Prosím počkejte chvíli...
stdClass Object
(
    [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv
    [adresa_url] => //utrap.vscht.cz/
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => 
    [jazyk] => 
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 1
    [ga_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
    [ga_account] => UA-10822215-3
    [ga_domain] => 
    [gtm_id] => 
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => VSCHT_fotobanka_048.jpg
    [pozadi2] => 
    [pozadi3] => 
    [pozadi4] => 
    [pozadi5] => 
    [robots] => 
    [iduzel] => 7930
    [platne_od] => 06.08.2015 10:12:00
    [zmeneno_cas] => 06.08.2015 10:12:12.593466
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lenka Matějová
    [canonical_url] => //utrap.vscht.cz
    [idvazba] => 9002
    [cms_time] => 1511407595
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [logo_href] => /
            [logo] => 
            [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
            [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
            [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
            [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
            [paticka_budova_a_nadpis] =>  BUDOVA A
            [paticka_budova_a_popis] =>  Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
            [paticka_budova_b_nadpis] =>  BUDOVA B
            [paticka_budova_b_popis] =>  
            [paticka_budova_c_nadpis] =>  BUDOVA C
            [paticka_budova_c_popis] =>  
            [paticka_budova_1_nadpis] =>   NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
            [paticka_budova_1_popis] =>  
            [paticka_budova_2_nadpis] =>   STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
            [paticka_budova_2_popis] =>  
            [paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:webmaster@vscht.cz [social_fb_title] => Facebook [social_tw_title] => Twitter [social_yt_title] => Youtube [aktualizovano] => Aktualizováno [autor] => Autor [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [navaznosti] => Navazující studium v oborech [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [paticka_mapa_alt] => [more_info] => více informací [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok [den_kratky_2] => út [den_kratky_4] => čt [den_kratky_1] => po [den_kratky_5] => pá [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Novinky z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [fakulta_FPBT_odkaz] => http://fpbt.vscht.cz/ [fakulta_FPBT] => Fakulta potravinářské a biochemické technologie [den_kratky_3] => st [paticka_mapa_odkaz] => [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [preloader] => Prosím počkejte chvíli... [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google ) [poduzel] => stdClass Object ( [7940] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7948] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7948 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7960] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7960 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7954] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7954 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 7940 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7941] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7989] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_title] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 7989 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12097] => stdClass Object ( [nazev] => O ústavu [seo_title] => O ústavu [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12097 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/o-ustavu [skupina_www] => Array ( ) [url] => /o-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [9223] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 9223 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [10315] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum na ÚTRAP [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 10315 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/veda-a-vyzkum [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [14822] => stdClass Object ( [nazev] => Ke stažení [seo_title] => Ke stažení [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => stahnout-1 [obrazek] => [obsah] =>

Informační materiály

Informace o Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
Zpracování ropy - poster
Výroba alternativních paliv - poster

Závěrečné práce

Pokyny k psaní bakalářských, diplomových a disertačních prací

Semestrální projekty

Instrukce pro autory projektů

Studentská vědecká konference

Pokyny pro vypracování písemné práce a prezentace
Šablona pro písemnou část SVK

Laboratorní práce

Pravidla pro bakalářské laboratorní práce LABORATOŘ PALIV
Instrukce pro tvorbu laboratorního protokolu
Vzorový protokol
Návody pro laboratorní práce ústavu 215

[iduzel] => 14822 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/ke-stazeni [skupina_www] => Array ( ) [url] => /ke-stazeni [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12088] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12088 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/sitemap [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sitemap [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Požadovaná stránka se na webu již nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 7941 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [22178] => stdClass Object ( [nazev] => Detaily oboru [seo_title] => Detaily oboru [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22178 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/obory [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/obory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [39581] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-staff.vscht.cz/studijni-plan/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 39581 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system-plan-pdf [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system-plan-pdf [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/en/foreigner [urlwildcard] => [iduzel] => 30344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_foreigner.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_foreigner.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30128] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30128 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30124] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/context/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30124 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30011] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30011 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [28344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/cs [urlwildcard] => [iduzel] => 28344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_cs.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_cs.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [25054] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz:8001/prace/seznam/druh/I/fakulta/FCHI/index/schovat/obor,ustav/seskupit/ustav,obor/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 25054 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [25057] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz/prace/seznam/ [iduzel] => 25057 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [22180] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/S/predmet/ [iduzel] => 22180 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/predmet [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/predmet [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22177] => stdClass Object ( [nazev] => Studijní plán [seo_title] => Studijní plán [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22177 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/studijni-plan [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/studijni-plan [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22005] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/U/obory/obor/FCHI-CHEMIE,FCHT-T,FCHT-V,FCHI-ANFYCH [iduzel] => 22005 [canonical_url] => //study.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Diplomové práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
    [seo_title] => Diplomové práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
    [seo_desc] => 
    [autor] => Jiří Kroufek
    [autor_email] => 
    [perex] => 

⇒ Repozitář diplomových prací

[ikona] => palec [obrazek] => [obsah] =>

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2016:

Autor Název práce
Bringlerová Nikola Vliv snížené dodávky vodíku na aktivitu hydrodesulfuračního katalyzátoru
Dufek Tomáš Nadstandardní automobilové benzíny
Ihnát Tomáš Vliv teploty a objemové rychlosti na hydrogenaci směsí plynových olejů a řepkového oleje
Orazgaliyeva Diana Porovnání aktivity Ni-Mo/TiO2 a Ni-Mo/Al2O3 sulfidických katalyzátorů při hydrogenačním zpracování směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje
Pecháčková Monika Metody likvidace uhlovodíků z odvětrání nádrží na skladování ropy
Zbuzková Blanka Studium chemického složení pyrolýzních bio-olejů po katalytické hydrogenační rafinaci

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2015:

Autor Název práce
Bidlo Jiří Použití vhodných typů rop jako rozpouštědel parafinických úsad
Culková Martina Využití frakcí z fluidního katalytického krakování při výrobě motorové nafty
Gálusová Markéta Testování laboratorního modelu ropovodu
Grau Jaroslav Možnosti výroby nízkoaromatické motorové nafty v podmínkách České rafinérské
Hotař Pavel Detailní charakterizace chemického složení pyrolýzních bio-olejů
Lambl Vojtěch Dynamické testování konstrukčních materiálů v prostředí benzínových paliv obsahující biosložku
Lánský Jakub Hydrogenační zušlechtění těžkých komponent pyrolýzních olejů
Matoušek Luboš Trvanlivost silničních asfaltů
Suchopa Robert Testy inhibitorů koroze pro použití v zařízeních pro dopravu a skladování ropy
Švambergová Šárka Palivové katalyzátory v motorových naftách
Waňousová Simona Aditivace dieselových paliv s obsahem metylesterů mastných kyselin

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2014:

Autor Název práce
Křištof Adam Využití vodíkového odplynu z výroby styrenu v rafinérii Kralupy
Soukupová Lenka Možnosti využití kapalných produktů pyrolýzy odpadních pneumatik při výrobě pohonných hmot nebo v petrochemii
Syblíková Kateřina Hydrogenovaný rostlinný olej jako biosložka motorových naft
Šindelářová Lucie Stanovení nízkých obsahů síry v uhlovodíkových frakcích metodami destruktivní a nedestruktivní analýzy
Váchová Veronika Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje
Vozka Petr Vliv obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop
Vrtiška Dan Stanovení polyaromatických uhlovodíků v procesních olejích

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2013:

Autor Název práce
Machalla Michael Destilační charakteristika světlých ropných frakcí
Martyčák Jan Optimalizace mísení motorových naft

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2011:

Autor Název práce
Bamburák Lukáš Oxidační stabilita motorové nafty a FAME
Hanušová Michaela Využití FTIR spektroskopie v analýze bionafty
Holečková Margita Stanovení tribolimitů pro vybraná důlní zařízení
Kapasný Ondřej Pyrolýza plastů
Kořánová Andrea Vliv podmínek pyrolýzy biomasy na složení a výtěžky produktů
Kořánová Kristýna Vliv Fuel-Borne katalyzátorů na oxidační stabilitu nafty
Levý Omar Hustota a rychlost šíření zvuku jako parametry pro sledování změn kvality ropy při průtoku ropovodem
Němcová Kateřina Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování
Osegbe Bartholomew Ifeanyichukwu Hydrogenační rafinace směsí primárního plynového oleje a lehkého cyklového oleje
Petržílková Anna Optimalizace metody stanovení PAH v procesních olejích pomocí RP HPLC
Roušar Pavel Vyhodnocení dat z reaktoru pro hydrogenaci acetylenu v lince pro výrobu polyetylenu
Schnierer Antonín Testování laboratorního modelu ropovodu
Žid Petr Vlastnosti produktů hydrokrakování směsi ropného vakuového destilátu a produktu Fisher-Tropschovy syntézy

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2010:

Autor Název práce
Kasal Ondřej Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování
Klokočková Daniela Simulace a optimalizace provozu redestilace FCC benzinu
Maleňáková Vendula Kvalita a provozní vlastnosti mazacích olejů
Malý Josef Využití alternativních druhů rostlinných olejů pro výrobu metylesterů
Najmanová Romana Palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje
Pechmanová Michala Pyrolýza a kopyrolýza individuálních a směsných plynných surovin

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2009:

Autor Název práce
Brejchal Milan Zhodnocení instalace rychlého zchlazení produktů na provoz jednotky visbreakingu
Frolík Jan Posuzování dlouhodobé skladovatelnosti parafinických rop
Henselý Josef Zhodnocení hydrokrakovací jednotky v Litvínově po revampu v roce 2007
Charvát Petr Možnosti zvýšení výtěžků cenných alkenů úpravou složení surovin pro ethylenovou jednotku
Kopecká Petra Posouzení využití lehkého cyklového oleje z FCC v produktech České rafinérské a. s. aplikací rozvojového LP modelu
Kovalev Andrej Možnosti separace parafinických látek z ropných vzorků
Kuba Josef Simulace a optimalizace jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje
Lužná Kateřina Fyzikálně-chemické vlastnosti produktů hydrokrakování řepkového oleje
Magula Tomáš Návrh vhodného umístění hydrogenačního stupně SO2 v procesech na zvýšení efektivity jednotek typu CLAUS
Marko Jiří Budoucí uplatnění katalytického reformingu jako zdroje vodíku v České rafinérské a. s. - maximalizace výtěžku vodíku
Mašek Rostislav Příprava vysokoindexových základových olejů ze zbytků hydrokrakování a gače
Mráz Otakar Hmotnostní bilance etylenové jednotky a navazujících provozních celků
Mrázová Martina Výzkum vlastností olejových frakcí v závislosti na režimu etylenové jednotky
Prokopová Renata Vlastnosti a možnosti zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy
Ranuša Antonín Návrh na energetické úspory na tankovištích litvínovské rafinerie
Ravčuková Kateřina Modelová studie separace vody v plynovém vrtu
Sezemský Richard Návrh úprav zařízení pro zpracování sirovodíku pro zvýšení účinnosti odsíření koncových plynů
Soukup Tomáš Zhodnocení projektů rekontaktingu VBU a intenzifikace regenerace MEA
Soukupová Věra Stanovení nízkých obsahů síry v ropných produktech
Suchá Iveta Porovnání metanolu, etanolu, n-butanolu, MTBE a ETBE jako složek pro výrobu automobilových benzínů, s využitím rozvojového LP modelu České rafinérské
Šifaldová Vladislava Stanovení nepolárních extrahovatelných látek
Venclíčková Marie Porovnání vlastností silničních asfaltů typu 50/70 připravených různým způsobem pomocí klasických a moderních metodik
Zbuzek Michal Hydrokrakování vakuových destilátů na surovinu pro pyrolýzu a mazací oleje

[submenuno] => [iduzel] => 14923 [platne_od] => 22.02.2017 09:51:00 [zmeneno_cas] => 22.02.2017 09:51:12.07058 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lenka Matějová [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace [idvazba] => 18197 [cms_time] => 1511407382 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [29022] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2016 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2016 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Vliv snížené dodávky vodíku na aktivitu hydrodesulfuračního katalyzátoru

Autor: Bringlerová Nikola
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Cílem diplomové práce bylo sledování vlivu snížené dodávky průtoku vodíku a sníženého tlaku na aktivitu a vlastnosti hydrodesulfuračního katalyzátoru a na vlastnosti stabilizovaných produktů.
V laboratorní průtočné jednotce se dvěma reaktory byl aktivován CoMo/γ-Al2O3. V jednom z reaktorů probíhala hydrorafinace suroviny za obvyklých reakčních podmínek, zatímco v druhém reaktoru byla provedena hydrorafinace suroviny a 2x zrychlená 2hod. deaktivace katalyzátoru, která spočívala ve snížení průtoku vodíku o 90 % a tlaku na 0,5MPa. Surovina byla pro hydrorafinaci připravena v poměru 90:10 % hm. z atmosférického plynového oleje z primární destilace ropy a z lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování. Hydrorafinace suroviny byla studována při tlaku vodíku 4,5 MPa, při poměru hmotnosti nastřikované suroviny a hmotnosti katalyzátoru WHSV = 1,0 hod-1 (Weight hourly space velocity), poměru vodíku k surovině 300 m3.m-3 a počáteční reakční teplotě 350 °C.
V průběhu obou experimentů bylo zjištěno, že dochází ke snižování aktivity katalyzátoru, která byla kompenzována zvyšováním reakční teploty. Hydrorafinací byl obsah síry ze suroviny snížen z 10,6 g.kg-1 na 9,8-12,7 mg.kg-1 s účinností cca 99,9 %. V porovnání s původní surovinou došlo u všech stabilizovaných produktů k viditelnému zvýšení cetanového indexu, kinematické viskozity a k snížení hustoty, filtrovatelnosti a bromového indexu a výraznému snížení obsahu síry, dusíku a polyaromatických uhlovodíků. Na základě porovnání vlastností stabilizovaných produktů s normou ČSN EN 590 bylo u cetanového indexu, kinematické viskozity, filtrovatelnosti a obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků dosaženo požadavku na kvalitu motorové nafty. Hustota byla oproti surovině snížena, nicméně požadavky normy nebyly splněny u žádného stabilizovaného produktu. Hydrorafinací a zrychlenou deaktivací došlo k poklesu měrného povrchu katalyzátoru, což bylo způsobeno částečnou blokací pórů katalyzátorů uhlíkem.


Nadstandardní automobilové benzíny

Autor: Dufek Tomáš
Školitel: doc. Ing. Šimáček Pavel Ph.D.

Teoretická část diplomové práce je věnována výrobě automobilových benzínů od destilace ropy přes navazující zpracovatelské procesy, až po finální mísení benzínových frakcí s dalšími komponenty. Podíl odsířeného benzínu pocházejícího přímo z atmosférické destilace ropy v palivech dodávaných do distribuční sítě je z důvodu nízkého oktanového čísla pouze přibližně 7,5 % obj. Zbytek tvoří komponenty zpracované procesy zvyšujícími oktanové číslo a vysokooktanové komponenty pocházející ze štěpných procesů. Zvláštní pozornost je věnována zušlechťujícím přísadám (aditivům) přidávaným do autobenzínů v malém množství (jednotky až stovky mg na kg paliva) pro zlepšení užitných vlastností. Do autobenzínů se přidává až jedenáct typů aditiv (např. detergenty, inhibitory koroze či antioxidanty).
V experimentální části práce bylo zjištěno, že oproti standardním benzínům obsahujícím biosložku ve formě etanolu, obsahují vysokooktanová prémiová paliva větší množství biosložky v podobě ETBE, díky kterému dosahují vysokého oktanového čísla. Standardní paliva mají také vyšší hustotu a vyšší teplotu konce destilace v porovnání s vysokooktanovými prémiovými palivy. Byl prokázán vyšší obsah aditiv u prémiových paliv ve srovnání se standardními palivy distribuovanými na českém trhu.


Vliv teploty a objemové rychlosti na hydrogenaci směsí plynových olejů a řepkového oleje

Autor: Ihnát Tomáš
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Práce se zabývá vlivem teploty a prostorové rychlosti na hydrogenace směsi plynových olejů a řepkového oleje. V teoretické části je uveden současný stav využití rostlinných olejů při výrobě biopaliv pro vznětové motory a dále podrobněji hydrogenační zpracování rostlinných olejů následované krátkým shrnutím produkce motorové nafty s důrazem na hydrogenační rafinaci.
V praktické části byly provedeny hydrogenační pokusy s modelovou směsí složenou z 80 % hm. plynových olejů a 20 % hm. řepkového oleje. Katalytická hydrogenace byla provedena s využitím komerčního hydrorafinačního katalyzátoru Ni-Mo/Al2O3. Modelová směs byla hydrogenována při teplotách 320, 330, 340 a 350 °C a prostorové rychlosti WHSV 0,5, 1,0, 1,5 a 2,0 h-1 a konstantním tlaku 4 MPa a průtoku vodíku.
Analyzovány byly plynné i kapalné produkty hydrogenace s cílem posoudit vliv použitých podmínek na probíhající reakce při hydrogenaci modelové suroviny. Kapalné produkty byly před analýzou stabilizovány oddestilováním frakce vroucí do 150 °C a posuzovány pro použití při výrobě motorové nafty s ohledem na požadavky normy ČSN EN 590. Základní parametry a fyzikálně-chemické vlastnosti získaných kapalných produktů většinou normou stanovené požadavky splňovaly. To nelze tvrdit pro obsahy síry, kde stanovených 10 mg/kg splňovaly pouze některé kapalné produkty.
Se vzrůstající teplotou klesal rozsah hydrodeoxygenace obnovitelné složky pro prostorové rychlosti 0,5 a 1,0 h-1. Tento rozsah pro prostorové rychlosti 1,5 a 2,0 h-1 dosahoval maxima při teplotě 330 °C. Rozsah hydrodekarboxylace byl nejnižší pro prostorovou rychlost 0,5 h-1. Rozsah hydrodekarbonylace víceméně rostl se vzrůstající teplotou pro všechny použité hodnoty prostorové rychlosti. Nicméně zjištěné rozsahy jednotlivých reakčních mechanizmů jsou přibližné, neboť v této práci nebyl uvažován vliv možných reakcí oxidu uhličitého příp. uhelnatého na složení plynných produktů,ze kterého byly rozsahy hydrodekarbonylace a hydrodekarboxylace vypočteny.


Porovnání aktivity Ni-Mo/TiO2 a Ni-Mo/Al2O3 sulfidických katalyzátorů při hydrogenačním zpracování směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje

Autor: Orazgaliyeva Diana
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Práce se zabývá porovnáním aktivit Ni Mo sulfidických katalyzátorů na různých typech nosičů, Al2O3 a TiO2, při hydrogenačním zpracování směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje. Teoretická část je zaměřená na detailní popis procesu hydrogenační rafinace středních destilátů, jsou uvedeny reakční podmínky, popsány reakce probíhající při hydrogenační rafinaci. Dále je v této části podrobně popsán chemismus hydrozpracování rostlinných olejů a reakční podmínky společného hydrozpracování směsi středních ropných destilátů a rostlinných olejů. Dále následuje přehled katalyzátorů používaných při tomto procesu.
V experimentální části bylo do směsi atmosférického plynového oleje a lehkého plynového oleje (90 % hm. a 10 % hm.) přidáno 20 % hm. řepkového oleje. Tato směs byla podrobena hydrogenačnímu zpracování za těchto podmínek: tlak 4 a 8 MPa, teploty 320, 330, 340, 350 a 360 °C, poměr vodíku k surovině 240 m3/m3, WHSV 1,0 h-1. Byly použity dva katalyzátory: Ni Mo/ Al2O3 a Ni Mo/TiO2. Byla zjišťována závislost vlastností připravených produktů na typu použitého katalyzátoru a na reakčních podmínkách.
Bylo zjištěno, že katalyzátor Ni Mo/ Al2O3 vykazuje ve srovnání s Ni Mo/TiO2 větší desulfurační a dearomatizační aktivitu za obou tlaků, a větší denitrogenační aktivitu za tlaku 4 MPa. Za tlaku 8 MPa je aktivita denitrogenace u katalyzátoru Ni Mo/ Al2O3 naopak menší, než u katalyzátoru Ni Mo/TiO2. Ze stanovení obsahu n-alkanů v produktech hydrogenační rafinace bylo prokázáno, že za vyšších tlaků oba katalyzátory mírně podporují průběh hydrodeoxygenace před hydrodekarboxylací a hydrodekarbonylací. Za tlaku 4 MPa Ni Mo/ Al2O3 mírně podporuje průběh HDCX/HDCN před HDO.
Na základě porovnání vlastností produktů s normou ČSN EN 590 bylo u hustoty, viskozity, filtrovatelnosti, cetanového indexu a obsahu polyaromátů dosaženo požadavku na kvalitu motorové nafty. Některé produkty získané při nižší reakční teplotě měly vyšší obsah síry, než připouští ČSN EN 590.


Metody likvidace uhlovodíků z odvětrání nádrží na skladování ropy

Autor: Pecháčková Monika
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Tato práce se zabývá emisemi těkavých organických látek (VOC) z nádrží na skladování ropy, které vznikají při větrání nádrží před jejich čištěním. Cílem větrání je zajistit dostatečně nízkou koncentraci zbývajících VOC v nádrži a zamezit tak nebezpečí výbuchu při vstupu do nádrže.
Literární část je zaměřena na legislativu spojenou s omezováním emisí VOC z ropy. Uvádí zákonné požadavky týkající se tohoto konkrétního zdroje emisí a věnuje se dostupným technikám záchytu a likvidace emisí VOC.
V experimentální části je provedena bilance případové studie odvětrání nádrže na ropu. Dále jsou uvedeny výsledky experimentů sorpce VOC z ropy na aktivní uhlí.
Z výsledků vyplývá, že adsorpce VOC z ropy na aktivním uhlí je problematická především kvůli zahřívání adsorbentu, nutnosti použít adsorbentu velké množství a také kvůli problému se záchytem nejlehčích uhlovodíků, které jsou vytěsňovány látkami s vyšší afinitou na adsorbent.


Studium chemického složení pyrolýzních bio-olejů po katalytické hydrogenační rafinaci

Autor: Zbuzková Blanka
Školitel: Ing. Staš Martin Ph.D.

Vzhledem k neustálému růstu spotřeby energie ve všech zemích světa a klesajícím zásobám ropy je nutné současné výzkumy směřovat do oblasti získání energie z alternativních surovin. Jednou z možností zisku energie je pyrolýzní zpracování biomasy pro energetické účely. Produktem pyrolýzy biomasy je pyrolýzní bio-olej, který je v současné době využíván k pohonu stacionárních motorů. Pokud se jeho vlastnosti dostatečně upraví (např. procesem hydrogenační rafinace), mohlo by v budoucnu dojít i k jeho začlenění do procesu výroby pohonných hmot.Práce se zabývá stanovením vlastností pyrolýzního bio-oleje a produktů hydrogenační rafinace pyrolýzního bio-oleje pocházejícího z pyrolýzy lignocelulózové biomasy. Cílem práce je zhodnotit stupeň deoxygenace v procesu hydrogenační rafinace a porovnat vlastnosti produktů s požadavky na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590 + A1. Z naměřených výsledků bylo zjištěno, že došlo ke kompletní deoxygenaci i u strukturálně složitějších molekul, neboť kyslíkaté látky neobsahuje ani destilační zbytek produktu. Dále bylo zjištěno, že většinu požadavků na kvalitu motorové nafty splňuje pouze frakce destilačního zbytku o počátečním bodu varu 185 °C.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 29022 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2016 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2016 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [18202] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2015 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2015 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Použití vhodných typů rop jako rozpouštědel parafinických úsad

Autor: Bidlo Jiří
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Cílem práce je ověření možností použití vhodných typů rop jako náhrady nákladných rozpouštědel při rozpouštění ropných úsad vznikajících v těžebních a skladovacích zařízeních. Studován bude vliv účinnosti odstranění úsad na podmínkách procesu, na složení rop i odstraňovaných úsad. Účinnost rozpouštění bude hodnocena s využitím instrumentálních analytických metod - kapalinové a plynové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí.


Využití frakcí z fluidního katalytického krakování při výrobě motorové nafty

Autor: Culková Martina
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Tato práce se zabývá využitím frakcí z fluidního katalytického krakování při výrobě motorové nafty. Teoretická část je zaměřena na popis vlastností motorové nafty, na proces fluidního katalytického krakování (FCC) s detailním zaměřením na produkty, především na lehký cyklový olej (LCO). Dále je v této části uveden detailní popis procesu hydrogenační rafinace a vývoj spotřeb motorových paliv v České republice a ve světě.
V experimentální části byly připraveny směsi atmosférického plynového oleje s různým množstvím lehkého cyklového oleje (obě suroviny v provedení letní a zimní). Tyto směsi byly hydrogenačně rafinovány za stejných reakčních podmínek, teplota 350 °C, tlak 4 MPa a objemová rychlost 1 h-1 na katalyzátoru Ni-Mo/Al2O3. Vlastnosti produktů byly porovnány s vlastnostmi klasické motorové nafty (limitní vlastnosti podle normy pro motorovou naftu ČSN EN 590). Také byla zjišťována závislost těchto vlastností na množství LCO v surovinách. Kritickými veličinami v produktech hydrorafinace je hustota, obsah síry a filtrovatelnost. V ostatních vlastnostech (cetanový index, kinematická viskozita, obsah polyaromátů, destilační zkouška) rafináty vyhovovaly normě. Nevyhovující vlastnosti, hustota a obsah síry, byly vylepšeny přídavkem petroleje. Ve směsích s petrolejem bylo očekáváno větší zlepšení hodnot filtrovatelnosti, zatímco bylo jen v rozsahu 1 – 2 °C. Zimní rafináty vyhovovaly normě až s přídavkem depresantu v množství 600 mg.kg-1.
Dále byly namíchány směsi rafinátů s těžkým benzinem z FCC a byly stanoveny důležité vlastnosti, které byly porovnány s vlastnostmi klasické motorové nafty. Limitní vlastností je zde hustota. Normu splňovaly směsi s maximálním obsahem těžkého benzinu 10 % hm. S přídavkem 20 % hm. petroleje je hustota vyhovující i ve směsi s 15 % hm. těžkého benzinu.
Nevyhovující hodnoty filtrovatelnosti u zimních směsí byly vyřešeny depresantem a obsah síry je závislý především na parametrech hydrogenační rafinace, které lze nastavit pro vhodnější odsíření. Proto přídavky LCO i těžkého benzinu z FCC do surovin pro výrobu motorové nafty jsou reálné, avšak musí docházet k vyvážení některých nevyhovujících vlastností vhodnými přídavky petroleje.


Testování laboratorního modelu ropovodu

Autor: Gálusová Markéta
Školitel: Ing. Straka, Ph.D.

Jedním z hlavních problémů dopravy ropy ropovodem je tvorba úsad na stěnách potrubního systému. Protože se jedná o velké objemy přepravované ropy, způsobuje tento problém nemalé finanční náklady.
Tato diplomová práce se zabývá studiem vzniku parafinických úsad na vnitřních stěnách ropovodu pomocí laboratorního modelu ropovodu, který byl k těmto účelům sestrojen. Cílem práce bylo konstrukci aparatury zdokonalit a optimalizovat postup měření. Součástí práce bylo i testování vlivu teplotního namáhání ropy na tvorbu úsad za podmínek toku. Závěrečný experiment byl zaměřen na nastavení laboratorní aparatury tak, aby na podmínky měření byly blízké reálné dopravě.


Možnosti výroby nízkoaromatické motorové nafty v podmínkách České rafinérské

Autor: Grau Jaroslav
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.


Detailní charakterizace chemického složení pyrolýzních bio-olejů

Autor: Hotař Pavel
Školitel: doc. Ing. Pospíšil Milan, CSc.

Biomasa je obnovitelným zdrojem energie se slibným potenciálem. Pyrolýzou je možno biomasu konvertovat na produkty s vyšší energetickou hustotou v porovnání se vstupní biomasou. Kapalný produkt pyrolýzy biomasy (pyrolýzní bio-olej) by mohl být v budoucnu využíván jako biopalivo nebo jako zdroj cenných chemikálií. K dalšímu rozvoji ve využívání pyrolýzních bio-olejů je potřebná dostatečná znalost jejich chemického složení. Tato práce se zabývá studiem chemického složení pyrolýzních bio-olejů z ligninu, celulózy a ze dřeva. K charakterizaci těkavých složek bio-olejů byla použita metoda plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. K charakterizaci netěkavých, vysokomolekulárních složek byla použita metoda vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie typu orbitrap s využitím dvou ionizačních technik: ionizace v elektrospreji (ESI) a chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI), obě v negativním modu. Metodou GC-MS bylo ve vzorkách identifikováno spolu přes 70 sloučenin a metodami ESI-MS a APCI-MS přes 2000 různých sloučenin. Chemické složení bio-olejů se lišilo podle druhu pyrolyzovaného materiálu.


Dynamické testování konstrukčních materiálů v prostředí benzínových paliv obsahující biosložku

Autor: Lambl Vojtěch
Školitel: Ing. Matějovský Lukáš

V teoretické části této práce byly popsány jednotlivé složky automobilového benzinu: benzin vyrobený z ropy, pomocí různých rafinérských procesů a biopaliva, potažmo biosložka. Byly zde diskutovány jejich vlastnosti, legislativní požadavky a také jejich výroba. Závěr této kapitoly tvoří stať o aditivaci automobilových benzinů.
Další kapitola teoretické části pojednává o korozi. Zde byly diskutovány důvody vzniku a mechanismy vzniku a možnosti dělení korozivních účinků.
Třetí část teorie pojednává o palivových soustavách, hlavně o použitých materiálech a o materiálové kompatibilitě.
Experimentální část popisuje hlavně provedení dynamických testů za měnících se podmínek (teplota experimentu, průtok paliva a objem paliva) na dvou kovových materiálech: mosaz a ocel třídy 11 v přítomnosti 3 různých paliv: E10, E25 a E85. Jako referenční zkouška jsou zde uvedeny statické testy stejných materiálů v přítomnosti stejných paliv.
Dalším bodem experimentální části bylo stanovení některých vlastností zkoušených paliv, jako je číslo kyselosti, peroxidové číslo, hustota, obsah vody a destilační křivka. Tato měření sloužila k charakterizaci zkoušeného paliva.


Hydrogenační zušlechtění těžkých komponent pyrolýzních olejů

Autor: Lánský Jakub
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi a využitím pyrolýzních olejů. Pyrolýzní olej vzniká jako vedlejší produkt při pyrolýze ropných frakcí. Složení pyrolýzních olejů je velmi různorodé a závislé na tom, jaká surovina byla použita při pyrolýze a jaké byly použity reakční podmínky. Dle toho se také mění vlastnosti pyrolýzního oleje. Hlavní složkou pyrolýzního oleje jsou aromáty (hlavně naftalen a methylnaftaleny).
Ve společnosti Unipetrol se vyrábí dva druhy pyrolýzních olejů: pyrolýzní plynový olej, používaný pro výrobu naftalenu, a pyrolýzní topný olej, používaný jako topný olej nebo pro výrobu koksu a pryskyřic. Tato práce se zaměřuje hlavně na pyrolýzní topný olej a na možnosti jeho využití pro výrobu motorových paliv.
Nejprve byl pyrolýzní topný olej rozdestilován na frakci do 360 °C, na frakci s destilačním rozmezím 360 – 450 °C a zbytek nad 450 °C. Frakce pyrolýzního topného oleje vroucí do 360 °C byla podrobena hydrorafinaci za těchto podmínek: 370 °C a tlaku vodíku 5 MPa a 10 MPa a při teplotě 390 °C a tlaku vodíku 5 MPa. Kapalný produkt hydrorafinace byl rozdestilován na benzinovou frakci a na střední destilát. Obě frakce měly vysokou hustotu a vysoký obsah síry a aromátů. Zvýšením teploty a tlaku došlo ke snížení obsahu síry a dusíku v obou frakcích. Hustota a složení obou frakcí se v závislosti na podmínkách měnily různě. Celkový obsah aromátů ve středním destilátu se zvýšením teploty i tlaku zvýšil.
Frakce pyrolýzního topného oleje vroucí v rozmezí teplot 360 – 450 °C byla podrobena hydrokrakování za teploty 400 °C a tlaku vodíku 10 MPa a 14 MPa a potom za teploty 420 °C a tlaku vodíku 14 MPa. Kapalný produkt hydrokrakování byl rozdestilován na benzinovou frakci, střední destilát a vakuový destilát. Benzinové frakce i střední destiláty měly vysoký obsah síry a aromátů a vakuové destiláty měly vysoký obsah asfaltenů. Obsah síry ve všech třech frakcích byl v případě zvýšení tlaku nižší. Po zvýšení reakční teploty byl obsah síry vyšší u vakuového destilátu a benzinové frakce, ale nižší u středního destilátu. Zvýšení tlaku vodíku způsobilo snížení hustoty benzinové frakce, středního destilátu i vakuového destilátu a zvýšením teploty byla hustota všech tří frakcí naopak vyšší. Složení frakcí se měnilo různě.
Během hydrorafinace a hydrokrakování bylo vždy použito 200 ml suroviny a 10 g atalyzátoru. Zvýšením reakční teploty nebo tlaku vodíku, použitím lepších reakčních podmínek (lepší objemové rychlosti) nebo oddestilováním vysokovroucích složek frakcí by mohly být zlepšeny vlastnosti produktů.


Trvanlivost silničních asfaltů

Autor: Matoušek Luboš
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Tato práce je zaměřena na hodnocení asfaltů a to především na odolnost proti stárnutí. Byly zkoumány dva druhy nemodifikovaných a dva druhy modifikovaných asfaltů. Hodnoceny byly parametry, které udává norma ČSN EN 12591 tj. penetrace, bod měknutí, bod lámavosti dle Frasse. Dále byly zkoumány vybrané doplňkové vlastnosti, kterými jsou viskozita a duktilita. Byly také provedeny zkoušky dynamickým smykovým reometrem (DSR) a průhybovým rámečkovým reometrem (BBR). Tyto zkoušky lépe popisují chování asfaltu v reálných situacích namáhání vozovky. Na BBR se provádí měření tuhosti a deformačních charakteristik při nízkých teplotách, zatímco zkoušky na DSR napomáhají k vyhodnocení odolnosti asfaltového pojiva proti vyjíždění kolejí a náchylnosti k tvorbě únavových trhlin. Asfalt byl podroben zrychlenému stárnutí metodou RTFOT pro krátkodobé stárnutí a metodou PAV pro dlouhodobé stárnutí. Vlastnosti před a po zestárnutí pak byly porovnávány a sledovaly se rozdíly mezi jednotlivými druhy asfaltů.


Testy inhibitorů koroze pro použití v zařízeních pro dopravu a skladování ropy

Autor: Suchopa Robert
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

V práci byly provedeny korozní testy prostřednictvím dvou sérií experimentů založených na metodě hmotnostních úbytků korozních kuponů a jejich následném hodnocení. Prostřednictvím prvních, ověřovacích, testů byl zkoumán zejména vliv přítomnosti proudění a obsahu vody na dosahované korozní rychlosti. Kupony byly hodnoceny na základě rozdílů jejich hmotností před a po expozici, fotograficky, a to pořízením mikro- a makrosnímků celkového vzhledu korozních kuponů po expozici v korozivním prostředí a nakonec byl vyhodnocen povrchový profil těchto kuponů po expozici metodou kontaktní profilometrie. Bylo zjištěno, že obsah vody ve zkoumaném vzorku ropy REBCO plně dostačuje pro dostatečně intenzivní korozní napadení na zkoumaných kuponech při celkové době expozice 24 dní. Dále bylo zjištěno, že přítomnost proudění při korozních testech prováděných v tomto uspořádání má vliv na dosahované korozní rychlosti.
Druhou sérií testů byla testována účinnost dvou formulací korozních inhibitorů a vliv zvýšené teploty na rychlost korozních reakcí. Kupony byly hodnoceny na základě rozdílů hmotností a fotograficky při celkové době experimentu 16 dní. Bylo zjištěno, že vyšší teplota umožňuje akceleraci průběhu korozních testů, při jejím použití tedy lze dobu trvání korozních testů zkrátit. Naopak negativním zjištěním byl fakt, že zvýšená teplota má vliv i na dosahované účinnosti testovaných inhibitorů. Takto zásadní vliv teploty nebyl předpokládán a v navazující práci by měl být zohledněn rozšířením série testů při několika teplotách.


Palivové katalyzátory v motorových naftách

Autor: Švambergová Šárka
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Práce se zabývá vlivem palivových katalyzátorů, dodávaných jako OEM produkt do autorizovaných autoservisů, na oxidační stabilitu různých typů naft a tím i vlivem na spalovací proces. Práce navazuje a doplňuje dřívější diplomovou práci. Kromě jednoho nového typu palivového katalyzátoru byly testované i přípravky nazývané obvykle „palivové kondicionéry“ a distribuované v oblasti aftermarketu s cílem nabídnout motoristům snížení spotřeby paliva, zvýšení výkonu motoru a snížení množství emisí.
Z naměřených výsledků vyplývá, že palivové katalyzátory používané výrobci automobilů snižují oxidační stabilitu motorových naft a určitým způsobem ovlivňují oxidační proces a tedy i spalování. Mají také prokázané prooxidační efekt na spalování sazí při regeneraci DPF filtrů. Použití „palivových kondicionérů“ však neprokázalo žádný, či jen nevýznamný, vliv na oxidační stabilitu motorových naft. Z toho lze usoudit, že vliv na oxidaci a spalování paliva není u těchto produktů žádný, či pouze zanedbatelný. Uváděné účinky těchto produktů jsou proto určeny pouze k oklamání zákazníků – motoristů.


Aditivace dieselových paliv s obsahem metylesterů mastných kyselin

Autor: Waňousová Simona
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Tato práce je zaměřena na aditivaci motorových naft, zvláště pak na nízkoteplotní vlastnosti a oxidační stabilitu motorových naft obsahující biosložku v podobě methylesterů mastných kyselin (FAME). První část literární rešerše této práce se zabývá shrnutím významu předepsaných kvalitativních požadavků na dieselová paliva (motorovou naftou, FAME a jejich směsi). Druhá část literární rešerše je pak věnována současným způsobům aditivace těchto paliv a posouzení kompatibility použitých aditiv v motorové naftě a FAME.
V experimentální části byl studován vliv různé koncentrace (0; 100; 120 mg∙kg-1) aditiva zlepšující nízkoteplotní vlastnosti na motorovou naftu a její směsi s odlišným obsahem FAME (0; 7; 20; 30; 100 % obj.) různého původu (MEŘO; UCOME). Bylo zjištěno, že chování jednotlivých směsí motorové nafty a FAME závisí na obsahu FAME ve směsi a také na druhu FAME, resp. na vlastnostech čistého FAME. Také účinnost aditiva na snížení filtrovatelnosti a bodu tekutosti byla značně ovlivněna obsahem FAME v motorové naftě a druhem použitého FAME. Dále bylo pozorováno, že přídavek aditiva zlepšující nízkoteplotní vlastnosti ovlivnil rovněž oxidační stabilitu.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 18202 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2015 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2015 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14936] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2014 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2014 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Využití vodíkového odplynu z výroby styrenu v rafinérii Kralupy

Autor: Křištof Adam
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Diplomová práce se zabývá možným využitím vodíkového odplynu z výroby styrenu v Synthos Kralupy, a.s., jako doplňkového zdroje vodíku pro rafinérii České rafinérské, a.s. v Kralupech.
V teoretické části rekapituluje zásadní roli vodíku při implementaci legislativních požadavků a pro zvyšování rafinérské marže. Dále charakterizuje hlavní technologie spotřebovávající vodík a technologie, které jsou zdrojem vodíku v rafinériích. V v neposlední řadě diskutuje technologie na výrobu styrenu, představující významný alternativní zdroj vodíku pro rafinérie.
V praktické části se tato diplomová práce zabývá výrobní jednotkou Styren III v kontextu bilance vodíku v rafinérii. Posuzuje vodíkový odplyn z hlediska koncentrace vodíku a dostupného množství. Zabývá se substituci vodíkového odplynu jako topného média v paropřehřívací peci provozu Styren III topným plynem z FCC. Diskutuje vhodnost vodíkového odplynu pro rafinérii, nezbytné úpravy jeho kvality a parametrů a možné využití dostupných technologií a zařízení v rafinérii k tomuto účelu. Zde obsažené skutečnosti mohou být pro obě společnosti zdrojem zajímavých synergií.


Možnosti využití kapalných produktů pyrolýzy odpadních pneumatik při výrobě pohonných hmot nebo v petrochemii

Autor: Soukupová Lenka
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce je zaměřena na využití kapalných produktů z pyrolýzy pneumatik buď jako druhotné suroviny v petrochemickém průmyslu, nebo při výrobě motorových paliv.  Cílem práce byl návrh separace užších destilačních řezů z oleje vznikajícího při pyrolýze pneumatik, jejich analytická charakterizace, nástin a ověření postupů úprav těchto frakcí před jejich dalším využitím. Obsahem je diskuse možností využití předupravených frakcí při výrobě petrochemických produktů, případně v rafinérských postupech, při výrobě motorových paliv. V experimentální části práce byly zpracovávány vzorky oleje, získaného při poloprovozní pyrolýze pneumatik.


Hydrogenovaný rostlinný olej jako biosložka motorových naft

Autor: Syblíková Kateřina
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce je zaměřena na analýzu složení a hodnocení palivářských vlastností produktu hydrogenace rostlinných olejů (HVO) určeného jako palivo pro vznětové motory. Vedle komerčního produktu HVO pod označením NExBTL byly pro účely porovnání hodnoceny i vlastnosti minerální motorové nafty a klasické bionafty založené na bázi metylesterů mastných kyselin (FAME).
V následující části práce byl produkt NExBTL přidán do minerální motorové nafty v množství 7 - 50 % obj. a následně byly hodnoceny fyzikálně-chemické vlastnosti těchto směsí. Stejným způsobem byla hodnocena i směsná paliva obsahující jako biosložku FAME.


Stanovení nízkých obsahů síry v uhlovodíkových frakcích metodami destruktivní a nedestruktivní analýzy

Autor: Šindelářová Lucie
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce je zaměřena na porovnání dvou analytických metod určených pro stanovení obsahu síry, a to destruktivní ultrafialové fluorescence (analyzátor Trace SN Cube) a nedestruktivní rentgenové fluorescence (spektrometr Micro-Z ULS). Na obou analyzátorech byla naměřena opakovatelnost měření a kalibrační závislosti s využitím 4 různých sad standardních roztoků. Vedle toho byl zkoumán i vliv přítomnosti dusíkatých a kyslíkatých látek ve vzorku na výsledky stanovení. Obě metody byly aplikovány na 16 reálných vzorků středních ropných destilátů a všechna naměřená data byla vyhodnocena s využitím statistických metod.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje

Autor: Váchová Veronika
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá zjišťováním vlivu reakčních podmínek hydrotreatingu řepkového oleje na složení a vlastnosti stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty. Surovina byla namíchána ze směsi izooktanu, 17 hm. % řepkového oleje a 0,28 hm. % síry ve formě dimethyldisulfidu.
První sada experimentů byla provedena při tlaku 4,0 MPa a teplotách 320, 340, 360 a 380 °C. Při stejných teplotách, ale vyšším tlaku 8,0 MPa, byl proveden i hydrotreating druhé sady experimentů. Poměr vodíku k surovině byl 230 m3.m-3. Prostorová rychlost (WHSV – weight hour space velocity) byla cca 1 h-1. Jako katalyzátor byl použit Co-Mo/Al2O3 + SiO2.
Bylo zjištěno, že hydrotreatingem došlo k úplné konverzi řepkového oleje na uhlovodíky, hlavně na n-alkany a izoalkany. Množství izoalkanů a aromatických látek rostlo s rostoucí teplotou a bylo vyšší při použití nižšího tlaku. Tyto změny ve složení měly vliv na vlastnosti produktů hydrotreatingu. Hustota se s rostoucí teplotou a snižujícím se tlakem zvyšovala. Viskozita se snižovala s vyšším tlakem i teplotou a bod tuhnutí byl nejnižší při použití nižšího tlaku a nejvyšší teploty hydrotreatingu, stejné chování vykazovaly i cetanové indexy. U všech produktů splňovala viskozita normu pro motorovou naftu a hustota byla nižší, než je požadováno normou, to vede k předpokladu dobrého mísení s motorovou naftou i ve vyšším poměru. Bod tekutosti byl příliš vysoký u všech produktů, což souvisí s velkým množstvím n-alkanů v produktech. S tímto souvisí i velmi vysoké cetanové indexy všech produktů, které se pohybovaly v rozmezí 82 – 100.
Z poměrů obsahů C17/C18 n-alkanů bylo prokázáno, že při použití vyšších teplot a vyššího tlaku se zvyšoval rozsah hydrodekarboxylačních a hydrodekarbonylačních reakcí při hydrotreatingu, proto produkt při vyšší teplotě a tlaku obsahuje více C17 a méně C18 n-alkanů. Z poměru obsahů CO2/CO, který byl vždy větší než jedna, plyne, že více probíhaly hydrodekarboxylační reakce než hydrodekarbonylační, nebo došlo k následné metanizaci oxidu uhelnatého.


Vliv obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop

Autor: Vozka Petr
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Cílem práce bylo experimentální porovnání vlivu obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop během modelového skladování rop.
V první části práce jsou zkoumány způsoby přídavku asfaltenů do směsi rop Azeri Light a CPC Blend (74:26 obj. %) ve formě propanového asfaltu. Bylo potvrzeno nedokonalé rozpouštění asfaltenů a na základě toho byl vybrán postup s využitím koncentrátu asfaltu v ropě.
Ve druhé části byl zkoumán vliv obsahu asfaltenů na tvorbu úsad při modelovém skladování rop. Namíchané směsi byly podrobeny teplotním programům 40 °C, 60 °C, 80 °C a 100 °C a byly mezi sebou porovnány. Porovnány byly distribuce parafinických částic ve vzorcích, reologické vlastnosti a tendence k tvorbě ropných úsad po modelovém skladování.


Stanovení polyaromatických uhlovodíků v procesních olejích

Autor: Vrtiška Dan
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Cílem Diplomové práce bylo stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve vzorcích procesních olejů pomocí metody ČSN EN 16143. Obsah PAU je v těchto olejích limitován na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006. Obsah benzo[a]pyrenu je limitován na 1 mg·kg-1 a obsah 8 PAU (benzo[a]pyren, benzo[e]pyren, benz[a]antracen, chryzen, benzo[b]fluoranten, benzo[j]fluoranten, benzo[k]fluoranten, dibenz[a,h]antracen) je limitován na 10 mg·kg-1.
Metoda ČSN EN 16143 je založena na dvoustupňové předseparaci vzorku pomocí sloupcové kapalinové chromatografie. Získaný koncentrát je analyzován pomocí GC/MS. Metoda na pracovišti doposud nebyla zavedena. Cílem práce bylo první seznámení s metodikou. Obsah PAU byl stanovován u 11 vzorků olejů. Tři vzorky byly zbytky po hydrokrakování těžkých ropných frakcí, které bylo provedeno při výrobě paliv. Pět olejů bylo součástí sady vzorků používané při kruhových testech (Round Robin), uspořádaných za účelem ověření metodiky EN 16143. Poslední tři vzorky byly zástupci typických procesních olejů.
Během experimentů se projevilo několik problémů spojených pravděpodobně s druhým krokem předseparace, který je podmínkou pro správnou kvantifikaci na GC/MS. Problematické bylo zejména rozpuštění koncentrátu z prvního předseparačního kroku v rozpouštědle použitém v druhém kroku. Dále nebylo dosaženo uspokojivé návratnosti vnitřních standardů, které se dávkují před zahájením předseparace. To mohlo být způsobeno jednak vyšší těkavostí zvoleného nástřikového standardu, jednak nedokonalým odstraněním olejové matrice během druhého předseparačního kroku, případně také špatnou rozpustností vzorku ve zvoleném rozpouštědle. Tyto nesrovnalosti v metodice bude tedy nutné ještě dále ověřit.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14936 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2014 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2014 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14940] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2013 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2013 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Destilační charakteristika světlých ropných frakcí

Autor: Machalla Michael
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Diplomová práce se zabývá hodnocením destilační charakteristiky benzinových produktů a středních ropných destilátů, které zahrnovaly i komerčních motorové nafty. V teoretické části byly shrnuty jak klasické metody destilační zkoušky, tak moderní metody simulované destilace. Pozornost byla přitom věnována i přepočtu výsledků simulované destilace na hodnoty ekvivalentní laboratorní destilační zkoušce.
Na vzorky světlých ropných frakcí byla aplikována standardní metoda simulované destilace odpovídající normě ASTM D 2887. Alternativně bylo provedeno měření na plynově-chromatografickém systému, který není primárně určen pro tuto aplikaci a byl vytvořen postup pro konverzi dat, který umožňuje získat výsledky v podobě simulované destilace. Výsledky z obou chromatografických systémů byly vzájemně porovnány.
Výsledky simulované destilace byly s využitím přepočtových metod převedeny na hodnoty odpovídající laboratorní destilační zkoušce a tyto hodnoty byly následně porovnány s výsledky skutečné destilační zkoušky.


Optimalizace mísení motorových naft

Autor: Martyčák Jan
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato se zabývá nízkoteplotními vlastnostmi motorových naft a jejich mícháním v rafinérii. V motorové naftě se za nízkých teplot tvoří krystaly n-alkanů, které ucpávají filtry vozidel a zamezují tak přísunu paliva do motoru. Toto nízkoteplotní chování motorové nafty je charakterizováno normovanými limitními hodnotami parametrů filtrovatelnosti a teploty vylučování parafínů. Cílem práce bylo vytvořit podklady pro optimalizační výpočty rafinérie vedoucí, k co nejvýhodnějšímu využití složek k míchání motorové nafty. V rámci práce byla provedena měření, která měla za úkol posouzení vlivu použitých složek k míchání motorové nafty na hodnoty teploty vylučování parafínů a filtrovatelnosti. Dále byla provedena měření účinnosti použitého depresantního aditiva na vytvořených motorových naftách. Většina měření probíhala a vzorky pocházely z České rafinérské a.s. Ve výsledcích jsou patrné vlivy použitých složek na výslednou hodnotu filtrovatelnosti i na účinnost depresantního aditiva. Výsledky mohou být využity jako podklad pro optimalizaci mísení motorových naft požadovaných vlastností.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14940 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2013 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2013 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14941] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2011 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2011 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Oxidační stabilita motorové nafty a FAME

Autor: Bamburák Lukáš
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Práce byla zaměřena na oxidační stabilitu bionafty (MEŘO), uhlovodíkové nafty (MONA) a jejich směsí (SMN 30). Nízká oxidační stabilita bionafty totiž může způsobovat problémy jak při skladování paliva, tak i při jeho spalování v motorech. Značný vliv na výslednou stabilitu paliva má kvalita a struktura rostlinného oleje popř. živočišného tuku, z kterého se bionafta vyrábí.
Byl proveden modifikovaný skladovací test za zvýšené teploty 80 °C, což vedlo k urychlení oxidace vzorků. Pro vzorky MEŘO a SMN 30 byla teplota 80 °C natolik vysoká, že již po prvním týdnu skladování poklesly hodnoty indukční periody, měřené metodou Rancimat test, pod hodnotu požadovanou příslušnou normou. Dále byl testován vliv antioxidantu na posílení oxidační stability. Po prvním týdnu skladování došlo u vzorků ve variantě s antioxidantem k navýšení oxidační stability oproti vzorkům ve variantě bez antioxidantu, nicméně po druhém týdnu skladování již nebylo pozorováno posílení oxidační stability.
Pomocí metod Rancimat test, PetroOxy test a tlakové diferenciální kalorimetrie (PDSC) byla stanovena oxidační stabilita bionafty, uhlovodíkové motorové nafty a směsné nafty. Metodou PDSC se získá tzv. Onset teplota, která se jeví vhodnou pro porovnání míry oxidace u bionafty a směsné motorové nafty. Indukční perioda stanovená metodami Rancimat test a PetroOxy test je vhodná pro stanovení oxidační stability daného vzorku. Měření oxidační stability na přístroji PetroOxy probíhá za vyšší teploty i tlaku v porovnání s metodou Rancimat test, a tudíž dochází k nástupu oxidačních reakcí rychleji.
Z dalších měřených parametrů (obsah vody, číslo kyselosti, peroxidové číslo, kinematická viskozita) pouze peroxidové číslo korespondovalo s mírou oxidace jednotlivých vzorků.
Z naměřených výsledků byla stanovena korelační rovnice pro přepočet indukční periody Rancimat test – PetroOxy, která však může být platná pouze pro měřenou matrici.


Využití FTIR spektroskopie v analýze bionafty

Autor: Hanušová Michaela
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Cílem této práce je vytvořit chemometrické modely u vzorku metylesteru řepkového oleje (MEŘO) a směsné motorové nafty pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou tranfromací. Tato metoda se používá v analytice biopaliv. U MEŘO se vytváří chemometrické modely pro nejdůležitější kvalitativní parametry, jako jsou obsah monoglyceridů, diglyceridů a triglyceridů, celkového a volného glycerolu, obsah esterů a metylesteru kyseliny linolenové, obsah metanolu, obsah vody a obsah volných mastných kyselin.


Stanovení tribolimitů pro vybraná důlní zařízení

Autor: Holečková Margita
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na problematiku stanovení tribologických limitů pro vybraná důlní zařízení, která pracují v těžkých provozních podmínkách při povrchovém dobývání hnědého uhlí. Podrobněji se zabývá hodnocením vybraných hydraulických a převodových systémů, které jsou při provozu nejvíce vystavované vlivům prostředí, ve kterém pracují. Pro bezporuchový chod sledovaných zařízení je důležité dodržování mazacího plánu stanoveného výrobcem zařízení.
Sledováním a vyhodnocováním tribodiagnostických parametrů jednotlivých strojů a zařízení můžeme významnou měrou přispět k prodloužení bezporuchového chodu a životnosti zařízení, což přináší i úsporu zejména ekonomického charakteru.


Pyrolýza plastů

Autor: Kapasný Ondřej
Školitel: Ing. František Procháska, Ph.D.

Kvůli velké spotřebě plastových materiálů narůstá na skládkách velmi rychle množství plastového odpadu. Aby se plastový odpad, který se špatně biologicky rozkládá, bez užitku nehromadil, bývá v dnešní době nejčastěji spalován a tak alespoň energeticky využíván. Nicméně se takto ztrácí cenný zdroj nejen pro chemický průmysl, ale také pro výrobu motorových paliv, který může být alternativou k docházející ropě. Proto jsou v současné době středem zájmu způsoby surovinového využití plastů, mezi něž pyrolýza plastů patří.
Tato práce je zaměřena na termický rozklad plastů – vysokohustotního polyethylenu (HD-PE), polypropylenu (PP) a polystyrenu (PS) v rámci jejich surovinové recyklace. Cílem práce je vytvoření vhodné metodiky k charakterizaci produktů mikropyrolýzy plastů či jejich směsí s využitím GC-MS instrumentace a následná aplikace této metodiky při sledování závislosti složení produktů pyrolýzy plastů či jejich směsí na podmínkách pyrolýzy.


Polarografické stanovení sirných a kyslíkatých látek v ropných produktech

Autor: Koníčková Marcela
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Cílem diplomové práce bylo zpracování dostupné literatury týkající se využití polarografických analytických metod při hodnocení ropy a ropných produktů a  praktické ověření využití této metodiky pro stanovení sirných a kyslíkatých látek v ropných produktech.
Práce zahrnuje literární část, v níž jsou popsány možnosti a meze polarografického rozboru ropy a jejích frakcí. Metody zde popsané jsou výběrem z širokého spektra publikovaných prací a jsou velmi dobře použitelné pro elektrochemické analýzy.
Experimentální část je zaměřena na vypracování polarografických metod pro stanovení sirných sloučenin (elementární síry, thiolové síry a sulfanu) a kyslíkatých sloučenin (aldehydů a hydroperoxidů) v ropných produktech. Zvolené elektroanalytické techniky byly aplikovány na reálné vzorky závodu Unipetrol RPA,s.r.o. Bylo zjištěno, že volba metod byla přiměřená danému problému a popsané metody lze doporučit pro praktické využití v laboratořích v petrochemickém průmyslu.


Vliv podmínek pyrolýzy biomasy na složení a výtěžky produktů

Autor: Kořánová Andrea
Školitel: Ing. Jaroslav Káňa

Ztenčující se zásoby fosilních paliv a hlavně ropy zapříčiňují poptávku po nových typech alternativních paliv. Pyrolýza různých typů biomasy je jednou z možností výroby kapalných paliv pro spalovací motory.
Cílem práce je vyhodnocování podmínek pyrolýzy biomasy za účelem zjišťování složení pyrolýzních produktů, popř. zvyšování výtěžků žádaných frakcí spadajících do destilačního rozmezí kapalných motorových paliv. Pro hodnocení produktů pyrolýzy byla použita plynová chromatografie v kombinaci s hmotnostním detektorem (GC-MS).
V této práci byla provedena pyrolýza dřev stromů, které běžně rostou na území České republiky (borové a bukové dřevo), na mikropyrolýzní jednotce při různých podmínkách. Byla zjištěna závislost kvantitativního a částečně kvalitativního složení pyrolýzních produktů na konečné teplotě pyrolýzy, rychlosti ohřevu a délce trvání pyrolýzy.


Vliv Fuel-Borne katalyzátorů na oxidační stabilitu nafty

Autor: Kořánová Kristýna
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Nárůst emisí, jejichž zdrojem je zejména automobilová doprava, vede ke snaze snižovat emise, především CO2 a jiných polutantů. Jednou z možností je využívání systémů na snížení emisí NOx, kterou představuje selektivní katalytická redukce oxidů dusíku (SCR). Dále se uplatňují filtry pro záchyt sazí a pevných částic, které jsou složkou emisí výfukových plynů. Při regeneraci těchto filtrů se používají palivové katalyzátory, které katalyzují oxidaci sazí zachycených na filtru částic.
Cílem této práce je posoudit, jaký účinek mají tyto katalyzátory v motorové naftě, do které jsou v automobilu automaticky dávkovány. Pozornost byla věnována zejména studiu vlivu palivových katalyzátorů na oxidační stabilitu motorové nafty a bionafty. Dále byl hodnocen vliv antioxidantu, který se používá pro úpravu kvality bionafty a efekt koncentrace bionafty v palivu.
Oxidační stabilita byla testována u všech typů paliv pro dieselové motory, které jsou na trhu v ČR. Použité palivové katalyzátory byly zakoupeny v autorizovaných servisech Peugeot a Volkswagen. Pro stanovení oxidační stability byly provedeny oxidační metody podle příslušných norem.


Hustota a rychlost šíření zvuku jako parametry pro sledování změn kvality ropy při průtoku ropovodem

Autor: Levý Omar
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Hustota je klíčovým parametrem ropy a ropných frakcí. Kromě základní charakterizace ropy a ropných produktů je hodnota hustoty současně s rychlostí šíření zvuku využívána ke sledování provozu ropovodu jako parametr úzce související se složením rop. Konkrétní aplikací je například sledování chodu navazujících dávek různých typů rop, přepravovaných ropovodem, a jejich dělení na příjmu do cílového tankoviště. V práci jsou shrnuty způsoby měření průtoku v průmyslu s důrazem na ultrazvukové průtokoměry používané u ropovodů. Současně byly popsány laboratorní přístroje a principy měření hustoty a rychlosti šíření zvuku. Experimentální část je věnována sledování hustoty a rychlosti šíření zvuku v ropě a optimalizaci metodiky měření. U obou veličin byla experimentálně stanovena jejich závislost na teplotě a složení u připravených směsí rop. Uvedené závislosti byly aproximovány pomocí rovnic, získaných z literatury.


Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování

Autor: Němcová Kateřina
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Během dlouhodobého skladování rop může docházet na dně skladovacích nádrží ke vzniku vrstvy parafinických úsad. Vzhledem k finanční náročnosti následného odstraňování vzniklých úsad existují snahy o předpověď chování rop během jejich dlouhodobého skladování.
Za tímto účelem byla na pracovišti Ústavu technologie ropy a alternativních paliv vyvinuta metodika modelového skladování rop ve zmenšeném měřítku. Tato metodika, v případě použití vzorku ropy, který nebyl mezi odběrem z ropovodu a modelovým skladováním teplotně a mechanicky namáhán, poskytuje výsledky velice podobné usazování reálnému. Ne vždy však je možné dopravit vzorek ropy do laboratoře tak, aby byly zcela zachovány izotermní podmínky (např. odběr vzorku v zahraničí).
Cílem této práce je posouzení vlivu nešetrné manipulace se vzorkem ropy během jeho odběru a následného transportu do laboratoře na výsledky modelového skladování. Vzorky rop byly za tímto účelem podrobeny řadě teplotních programů zahrnujících mírný ohřev, popř. ochlazení na teploty -10, 0, 20, 30 a 40 °C. Výsledky modelového skladování takto upravených rop byly následně porovnávány s výsledky rop teplotně nenamáhaných.


Hydrogenační rafinace směsí primárního plynového oleje a lehkého cyklového oleje

Autor: Osegbe Bartholomew Ifeanyichukwu
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Tato práce se zabývá hydrorafinací plynového oleje (PO) z atmosférické destilace ropy a lehkého cyklového olej z fluidního katalytického krakování. Lehký cyklový olej (LCO) obsahuje mnoho aromátů, má velké obsahy síry a dusíku, a vyznačuje se nízkým cetanovým číslem, zatím co primární plynový olej obsahuje více nasycených uhlovodíků a má relativně vysoké cetanové číslo. Rostoucí poptávka po motoroné naftě způsobuje nárůst užití LCO jako komponenty naftového poolu. Většina síry ve středních destilátech je obsažena v sulfidech, disulfidech, benzotiofenech, dibenzotiofenech a benzonaftotiofenech, zatímco dusík se nachází v alifatických aminech, anilinech, pyrolech a pyridinech. Hydrodesulfuraci snáze podléhají sulfidy, disulfidy a merkapty, ale obtížně dibenzotiofeny (DBTy), zejména substituované v pozicích 4 a 6, a jejich deriváty. Hydrodenitrogenace anilinů je méně obtížná ve srovnání s hydrodenitrogenací karbazolů.
Suroviny na hydrogenaci byly dodány z rafinérie v Kralupech. Hydrogenace PO, LCO a jejich směsí byla provedena na Co-Mo katalyzátoru na alumině za teplot 350 až 370 ° C, při konstantním průtoku suroviny 10,4 ­ 10,8 g/hod, za tlaku vodíku 3,9 MPa a průtoku vodíku 1,5 – 2,9 l/hod.
Při provedených experimentech došlo ke snížení obsahu síry z 0,23 ­ 0,73 % hm. v surovinách na 6 ­ 59 mg/kg v získaných produktech. Obsah polyaromátů se snížil ze 7 ­ 73 % hm. v surovinách na 2,4 ­ 27 % hm. v produktech. Následkem toho se cetanový index zvýšil z 20 -­ 53 na 22 ­- 60 v produktech.


Optimalizace metody stanovení PAH v procesních olejích pomocí RP HPLC

Autor: Petržílková Anna
Školitel: Ing. František Procháska, Ph.D.

V práci jsou zpracovány informace z odborné literatury týkající se problematiky procesních olejů, především pak aromatických extraktů DAE a TDAE. Zmíněna je zde i legislativa stanovující limity obsahu PAU v těchto olejích a důvody, proč jsou sledovány. Větší díl teoretické části práce je věnován vypracování přehledu možných analytických postupů a technik, s kterými se lze  při stanovování PAU v komplexních organických matricích setkat.
V rámci experimentální části práce byly testovány tři metody předseparace PAU, a to extrakce pomocí dimethylsulfoxidu, kombinace kapalinové adsorpční chromatografie s gelovou permeační chromatografií a kapalinová adsorpční chromatografie s kombinovanou stacionární fází. Výsledky získané aplikací výše uvedených metod byly vzájemně porovnány, přičemž nejlepší metoda (kapalinová adsorpční chromatografie s kombinovanou stacionární fází) byla dále optimalizována a použita k analýze několika reálných vzorků. Výsledky těchto analýz jsou v práci rovněž uvedeny.


Vyhodnocení dat z reaktoru pro hydrogenaci acetylenu v lince pro výrobu polyetylenu

Autor: Roušar Pavel
Školitel: prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.

Práce je zaměřena na sběr a hodnocení provozních dat a na účinnost používaného katalyzátoru v reaktoru pro selektivní hydrogenaci acetylenu v lince pro výrobu vysokohustotního polyetylenu. Je popsán mechanismus hydrogenace na palladiovém katalyzátoru. Byla získána data z provozního systému a následně bylo provedeno vyhodnocení vlivu těchto dat na průběh hydrogenace a aktivitu použitého palladiového katalyzátoru.


Testování laboratorního modelu ropovodu

Autor: Schnierer Antonín
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Práce je zaměřena na studium tvorby parafinických úsad na vnitřních stěnách ropovodu během dopravy rop. Pro studium této problematiky byl sestrojen laboratorní model ropovodu, jehoţ konstrukce byla navrţena tak, aby vlastní experimentální podmínky maximálně odpovídaly podmínkám reálné potrubní dopravy. V rámci práce bude optimalizován vlastní postup modelové dopravy rop a hodnoceny vlivy teploty, průtoku, doby čerpání a sloţení rop na mnoţství a vlastnosti vznikajících úsad. Laboratorní výsledky budou porovnávány s údaji získanými při reálné dopravě rop ropovody Druţba a IKL.


Vlastnosti produktů hydrokrakování směsi ropného vakuového destilátu a produktu Fisher-Tropschovy syntézy

Autor: Žid Petr
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato diplomová práce se zabývá výzkumem usazování směsí rop Azeri light a CPC blend.
Práce je zaměřena na studium tvorby úsad ve velkokapacitních skladovacích nádržích na základě modelového skladování rop v sedimentačních válcích. Sledován byl vliv teplotní historie rop před vlastním usazováním a vliv teplotního a mechanického namáhání ropy během usazování. Úsady vzniklé v sedimentačních válcích byly charakterizovány obsahem a distribucí přítomných n‑alkanů pomocí vysokoteplotní plynové chromatografie.
V rámci práce byla také diskutována možnost použití polarizační mikroskopie v kombinaci s obrazovou analýzou pro přímé sledování průběhu sedimentace parafinických částic v ropě.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14941 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2011 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2011 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14942] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2010 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2010 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování

Autor: Kasal Ondřej
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Předmětem práce je teoretické i praktické studium různých způsobů rafinací lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování. Lehký cyklový olej je vysoce aromatická frakce s velkým obsahem síry a velmi nízkým cetanovým číslem. Potřeba rafinace lehkého cyklového oleje plyne ze zvyšující se poptávky po motorové naftě, do jejíhož poolu lze lehký cyklový olej přimíchávat, a klesající poptávce po topných olejích, v nichž lehký cyklový olej nalézá použití jako složka snižující viskozitu. Zkoumá se několik rafinačních procesů, z nichž jako nejvíce perspektivní se jeví rafinace použitím vhodného katalyzátoru za vysokého tlaku vodíku takzvaná hydrorafinace. Takto rafinovaný lehký cyklový olej lze mísit do poolu motorových naft ve větším poměru nebo vracet zpět na jednotku fluidního katalytického krakování za účelem zvýšení její výkonnosti a zlepšení vlastností jejích produktů.


Simulace a optimalizace provozu redestilace FCC benzinu

Autor: Klokočková Daniela
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Diplomová práce se zabývá reálným technologickým problémem zpracování FCC benzinu v rafinerii České rafinérské, a.s. Kralupy nad Vltavou. S cílem vyrábět automobilový benzin s 10 mg/kg síry, Česká rafinérská vyvinula originální technologické schéma zpracování FCC benzinu založené na redestilaci FCC benzinu na tři kvalitativně odlišné frakce a jejich následném odsíření rozdílnými technologiemi. Redestilace FCC benzinu přitom ve schématu představuje ústřední technologii. Diplomová práce se proto soustředila na vypracování a nastavení rigorózního chemicko-inženýrského modelu redestilace FCC benzinu, včetně predikce vlastností výstupních proudů z analytických údajů o nástřiku. Výsledky z vytvořeného rigorózního modelu byly porovnány s reálnými provozními daty zařízení a konstatována dobrá shoda. Dále bylo definováno celkem 7 limitních technologických scénářů zpracování FCC benzinu, odpovídajících provozu zařízení v období vysoké a nízké spotřeby automobilových benzinů a tyto scénáře byly posouzeny ve vytvořeném rigorózním modelu. Pro všechny tyto případy bylo nalezeno konvergující řešení.Výsledky z rigorózního modelu pak byly použity pro paralelní simulaci scénářů v optimalizačním programu České rafinérské založeném na lineárním programování, včetně odhadu vlivu na hrubou rafinérskou marži. Výsledky diplomové práce jsou zajímavé především z hlediska hlubšího pochopení problematiky zpracování FCC benzinu do automobilového benzinu.


Kvalita a provozní vlastnosti mazacích olejů

Autor: Maleňáková Vendula
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Tvorba úsad a nerozpustných látek v mazacích olejích je často příčinou havárií či provozních potíží při provozování maziv. Jeden z obvyklých procesů, které vedou k tvorbě úsad v mazacích olejích, je oxidace. Oxidační stárnutí je primární příčinou zvyšování viskozity olejů, tvorby nerozpustných látek a kalů a v důsledku i koroze zařízení. Další a nepříliš často uvažovaná možnost tvorby úsad je zhoršená kompatibilita přísad a základového oleje. Problémům tvorby nerozpustných úsad v olejích je věnována i tato diplomová práce. Pro posouzení kompatibility základových olejů a aditiv byl použit experimentální postup měření pomocí tepelných šoků. Připravené oleje byly vystavovány změnám teploty a posuzovala se kompatibilita bezvodých vzorků olejů a olejů s obsahem vody. U olejů s obsahem vody byl sledován i vliv olejů na rozpustnost a také odlučitelnost vody v připravených vzorcích. Při stanovení oxidační stability hydraulických a turbínových olejů byly nastaveny oxidační podmínky v souladu s normou ČSN 656235, která je standardně používána v Paramo, a.s.. Tato metoda je založena na oxidaci oleje kyslíkem v přítomnosti katalyzátoru. Pro stanovení stupně oxidační degradace oleje bylo použito stanovení viskozity při 40 °C, čísla kyselosti, látek nerozpustných v pentanu a obsahu karbonylových sloučenin.


Využití alternativních druhů rostlinných olejů pro výrobu metylesterů

Autor: Malý Josef
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V této práci byly alkalicky katalyzovanou transesterifikací vyrobeny metylestery mastných kyselin (FAME) z čistých rostlinných olejů (řepkový, slunečnicový, sójový) a ze směsí obsahující jako základ řepkový olej obsahující 10-40 % hm. slunečnicového, resp. sójového oleje. Vedle toho byly FAME připraveny i z řepkového oleje obsahujícího 5-15 % hm. upotřebeného fritovacího oleje (2 druhy). U všech olejů použitých pro přípravu směsí byly stanoveny jejich základní fyzikálně-chemické vlastnosti. U všech vyrobených FAME pak byla provedena analýza složení metylesterů a stanovení kvalitativních parametrů, které byly porovnány s požadavky normy ČSN 14 214. Ze získaných výsledků byly vytipovány oleje a směsi olejů, které by přicházely v úvahu jako surovina pro komerční výrobu FAME ve firmě PREOL, a. s. Potenciální výroba FAME z alternativních surovin byla posouzena i po ekonomické stránce.


Palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje

Autor: Najmanová Romana
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V práci byly studovány palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje zpracovaného za tlaku 18 MPa při dvou reakčních teplotách, 400 a 420 °C. Dále byly připraveny "směsné nafty" obsahující minerální motorovou naftu a přídavek 10 - 50 % hm. produktů hydrokrakování. Rovněž u těchto směsí byly stanoveny palivářské vlastnosti. Čistý produkt hydrokrakování zpracovaný při teplotě 420 °C a všechny "směsné nafty" byly na několika koncentračních úrovních aditivovány dvěma rafinérskými depresanty. Bylo zjištěno, že produkty hydrokrakování představují nízkoaromatické uhlovodíkové směsi, které jsou svým frakčním složením podobné motorovým naftám. Přídavek obou produktů hydrokrakování do minerální motorové nafty se pozitivně projevil především na zvýšení cetanového indexu "směsných naft". Fyzikálně-chemické vlastnosti "směsných naft" obsahujících produkt připravený při 420 °C se téměř nelišily od vlastností čisté minerální motorové nafty. Po aditivaci depresanty bylo dosaženo teploty filtrovatelnosti předepsané pro zimní motorovou naftu třídy F (-20 °C) jak u čistého produktu připraveného při 420 °C, tak u všech směsných naft, které tento produkt obsahovaly.


Pyrolýza a kopyrolýza individuálních a směsných plynných surovin

Autor: Pechmanová Michala
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na pyrolýzu a kopyrolýzu individuálních a směsných plynných surovin. Teoretická část popisuje mechanismus pyrolýzy ethanu, propanu a C4 uhlovodíků. Její součástí je rovněž popis ethylenové jednotky nacházející se ve společnosti Unipetrol RPA v Litvínově, včetně popisu parametrů ovlivňujících průběh pyrolýzy. V experimentální části jsou porovnávány výtěžkové vektory produktů pyrolýzy ethanu, propanu a C4 uhlovodíků v závislosti na změně vybraných parametrů. Rovněž je zde věnována pozornost vektorovým výtěžkům produktů kopyrolýzy LPG s benzínem. Výsledky výtěžkových vektorů jednotlivých produktů byly získány dvojím způsobem: skutečným odběrem na pyrolýzních pecích ve společnosti Unipetrol RPA, a výpočty v simulačním programu PYROL.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14942 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2010 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2010 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14943] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2009 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2009 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Zhodnocení instalace rychlého zchlazení produktů na provoz jednotky visbreakingu

Autor: Brejchal Milan
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce pojednává o jednotce termického krakování - visbreakingu provozované v litvínovské rafinérii společnosti Česká rafinérská, a. s. Jednotka byla uvedena do provozu v roce 1999 s předpokládaným šestiměsíčním provozním cyklem. Tato diplomová práce shrnuje provoz jednotky, délky cyklu provozu a vyhodnocuje poslední úpravy na jednotce, jejichž cílem bylo dosažení uvedeného předpokládaného cyklu provozu. Autor vychází se svých osobních zkušeností při provozování jednotky a archivovaných dat společnosti Česká rafinérská.


Posuzování dlouhodobé skladovatelnosti parafinických rop

Autor: Frolík Jan
Školitel: Ing. Straka Petr

Tato diplomová práce se zabývá výzkumem usazování směsí rop Azeri light a CPC blend. Práce je zaměřena na studium tvorby úsad ve velkokapacitních skladovacích nádržích na základě modelového skladování rop v sedimentačních válcích. Sledován byl vliv teplotní historie rop před vlastním usazováním a vliv teplotního a mechanického namáhání ropy během usazování. Úsady vzniklé v sedimentačních válcích byly charakterizovány obsahem a distribucí přítomných n alkanů pomocí vysokoteplotní plynové chromatografie. V rámci práce byla také diskutována možnost použití polarizační mikroskopie v kombinaci s obrazovou analýzou pro přímé sledování průběhu sedimentace parafinických částic v ropě.


Zhodnocení hydrokrakovací jednotky v Litvínově po revampu v roce 2007

Autor: Henselý Josef
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Záměrem diplomové práce bylo technologicky a ekonomicky zhodnotit výsledný profit realizace revampu hydrokrakovací jednotky v Litvínově z roku 2007. Hodnocení je vtaženo na období provozu jednotky před a po implementaci revampu, kdy byla jednotka provozována s kapacitou 130 t/hod při maximální dosažitelné konverzi 55%. Uvedené kapacity bylo dosaženo v rámci intenzifikace jednotky Hydrokrak v roce 1999, kdy bylo zvýšeno prosazení jednotky z původních 100 t/h na 130 t/hod v návaznosti na výstavbu jednotky Visbreaking produkující mimo jiné komponentu určenou pro zpracování na hydrokrakovací jednotce. K výslednému zhodnocení přispělo kromě zpracování provozních dat před a po revampu i sumarizace vynaložených investičních nákladů na rekonstrukci. Cílem revampu Hydrokraku bylo především zvýšení kapacity a konverze vyvolané zvýšenou poptávkou po komponentech určených pro výrobu motorové nafty. V literární části diplomové práce byl na příkladech stručně popsán a přiblížen současný trend implementace technologie Unicracking v evropském regionu s uvedením stručného popisu technologie Unicracking implementované do struktury litvínovské rafinérie koncem 80 let 20. století jako zdroj suroviny pro ethylenovou jednotku. Experimentální část je podrobněji zaměřená na popis stavu jednotky Hydrokraku v Litvínově před a po rekonstrukci s důrazem kladeným na provedené změny. Ve výsledkové a závěrečné části diplomové práce byla ve dvou úrovních provozní a ekonomické nejprve porovnána a následně pak zhodnocena výsledná provozní data a vlastnosti produktů s dopadem na efektivnost celé rekonstrukce hydrokrakovací jednotky v Litvínově.


Možnosti zvýšení výtěžků cenných alkenů úpravou složení surovin pro ethylenovou jednotku

Autor: Charvát Petr
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na možnosti úpravy složení daných surovin pro ethylenovou jednotku z důvodu zvýšení výtěžku cenných alkenů. Úvodní část popisuje jaké druhy vstupních surovin se používají ve světě a prognózu jejich spotřeby na příští roky. Teoretická část obecně popisuje princip pyrolýzy a její klíčové parametry, které ovlivňují její průběh. Dále charakterizuje vybrané suroviny pro pyrolýzu a diskutuje možnosti úpravy těchto surovin. Teoreticky se zabývá použitím a úpravou vybraných C4 frakcí, a to LPG a rafinátu 2. Dále z dostupných materiálů popisuje možné druhy katalyzátorů pro hydrogenaci těchto C4 frakcí a jsou diskutovány výsledky teoretické pyrolýzy těchto C4 frakcí. Závěr teoretické části je věnován chování vybraných uhlovodíků při laboratorní pyrolýze a obecně popisuje princip zplyňování uhlí, kde jako vedlejší produkt vzniká mimo jiné rectisolový benzín, který by se mohl stát do budoucna významným zdrojem benzenu. V experimentální části jsou diskutovány možné úpravy vybraných frakcí, a to benzínu IGCC, C4 frakce a dvou benzínů z rafinérských procesů (z atmosféricko-vakuové destilace a z hydrokrakování vakuových zbytků). U benzínu IGCC, jako zdroje benzenu, byly prezentovány výsledky jeho hydrogenace s výpočtem konverze a výsledky mikropyrolýzy. U C4 frakce byly použity výsledky teoretické hydrogenace LPG a rafinátu 2 a byla provedena teoretická pyrolýza v programu PYROL. Dále práce diskutuje vliv změny výstupní teploty na výtěžky etylénu u LPG a rafinátu 2. Benzíny z již zmiňovaných rafinérských procesů byly rozdestilovány na úzké řezy a u každého řezu proběhla teoretická pyrolýza v programu PYROL a mikropyrolýza.


Posouzení využití lehkého cyklového oleje z FCC v produktech České rafinérské a. s. aplikací rozvojového LP modelu

Autor: Kopecká Petra
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem různých alternativ výroby a využití lehkého cyklového oleje (LCO) z technologie fluidního katalytického krakování (FCC) provozované v České rafinérské, a. s. (ČeR). Diplomová práce obsahuje popis, materiálovou bilanci a ekonomické zhodnocení zajímavých alternativ zpracování LCO v ČeR. Jednotlivé alternativy byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí komplexního rozvojového modelu ČeR, vyvinutého na základě matematické metody lineárního programování.


Možnosti separace parafinických látek z ropných vzorků

Autor: Kovalev Andrej
Školitel: Ing. Straka Petr

Vypracovaná práce byla rozdělena do dvou částí. První část představovala srovnání tří normovaných metod (ČSN 65 6061, SMS 1769-88 a UOP 46-85) pro stanovení obsahu parafinických látek v ropách a ropných produktech. Srovnání spočívalo jednak v porovnání kvality získaného parafínu, ale také v porovnání časové náročnosti a provedení jednotlivých metod. Každá norma byla testována na souboru 6 vzorků rop, které byly vybrány tak, aby spektrum jejich vlastností bylo co nejširší. V rámci práce byly navrhnuty optimalizace sloužící ke zkrácení času, či zjednodušení provedení. Druhá část práce spočívala v izolaci n-alkanů ze vzorku parafínu. Byly použity dva parafinické vzorky. První byla nasycená frakce destilačního zbytku nad 360 °C ropy REB a druhý byl parafín Verba 5998. K izolaci byly použity dvě metody. První byla aduktivní krystalizace s močovinou a druhá spočívala v adsorpci n-alkanů na molekulovém sítě. Všechny výsledky byly vyhodnoceny, graficky zpracovány a okomentovány.


Simulace a optimalizace jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje

Autor: Kuba Josef
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Práce je věnována simulačním výpočtům jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje v rafinérii Kralupy nad Vltavou. K řešení zadání je použit simulační software Hysys firmy AspenTech. V úvodní části práce je proveden sběr a zpracování dat potřebných pro simulační a optimalizační výpočty. Následuje vlastní stacionární simulace jednotky, na jejímž základě jsou provedeny optimalizace stabilizační kolony za účelem získání maximální kvality a výtěžku produktu a také studie vypírací kolony. Následuje úprava podmínek výpočtu odrážející navýšení kapacity nástřiku a sledování změn provozních parametrů celého technologického celku hydrogenační rafinace. Výstupem práce je odladěný model celé jednotky hydrogenační rafinace se stávající i zvýšenou kapacitou nástřiku.


Fyzikálně-chemické vlastnosti produktů hydrokrakování řepkového oleje

Autor: Lužná Kateřina
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V práci bylo provedeno hodnocení složení a fyzikálně-chemických vlastností produktů hydrokrakování řepkového oleje zpracovaného za tlaku 15 MPa a při teplotách 350 a 400 °C. Bylo zjištěno, že při hydrokrakování dochází k přeměně suroviny na směs převážně nasycených uhlovodíků, ve kterých převládají uhlovodíky C15-C18. Vysoký obsah n-alkanů však způsobuje horší nízkoteplotní vlastnosti. Produkty hydrokrakování byly přidány do minerální motorové nafty v množství 5 - 30 % hm. za účelem hodnocení fyzikálně-chemických parametrů těchto paliv. Přítomnost produktu hydrokrakování v palivu se projevila především zvýšením hodnoty cetanového čísla a zhoršením nízkoteplotních parametrů. Aditivace směsných paliv dvěma druhy rafinérských zlepšovačů nízkoteplotních vlastností při tom byla téměř neúčinná.


Návrh vhodného umístění hydrogenačního stupně SO2 v procesech na zvýšení efektivity jednotek typu CLAUS

Autor: Magula Tomáš
Školitel: prof. Ing. Šebor Gustav, CSc.

Vzhledem k neustále se zvyšujícím legislativním nárokům na co nejnižší hladinu oxidu siřičitého v plynech emitovaných jednotkami typu Claus, je nezbytné hledat stále nové cesty na zefektivnění těchto procesů. Míra zachycení a likvidace sirných sloučenin je předepsána legislativou v závislosti na kapacitě rafinérie. Proto je pro provozovatele světových rafinérií důležité s vlastní intenzifikací rafinérie rovněž intenzifikovat proces na likvidaci odpadního sulfanu, a to jak z hlediska kapacitního, tak i kvalitativního. Předmětem této práce je jednak porovnání efektivity procesů na dočistění zbytkových plynů pocházejících z jednotek typu Claus a také porovnání možných návrhů umístění hydrogenačního stupně ve vyšší generaci jednotky typu Claus. Protože se v reakčním plynu vyskytuje celá řada sirných látek, které navzájem mezi sebou reagují, je při návrhu umístění hydrogenačního stupně nutné brát v potaz tyto reakce, které tvoří hlavní bariéru pro dosažení vyšších výtěžků síry v procesu typu Claus. Jednotlivá teoretická řešení jsou pak prověřována pomocí experimentů zaměřených na nalezení podmínek pro maximální vytěžení síry z reakčního plynu.


Budoucí uplatnění katalytického reformingu jako zdroje vodíku v České rafinérské a. s. - maximalizace výtěžku vodíku

Autor: Marko Jiří
Školitel: doc.Ing. Pospíšil Milan, CSc.

V této práci jsou popsány technologie výroby vodíku a jeho využití v rafinériích. Pozornost je věnována katalytickému reformování benzínů a využití jeho produktů. Cílem této práce je posoudit bilanci vodíku pomocí lineárního programování a zjistit vliv této bilance na optimální provozování rafinérií České rafinérské a. s.


Příprava vysokoindexových základových olejů ze zbytků hydrokrakování a gače

Autor: Mašek Rostislav
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Cílem této práce je seznámení s procesy hydrokrakování s vazbou na výrobu základových olejů a na výrobu suroviny pro pyrolýzu. Jsou zde zvýrazněny možnosti výroby základových olejů moderními metodami a vysvětleny technologické možnosti přípravy surovin pro výrobu základových olejů v České rafinerské a.s. Náplní experimentální části je pak příprava základových olejů nejprve ze zbytků hydrokrakování (HCVD) při stanovených reakčních teplotách 320 - 390 °C a následně ze směsi HCVD a gače v poměru 80 : 20 při teplotách 360 a 380 °C v laboratorních podmínkách na pokusném reaktoru. V poslední části je na základě zhodnocení připravených základových olejů posuzována možnost použití zbytkového produktu hydrokrakování vakuového destilátu (hydrokrakátu, HCVD) k výrobě vysokoindexových mazacích olejů vyšších tříd s nízkým obsahem aromatických uhlovodíků a dále diskutován vliv přídavku gače na připravené oleje.


Hmotnostní bilance etylenové jednotky a navazujících provozních celků

Autor: Mráz Otakar
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

V této práci byl proveden souhrn dostupných literárních zdrojů vztahujících se k tématu hmotnostních bilancí (teoretické základy bilancování a zákony zachování) sběru dat, jejich archivaci, vyrovnávání (zvyšování přesnosti) a vyhodnocování. Dále jsou zapracovány témata úzce svázaná s prováděním bilancí - základy teorie chyb a určování nejistot, problematika přesného měření, principy a postupy bilančního měření. V praktické části práce je provedena hmotnostní bilance vlastní ethylenové jednotky Litvínov a navazujících provozních celků prvního stupně hydrogenace pyrolýzního benzínu, redestilace C9 frakce a úseku katalytické hydrodealkylace benzen-toluen-xylenové frakce označované jako Pyrotol. Součástí práce je i ověření možnosti odhadu produkce proudů vystupujících z technologického schématu ethylenové jednotky Litvínov na podkladě zobecněných výtěžkových vektorů získaných z laboratorních rozborů vzorků horkého pyrolýzního plynu za období roku 2008.


Výzkum vlastností olejových frakcí v závislosti na režimu etylenové jednotky

Autor: Mrázová Martina
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

V literární části této práce byla provedena rešerše dostupných literárních údajů vztahujících se ke zjišťování a popisu kvalitativních vlastností olejových frakcí. Tyto frakce jsou separovány při řadě procesů rafinérských (atmosférická a vakuová destilace ropy a dělení produktů štěpení) i petrochemických (pyrolýza uhlovodíkových surovin a pyrolýza biomasy). Práce je zaměřena na zkoumání a popis chemického prvkového a skupinového složení, viskozity, hustoty, destilačního rozmezí a bodu vzplanutí. Praktická část práce je zaměřena na studium distribuce složek olejů mezi 6 základních proudů pyrolýzních kondenzátů, provedena bilance těchto proudů a identifikován vliv změn podílů jednotlivých surovin na produkci jednotlivých proudů pyrolýzních kondenzátů. Při studiu vlastností olejových frakcí v závislosti na hodnotách vybraných provozních parametrů byla identifikována závislost distribuce složek olejových frakcí typu zpracovávaných surovin a zjištěny korelace mezi provozními parametry a vlastnostmi jednotlivých frakcí.


Vlastnosti a možnosti zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy

Autor: Prokopová Renata
Školitel: prof. Ing. Šebor Gustav, CSc.

Tato práce pojednává o vlastnostech a možnostech zpracování produktů vzniklých Fischer-Tropschovou syntézou provedenou na experimentální jednotce ve VÚAnCH Unipetrol. Zároveň je zde zmíněna konstrukce této jednotky, vlastní příprava katalyzátorů s dostatečnou aktivitou a selektivitou na žádané produkty, t. j. minimální selektivitou na metan. V neposlední řadě je zde uvedeno hodnocení fyzikálně - chemických vlastností produktů získaných Fischer-Tropschovou syntézou, což ve svém důsledku může být podkladem pro rozšíření surovinového portfolia o alternativní motorová paliva a petrochemikálie.


Návrh na energetické úspory na tankovištích litvínovské rafinerie

Autor: Ranuša Antonín
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Cílem práce bylo zhodnotit energetickou náročnost tankoviště společnosti Česká rafinérská, a.s. (dále ČeR) v litvínovské rafinerii. Zhodnocení bylo provedeno na základě dat poskytnutých ČeR. Pro vyhodnocování energetických spotřeb v rafineriích se používají srovnávací metodiky energetických indexů. Indexy zhodnocují energetickou náročnost rafinerií nebo jejich částí. Mohou sloužit k porovnávání rafinerií nebo jejich částí z hlediska energetické náročnosti. V ČeR je pro tyto účely k dispozici monitorovací a srovnávací systém (dále jen KEZ), který byl na základě smluvních podmínek poskytnut poradenským centrem společnosti Shell v Haagu. V práci byly vyhodnoceny možnosti energetických úspor a zpracovány návrhy na snížení energetického indexu. Návrhy byly vyhodnoceny pomocí metodiky pro hodnocení energetické náročnosti formou změny energetického indexu (KEZ). Na základě tohoto vyhodnocení bude možné navrhnout technická a organizační opatření, která mohou vést k úsporám energetické náročnosti tankovišť ČeR.


Modelová studie separace vody v plynovém vrtu

Autor: Ravčuková Kateřina
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Předmětem práce bylo studium zatížení plynového vrtu kapalinou za laboratorních podmínek. Byly provedeny tři skupiny experimentů, při kterých byly stanoveny parametry charakteristické pro zatížení kapalinou. Další sada experimentů byla zaměřena na vizuální sledování režimů toku za různých podmínek. Byl stanoven částečný kritický tok, ale samotný tzv. kritický tok nebylo možné stanovit kvůli omezením daným konstrukcí aparatury. Jednotlivé režimy toku vyskytující se během testů byly zaznamenány a popsány.


Návrh úprav zařízení pro zpracování sirovodíku pro zvýšení účinnosti odsíření koncových plynů

Autor: Sezemský Richard
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Předkládaná diplomová práce se zabývá průzkumem a rozborem jak lze řešit legislativní zpřísnění limitů na 99,8 %hm pro účinnost odsíření koncových plynů z rafinérského procesu. Byl proveden rozbor používaných technologií, které jsou zde specifikovány a seřazeny dle deklarované účinnosti. Ve výpočtové části je bilančně hodnoceno obohacování suroviny molekulárním kyslíkem v rozsahu 25 - 60 % obj. Výstupy z bilancí jsou použity jako podklad pro simulaci teoretické teploty hoření dané suroviny. V posledním úkolu je řešen návrh postupu přípravy a realizace projektu pro zvýšení účinnosti odsíření při výrobě síry z kyselých plynů. Výsledkem dle předchozího obsahu je nutnost realizace nové odsiřovací technologie na bázi Hydrogenace/Amine jako náhradu za stávající technologii Sulfreen ve společnosti Česká rafinérská, a.s.


Zhodnocení projektů rekontaktingu VBU a intenzifikace regenerace MEA

Autor: Soukup Tomáš
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Diplomová práce se zabývá vyhodnocením dvou projektů, které byly realizovány v litvínovské rafinérii společnosti Česká rafinérská a.s v letech 2007 a 2008. Obě investiční akce, vybudování nové jednotky rekontaktingu a úpravy na jednotce odsíření bohatých plynů, proběhly na základě požadavku na omezení negativních vlivů provozování jednotky visbreakingu. Součástí teoretické části je stručný popis provozních souborů, kterých se obě investiční akce přímo dotkly. Detailně jsou popsány zejména konkrétní změny, ke kterým v těchto jednotkách díky realizaci zmíněných akcí došlo. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky těchto nových projektů, především jejich přínosů pro optimalizaci provozování rafinérie z ekonomického i enviromentálního hlediska. Součástí práce jsou i návrhy opatření vhodných pro další rozvoj zmíněných jednotek.


Stanovení nízkých obsahů síry v ropných produktech

Autor: Soukupová Věra
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Diplomová práce se v teoretické části zabývá shrnutím a stručným popisem laboratorních metod pro stanovení síry a sirných sloučenin v organických sloučeninách. Důraz je přitom kladen na moderní instrumentální metody umožňující stanovení velmi nízkých obsahů síry v ropných produktech. V experimentální části byly za použití šesti standardů sirných látek nalezeny optimální podmínky pro provoz analyzátoru Euroglas ECS 1200, který slouží ke stanovení celkového obsahu síry metodou spalování vzorku a následnou coulometrickou titrací roztoku obsahujícího absorbované spaliny. Vedle statistického zpracování vybraných dat, byly sestrojeny kalibrační křivky pro stanovení obsahu síry v neznámých vzorcích. Pro kalibraci byly přitom použity dvě sirné látky - benzothiofen a dibutylsulfid. S použitím kalibračních závislostí byl analyzátor Euroglas ECS 1200 využit ke stanovení celkového obsahu síry v 16 vzorcích ropných produktů s nízkým obsahem síry v rozmezí koncentrací 5 - 82 mg ? kg-1 a 2 vzorcích s obsahem síry v rozmezí 2000 - 3000 mg ? kg-1. Stanovené hodnoty obsahu síry vykazovaly velice dobrou shodu s referenčními hodnotami stanovenými pomocí metody disperzní rentgenové fluororescence.


Porovnání metanolu, etanolu, n-butanolu, MTBE a ETBE jako složek pro výrobu automobilových benzínů, s využitím rozvojového LP modelu České rafinérské

Autor: Suchá Iveta
Školitel: doc.Ing. Pospíšil Milan, CSc.

Tato práce obsahuje rešerši problematiky automobilových benzinů jako důležitých produktů rafinerií ropy, související legislativu, technologii výroby a vlastnosti. Dále obsahuje výsledky různých scénářů mísení metanolu, bio-etanolu, n-butanolu, MTBE a ETBE v koncentraci odpovídající 3,7 % hm. kyslíku, dle revidované ČSN EN 228, do automobilových benzínů vyráběných v České rafinérské a. s. Data byla získána aplikací rozvojového modelu rafinerie založeném na metodě lineárního programování.


Stanovení nepolárních extrahovatelných látek

Autor: Šifaldová Vladislava
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Práce je zaměřena na porovnání dvou metod pro stanovení nepolárních extrahovatelných látek (NEL): metody plynové chromatografie (GC) podle normy ČSN EN ISO 9377 a metody infračervené spektrometrie (IR) podle normy ČSN 757505. V rámci práce bylo oběma metodami provedeno měření více než 40 vzorků rafinérské odpadní vody. Všechna měření byla provedena v laboratořích České rafinérské, a.s. v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Na základě výsledků této práce bylo rozhodnuto, že laboratoř České rafinérské, a.s. v Kralupech nad Vltavou bude od června 2009 používat pouze GC metodu pro stanovení NEL, která zde bude v roce 2010 také akreditována.


Porovnání vlastností silničních asfaltů typu 50/70 připravených různým způsobem pomocí klasických a moderních metodik

Autor: Venclíčková Marie
Školitel: prof. Ing. Šebor Gustav, CSc.

Diplomová práce se zabývá porovnáním vlastností silničních asfaltů typu 50/70 připravených různým způsobem pomocí klasických a moderních metodik. V teoretické části byla provedena literární rešerše na téma výroby silničních asfaltových pojiv, jejich chování a způsobů hodnocení. Jsou zde popsány tradiční metody hodnocení asfaltových pojiv a nové metody hodnocení podle amerického výzkumného programu SHRP a podle připravované evropské specifikace. V praktické části byla připravena surovina s bodem měknutí 26 °C. Laboratorní oxidací této suroviny při teplotách 230 a 260 °C byly připraveny polofoukané asfalty typu 50/70. Dále byly laboratorní oxidací stejné suroviny při stejných teplotách připraveny tvrdé asfalty s penetrací 20-30 p.j. a jejich naředěním s původní surovinou byly připraveny asfalty 50/70. U připravených asfaltových pojiv bylo provedeno hodnocení podle tradičních a nových metod. V závěru je na základě získaných výsledků diskutován vliv způsobu přípravy a teploty na vlastnosti asfaltů.


Hydrokrakování vakuových destilátů na surovinu pro pyrolýzu a mazací oleje

Autor: Zbuzek Michal
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na problematiku hydrokrakování vakuových destilátů na surovinu pro pyrolýzu a mazací oleje. V první části diplomové práci je uveden stručný literární rozbor poznatků o hydrokrakovacích katalyzátorech a o hydrokrakování obecně, se zaměřením na přípravu suroviny pro pyrolýzu a základové mazací oleje z vakuového destilátu. V experimentální části diplomové práce jsou popsány vlastní pokusy. Pokusy byly prováděny za vysokého tlaku vodíku (18 MPa) a při rychlosti nástřiku (0,5 kg/lkat/h). Testovány byly dva katalyzátory Ni-W, které se lišily obsahem aktivních kovů. Minimálně tři rozdílné reakční teploty v teplotním rozmezí 380-430°byly testovány, a to tak, aby byla zajištěna rozdílná výše konverze. Byly stanoveny fyzikálně-chemické vlastnosti vakuového destilátu z ropy REB. Kapalné produkty z pokusů byly rozdestilovány dvěma způsoby: (i) na frakci benzinu, motorové nafty a zbytku-hydrokrakátu (nad 360 °C) a (ii) na frakci benzinu, motorové nafty, lehkého oleje (360 - 390 °C) a zbytek. Zbytek (nad 390 °C) byl rozpustidlově odparafinován. Dále byly stanoveny vlastnosti produktů. Na základě stanovených vlastností produktů byly posouzeny rozdíly mezi katalyzátory a posouzena vhodnost destilačních zbytků jako surovin pro výrobu základových mazacích olejů a jako surovin pro pyrolýzu.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14943 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2009 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2009 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi