Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP  → Studium → Bakalářské práce → Bakalářské práce obhájené v roce 2017
iduzel: 42566
idvazba: 46285
šablona: stranka
čas: 4.12.2022 12:20:44
verze: 5243
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 42566
idvazba: 46285
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'utrap.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/studium/bakalarske-prace/bakalarky2017'
iduzel: 42566
path: 8548/7924/7930/7941/9223/14922/42566
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Bakalářské práce obhájené v roce 2017

Stanovení průměrné molekulové hmotnosti vzorků ropného původu

Autor: Abildinova Ulpan
Školitel: Ing. Jiří Kroufek, Ph.D.

V této bakalářské práce bylo provedeno experimentální stanovení průměrné molekulové hmotnosti vybraných ropných produktů metodou osmometrie v parní fázi a posouzením možnosti využití plynové chromatografie jako alternativní metody stanovení průměrné molekulové hmotnosti. Ke stanovení molekulové hmotnosti plynovou chromatografií byly použity dvě metody, metoda hmotnostních příspěvků a metoda simulované destilace.


Porovnání metod stanovení teploty vylučování parafínu v ropách

Autor: Čechová Klára
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Parafinické uhlovodíky svým obsahem a svou rozpustností mohou ovlivňovat fyzikální vlastnosti rop, ropných frakcí a jejich produktů. Teplota krystalizace uhlovodíků obsažených v ropách se určuje pomocí normovaných postupů, bodem zákalu a bodem krystalizace, detekcí změn optických vlastností vzorků. Pro neprůhledné vzorky se používají alternativní postupy, založené na mikroskopickém pozorování ropy s měnící se teplotou, nebo na stanovení změn fyzikálních vlastností s měnící se teplotou.
Cílem práce je porovnání možnosti stanovení teploty vylučování parafínu ze závislosti hustoty,
viskozity, rychlosti šíření zvuku a optických vlastností vzorku na teplotě. Metody byly vyzkoušeny nejprve modelových směsích, následně na reálných vzorcích rop.
Bylo zjištěno, že zkoumané metody jsou při určování teploty vylučování parafinů v porovnání s
normovanou metodou velmi přesné, liší se především v časové a uživatelské náročnosti. Optická fotometrická metoda není vhodná k určování teploty vylučování parafinů z důvodů netransparentnosti rop.


Vliv a využití pomocného elektrolytu pro nevodné prostředí při měření elektrochemických vlastností lihobenzínových směsí.

Autor: Dumská Karolina
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Tato bakalářská práce se zabývá využitím pomocného elektrolytu pro měření elektrochemických vlastností v prostředí lihobenzínových paliv a zhodnocením jeho možnosti použitelnosti a jeho vlivu na získané výsledky. Teoretická část je věnována problematice použití bioethanolu jako paliva a jeho korozivního působení na kovové materiály. Experimentální část se zabývá provedením elektrochemických měření s užitím několika pomocných elektrolytů pro nevodné prostředí u lihobenzínové směsi E85 na oceli třídy 11. K měření bylo využito elektrochemické impedanční spektroskopie a polarizačních křivek.


Hydrogenační zpracování řepkového oleje na frakci využitelnou při výrobě motorové nafty

Autor: Kejla Lukáš
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Tato práce je zaměřena na hydrogenační zpracování řepkového oleje za účelem výroby frakce použitelné jako paliva pro vznětové motory (HVO - hydrotreated vegetable oil).
Hydrogenační zpracování řepkového oleje probíhalo v trubkovém průtočném reaktoru s pevným ložem sulfidického Ni-Mo/Al2O3 katalyzátoru. Hydrogenační zpracování probíhalo za konstantního průtoku vodíku 28 l.h-1, WHSV 1 h-1 a průtoku suroviny 25,7 l.h-1. Při pěti teplotách v rozmezí 280 až 360 °C a tlacích 4, 7 a 10 MPa bylo připraveno 15 kapalných produktů spolu s 15 plynnými produkty.
Hydrogenačním zpracováním řepkového oleje vznikají hlavně n-alkany a iso-alkany se 17 a 18 atomy uhlíku v molekule. Zvyšování poměru C17/C18 alkanů se vzrůstající reakční teplotou a klesajícím tlakem odpovídá tomu, že uvedenou změnou podmínek byl podpořen průběh hydrodekarbonylačních a hydrodekarboxylačních reakcí na úkor reakcí hydrodeoxygenačních.
Z poměru CO/CO2 v plynných produktech bylo zjištěno, že vyšší reakční teplota a tlak podporovaly průběh hydrodekarboxylačních reakcí. Při mírnějších reakčních podmínkách pak probíhaly spíše hydrodekarbonylační reakce.
Všechny kapalné produkty splňují požadavky na cetanový index a viskozitu dané normou EN 590, nesplňují však požadavky na hustotu a filtrovatelnost.
Bylo vytvořeno 9 směsí obsahujících HVO a motorovou naftu. Zvýšením obsahu HVO ve směsi z 0 na 20 hm. % došlo ke snížení teploty filtrovatelnosti. Tento jev byl způsoben vznikem menších krystalů parafinů při ochlazení směsi než samotné motorové nafty. Menší krystaly ve směsi s 20 % HVO projdou snadněji přes oka filtru v přístroji pro měření filtrovatelnosti. Směsné vzorky obsahující 20 hm. % HVO splňují z hlediska viskozity, hustoty, cetanového indexu a filtrovatelnosti normu EN 590.


Kontaminace hydrorafinačních katalyzátorů kovy v závislosti na umístění vzorků katalyzátoru uvnitř reaktoru

Autor: Kraus František
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

V průběhu procesů katalytické hydrorafinace a hydrokrakování dochází k deaktivaci použitých
katalyzátorů. Jednou z příčin této deaktivace je kontaminace katalyzátorů nejrůznějšími látkami, zejména uhlíkatými úsadami a kovy, ze kterých lze uvést především Ni, V, Fe, As a další.
Byly analyzovány vzorky použitých katalyzátorů z hydrorafinačního reaktoru jednotky hydrokrakování provozované v rafinerii Litvínov. Vzorky byly odebrány napříč celým reaktorem, tedy jak z ochranných loží, tak z vlastního hydrorafinačního katalyzátoru. Pro stanovení rozsahu kontaminace povrchu katalyzátoru chemickými prvky (zejména kovy) byly použity metody rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF), optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) a organická elementární analýza s tepelně vodivostním detektorem (OEA-TCD). Kromě kontaminace povrchu katalyzátorů byly sledovány mechanické vlastnosti hydrorafinačního katalyzátoru, konkrétně objem pórů, distribuce velikosti částic a měrný povrch.
Výsledky obsahu prvků získané metodami ICP-OES a XRF byly porovnány a u některých sledovaných prvků byly zjištěny značné odchylky (např. hořčík či síra). Vzhledem k menší přesnosti metody XRF byla za stěžejní metodu vybrána ICP-OES.
Z výsledků analýz získaných metodou ICP-OES byl potvrzen účel ochranných loží katalyzátorů v
ochraně před kontaminací arsenem, křemíkem a vanadem. Pokles koncentrace niklu ve vertikálním průřezu reaktoru nebylo možné, vzhledem k jeho obsahu v katalyzátorech ve formě aktivní složky, analýzami potvrdit. Naproti tomu některé kontaminanty (např. uhlík, fosfor) použité ochranné mechanismy hydrorafinačního katalyzátoru eliminovat nedokázaly a tyto jsou hlavní příčinou deaktivace katalyzátoru.


Vliv obsahu síry v surovině na aktivitu Ni-Mo/Al2O3 katalyzátoru při hydrogenaci směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje

Autor: Prokopová Eliška
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Tato bakalářská práce se zabývá hydrogenační rafinací směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje za účelem výroby motorové nafty. Základní surovina obsahovala 66% APO, 17% LCO a 17% řepkového oleje a pro experiment byla použita bez přídavku dimethyldisulfidu, s přídavkem 0,5 % hm. a 1 % hm. Rafinace byla prováděna za teploty 320 °C, 340 °C a 360°C při tlaku 4 MPa a použití NiMo/Al2O3 katalyzátoru. U produktů byly analýzou stanoveny vlastnosti jako hustota, viskozita, CFPP, obsah n-alkanů, aromátů, síry a dusíku a vypočten cetanový index. Na základě výsledků byl diskutován vliv reakční teploty a obsahu síry v surovině na aktivitu katalyzátoru a kvalitu výsledných produktů.


Speciální přípravky pro uživatelskou aditivaci automobilových benzínů

Autor: Stříbrný Daniel
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato bakalářská práce je zaměřena na funkci a složení přísad do automobilových benzínů, které jsou určené pro přímou aplikaci uživatelem vozidla. Hlavní pozornost je přitom věnována přísadám pro zvýšení oktanového čísla. Pro analýzu bylo vybráno pět přísad pro zvýšení oktanového čísla, dvě multifunkční přísady určené především pro udržení palivové soustavy a motoru v čistotě a jeden odvodňovač paliva.
Bylo zjištěno, že čtyři z pěti přísad určených pro zvýšení oktanového čísla obsahovaly jako aktivní látku methylcyklopentadienyl mangan trikarbonyl (MMT) rozpuštěný ve středním ropném destilátu. Předpokládané navýšení oktanového čísla (oktanové číslo výzkumnou metodou) po aditivaci paliva těmito přísadami se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 2,7 jednotek.


Porovnání výsledků skupinového a individuálního zastoupení aromatických uhlovodíků v různých typech benzínových frakcí metodami jednorozměrné a komprehenzivní plynové chromatografie

Autor: Živný Pavel
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Předložená práce je zaměřena na porovnání výsledků stanovení skupinového složení a individuálního zastoupení aromatických uhlovodíků v různých typech benzínových frakcí metodami jednorozměrné a komprehenzivní plynové chromatografie (GCxGC). Celkem bylo analyzováno sedm vzorků benzinů. Poměrně velké rozdíly ve výsledcích stanovení byly pravděpodobně způsobeny nevhodným nastavením hardwaru a/nebo softwaru poměrně složitého systému GCxGC.

Aktualizováno: 26.3.2018 10:17, Autor: Jiří Kroufek

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
zobrazit plnou verzi