V rámci podpory sdílení znalostí a zkušeností od zahraničních odborníků jsme mohli přivítat Federicu Zaccheria z vědeckého centra CNR sídlící v Miláně. V rámci hostování přednesla Federica Zaccheria veřejnou přednášku na téma a podílela se během workshopů na plánování budoucích projektů se skupinou GreenCats.

Federica Zaccheria se v průběhu své kariéry zabývá vývojem katalyzátorů, zejména měděných katalyzátorů, které následně aplikuje pro zhodnocení látek pocházejících z biomasy. Řada jejích publikací je zaměřena na hydrogenaci hydroxymethylfurfuralu, kyseliny levulové nebo etherifikaci alkoholů. Co je důležité ocenit v jejích pracích, tak je precizní přístup, kdy dokáže díky detailní analýze povrchu katalyzátoru přesně popsat chování jednotlivých molekul na povrchu katalyzátoru. V tomto má náš obdiv a byli jsme rádi, že jsme mohli získat nové zkušenosti. Těšíme se na další spolupráci.

Ve spolupráci Univerzitního centra Litvínov a Orlen Unipetrol RPA s.r.o. se 21. října uskutečnil již třetí workshop v předmětu Technologie ropy vyučovaný naším ústavem. Cílem workshopu bylo bezprostředně v průběhu výuky seznámit studenty s využitím vyučovaných technologií v praxi, se zásadami bezpečné práce a také s možností budoucího pracovního uplatnění v rafinérském a petrochemickém průmyslu. Studenti měli možnost se seznámit se vzorky průmyslových katalyzátorů, ukázkami pater a výplní destilačních kolon, s typickými provozním dokumenty a náplní práce technologa v rafinérii. Navštívili také moderní centrální velín rafinérie v Litvínově. Workshop spojil exkurzi v provozu s dialogem se zkušeným reprezentantem rafinérie, kterým byl technolog Ing. Miroslav Hnízdil. Workshop se uskutečnil v rámci strategického partnerství mezi VŠCHT Praha a Orlen Unipetrol, a.s.

V minulých dvou týdnech se náš ústav zúčastnil dvou důležitých univerzitních akcí: 70. let výročí univerzity a Noci vědců, kde odvážní reprezentanti našeho ústavu demonstrovali velkorozměrné, občas i explosivní, chemické pokusy. Již mnoho let náš ústav se účastní Noci vědců v Dejvicích, kde ukazujeme návštěvníkům „fire-show“ a také zapojujeme zájemce do provedení bezpečných, avšak zcela originálních, experimentů. Naším hlavním cílem je přesvědčit naše nejmladší návštěvníky, že věda není žádná nuda, ale může být také zábavná.

Během sedmdesátého výročí jste mohli od nás vidět zářivé pokusy s termitem, kde jsme tavili ocelové plechy (teplota plamene 2500 °C) nebo jsme vystřelovali rakety a barely poháněné kapalným dusíkem. Pomocí kapalného kyslíku jsme také vytvořili ohňovou stěnu. A nakonec celé show jsme odpálili 7 balónků za každé desetiletí univerzity a vytvořili fire-ball pomocí speciální směsi. Záznamy našich pokusů můžete vidět na podařených fotografiích.

Foto:Maroš Marko

Nadace Dr. Zoltána Paála tradičně vyhlásila soutěž mezi mladými vědci zabývající se katalýzou o nejlepší publikaci za rok 2022. Soutěže se zúčastnili vědci z tzv. Panonské oblasti tj. České republiky, Slovenska, Rakouska, Polska, Maďarska a Rumunska. V prvním kole byl nejdříve vybrán jeden kandidát lokální komisí v každé zemi. Poté kvalitu jednoho vybraného článku každého finalisty hodnotilo šest porotců, jeden z každé země, kteří zvolili vítěze. Mezi soutěžícími byl Jaroslav Aubrecht, který soutěžil se článkem „Critical evaluation of parameters affecting Cu nanoparticles formation and their activity in dimethyl adipate hydrogenolysis“. Po projití český sítem do finále se ve výsledném pořadí umístil na třetím místě. Jardovi gratulujeme!

Francouzské velvyslanectví v České republice každoročně uděluje ceny mladým vědcům za jejich výsledky získané v průběhu doktorského studia. Letos hlavní cenu za environmentální a klimatický výzkum MAKE OUR PLANET GREAT AGAIN 2022 získal Jaroslav Aubrecht z našeho ústavu. Kvalitu jeho příspěvku s názvem „Development of Cr-free environmentally-friendly hydrogenolysis catalysts to make ester hydrogenolysis sustainable“ tak mezinárodní komise složená ze členů akademické i průmyslové sféry vyhodnotila jako nejvydařenější. Na slavnostním předávání cen, které probíhalo v Buquoyském paláci, kde sídlí Francouzské velvyslanectví v Praze, byl předán vítězi finanční šek a také stipendium na měsíční stáž na vybraném francouzském pracovišti. Slavnostního předávání se zúčastnil francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre, ministryně pro vědu výzkum a inovace Helena Langšádlová, držitelé Nobelovy ceny za chemii a ekonomii Jean-Marie Lehn a Jean Tirole a další zástupci firem a vysokých škol. Zejména Jean-Marie Lehn se snažil během ceremoniálu sdílet své zkušenosti s mladými vědci a dát jim další motivaci do jejich práce. V dalších kategoriích se také umístili dva naši kolegové z VŠCHT Filip Antončík a Bronislav Jurásek. Gratulujeme!

Koncem května se výzkumná skupina Greencats zúčastnila School on Catalysis 2022, která se konala na zámku Liblice. Konference se zúčastnila řada studentů a vědců z celé Evropy – České republiky, Itálie, Irska, Slovenska, Španělska, Polska, Německa, Rakouska nebo Finska. V průběhu třídenní akce bylo ke slyšení mnoho zajímavých přednášek o přípravě katalyzátoru a technikách charakterizace, teoretických přístupech ke katalýze, chemické syntéze, udržitelné chemii nebo etice v publikování a vědeckém psaní. Naši PhD studenti, Babar a Snehasis, představili své postery, zatímco Valeriia přednesla svou přednášku. Letošní novinkou byla flash posterová prezentace, během níž měli účastníci možnost prezentovat své vědecké výsledky publiku v krátké dvouminutové přednášce. Naši kluci Babar a Snehasis se s tímto úkolem popasovali na výbornou. Valeriia prezentovala svůj dlouhodobý výzkum na téma „Synthesis of catalysts derived from MgM³⁺ layered double hydroxides and their application in aldol condensation,“ který byl oceněn jako jedna ze tří nejlepších ústních prezentací mezi doktorandy. Tímto gratuluji Valerii k perfektní přednášce.

Dne 30. května 2022 bylo k 50. výročí založení Evropské rady chemického průmyslu (Cefic) do Bruselu pozváno 34 nejlepších evropských profesorů chemie včetně dvou držitelů Nobelovy ceny a společně i 21 nadaných PhD studentů. Mezi těmito studenty byl i náš Lukáš Kejla z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv a Alena Budinská, absolventka VŠCHT reprezentující nyní ETH Zürich. Součástí tohoto setkání bylo vytvoření novodobé verze ikonické fotografie ze Solvayovy konference roku 1927, na které jsou k vidění historické postavy jako Albert Einstein, Niels Bohr či Marie Curie. Laťka byla nastavena vysoko, neboť z 29 účastníků původní konference hned 17 obdrželo za svůj život Nobelovu cenu. Kromě profesorů a studentů bylo na konferenci také pozváno 25 generálních ředitelů (CEO) a technologických ředitelů (CTO) předních evropských chemických firem jako BASF, Solvay, Bayer a další. Akce proběhla v Bruselském hotelu Metropole a hlavním tématem moderovaných diskuzí byla budoucnost chemie v souladu s obnovitelností a vztahem k životnímu prostředí.

Dr. Martin Brudermüller, prezident Cefic a generální ředitel společnosti BASF komentoval akci takto: "Jsem nadšený, že jsem dnes obklopen nejlepšími světovými chemiky a mimořádně talentovanými mladými výzkumníky z celé Evropy. Mladá generace bude určovat budoucnost chemických inovací v Evropě a tím i úspěch Zelené dohody EU. Inovace máme v krvi: chemický průmysl EU je druhým největším investorem do výzkumu a inovací v oblasti chemických látek na světě a každoročně do výzkumu investuje více než 9 miliard eur. Zapojení současné a příští generace vědců je tedy pro budoucnost Evropy nesmírně důležité."

Náš reprezentant Lukáš Kejla odpověděl na otázku k jeho motivaci pro vědu  následovně: „Důvodem, proč trávím v laboratoři dlouhé a náročné směny včetně ošetřování malých šrámů na předloktí, způsobených poleptáním sbírkou mých oblíbených kyselin je pocit, který doufám zažije každý vědec alespoň jednou v životě. Mluvím o pocitu, který máme ve chvíli, kdy konečně něco alespoň trochu funguje. Od této konference si slibuji, že výměnnou cenných informací s elitními vědci světa budeme moci tento pocit zažívat častěji.“

Co dodat závěrem? Snad jen to, že se brzo těšíme na zisk Nobelovy ceny.

Původní fotografie se 17 držiteli Nobelovy ceny.

V pátek 27. 5. zavítal na půdu VŠCHT prof. Joseph Samec z University of Stockholm. Tento excelentní vědec s českými kořeny přednesl přednášku z oblasti zelené chemie na téma Lignin-first - beyond monophenolic compounds, ve které zdůraznil důležitost a přínosy zpracování ligninu, jakožto jedné z hlavních komponent biomasy. Dále také nastínil moderní trendy v jeho zpracování s cílem získání cenných chemikálií. V následné diskuzi s účastníky přednášky diskutoval chemické mechanismy probíhající v průběhu zpracování ligninu nebo finanční náročnost celého procesu. Vzhledem k tomu, že téma zpracování biomasy a vzniku fenolických látek je jedním z hlavních vědeckých téma na našem ústavu, byla přednáška s diskuzí vítána. Ve druhé části jeho jednodenní návštěvy diskutoval se členy GreenCats jejich hlavní směry výzkumu a sdílel s nimi jeho cenné rady a zkušenosti.

Lukáš Kejla a Miloš Auersvald prezentovali své výsledky na mezinárodní konferenci PYRO konané v belgickém Gentu 15.-20. května 2022.

Po čtyřleté pauze vynucené pandemií se přes 300 vědců a zástupců průmyslu zabývajících se pyrolýzou dočkalo prezenčního setkání původně plánovaného na rok 2020.

Lukáš prezentoval výsledky svého doktorského výzkumu formou posteru s názvem „Development and comparison of various methods for quantification of saccharides in pyrolysis bio-oils”. V jeho práci se věnoval oblasti výzkumu, které se vědecká komunita již dlouhou dobu vyhýbá, to jest optimalizaci analytických metod na stanovení pyrolytických cukrů za pomoci selektivní separace interferentů. Ačkoliv se jednalo o Lukášovu první velkou konferenci, v konkurenci 104 posterů se neztratil. Vědeckou komunitu zaujal svou prací natolik, že byl jeho příspěvek odbornou porotou vybrán jako jeden ze čtyř nejlepších a obdržel tak cenu od firmy Frontier lab.

Miloš přednesl dvě prezentace. V první reprezentoval projekt PYREKOL věnovaný recyklaci plastů. V přednášce s názvem „Hydroprocessing of scrap tyres pyrolysis oil“ nastínil možné cesty zpracování tohoto odpadu na paliva a petrochemikálie. Pyrolýzou pneumatik totiž řešení problému “kam s nimi” nekončí, ale naopak začíná. Ve druhé prezentaci s názvem „Straw bio-oil does not only contain oxygenates” prezentoval výsledky získané během stáže v Gentu, kterou absolvoval během doktorského studia. Dvoudimenzionální plynová chromatografie v kombinaci s různými detektory umožnila nový náhled na složení bio-oleje ze slámy. Vypíchnout lze především první informace ohledně přítomných heterosloučenin obsahujících síru a dusík, které jsou ve většině případů považovány za katalytické jedy.

Štafetu čtyř běžců utvořili naši mladí kolegové, kteří se zúčastnili běžecké události Cross Campus v Kampusu Dejvice. Jedná se o tradiční běh 4 x 1km mezi budovami VŠCHT a NTK. Akce se se mohou zúčastnit studenti/zaměstnanci institucí v rámci kampusu Dejvice. Naši běžci doběhli na krásném třetím místě v rámci VŠCHT a celkově doběhli šestí ze 33 zúčastněných týmů. Tak snad jim půjde věda podobně dobře jako běh.

Sérii šesti nových doktorů našeho ústavu během šesti týdnů, v pátek 1. 4. 2022, úspěšně zakončili obhajobou svých dizertačních prací Ing. Bogdan Shumeiko a Ing. Miloš Auersvald.

Oba se během svého doktorského studia podíleli na Evropském projektu BioMates, jehož tématem byla přeměna slámy pomocí ablativní pyrolýzy na tzv. bio-olej. Bio-olej byl následně upravován hydrogenační rafinací s cílem získat vzorek, který by byl mísitelný s ropnými frakcemi a mohl by být následně spolu zpracován v ropné rafinérii.

Bogdan se konkrétně zabýval studiem katalytické hydrorafinace bio-oleje a modelových látek v něm zastoupených.

Miloš se zaměřil na studium, validaci a vývoj analytických metod použitelných pro kvantitativní stanovení chemického složení bio-olejů a jejich hydrorafinovaných produktů.

Oběma čerstvým doktorům gratulujeme.

Zatímco koncem března vešla v platnost rámcová dohoda o spolupráci mezi VŠCHT a společností P1 Performance Fuels, nebude od věci se zde alespoň krátce zmínit o historii kooperace s tímto černým koněm mezi dodavateli speciálních motorových paliv. V rámci pole působnosti této společnosti lze mimo jiné nalézt i výrobu závodních paliv (včetně částečně i plně obnovitelných) a jejich distribuci na mezinárodní automobilové a motocyklové závody. V některých případech je součástí této činnosti i in-situ analýza těchto paliv, prováděná s cílem ověření shody s referenčním palivem, které musí všichni závodníci používat. A právě na této analýze se již 7 let podílí ústav 215, a to především prostřednictvím našeho zaměstnance a čerstvého absolventa doktorského studia Ing. Dana Vrtišky, Ph.D. Za tuto dobu ho pracovní povinnost zavedla na závodní okruhy v Portugalsku, Španělsku, Francii, Anglii, Belgii, Monaku, Itálii, Německu, Norsku, Švédsku, Finsku, České republice, Lotyšsku, ale třeba i v USA, Kanadě, Jihoafrické republice nebo Spojených Arabských emirátech. K samotné in-situ analýze byla ve většině případů využita infračervená spektroskopie, která postačuje k provedení screeningu, tedy vytipování podezřelých vzorků. V případě, že byl touto metodou zjištěn podezřelý vzorek paliva, byla následně již na půdě ústavu 215 provedena podrobnější analýza pomocí plynové chromatografie. Ta pak ve všech případech potvrdila přítomnost v daném palivu nepovolených složek. To pak zpravidla vedlo k diskvalifikaci závodníka, což v nejmenovaném případě způsobilo i ovlivnění konečného pořadí na nejvyšších příčkách mistrovství Evropy. V letošním roce se k metodám využívaným ke kontrole paliv přidala i in-situ plynově-chromatografická analýza, čili odpadla nutnost transportu podezřelých vzorků k detailnější analýze.    

Fakulta technologie ochrany prostředí byla součástí kongresu pro mládež Youth Environmental Education Congress (YEEC). Tento mezinárodní kongres je určen pro zahraniční studenty ve věku od 14 do 26 let, kteří mají zájem o vědu a životní prostředí. Na FTOP proběhla série čtyři workshopů, kdy studenti v rámci exkurzí navštívili jedinečné laboratoře, haly, technologická centra. Náš ústav se zapojil do kongresu diskuzí s účastníky na téma „Biopaliva od jejich výroby po využití v automobilech“. Účastníci byly provedeny cestou, kterou se získávají biopaliva z nejrůznějších zdrojů od kukuřice, přes slámu až po kraví hnůj. Demonstrativně byly ukázány různé druhy biopaliv či jednotlivé biosložky paliv. Pro mnohé účastníky zůstane „vůně“ linoucí se z těchto bioolejů nezapomenutelným momentem.  

https://weec2022.org/

Ve středu 2. 3. 2022 byly na našem ústavu úspěšně obhájeny dvě disertační práce Ing. Violetty Pospelove a Ing. Jaroslava Aubrechta.

Violetta s Jardou pracovali pod vedením Davida Kubičky, kdy se společně  zabývali vývojem katalyzátoru pro hydrogenolýzu esterů, pro kterou je žádoucí vyvinout ekologičtější katalyzátor oproti současnému CuCr katalyzátoru. Během svého doktorského studia vyprodukovali společně 10 vědeckých publikacích, které unikátně spojují jednotlivé aspekty vyvíjených katalyzátorů.

Dne 19. 2. 2022 proběhly dny otevřených dveří na VŠCHT Praha. Ústav technologie ropy a alternativních paliv se podílel na propagaci námi zaštiťovaného studijního programu Energie a paliva. Bylo nám potěšením budoucím studentům ukázat, jak využít odpadní plasty a pneumatiky, jak potlačit korozi v jaderných a jiných elektrárnách anebo co dělat s produkovanými emisemi ve výrobních procesech. Přihlášky do tohoto programu je možné podávat do 31. 3. 2022. Další informace jsou uvedeny na stránce: https://studuj.vscht.cz/

Je nám velkou radostí oznámit, že v pátek 18. 2. úspěšně obhájili své dizertační práce Ing. Veronika Váchová a Ing. Dan Vrtiška.

Veronika během svého doktorského studia dělala výzkum, ve kterém vyvíjela a testovala katalyzátory pro hydrogenační zpracování rostlinných olejů na frakce využitelné při výrobě pohonných hmot. 

Dan se pro změnu zaměřil na aplikace chemometrických metod k predikci obsahu uhlovodíkových biopaliv a aditiv v motorových palivech, kdy vyvinutý software možní stanovení množství přidaného biopaliva v motorové naftě po pouhém změření infračerveného spektra.

Oběma čerstvým nositelům titulu Ph.D. gratulujeme!

Dnem 1. 2. 2022 nastoupil do funkce děkana prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc. Zároveň se proděkanem pro pedagogickou činnost stal Ing. Jan Bindzar, Ph.D. a proděkanem pro styk s průmyslem a zahraniční styk doc. Ing. David Kubička, Ph.D., MBA. Ve funkci proděkana pro vědu a výzkum dále pokračuje doc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D. Celému týmu vedení fakulty gratulujeme ke zvolení a jmenování a těšíme se na spolupráci. 

Rádi bychom Vám představili dva nové projekty řešené na našem ústavu zejména skupinou GreenCats. Získání projektu je dlouhodobá cesta, kdy úspěšnost projektů u Grantové agentury České republiky je v posledních letech okolo 15-20 %. Zisk těchto dvou projektů je proto nejenom úspěchem, ale také šancí pro studenty okusit reálnou vědu.

Studium klíčových faktorů ovlivňující hydrogenaci/deoxygenaci směsí kyslíkatých látek

Na sklonku roku 2021 byl Grantovou agenturou České republiky přijat projekt, který je řešen ve spolupráci s Institutem environmentálních technologií na VŠB-TU (schéma vlevo). Jedná se o tříletý projekt, jehož hlavním cílem je popsání klíčových parametrů, které ovlivňují heterogenně katalyzovanou hydrogenaci/deoxygenaci kyslíkatých látek získané zpracováním biomasy. Nejčastěji jsou to kyslíkaté aromatické furanového a fenolického typu. Klíčem je umět ušít katalyzátor na míru tak, aby došlo k cílenému štěpení kyslíkatých skupin nebo hydrogenaci aromatického jádra.

Vliv vlastností katalyzátoru na hydrogenační přeměny kyslíkatých látek získaných z cukrů

Na konci roku 2021 začalo řešení tříletého projektu ve spolupráci s Univerzitou v Łódźi v Polsku. Cílem projektu je zhodnocení látek pocházející z celulózové biomasy, a to 5-hydroxy methylfurfuralu a kyseliny levulové. Jejich konverze bude probíhat za účasti vysoce aktivních rutheniových katalyzátorů, kdy náš partner na univerzitě v Łódźi umí precizně syntetizovat tento druh katalyzátoru unikátní metodou, zatímco u nás bude probíhat důkladná charakterizace materiálů a následné testování v hydrogenačních jednotkách.

Pro úspěšné řešení projektů je důležitá spolupráce se studenty, proto na obě tato témata jsou vypsané bakalářské i diplomové práce. Pro další informace kontaktuje Davida Kubičku.

Dne 2. prosince 2021 proběhla tradičně Studentská vědecká konference (SVK) v Univerzitním centru Litvínov. SVK se zúčastnili studenti našeho ústavu 215 a studenti z tamního centra, kteří soutěžili v sekci „Technologie ropy a alternativních paliv“. Témata, prezentace a odpovědi na dotazy hodnotila komise tvořená zástupcem Orlen Unipetrol, a.s. (Ing. Jan Tojnar), Orlen UniCRE, a.s. (Ing. Jaroslav Kocík, Ph.D.) a pedagogy VŠCHT Praha.

Konference se zúčastnilo celkem sedm studentů s následujícími tématy a výsledkem:

• Jiří Horský, „Aktuální trendy ve využití alternativních surovin pro výrobu leteckého petroleje“ (1. místo)
• Vojtěch Krupka, „Separace a využití karboxylových kyselin z bio-oleje vyrobeného pyrolýzou biomasy“ (2. místo)
• Daniel Kadleček, „Úloha a analýza funkce hlavního frakcionátoru na jednotce hydrokraku s cílem maximalizovat frakci leteckého petroleje“ (3. místo)
• Dominik Pikeš, „Hydrotermální stabilita katalyzátorů při hydrogenolýze Sorbitolu“ (zvláštní odměna společnosti Schimadzu)
• Anna Roudová, „Účinnost a kontraproduktivita aditiv v motorové naftě (zvláštní odměna společnosti Schimadzu)“
• Bc. Karin Humpoláková, „Změna složení a vlastností asfaltových pojiv s různou tepelnou stabilitou v průběhu stárnutí“
• Kamila Kozelková, „Vliv složení vstupní suroviny a procesních parametrů termického rozkladu odpadních plastů na výtěžky a složení produktů“

Gratulujeme vítězům letošní SVK, děkujeme všem účastníkům za kvalitní a zajímavé prezentace. Také velice děkujeme sponzorům, kterými byly Orlen Unipetrol, a.s., strategický partner VŠCHT Praha a společnost Shimadzu, významný výrobce laboratorní techniky, za podporu studentů.

Milí studenti a kolegové, Vážení sponzoři, zveme Vás tímto k zapojení a účasti na Studentské vědecké konferenci 2022 a těšíme se na Vaše příspěvky!

Rok 2021 se pomalu chýlí ke konci a je načase se poohlédnout zpět. V tomto roce jsme úspěšně vydali 24 publikací v impaktovaných časopisech. Jejich seznam můžete vidět ZDE.

Dne 9.9.2021 proběhlo na zámku v Lužanech při příležitosti tradiční zahradní slavnosti na počest Josefa Hlávky dodatečné předaní Cen Josefa Hlávky za rok 2020. Za Fakultu technologie ochrany prostředí obdržel v roce 2020 cenu náš student Miloš Auersvald. Cena Josefa Hlávky se uděluje každoročně v předvečer svátku 17.listopadu, z důvodu koronavirové situace v loňském roce se předání uskutečnilo až letos v září.

Milošovi gratulujeme!

Josef Hlávka (1831-1908) byl český architekt, stavební podnikatel, politik a mecenáš.  Později se stal hlavním zakladatelem a I. prezidentem České akademie pro vědy, slovesnost a umění (předchůdkyně dnešní Akademie věd).

Dne 23.6.2021 proběhlo v Rajhradu u Brna slavnostní předání Ceny Metrohm 2021. Miloš Auersvald obdržel Cenu za nejlepší publikaci mladého elektroanalytického chemika (do 35 let) za článek na téma: „Electrometric bromine number as a suitable method for the quantitative determination of phenols and olefins in hydrotreated pyrolysis bio-oils“ publikovaný v prestižním časopise Talanta (IF 6,057, 2. nejlepší experimentální čistě analytický časopis). Záznam z předání cen spojeného s konferencí všech oceněných naleznete zde.

Na našem ústavu se delší dobou zabýváme procesy jako je hydrogenolýza estrů, aldolová kondenzace nebo katalytické zpracování bioolejů. Všechny tyto procesy mají něco společného – jsou založeny na principech zelené chemie, chovají se udržitelně a využívají katalyzátory. Díky rozšiřující se základně pracovníků vznikla vědecká skupina GREENCATS pod vedením Davida Kubičky. Na webových stránkách skupiny najdete detailní informace o projektech, možnostech psaní závěrečných prací a také něco ze zákulisí vědy. Web je k dispozici zde.

Největší evropská konference na poli katalýzy se uskutečnila v termínu 18. až 23. srpna 2019. Více než 1500 účastníků z univerzit nebo průmyslových partnerů, včetně třech z našeho ústavu, se v Německém Aachen podělilo o své znalosti i zkušenosti. Zde řešený projekt na vývoj měďnatých katalyzátorů byl tak diskutován s kolegy z univerzit v Japonsku, Německu, Rusku nebo Francii. Takto významnou akci konající se každé dva roky bude v roce 2021 hostit Praha, kdy Dr. Kubička je hlavním organizátorem.