů. Práce podává základní informace o využití a zpracování zbytkových frakcí, které se získávají ze sekundárního zpracovávání ropy. Rovněž jsou popsány jednotlivé metody využívané pro hodnocení stability zbytkových frakcí a topných olejů, především metoda stanovení celkového obsahu sedimentů pomocí filtrace za horka a kapková zkouška SPOT test. V experimentální části byla ověřena možnost filtrace zbytkových frakcí za zvýšené teploty, dále byly laboratorně připraveny směsi zbytkových frakcí s methylestery mastných kyselin (FAME) ve vhodném poměru tak, aby nedošlo k ovlivnění koloidní stability zbytkových frakcí a zároveň tak, aby bylo možné hodnotit připravené směsi z hlediska přítomnosti sedimentu po chemickém stárnutí. Rovněž byl ověřen vliv přídavku FAME na výslednou koloidní stabilitu. Cílem této práce bylo navržení a optimalizace metody pro stanovení stability vysokoviskózních zbytkových frakcí. Touto metodou lze vzájemně porovnávat zbytkové frakce, případně predikovat stabilitu produkovaného topného oleje.


Aditiva pro zvýšení oktanového a cetanového čísla motorových paliv

Autor: Stajníková Barbora
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Cieľom tejto práce bolo zhromaždenie a spracovanie informácií o aditívach a ich množstvách, pridávaných do motorových náft a benzínov. Súčasťou je tiež popis vplyvu aditív na oktánové a cetánové číslo v palivách. Podľa Európskej normy pre motorové nafty, je požadované najmenšie cetánové číslo 51 jednotiek. Pomocou vhodných a účinných prídavkov, ako sú hlavne alkylnitráty a peroxidy, je možné toto číslo zvýšiť. Zvýšenie cetánového čísla závisí od jeho počiatočnej hodnoty a koncentrácie pridávaného aditíva. V prípade aditív na zvýšenie oktánového čísla automobilových benzínov sa dlho používali olovené prísady, ale kvôli toxicite olova boli zakázané. Ako alternatíva sa začali používať metyltercbutyl éter, ferocén a metylcyklopentadienyl mangán trikarbonyl, zatiaľ čo v leteckých benzínoch sa olovené prísady na zvýšenie oktánového čísla, používajú naďalej. Záver práce hodnotí popis efektivity účinku prídavkov na zvýšenie oktánového a cetánového čísla v palivách.


Oxidační stabilita motorové nafty s přídavkem biosložky

Autor: Stříbrný Daniel
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš, Ph.D.

Motorová nafta dnes podle normy ČSN EN 590 obsahuje cca 7 obj. % biosložky FAME (fatty acid methyl ester - methyl ester mastných kyselin), které snižují oxidační stabilitu paliva. Produkty oxidace jsou karboxylové kyseliny, které způsobují korozi materiálu a vysokomolekulární látky, které mohou zanášet vstřikovací trysky a palivové filtry. Trendem dnešní doby je zvyšování obsahu biosložky v palivu, a proto se v této práci zabývám oxidační stabilitou nafty s různým množstvím biosložky.


Vliv reakčních podmínek na rychlost odbourávání výševroucích sirných komponent ze středních destilátů

Autor: Zemanová Nikola
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Radek Černý

Oxidy síry mají negativní dopad na životní prostředí, proto je obsah sirných látek v motorových palivech limitován. U motorové nafty je od roku 2009 maximální povolený obsah síry 10 mg/kg. Motorová nafta se vyrábí rafinací směsí středních destilátů - petrolejů a plynových olejů. Tyto střední destiláty mohou být primární, tzn. přímo zdestilace ropy, anebo mohou pocházet z procesů sekundárních, jako je hydrokrakování, fluidní katalytické krakování či termické krakování. Vzhledem k obsahu síry je nutné střední destiláty odsiřovat a nejčastěji používaným procesem je katalytická hydrogenační rafinace neboli hydrodesulfurace. Při hydrodesulfuraci jsou některé sirné sloučeniny vůči ataku vodíku a desulfuraci molekuly rezistentní. Mezi takovéto sloučeniny patří například alkylované dibenzothiofeny, protože atom síry je sféricky stíněn alkylovými skupinami. Zdrojem těchto sloučenin jsou především frakce ze sekundárních krakovacích procesů.


Stanovení vnitřní stability rop a jejich směsí

Autor: Živný Pavel
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Předmětem práce bude stanovení stability dvou vzorků rop, příprava jejich směsí a posouzení stability těchto směsí pomocí metody S-value, spolu s kapkovou zkouškou. Vnitřní stabilita, která je úzce spjata s obsahem asfaltenů, je důležitou vlastností rop předurčující jejich chování při dopravě, čerpání a skladování. Asfalteny jsou za normálních podmínek v ropě přítomny ve formě koloidní suspenze, ve které jsou peptizovány aromatickými uhlovodíky a pryskyřicemi, čímž se udržují ve formě suspenze v olejové fázi. Problém může nastat v případě tepelného zatížení ropy anebo při jejím skladování, kdy dojde k porušení koloidů a vysrážení asfaltenů. Jednou z metod stanovení vnitřní stability rop a jejich směsí je metoda S-value, kterou se dají získat údaje jak o stabilitě asfaltenů z hlediska míry jejich peptizace, tak I jejich peptizační kapacitě a rovněž peptizační síle maltenického podílu. Součástí práce je také literární rešerše na téma vnitřní stability ropných surovin a grafické vyhodnocení výsledků měření.

Aktualizováno: 26.3.2018 14:42, Autor: Jiří Kroufek

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi