Prosím počkejte chvíli...
stdClass Object
(
    [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv
    [adresa_url] => //utrap.vscht.cz/
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => 
    [jazyk] => 
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 1
    [ga_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
    [ga_account] => UA-10822215-3
    [ga_domain] => 
    [gtm_id] => 
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => VSCHT_fotobanka_048.jpg
    [pozadi2] => 
    [pozadi3] => 
    [pozadi4] => 
    [pozadi5] => 
    [robots] => 
    [iduzel] => 7930
    [platne_od] => 06.08.2015 10:12:00
    [zmeneno_cas] => 06.08.2015 10:12:12.593466
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lenka Matějová
    [canonical_url] => //utrap.vscht.cz
    [idvazba] => 9002
    [cms_time] => 1505860783
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [logo_href] => /
            [logo] => 
            [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
            [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
            [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
            [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
            [paticka_budova_a_nadpis] =>  BUDOVA A
            [paticka_budova_a_popis] =>  Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
            [paticka_budova_b_nadpis] =>  BUDOVA B
            [paticka_budova_b_popis] =>  
            [paticka_budova_c_nadpis] =>  BUDOVA C
            [paticka_budova_c_popis] =>  
            [paticka_budova_1_nadpis] =>   NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
            [paticka_budova_1_popis] =>  
            [paticka_budova_2_nadpis] =>   STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
            [paticka_budova_2_popis] =>  
            [paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:webmaster@vscht.cz [social_fb_title] => Facebook [social_tw_title] => Twitter [social_yt_title] => Youtube [aktualizovano] => Aktualizováno [autor] => Autor [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [navaznosti] => Navazující studium v oborech [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [paticka_mapa_alt] => [more_info] => více informací [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok [den_kratky_2] => út [den_kratky_4] => čt [den_kratky_1] => po [den_kratky_5] => pá [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Novinky z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [fakulta_FPBT_odkaz] => http://fpbt.vscht.cz/ [fakulta_FPBT] => Fakulta potravinářské a biochemické technologie [den_kratky_3] => st [paticka_mapa_odkaz] => [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [preloader] => Prosím počkejte chvíli... [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google ) [poduzel] => stdClass Object ( [7940] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7948] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7948 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7960] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7960 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7954] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7954 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 7940 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7941] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7989] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_title] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 7989 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/home [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12097] => stdClass Object ( [nazev] => O ústavu [seo_title] => O ústavu [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12097 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/o-ustavu [skupina_www] => Array ( ) [url] => /o-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [9223] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 9223 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [10315] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum na ÚTRAP [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 10315 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/veda-a-vyzkum [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [14822] => stdClass Object ( [nazev] => Ke stažení [seo_title] => Ke stažení [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => stahnout-1 [obrazek] => [obsah] =>

Informační materiály

Informace o Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
Zpracování ropy - poster
Výroba alternativních paliv - poster

Závěrečné práce

Pokyny k psaní bakalářských, diplomových a disertačních prací

Semestrální projekty

Instrukce pro autory projektů

Studentská vědecká konference

Pokyny pro vypracování písemné práce a prezentace
Šablona pro písemnou část SVK

Laboratorní práce

Pravidla pro bakalářské laboratorní práce LABORATOŘ PALIV
Instrukce pro tvorbu laboratorního protokolu
Vzorový protokol
Návody pro laboratorní práce ústavu 215

[iduzel] => 14822 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/ke-stazeni [skupina_www] => Array ( ) [url] => /ke-stazeni [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12088] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12088 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/sitemap [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sitemap [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Požadovaná stránka se na webu již nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 7941 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [22178] => stdClass Object ( [nazev] => Detaily oboru [seo_title] => Detaily oboru [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22178 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/obory [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/obory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [39581] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-staff.vscht.cz/studijni-plan/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 39581 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system-plan-pdf [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system-plan-pdf [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/en/foreigner [urlwildcard] => [iduzel] => 30344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_foreigner.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_foreigner.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30128] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30128 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30124] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/context/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30124 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30011] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30011 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [28344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/cs [urlwildcard] => [iduzel] => 28344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_cs.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_cs.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [25054] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz:8001/prace/seznam/druh/I/fakulta/FCHI/index/schovat/obor,ustav/seskupit/ustav,obor/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 25054 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [25057] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz/prace/seznam/ [iduzel] => 25057 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [22180] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/S/predmet/ [iduzel] => 22180 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/predmet [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/predmet [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22177] => stdClass Object ( [nazev] => Studijní plán [seo_title] => Studijní plán [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22177 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/studijni-plan [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/studijni-plan [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22005] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/U/obory/obor/FCHI-CHEMIE,FCHT-T,FCHT-V,FCHI-ANFYCH [iduzel] => 22005 [canonical_url] => //study.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Studium
    [seo_title] => Studium
    [seo_desc] => 
    [autor] => 
    [autor_email] => 
    [obsah] => 
    [submenuno] => 
    [iduzel] => 9223
    [platne_od] => 20.03.2015 09:41:00
    [zmeneno_cas] => 20.03.2015 09:41:53.580518
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jiří Kroufek
    [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium
    [idvazba] => 10676
    [cms_time] => 1505860783
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => Array
        (
        )

    [poduzel] => stdClass Object
        (
            [14975] => stdClass Object
                (
                    [obsah] => 
                    [poduzel] => stdClass Object
                        (
                            [14976] => stdClass Object
                                (
                                    [nadpis] => Laboratoře zajišťované ústavem
                                    [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/laboratore
                                    [text_odkazu] => Laboratoře zajišťované ústavem
                                    [perex] => 

Vše o laboratorních pracích zajišťovaných ústavem.

[ikona] => kahan [velikost] => 2 [pozice_x] => 1 [pozice_y] => 1 [barva_pozadi] => modra [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 14976 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14977] => stdClass Object ( [nadpis] => Bakalářské obory na ústavu [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-obory [text_odkazu] => Bakalářské obory na ústavu [perex] => [ikona] => pravitko [velikost] => 1 [pozice_x] => 3 [pozice_y] => 1 [barva_pozadi] => cervena [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 14977 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14978] => stdClass Object ( [nadpis] => Magisterské obory na ústavu [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/magisterske-obory [text_odkazu] => Magisterské obory na ústavu [perex] => [ikona] => banka [velikost] => 1 [pozice_x] => 3 [pozice_y] => 2 [barva_pozadi] => zelena [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 14978 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14979] => stdClass Object ( [nadpis] => Instrukce autorům vědeckých prací [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/instrukce-autorum [text_odkazu] => Instrukce autorům vědeckých prací [perex] =>

SVK
Semestrální projekt
Závěrečné práce

[ikona] => slozka [velikost] => 3 [pozice_x] => 1 [pozice_y] => 3 [barva_pozadi] => zluta [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 14979 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14980] => stdClass Object ( [nadpis] => Studentská vědecká konference [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/svk [text_odkazu] => Studentská vědecká konference [perex] =>

Seznamy a abstrakty prací prezentovaných v posledních letech.

[ikona] => projektor [velikost] => 3 [pozice_x] => 2 [pozice_y] => 3 [barva_pozadi] => fialova [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 14980 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14981] => stdClass Object ( [nadpis] => Obhájené bakalářské práce [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace [text_odkazu] => Obhájené bakalářské práce [perex] =>

Seznamy a abstrakty bakalářských prací obhájených na ústavu v posledních letech.

[ikona] => palec [velikost] => 3 [pozice_x] => 3 [pozice_y] => 3 [barva_pozadi] => cervena [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 14981 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14982] => stdClass Object ( [nadpis] => Obhájené diplomové práce [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace [text_odkazu] => Obhájené diplomové práce [perex] =>

Seznamy a abstrakty diplomových prací obhájených na ústavu v posledních letech.

[ikona] => palec [velikost] => 3 [pozice_x] => 4 [pozice_y] => 3 [barva_pozadi] => zelena [countdown] => [obrazek_pozadi] => [iduzel] => 14982 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 14975 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/14975 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/14975 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [38144] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Témata disertačních prací [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [30124] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/context/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30124 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 38144 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/temata-disertacnich-praci [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/temata-disertacnich-praci [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12102] => stdClass Object ( [nazev] => Rychlá navigace [barva_pozadi] => cervena [uslideru] => false [text] => [poduzel] => stdClass Object ( [14818] => stdClass Object ( [akce] => Kontakt [objekt] => [odkaz] => /o-ustavu/kontakt [iduzel] => 14818 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14819] => stdClass Object ( [akce] => Laboratoře [objekt] => [odkaz] => /studium/laboratore [iduzel] => 14819 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14820] => stdClass Object ( [akce] => Přístroje [objekt] => [odkaz] => /veda-a-vyzkum/pristroje [iduzel] => 14820 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14972] => stdClass Object ( [akce] => Bakalářské obory [objekt] => [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-obory [iduzel] => 14972 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [14973] => stdClass Object ( [akce] => Magisterské obory [objekt] => [odkaz] => //utrap.vscht.cz/studium/magisterske-obory [iduzel] => 14973 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [15229] => stdClass Object ( [akce] => Ke stažení [objekt] => [odkaz] => //utrap.vscht.cz/ke-stazeni [iduzel] => 15229 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 12102 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => infobox [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [14520] => stdClass Object ( [nazev] => Laboratoře zajišťované ústavem [seo_title] => Laboratoře zajišťované ústavem [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] =>

Pokyny

Rozvrhy laboratorních prací budou zveřejněny na těchto stránkách v kapitolce Rozvrhy laboratoří a zároveň rozeslány e-mailem před začátkem výuky. Před první laboratorní prací bude provedeno školení bezpečnosti práce. Návody na jednotlivé práce najdete níže v kapitolce Návody pro laboratorní práce, pro všechny zúčastněné studenty platí pokyny v kapitolce Laboratorní protokoly.

Pravidla laboratorní práce předmětu Laboratoř paliv slouží pro informaci studentů bakalářských studijních programů.

[ikona] => kahan [obrazek] => [obsah] =>

Laboratorní protokoly

Zásady pro vypracování protokolu z laboratorní práce
Vzor laboratorního protokolu

Návody pro laboratorní práce

Veškeré návody pro laboratorní práce zajišťované Ústavem technologie ropy a alternativních paliv jsou k dispozici v následujícím souboru návodů:

Návody pro laboratorní práce ústavu 215

Pro určení, které laboratorní práce byly vypsány ve které laboratoři, se podívejte níže do rozvrhů. Orientujte se podle číselného kódu úlohy.

Rozvrhy laboratoří

N215005 Laboratoř paliv
N215014 Laboratoř hodnocení ropných produktů
N215015 Laboratoř technologie ropy I
N251012 Laboratoř hodnocení odpadů
N150027 Chemie a materiály ve forenzní analýze

[poduzel] => stdClass Object ( [15717] => stdClass Object ( [nazev] => Rozvrh Laboratoř paliv [seo_title] => Rozvrh Laboratoř paliv [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Rozvrh pro školní rok 2016/17

Zimní semestr

originál

Laboratoře budou začínat v uvedené dny vždy v 9:00 nebo podle dohody s vedoucím práce.
3.10. začínají laboratoře v 8:30 v místnosti A158, kde proběhne školení bezpečnosti práce.
Pro udělení zápočtu je nutné absolvovat všechny práce.

Kód práce Název práce Vedoucí práce Místnost/linka
1.1 a 1.2 Destilační zkouška a bod vzplanutí paliv Mgr. Darja Kočetková J06/4237
1.3 Nízkoteplotní vlastnosti paliv a maziv Ing. Veronika Váchová A154/4224
1.4 Hustota ropných produktů Ing. Lukáš Matějovský AS114/5069
1.13 Analýza lihobenzinových směsí Ing. Lukáš Matějovský,              Ing. Martin Staš, Ph.D. AS114/5070
J05/4238
1.10 Skupinová analýza motorových naft Ing. Martin Staš, Ph.D. J05/4238
1.12 Stanovení parametrů těžkých topných olejů Ing. Josef Tomášek AS114/5069
1.15 Oxidační stabilita motorových naft Ing. Dan Vrtiška A157/4185
       
P1 Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí Ing. Kateřina Maneva A273/4229
P2 Síra v uhlí dle Eschke Ing. Tereza Navrátilová A169/
P4 Kalorimetrie - spalné teplo, výhřevnost Ing. Veronika Šnajdrová A162/4246
P6 Základní rozbor plynných paliv, výpočet spalného tepla a výhřevnosti Ing. Jiří Brynda A161/4181
P7 Nízkoteplotní karbonizační zkouška uhlí Ing. Tomáš Hudský A169/
P8 Vlastnosti aktivního uhlí Ing. Veronika Vrbová, Ph.D. A164/4230
P9 Elementární rozbor pevných paliv, výpočet spalného tepla a výhřevnosti ze složení Ing. Barbora Miklová A162/4246
P10 Stanovení skutečné hustoty tuhých paliv pyknometricky Ing. Lucie Zoderová A165/4253
       
E1 Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí Ing. David Bouška B171/3133
E3 Bod vzplanutí paliv Ing. David Bouška B171/3133
E4 Těžké topné oleje - spalné teplo, výhřevnost, popel, síra Ing. Boleslav Zach B167/3125
E5 Stanovení bodu krystalizace Ing. Jaroslav Moško B167/3125
E6 Stanovení korozní rychlosti v bioethanolu Ing. Lukáš Tůma B170/3132
E7 IČ spektrometrie:  oktanové číslo, typ oleje; Ramanova spektroskopie Ing. Miroslava Novotná, CSc. A310/4137
E8 Stanovení vody destilací Ing. David Bouška B171/3133
E9 Destilační zkouška Ing. Jana Petrů B-S12/3078
[iduzel] => 15717 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/laboratore/laborator-paliv-rozvrh [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/laboratore/laborator-paliv-rozvrh [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [15721] => stdClass Object ( [nazev] => Rozvrh Laboratoř hodnocení ropných produktů [seo_title] => Rozvrh Laboratoř hodnocení ropných produktů [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Rozvrh pro školní rok 2016/17

Zimní semestr

originál

Laboratoře budou začínat v uvedené dny vždy v 9:00 nebo podle dohody s vedoucím práce.
6.10. začínají laboratoře v 8:30 v místnosti A158, kde proběhne školení bezpečnosti práce.
Pro udělení zápočtu je nutné absolvovat všechny práce.

Kód práce Název práce Vedoucí práce Místnost/linka
1.5 Stanovení vody v ropě  Ing. Veronika Váchová A154/4224
1.7 Stanovení síry a dusíku v ropných produktech Ing. Petr Baroš A275/3810
1.9 Rektifikace dvousložkové směsi, výpočet účinnosti Ing. Petr Straka, Ph.D. A154/4224
1.14 Zpracování experimentálních dat při testu oxidační stability MEŘO Ing. Daniel Maxa, Ph.D. A154A/4254
1.16 Infračervená spektrometrie a biosložky paliv Ing. Dan Vrtiška A157/4185
1.17 Hodnocení asfaltů Ing. Josef Tomášek AS114/5069
1.18 Reologické vlastnosti ropných frakcí Ing. Veronika Váchová A154/4224
1.19 Číslo kyselosti Ing. Lukáš Matějovský AS114/5069
1.20 Tlak par benzinů Ing. Dan Vrtiška A157/4185
1.21 Viskozitní index Mgr. Darja Kočetková J06/4237
1.22 TLC-FID Ing. Martin Staš, Ph.D. J05/4238
[iduzel] => 15721 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/laboratore/laborator-hodnoceni-ropnych-produktu-rozvrh [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/laboratore/laborator-hodnoceni-ropnych-produktu-rozvrh [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [37734] => stdClass Object ( [nazev] => Rozvrh Chemie a materiály ve forenzní analýze [seo_title] => Rozvrh Chemie a materiály ve forenzní analýze [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Rozvrh pro školní rok 2016/17

Zimní semestr

Laboratoře budou začínat v uvedené dny vždy v 9:00 nebo podle dohody s vedoucím práce.

[iduzel] => 37734 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/laboratore/37734 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/laboratore/37734 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [23526] => stdClass Object ( [nazev] => Rozvrh Laboratoř hodnocení odpadů [seo_title] => Rozvrh Laboratoř hodnocení odpadů [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Rozvrh pro školní rok 2016/17

Zimní semestr

originál

Laboratoře budou začínat v uvedené dny vždy v 9:00 nebo podle dohody s vedoucím práce.
Pro udělení zápočtu je nutné absolvovat všechny práce.

Kód práce Název práce Vedoucí práce Místnost/linka
1.1+1.2+1.8 Destilační zkouška a bod vzplanutí a hustota paliv Mgr. Kočetková, Ing. Matějovský J06/4237, AS114/5069

1.5

Stanovení vody v ropě Ing. Váchová A154/4224
1.8 Vakuová destilační zkouška a simulovaná destilace doc. Šimáček, Ing. Tomášek J05A/4236, AS114/5071
1.14 Zpracování experimentálních dat při testu oxidační stability MEŘO Ing. Maxa A154A/4254
1.9 Rektifikace dvousložkové směsi, výpočet účinnosti Ing. Straka A154/4224
1.16 Infračervená spektrometrie a biosložky paliv Ing. Vrtiška A157/4185
[iduzel] => 23526 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/laboratore/laborator-hodnoceni-odpadu-rozvrh [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/laboratore/laborator-hodnoceni-odpadu-rozvrh [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [15291] => stdClass Object ( [nazev] => Rozvrh Laboratoř technologie ropy I [seo_title] => Rozvrh Laboratoř technologie ropy I [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

 Rozvrh pro rok 2017

LTRI 2017-1 (originál)

LTRI 2017-2 (originál)

Kód Zkratka Název práce Trvání práce (dny) Vedoucí
215.2.1 RO Hydrogenační rafinace minerálních olejů 3 Váchová
215.2.2 TO Testování olejů-Reichert 1 Matějovský, Tomášek
215.2.3 OA Oxidace asfaltů 2 Tomášek, Matějovský
215.2.4 HB Hodnocení benzínů 1 Staš
215.2.5 MN Motové nafty 2 Kočetková
215.2.6 SA Skupinové složení asfaltů 3 Vrtiška
215.2.7 LPG Složení LPG 1 Kroufek
  NT Náhradní termín  

Laboratoře začínají každý den vždy v 9:00 h. 

Návody k jednotlivým pracem lze stáhnout z www stránek ústavu 215, nebo si je vyzvednout u vedoucích prací.

[iduzel] => 15291 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/laboratore/laborator-technologie-ropy-rozvrh [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/laboratore/laborator-technologie-ropy-rozvrh [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 14520 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/laboratore [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/laboratore [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [9226] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské obory [seo_title] => Bakalářské obory [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => pravitko [obrazek] => [obsah] =>

Hlavními obory, které studují naši studenti v bakalářském studiu jsou Chemie a technologie paliv a prostředí a Alternativní energie a životní prostředí. Kromě nich naši studenti mohou studovat také ostatní obory jejichž charakteristiky jsou k nalezení pod jednotlivými odkazy.

[poduzel] => stdClass Object ( [30124] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/context/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30124 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 9226 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-obory [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-obory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [9227] => stdClass Object ( [nazev] => Magisterské obory [seo_title] => Magisterské obory [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => banka [obrazek] => [obsah] =>

Hlavním oborem, který studují naši studenti v magisterském studiu je Chemie a technologie paliv a prostředí. Kromě něj naši studenti mohou studovat také ostatní obory jejichž charakteristiky jsou zde uvedené.

[poduzel] => stdClass Object ( [30124] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/context/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30124 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 9227 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/magisterske-obory [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/magisterske-obory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14567] => stdClass Object ( [nazev] => Instrukce autorům vědeckých prací [seo_title] => Instrukce autorům vědeckých prací [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => slozka [obrazek] => [obsah] =>

Studentská Vědecká Konference

Pokyny k vypracování písemné práce a prezentace

Šablona pro písemné vypracování včetně vzorového titulního listu

Semestrální projekt

Instrukce

Závěrečné práce

Aktuální platné pokyny k psaní závěrečných prací naleznete zde:

Pokyny

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14567 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/instrukce-autorum [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/instrukce-autorum [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14555] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská Vědecká Konference [seo_title] => Studentská Vědecká Konference [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => projektor [obrazek] => [obsah] =>

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2016:

Autor Název přednášky
Andrejkovicsová Klaudia Odstraňovanie chlórovaných uhľovodíkov pri pyrolýze plastov
Auersvald Miloš Úprava vlastností pyrolýzního bio-oleje pomocí hydrogenační rafinace
Beneš Jan, Roudová Anna Tvorba metodického materiálu pro výuku chemie na SŠ
Benžová Petra Recyklácia odpadových plastov zo starých vozidiel v prítomnosti prírodných zeolitov
Bodnár Matúš Stanovenie kontaminácie vôd ropnými látkami
Evtyukhin Artem Příprava a testování Ni katalyzátorů pro hydrodeoxygenaci rostlinných olejů
Formanová Marie UV-VIS spektrofotometrické stanovení léčiva diklofenaku
Hrušková Martina Metody a postupy pro posouzení vlastností silničních asfaltů s použitím dynamického smykového reometru
Hussein Tarig Výbušnost komplexních uhlovodíkových směsí za zvýšených tlaků
Chrudimská Kateřina Přehled možností využití techniky XRF pro hodnocení vysokovroucích ropných frakcí a ropných zbytků
Itikeev Ravil Možnosti separace pyrolýzního bio-oleje extrakčními postupy
Janák Milan Srovnání využití Chezacarbu a oxidů hliníku pro přečištění vodíkových plynů
Klementová Denisa Pokročilé reologické zkoušky pro hodnocení asfaltových pojiv
Kozelková Kamila Stanovení vody v kapalných ropných produktech
Križan Arnošt Zvyšování efektivity jednotky katalytického reformování pokročilou technikou řízení - APC
Křížová Eliška Polarizační měření v palivech na bázi bioalkoholů
Macurová Martina Hodnocení účinku nízkoteplotních aditiv pro motorovou naftu s ohledem na usazování parafínů
Malá Kateřina Ovlivnění kvality vody v Radčickém potoce Loukou u Litvínova
Pastorek Roman Tvorba koksu pri pyrolýze uhľovodíkových surovín
Pečená Radka Distribuce heteroatomů při pyrolýze odpadních plastů a biomasy
Pospelova Violetta Multidimenzionální separační techniky pro analýzu ropných frakcí a alternativních paliv.
Sharkov Nikita Selektivní katalytická hydroalkylace a dezoxygenace fenolů do di-cykloalkanů
Shumeiko Bogdan Hydrogenační úprava bio oleje vyrobeného pyrolýzou biomasy.
Schlehöfer Dominik Stanovení sedimentu a stability zbytkových frakcí
Stříbrný Daniel Složení uživatelských aditiv do benzínu
Suchanová Kristýna Substituce plastifikátoru ftalátového typu za neftalátový v CHS-EPOXY 512
Svobodová Kateřina Charakterizace sirných látek ve středních destilátech s využitím GC/PFPD
Tomšíková Katarína Hodnocení kvality teplotního vznětu dieselových paliv
Trubianska Henrieta Porovnanie výťažkov a kvalít na HRP_7 použitím rôznych katalytických systémov
Vlk Ján Premena rastlinných olejov na palivá v procese fluidného katalytického krakovania
Zemanová Nikola Stanovení stopových množství síry a dusíku v laboratoři elementární analýzy Unicre
Žák Dominik Organická syntéza dusíkatých derivátů a jejich spektrální charakteristika
Živný Pavel Stanovení kapacity dialyzační membrány pro průchod amonných iontů a návrh reaktoru

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2015:

Autor Název přednášky
Auersvald Miloš Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje metodou hmotnostní spektrometrie typu orbitrap: Porovnání ionizačních technik ESI a APCI v pozitivním i negativním modu
Brožová Eva Aplikace FTIR a NIR spektrometrie v petrochemické oblasti
Gdovin Andrej Studium materiálové kompatibility biopaliv
Hrušková Martina Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti
Hussein Tarig Meze výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí
Klementová Denisa Výroba benzenu dealkylací alkylaromátů
Križan Arnošt Terciární metody těžby ropy
Liworová Veronika Kysele katalyzovaná esterifikace kyseliny olejové
Prejda Tomáš Hodnocení aditiv pro snížení tlakových ztrát v potrubí
Shumeiko Bogdan Biomasa jako surovina pro pyrolýzu, biorafinérie a BTL technologie
Stříbrný Daniel Stanovení destilační křivky motorové nafty
Svobodová Kateřina Možnosti zpracování a využití upotřebených minerálních olejů

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2014:

Autor Název přednášky
Bringlerová Nikola Pyrolýza vs. hydrotermické zpracování biomasy
Dufek Tomáš Technical and Economic Overview on Biofuel with the Specific Case of Ethanol
Gdovin Andrej Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje
Hussein Tarig Změny objemu při směšování uhlovodíkových směsí
Lánský Jakub Výroba benzínu alkylací
Orazgaliyeva Diana Studium možností ukládání oxidu uhličitého do vytěžených ropných ložisek
Shumeiko Bogdan Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů
Švambergová Šárka Alternativní paliva v letecké dopravě
Zbuzková Blanka Použití detergentů v ropném průmyslu

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2013:

Autor Název přednášky
Culková Martina Bioodbouratelné mazací oleje
Gálusová Markéta Koloidní stabilita rop a její vliv na zanášení rafinérských zařízení
Grau Jaroslav Vývoj obsahu aromatických uhlovodíků v palivech
Hotař Pavel Využití odpadních plastů
Lambl Vojtěch Paliva pro vznětové motory v lodní dopravě
Matoušek Luboš Úprava složení spalin u vznětových motorů
Syblíková Kateřina Vývoj kvality pro vznětové motory na evropském trhu
Váchová Veronika ELSD detektor při analýze středních ropných destilátů pomocí HPLC
Vozka Petr Odsíření benzínu z FCC
Waňousová Simona Ověření nutnosti kalibrace TLC-FID pro analýzu vysokovroucích ropných frakcí

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2011:

Autor Název přednášky
Dukumbayeva Assel The effect of bioethanol on performance characteristics of gasoline
Kelbichová Vendula Vliv obsahu methylesterů mastných kyselin na provozní vlastnosti motorových naft

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2010:

Autor Název přednášky
Kapasný Ondřej Termický rozklad plastů v pyrosondě
Levý Omar Využití měření hustoty a rychlosti šíření zvuku pro sledování kvality rop při přepravě ropovody
Němcová Kateřina Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování
Osegbe Ifeanyichukwu Bartholomew Using alkylation for the production of fuels

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2009:

Autor Název přednášky
Kapasný Ondřej Výroba a využití vodíku v dopravě pro pohon motorových vozidel
Kasal Ondřej Rafinace lehkého cyklového oleje z FCC
Klokočková Daniela Simulační výpočet jednotky „3-cut splitter“
Maleňáková Vendula Oxidace mazacích olejů a důsledky pro jejich provozní vlastnosti
Najmanová Romana Hodnocení primárních produktů Fischer­-Tropschovy syntézy s využitím plynové chromatografie
Thiam Babacar Základy oxidace mazacích olejů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2008:

Autor Název přednášky
Frolík Jan Vliv složení rop na tvorbu úsad v modelu ropovodu
Kapasný Ondřej Cyklické acetaly glycerinu jako aditiva do paliv
Kuba Josef Simulace technologických jednotek v průmyslu zpracování ropy
Lužná Kateřina Nízkoteplotní vlastnosti produktu společné hydrogenační rafinace středního ropného destilátu a řepkového oleje
Maleňáková Vendula Detergentní schopnosti nové generace motorových olejů
Němcová Kateřina Simulační výpočet jednotky redestilace benzínů
Ravčuková Kateřina Výpočty chování kapalin za podmínek dvoufázového toku

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2007:

Autor Název přednášky
Abdalla Ahmed Al-Amin Stanovení obsahu nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích
Eldaw Mohamed Badri Hamid Nízkoteplotní vlastnosti motorových naft obsahujících MEŘO
Chmelíř Pavel Oxidační stabilita motorových naft s obsahem MEŘO
Kapasný Ondřej Fázová stabilita směsí LCO s vodou
Kovalev Andrej Metody stanovení parafinických látek v ropných vzorcích
Mamgbi Robert Životnost a vlastnosti motorových olejů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2006:

Autor Název přednášky
Egertová Bohumila Problematika dopravy a skladování rop
Galdová Eva Detailní skupinová analýza středních destilátů
Hlavatá Hana Příprava a vlastnosti metylesterů vyšších mastných kyselin jako biosložek motorové nafty
Jaroslav Káňa Nanočástice jako přísady pro zvýšení pevnosti mazacího filmu ekologických maziv
Loubková Martina Provozní degradace motorových olejů
Pryszcz Adrian Desulfurizace středních ropných destilátů
Traxmandl Jan Příprava a vlastnosti silničních asfaltů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2005:

Autor Název přednášky
Bučko Ladislav Nízkoteplotní vlastnosti mazacích olejů pomocí DSC
Darebník Lukáš Metody pro hodnocení dlouhodobého skladování ropy
Hrádek Oldřich Výskyt přírodních uhlovodíků v Čechách
Kšánová Naďa Vliv podmínek destilace na destilační rozmezí plynových olejů
Kohoutová Marie Tlak par automobilových benzínů s obsahem etanolu
Loužecký Martin Skupinová analýza vysokovroucích ropných frakcí kapalinovou chromatografií
Makovská Naďa Provozní degradace motorových olejů
Masibu-Ngoma Serge Stanovení kyslíkatých látek v automobilových benzínech
Matějovský Lukáš Syntetická ekologická maziva
Novák Martin Detailní analýza benzinů s využitím GC-MS
Rychlá Jana Porovnání metod separace parafinických podílů z ropy
Tomašíková Sabina Skupinová analýza ropných frakcí hmotnostní spektrometrií
Vymetálek Jan Vliv složení ropy na účinnost depresantů bodu tuhnutí
Zadražil Ivan Deemulgace surové ropy

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2004:

Autor Název přednášky
Čaplygin Michal Využití FPD detektoru pro stanovení obsahu síry v ropných produktech
Gleich Jakub Aditivace esterů kyseliny citronové jako syntetických ekologických maziv
Hájek Jiří Skupinová analýza výševroucích ropných frakcí
Lískovec Matouš Separace parafinických uhlovodíků z ropných úsad
Neubauer Zdeněk Vlastnosti polofoukaných asfaltů z parafinických surovin
Pupík Vlastimil Výměny motorových olejů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2003:

Autor Název přednášky
Fuka Ladislav Syntetická ekologická maziva na základě alkylesterů methioninu
Kubínová Pavlína Prodloužené výměnné lhůty motorových olejů
Matějů Pavel Použití DSC pro hodnocení nízkoteplotních vlastností ropy
Mužíková Zlata Závislost bodu vzplanutí motorových naft na obsahu benzínu
Racek Jakub Možnosti separace nerozpustných látek vznikajících při visbreakingu vakuových zbytků
Šiška Jakub Sirné sloučeniny ve středních ropných frakcích
[poduzel] => stdClass Object ( [38573] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2016 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2016 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Odstraňovanie chlórovaných uhľovodíkov pri pyrolýze plastov

Autor: Klaudia Andrejkovicsová
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. Elena Hájeková, PhD.

Surovinovú recykláciu odpadových plastov pyrolýzou komplikuje nedokonalá separácia rôznych druhov plastov pri ich recyklácii alebo výroba kompozitných výrobkov, v ktorých sú kombinované rôzne typy polymérov. Odpadové polyalkény predstavujú kvalitnú surovinu na prípravu kvapalných uhľovodíkov. Ich ďalšiemu chemickému využitiu často bráni zvýšený obsah chlórovaných zlúčenín, ktoré môžu spôsobovať korózie zariadení. Práca bola zameraná na hľadanie vhodných reakčných podmienok a adsorbentov pre dechloráciu modelovej zmesi polypropylénu a polyvinylchloridu pri pyrolýze. Uskutočnili sa experimenty bez a v prítomnosti troch rôznych dechloračných činidiel (CaCO3, CaO, Fe2O3) pri dvoch rôznych teplotných programoch použitých na ohrev polymérov pri pyrolýze. Stanovilo sa množstvo HCl odchádzajúceho v pyrolýznych plynoch, ako aj množstvo Cl v pyrokvapaline pre jednotlivé experimenty. Zistilo sa, že zníženie obsahu chlóru v pyroplyne sa dosiahlo v prípade každého dechloračného činidla a pri obidvoch teplotných režimoch. Najmenšiu hmotnosť Cl sme zaznamenali v prípade CaCO3 pre pomalý teplotný režim. V prípade rýchleho teplotného režimu najmenšiu hmotnosť Cl dosahuje adsorbent CaO.


Úprava vlastností pyrolýzního bio-oleje pomocí hydrogenační rafinace

Autor: Miloš Auersvald
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš, Ph.D.

Pyrolýzní bio-olej je prekurzorem biopaliv 2. generace. Pro toto využití musí být upraveny jeho nepříznivé vlastnosti, spojené s oxidační a termickou nestabilitou a vysokým obsahem kyslíku. Za 30 let studia úpravy bio-oleje bylo zjištěno, že z rafinérských technologií je hydrorafinace lepší než katalytické krakování, neboť poskytuje větší výtěžky, lepší kvalitu, více deoxygenovaný produkt a vzniká méně vedlejších produktů. Právě problematika hydrogenace bio-oleje je hlavní náplní této práce. Při hydrodeoxygenaci (HDO) bio-oleje bylo zaznamenáno množství problémů, z nichž největším je koksování. To podporují vysoké teploty, ze sloučenin hlavně ty s více než jedním atomem kyslíku v molekule. Bylo zjištěno, že nejvýhodnější je provádět HDO ve více stupních. Ve stabilizační fázi (≈200 °C) jsou přeměněny nejreaktivnější látky, což umožní zvýšení teploty pro přeměnu vysokomolekulárních sloučenin, čímž se snižuje karbonizační zbytek oleje. Vysoký tlak a přítomnost vodíku potlačují koksování, stejně tak delší reakční doba, která podporuje efektivitu HDO. Dosud bylo otestováno velké množství katalyzátorů pro HDO bio-oleje, z důvodu problémů však převažují vsádkové experimenty. Tato práce shrnuje provedené experimenty a poslouží při optimalizaci podmínek experimentů HDO bio-oleje v kontinuálním reaktoru, které budou hlavní náplní mé diplomové práce.


Tvorba metodického materiálu pro výuku chemie na SŠ

Autor: Beneš Jan, Roudová Anna
Ročník: S3
Škola: Střední průmyslová škola a Střední odborná škola gastronomie a služeb Most
Studijní obor: Technické lyceum
Školitel: RNDr. Jitka Vachulková

Jedná se o příručku zaměřenou na anorganickou a organickou chemii. Jejím obsahem je soubor křížovek, doplňovacího testu a chemických pokusů. Součástí křížovek a doplňovacího testu je jejich správné řešení. U chemických pokusů je k dispozici postup, rady a fotografie výsledku chemického pokusu.
Práce je určena pro učitele chemie na středních i základních školách, ale také pro studenty, kteří se zajímají o chemii.


Recyklácia odpadových plastov zo starých vozidiel v prítomnosti prírodných zeolitov

Autor: Petra Benžová
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. Elena Hájeková, PhD.

Práca poukazuje na dôležitosť recyklácie odpadových plastov zo starých automobilov, keďže ich množstvo neustále narastá. Na základe legislatívy, ktorá je v platnosti od 1. januára 2015, je povinná hranica recyklovať až 95% z hmotnosti vozidla. Polypropylén je najviac využívaný plast na zhotovenie automobilových dielov, ako sú nárazníky, palubné dosky a vnútorné obloženie. Preto cieľom tejto práce bolo stanoviť možnosť využitia a účinnosť rôznych typov prírodných zeolitov ako katalyzátorov na pyrolýzu odpadového polypropylénu zo starých automobilov a nájsť optimálne reakčné podmienky na prípravu cenných uhľovodíkových kvapalín a plynov. Testovali sa prírodné a upravené mordenity a klinoptilolity so slovenských nálezísk. Výsledky ukázali, že prírodné zeolity majú pozitívny vplyv na pyrolýzu polypropylénu. Rozdiely v ich charaktere a spôsobe úpravy sa prejavili hlavne v rôznych výťažkoch plynnej, benzínovej a naftovej frakcie.


Stanovenie kontaminácie vôd ropnými látkami

Autor: Matúš Bodnár
Ročník: M2
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: Ing. Michal Rybár

V rámci ochrany Malého Dunaja, ktorý je recipientom pre čistiareň odpadových vôd Slovnaft a.s. je nesmierne dôležité osadiť analyzátory na detekciu ropných látok a tak predísť ich úniku. Ropné látky vo vodách najlepšie opisuje parameter NEL (nepolárne extrahovateľné látky), ktorý sa podľa zákona musí stanovovať extrakčnou metódou. Na rýchlu detekciu znečistenia z prípadných skratov zariadení je možné použiť aj jednoduchšie prístroje. Diskutované boli aj možnosti výberu mobilných analyzátorov pre obsluhu a laboratórnych prístrojov. Práca sa zaoberá aj dôvodmi rôznej odozvy laboratórnych prístrojov na rôzne ropné látky a možnosťami zvýšenia presnosti merania.


Příprava a testování Ni katalyzátorů pro hydrodeoxygenaci rostlinných olejů

Autor: Artem Evtyukhin
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Katalytická hydrodeoxygenace rostlinných olejů je v současnosti velmi diskutovaným procesem pro výrobu alternativního paliva do zážehových motorů (tzv. Green diesel) místo bionafty vyrobené transesterifikací rostlinných olejů. Tento proces však vyžaduje vývoj vhodných katalytických nosičů, které by umožňovaly dobrou disperzi kovu na jejich povrchu a současně zaručovaly dlouhou životnost katalyzátoru. Použití přechodových kovů v jejich nesulfidické formě a nosičů na bázi mesoporézních alumosilikátů se jeví jako perspektivní směr. V práci jsou popisovány a testovány dva postupy přípravy mesoporézního nosiče Al‑SBA-15. Získané nosiče budou následně charakterizovány především z hlediska průměru pórů a plochy povrchu katalyzátoru.


UV-VIS spektrofotometrické stanovení léčiva diklofenaku

Autor: Marie Formanová
Ročník: S4
Škola: Střední odborná škola pro ochranu a obnovu životního prostředí – Schola Humanitas
Studijní obor: Ekologie a životní prostředí (kód oboru 16-01-M/01)
Školitel: RNDr. Milan Šmídl, PhD.

Diklofenak je léčivá látka ze skupiny analgetik, která je v životním prostředí značně rezistentní vůči degradaci a nebezpečná pro vodní organismy. Maturitní práce se zabývá ověřením a aplikací spektrofotometrického stanovení diklofenaku v odpadních vodách v UV-VIS oblasti na přístroji Varian Cary 50. Vzorky jsou odebírány jednou za dva týdny před vstupem/na výstupu komunální čističky odpadních vod (ČOV Chánov, ČOV Litvínov Záluží). Při měření je využívána reakce diklofenaku s methylenovou modří v zásaditém prostředí (pH 9,4) a extrakce modře zbarveného komplexu do chloroformu. Absorbance je měřena při 638 nm a dosazována do regresní rovnice sestavené kalibrační křivky. Výstupem práce je ověření použitelnosti metodiky pro environmentální vzorky, stanovení časové závislosti stability diklofenaku a doby zpracování vzorků a účinnost zachycení diklofenaku biologickým čištěním na ČOV. Prozatímní výsledky práce ukazují, že koncentrace diklofenaku je výrazně vysoká a pohybuje v okolí hodnot 100 mg/l na vstupu a 80 mg/l diklofenaku na výstupu z ČOV.


Metody a postupy pro posouzení vlastností silničních asfaltů s použitím dynamického smykového reometru

Autor: Martina Hrušková
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D., Konzultant : Ing. Radek Černý (UniCRE)

Cílem práce je popis a využití metod hodnocení reologických vlastností asfaltových pojiv využívaných v silničním stavitelství s použitím dynamického smykového reometru (DSR). V rámci literární části práce byl vytvořen přehled metod používaných k hodnocení asfaltů s využitím DSR a jejich bližší popis. Jedná se metody používané pro popis nízko, středně a vysokoteplotních vlastností. V práci jsou popsány metody na zjištění horní kritické teploty a kritické teploty únavových trhlin, test opakovaného zatížení a zotavení, postup vytváření křivek master curve a Blackových diagramů a možnosti stanovení nízkoteplotních vlastností. V experimentální části jsou zhodnoceny tři vzorky asfaltových pojiv a to jeden nemodifikovaný a dva modifikované přídavkem polymerních přísad. Hodnoceny jsou kritické teploty, test opakovaného zatížení a zotavení při kritické teplotě a teplotě 60 °C, a také nízkoteplotní vlastnosti. Vzorky byly hodnoceny při různých stupních zestárnutí se zaměřením na chování po krátkodobém stárnutí metodou RTFOT. Diskutovány jsou rozdíly v reologických vlastnostech asfaltových pojiv způsobené modifikací polymerními materiály a procesy stárnutí.


Výbušnost komplexních uhlovodíkových směsí za zvýšených tlaků

Autor: Tarig Hussein
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Práce je věnována mezím výbušnosti komplexních směsí uhlovodíků za zvýšených tlaků v souvislosti s bezpečností při údržbě plynovodů, ropovodů a produktovodů čisticím pístem poháněným kyslíko-dusíkovou inertizační směsí, která přichází při daných operacích do styku se zbytky hořlavých médií v potrubí a tvoří s nimi potenciálně výbušné směsi.
V literární části byla pozornost zaměřena na teoretický popis problematiky spalování, na základě kterého byly popsány jednotlivé aspekty ovlivňující výbušnost hořlavých plynů a par, tedy iniciace a stavové proměnné - teplota, tlak a složení. Do teoretického souhrnu byl dále zařazen přehled vybraných výpočetních odhadových metod s cílem následného porovnání těchto údajů s experimentálními daty.
V rámci experimentální části byla sestavena metodika přípravy modelové uhlovodíkové směsi ropného odparu s devatenácti složkami, které byly kvantifikovány pomocí GC-FID. Tato směs byla následně testována za tlaků 0,1 MPa, 1,1 MPa a 2,6 MPa při teplotě 25 °C nejprve ve směsi se vzduchem a následně při postupné inertizaci dusíkem. Za těchto podmínek byly úspěšně popsány dolní mez výbušnosti a hodnota minimální koncentrace kyslíku pro studované případy spolu s vyhodnocením shody s použitými výpočetními odhady.


Možnosti separace pyrolýzního bio-oleje extrakčními postupy

Autor: Ravil Itikeev
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Pyrolýzní bio-olej je perspektivní alternativou fosilních paliv a v současné době vstupuje jako produkt na trh topného oleje. Na rozdíl od ropných produktů, které obsahují převážně uhlovodíky, bio-olej obsahuje takové složky, jako karboxylové kyseliny, aldehydy, ketony, furfuraly, cukry a sloučeniny odvozené od ligninu. Chemická stabilita bio-oleje je obecně nízká a závisí na druhu vstupní suroviny (biomasy) a podmínkách pyrolýzy. Zlepšení složení a vlastností bio-oleje může být dosaženo zpracováním celého oleje hydrogenací. Problémem tohoto zpracování je to, že pyrolýzní olej je směs různých skupin látek, které vyžadují různé podmínky a katalyzátory pro hydrogenační reakce. V bio-oleji jsou navíc látky, které jsou problematické při jakémkoli zpracování vyžadujícím vyšší teplotu. Jedním ze způsobů zvýšení kvality bio-oleje pro následnou hydrogenaci za účelem výroby kapalných paliv může být extrakce vhodnými rozpouštědly. Cílem této práce bylo zjistit, jaká rozpouštědla jsou vhodná k odstranění nežádoucích podílů bio-oleje (organické kyseliny, vysokomolekulární produkty degradace ligninu) pro zlepšení jeho vlastností před dalším hydrogenačním zpracováním.


Srovnání využití Chezacarbu a oxidů hliníku pro přečištění vodíkových plynů

Autor: Milan Janák
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Walter Poslední

Pro většinu procesů je čistota vodíku 99,9 % obj. dostačující. Technický vodík může dle způsobu výroby obsahovat příměsi vzácných plynů, dusíku, kyslíku, CO, NO, H2O, H2S, SO2, CO2, NH3, CH4, C2H6, C3H8, C3H6, apod. Čistota vodíku nad 99,99 % obj. je nutná zejména pro použití v palivovém článku. Při výrobě vodíku procesem POX je postupně syntézní plyn konvertován na vodík, přičemž při konverzi dochází k základnímu vyčištění plynu. Přesto vodík stále ještě obsahuje značná množství nečistot, které se odstraňují v procesu PSA (Pressure-Swing Adsorption). Při našich testech budou obsaženy převážně tyto nečistoty: N2+Ar a CH4.Technologie PSA patří mezi nejpoužívanější technologie při čištění vodíku a je používána i v jiných aplikacích, ve kterých je možné využít separaci látek na molekulových sítech za zvýšeného tlaku. Příkladem takových aplikací může být například čištění bioplynu od siloxanů, sulfanu a oxidu uhličitého nebo dělení vzduchu na kyslík a dusík. Cyklus PSA pracuje mezi dvěma tlaky. Při vysokém tlaku dochází k adsorpci nečistot a při nízkém tlaku dochází k jejich desorpci. V této práci budou porovnávány vlastnosti adsorbentu založeného na oxidech hliníků se sazemi Chezacarb, které jsou jedním z vedlejších produktů procesu POX.


Pokročilé reologické zkoušky pro hodnocení asfaltových pojiv

Autor: Denisa Klementová
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Předkládaná práce se zabývá hodnocením asfaltových pojiv reologickou zkouškou MSCR, která je prováděna na dynamickém smykovém reometru (DSR). Zkouška MSCR je založena na provedení cyklů opakovaného zatěžování vzorku smykovým napětím a relaxace. Výsledky MSCR slouží pro predikci náchylnosti asfaltových pojiv k nevratné deformaci, která vzniká na vozovce ve formě vyjetých kolejí, ke které dochází při vyšším dopravním zatížení a za zvýšených klimatických teplot. V práci jsou porovnávány výhody reologických metod oproti standardním metodám dle ČSN EN 12591. Dále jsou shrnuty možnosti korelace těchto metod pro hodnocení asfaltových pojiv s výsledky zkoušek asfaltových směsí.


Stanovení vody v kapalných ropných produktech

Autor: Kamila Kozelková
Ročník: S4
Škola: Střední škola EDUCHEM, a.s.
Školitel: Ing. Jiří Bidlo

Před distribucí z rafinérie musí hlavní produkty destilace ropy splňovat důležité parametry. Jedním z hlavních parametrů je obsah vody v kapalných ropných produktech. Tento parametr se sleduje prakticky u všech ropných produktů.
Cílem práce je zpracovat přehled dostupných metod pro stanovení vody v kapalných ropných produktech, za jakým účelem se obsah vody v jednotlivých produktech sleduje a porovnání jednotlivých metod podle vhodnosti pro různé ropné produkty, časové náročnosti, množství spotřebovaného vzorku, přístrojové dostupnosti a dostupných normovaných postupů.
U každé metody bude popsán princip, její výhody a nevýhody a příklad použití této metody v praxi. Větší část práce bude věnována metodám chemickým a to speciálně titracím podle Karla Fischera. U titrací podle Karla Fischera budou sledovány dva druhy stanovení, a to stanovení volumetrické a coulometrické.


Zvyšování efektivity jednotky katalytického reformování pokročilou technikou řízení - APC

Autor: Arnošt Križan
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Jednotka katalytického reformování je určena k výrobě vysokooktanového benzinu s vysokým obsahem aromatických složek. Jednotka také vyrábí vodík a v důsledku štěpných reakcí vzniká i LPG. Jednou z možností optimalizace jednotky je aplikování pokročilé techniky řízení APC. APC používá několik integrovaných nástrojů, jedním z nich je například MPC (Model Predictive Control). MPC dokáže na základě matematického modelu predikovat budoucí vývoj v zařízení a jednotku systém ovládá s časovým předstihem.


Polarizační měření v palivech na bázi bioalkoholů

Autor: Eliška Křížová
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Práce se zabývá korozí nízkolegované oceli v prostředí alkohokolů, které se mohou používat jako biopaliva pro zážehové motory. Nízkolegovaná ocel třídy 11 byla postupně vystavena koroznímu působení metanolu, etanolu, izopropylalkoholu a butanolu. Tyto alkoholy byly uměle kontaminovány 6 % obj. vody a stopovým množstvím (40 mg/kg) NaCl jako zdroj možného znečištění při nedodržení správných výrobních, skladovacích a dopravních podmínek a zásad. Ke studiu koroze oceli byla zvolena impedanční spektroskopie a cyklická potenciodynamická polarizace. Tyto dvě elektrochemické metody se ukázaly jako vhodné metody pro měření v prostředí alkoholů, které vykazují nízkou vodivost. Z výsledků je patrné, že kontaminace alkoholů má výrazný vliv na zvýšení agresivity alkoholů pro nízkolegovanou ocel třídy 11.


Hodnocení účinku nízkoteplotních aditiv pro motorovou naftu s ohledem na usazování parafínů

Autor: Martina Macurová
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce se zabývá hodnocením vzniku a usazováním parafinů v motorové naftě s přídavkem FAME, obsahující nízkoteplotní aditiva. Parafiny jsou v motorové naftě nežádoucí hlavně z hlediska její operability. Nadměrná přítomnost parafinů v palivu způsobuje při nízkých teplotách problémy s nedostatečnými dodávkami paliva do motoru.
Experimentálně zaměřená práce se zabývá přídavkem tří komerčně dostupných aditiv s různým mechanismem účinku pro úpravu nízkoteplotních vlastností. Jednotlivá aditiva byla přidávána do zimní motorové nafty, obsahující 30 % obj. biosložky FAME. U laboratorně připravených vzorků byl sledován a porovnáván vliv přítomnosti aditiv na tvorbu krystalů parafinů s využitím settling testu a rovněž pomocí diferenční skenovací kalorimetrie.


Ovlivnění kvality vody v Radčickém potoce Loukou u Litvínova

Autor: Kateřina Malá
Ročník: S4
Škola: Střední odborná škola pro ochranu a obnovu životního prostředí – Schola Humanitas
Školitel: Mgr. Iva Vítová

Závěrečná práce je zaměřena na zjištění a posuzování kvality vody v Radčickém potoce a posouzení, zda tato kvalita je ovlivněna činností ve vesnici v průběhu celého roku. Kvalita povrchových vod a životní podmínky ovlivňují například život organismů. V období duben 2016 až říjen 2016 jsem prováděla monitoring této tekoucí povrchové vody, Radčického potoka. Vzorky byly odebírány na dvou odběrových místech, před vesnicí a za vesnicí.. Bylo sledováno jen několik parametrů s ohledem na možnosti chemické laboratoře (přístroje a chemikálie). V teoretické části se zabývám např. měřenými parametry, použitými metodami (elektrochemické metody, spektrofotometrie a odměrná analýza) a vlastnostmi povrchových vod. V praktické části jsem se zabývala popisem lokality a obou odběrových míst. Dále popisuji místní faunu, floru a klimatické podmínky. Díky tomuto monitoringu jsem zjistila, že pH Radčického potoka je mírně kyselé. Vyšší pH vody se vyskytuje za vesnicí. Měrná vodivost vody spadá do I. jakostní třídy a opět vyšší hodnoty byly naměřeny za vesnicí. Koncentrace chloridů také spadá do I. jakostní třídy na obou odběrových místech. Koncentrace amoniakálního dusíku před vesnicí spadá do I. jakostní třídy, ale za vesnicí se už nachází i v III. jakostní třídě. Z toho vyplývá, že vesnice ovlivnila kvalitu vody, která jí protéká. Po celou dobu měření jsem se snažila o nejpřesnější měření analyzované vody.


Tvorba koksu pri pyrolýze uhľovodíkových surovín

Autor: Roman Pastorek
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. Elena Hájeková, PhD.

Práca bola zameraná na sledovanie sklonu ku tvorbe koksu pre benzín v závislosti od doby experimentu v novom laboratórnom reaktore. Vyhodnotila sa rýchlosť tvorby koksu na rôznych kovových materiáloch používaných na zhotovenie pyrolýznych rúr a rúr výmenníkov tepla. Stanovila sa materiálová bilancia a zloženie pyrolýznych plynov pre jednotlivé experimenty. Zistili sme, že na platničke, vyrobenej zo zliatiny GX 45, sa pri našich laboratórnych podmienkach vytváralo najmenšie množstvo koksu. Na platničke, zo zliatiny Incolloy 800 HT, sa vytváralo o 15% koksu viacej. Tieto dve zliatiny sa používajú na výrobu pyrolýznych rúr. V reaktore boli tieto platničky uložené v spodnej časti reaktora, kde sa dosahovala teplota 800 °C. Pri týchto platničkách sme sledovali pokles rýchlosti koksovania s dobou experimentu. Poslednou nami testovanou zliatinou je 16Mo3. Používa sa predovšetkým na výrobu vysokoteplotných výmenníkov, kde je vystavovaná nižším teplotám ako sú v pyrolýznej peci. V našom prípade to bola teplota 560 °C. Na týchto platničkách sa celkovo vytvorilo dvoj až trojnásobne viac koksu, ako na prvých dvoch platničkách.


Distribuce heteroatomů při pyrolýze odpadních plastů a biomasy

Autor: Radka Pečená
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš, Ph.D.

Pyrolýza je proces se zamezením přístupu kyslíku, vzduchu nebo jiných zplyňovacích látek. Tímto procesem mohou být zpracovávány různé druhy materiálů na bázi uhlíku. V okamžiku, kdy se surovina zahřeje nad hranici termické stability přítomných organických látek nacházejících se v dané surovině, dojde ke štěpení makromolekulární matrice na stálejší nízkomolekulární kapalné, plynné produkty a tuhý zbytek, přičemž se uvolní i vázané heteroatomy (S, N, O, Cl). Na tyto frakce lze aplikovat různé analytické metody (např. plynová chromatografie, spektrometrické metody atd.), aby se zjistila nejen distribuce heteroatomů, ale celkové složení a vlastnosti pyrolýzních produktů a mohlo být navrženo vhodné využití těchto produktů. Tato práce studuje pyrolýzu odpadních plastů a biomasy různé provenience.


Multidimenzionální separační techniky pro analýzu ropných frakcí a alternativních paliv

Autor: Violetta Pospelova
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Vzhledem ke komplexnímu složení vzorků ropného původu zavedení dalšího rozměru analýzy je účinným řešením pro zvýšení rozlišovací schopnosti separace. Cílem této práce bylo vytvořit přehled multidimenzionálních technik použitelných k analýze ropy, ropných frakcí, motorových paliv včetně přídavku biosložek. V rámci práce byla provedena rešerše dostupné literatury, která se týkala současných experimentů v oblasti analýzy ropných vzorků kombinováním různých analytických metod, včetně zhodnocení výhod a nevýhod každé použité kombinace. Při zpracovávání literární rešerše bylo zjištěno, že největší uplatnění nachází metody GC/MS a GC×GC. Zároveň byla prokázána vhodnost dalších kombinací, jako HPLC-GC, LC/MS a SFC-GC, pro analýzu komplexních vzorků a jejich potenciál pro analýzu vzorků ropných frakcí.


Selektivní katalytická hydroalkylace a dezoxygenace fenolů do di-cykloalkanů

Autor: Nikita Sharkov
Ročník: B2
Ústav: Chemie a chemické technologie
Školitel: Mgr. Uliana Akhmetzyanova

Jedním z největších výzkumů v oblasti chemické technologie z počátku 21. století, je použití biologických zdrojů pro získání různých produktů. Suroviny získané z biomasy, obsahují velké množství kyslíku, což vyžaduje zavedení zvláštních kroků pro jeho odstranění. Takové procesy jsou obecně prováděny v přítomnosti vodíku za použití katalyzátorů na bázi ušlechtilých kovů. Cílem této práce je výběr katalyzátoru s optimálním poměrem kov / kyselá centra pro selektivní katalytickou hydroalkylaci a dezoxygenaci fenolů do di-cykloalkanů. Pokusy byly provedeny na různých typech katalyzátorů. Tak například u vzorku katalyzátorů 0,3 % Pd/BEA byla dosažena maximální přeměna (nebo celková konverze) fenolu až 100 % a selektivita pro hlavní reakční produkt cyklohexylcyklohexan až 67 %.


Hydrogenační úprava bio oleje vyrobeného pyrolýzou biomasy

Autor: Bogdan Shumeiko
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Narůst energetické poptávky po celém světě, zhoršení ekologického stavu světa uvolňováním oxidu uhličitého vedou výzkumné ústavy k vyhledávání nových technologii, materiálů a způsobů výroby energie, paliv a chemikálií. Z těchto důvodů se v současné době klade velká pozornost na využití biopaliv vyrobených z biomasy jako z obnovitelného zdroje paliv.
Biopaliva mají celou řadu výhod oproti fosilním palivům. Mezi takové výhody patří snížené emise oxidu uhličitého do atmosféry. To je zdůvodněno tím, že biopaliva jsou vyráběna z rostlin, nebo z jejich částí, při jejich růstu se potřebný uhlík odebíral z atmosféry a byl spotřebován při fotosyntéze. Biopaliva většinou neobsahují sirné látky, a proto neuvolňují oxidy síry do atmosféry. Technologie výroby biopaliv umožňuje změnou podmínek výroby měnit výtěžky i chemicko-fyzikální vlastnosti produktů.
Náplní této práce je charakterizace biomasy na bázi lignocelulózy z pohledu jejího složení, popis základních reakcí probíhajících při její pyrolýze, popis základních reaktorů pro pyrolýzu a katalytickou hydrogenační úpravu vyrobeného biooleje pro jeho použití jako složky paliv nebo jako suroviny pro další úpravu v rafinerii.


Stanovení sedimentu a stability zbytkových frakcí

Autor: Dominik Schlehöfer
Ročník: B2
Ústav: Chemie a chemické technologie
Školitel: Ing. Aleš Vráblík

Tato práce se zabývá stanovením sedimentu a stability zbytkových frakcí, které jsou využívány jako jedna z komponent vysokosirných topných olejů. Práce podává základní informace o využití a zpracování zbytkových frakcí, které se získávají ze sekundárního zpracovávání ropy. Rovněž jsou popsány jednotlivé metody využívané pro hodnocení stability zbytkových frakcí a topných olejů, především metoda stanovení celkového obsahu sedimentů pomocí filtrace za horka a kapková zkouška SPOT test.
V experimentální části byly laboratorně připraveny směsi zbytkových frakcí s methylestery mastných kyselin (FAME). FAME bylo zvoleno jako ředicí složka, pomocí které lze u zbytkových frakcí stanovit obsah sedimentů, aniž by došlo k ovlivnění koloidní stability zbytkových frakcí. Cílem této práce bylo navržení a optimalizace metody pro stanovení stability vysokoviskózních zbytkových frakcí. Touto metodou lze vzájemně porovnávat zbytkové frakce, případně predikovat stabilitu produkovaného topného oleje.


Složení uživatelských aditiv do benzínu

Autor: Daniel Stříbrný
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Motorový benzín, který je používán do zážehových motorů většinou splňuje všechny parametry automobilových benzínů dle ČSN EN 228. Přesto dochází k zanášení spalovacího prostoru a sacích ventilů. Z toho důvodu jsou pro uživatele na trhu dostupná aditiva, která slibují lepší mazací vlastnosti paliva a čištění zanesených prostor. Tato práce se zaměřuje na složení uživatelských aditiv pro benzín.


Substituce plastifikátoru ftalátového typu za neftalátový v CHS-EPOXY 512

Autor: Kristýna Suchanová
Ročník: S4
Škola: Gymnázium a SOŠ dr. Václava Šmejkala, Ústí nad Labem
Školitel: Ing. Klára Birkášová

V rámci odborné práce byly připraveny 2 řady modifikované epoxidové pryskyřice CHS‑EPOXY 512 o různé koncentraci (5 – 30 %) 2 typů plastifikátorů, ftalátového a neftalátového, neboť ftalátový plastifikátor je z pohledu Evropských norem současně nevyhovující.
Pro následné aplikační testy byly k vytvrzení této modifikované epoxidové pryskyřice použity tvrdidla na bázi polyaminů, a to TELALIT 0590 a CHS-TVRDIDLO P11, lišících se ve způsobu vytvrzování.
V průběhu práce byly u vzorků studovány epoxidový index, viskozita, doba a teplota želatinace, smrštivost a teplota skelné transformace.


Charakterizace sirných látek ve středních destilátech s využitím GC/PFPD

Autor: Kateřina Svobodová
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Vysoký obsah sirných látek v motorových palivech a dalších ropných produktech je nežádoucí a je limitován. Sirné látky způsobují zápach, korozivitu, deaktivaci katalyzátorů, představují zdravotní riziko a přispívají ke znečištění životního prostředí. Komponenty pro mísení motorové nafty obsahují především benzothiofen, dibenzothiofen a jejich alkylované deriváty. Sirné látky lze identifikovat a kvantitativně stanovit s využitím plynové chromatografie s pulzním plamenově fotometrickým detektorem (GC/PFPD).
V této práci je uveden princip a použití GC a PFPD k analýze středních ropných destilátů a nastíněny další způsoby stanovení jednotlivých sirných látek v ropných produktech.


Hodnocení kvality teplotního vznětu dieselových paliv

Autor: Katarína Tomšíková
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tento projekt je zaměřený na stanovení cetanového čísla, což je jeden z nejdůležitějších parametrů kvality dieselových paliv. Základní evropskou normou popisující stanovení cetanového čísla na zkušebním motoru je EN ISO 5165. Podle EN 590 nesmí být cetanové číslo menší než 51 jednotek. Malé cetanové číslo způsobí hlučnost a tvrdý chod motoru. Velké cetanové číslo naopak způsobí rychlé vznícení paliva příliš blízko vstřikové trysky. Cetanové číslo se dá stanovit na zkušebním jednoválcovém motoru, nicméně existuje i řada jiných stanovení, jako například blízká infračervená spektrometrie a test vznětové kvality. Cetanové číslo koreluje s řadou jiných parametrů, ze kterých se dá potom odhadnout. Patří mezi ně cetanový index, index vznícení, Dieselův index a jiné. Práce také obsahuje stanovení korelujících parametrů těžkých dieselových paliv, která se používají pro pohon námořních lodních tankerů. Závěr práce hodnotí všechny metody stanovení cetanového z hlediska přesnosti a efektivnosti.


Porovnanie výťažkov a kvalít na HRP_7 použitím rôznych katalytických systémov

Autor: Henrieta Trubianska
Ročník: M2
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: Ing. Ján Bakoš

Hydrogenačná rafinácia je spôsob dočisťovania a úpravy skupinového zloženia ropných frakcií, po ktorom už len nasleduje pridávanie zušľachťujúcich prísad a konečná úprava produktov, alebo predčisťovanie ropných frakcií pred ďalším katalytickým spracovaním.1 Výhody tejto metódy sú, že je univerzálna, poskytuje veľké výťažky rafinátu a taktiež je ekologická, pretože neprodukuje nebezpečné odpady. V spoločnosti SLOVNAFT, a.s. sa na jednotke Hydrogenačná rafinácia palív (HRP_7) týmto procesom pripravuje hydrogenát s obsahom síry menším ako 10 ppm. Cieľom práce bolo porovnávať chod jednotky HRP_7 s použitím nového a zregenerovaného katalyzátora. Katalyzátory sa na jednotke porovnávali na základe niekoľkých parametrov a to - dĺžka životného cyklu, spotreba suroviny, výťažky hydrogenátu, spotreba H2, energetické a ekonomické náklady za dané bilančné obdobie. Na jednotke HRP_7 sa za toto obdobie používali rovnaké typy katalyzátorov od toho istého výrobcu, Haldor Topsoe. Na základe toho bolo možné vyhodnotiť jednotlivé údaje a stanoviť, ktorý typ katalyzátora je v praxi vhodnejšie použiť.

1. Bajus, M. 2002. Organická technológia a petrochémia, uhľovodíkové technológie. 1. vyd. STU v Bratislave vo Vydavateľstve STU, Bratislava, 2002. 96 s. ISBN 80-227-1642-1.


Premena rastlinných olejov na palivá v procese fluidného katalytického krakovania

Autor: Ján Vlk
Ročník: M2
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. pavol Hudec, CSc.

Úlohou práce bolo skúmanie priebehu katalytického krakovania repkového oleja za podmienok mikroaktivitného testu, za účelom získania automobilového benzínu a petrochemických plynov. Za týmto účelom boli testované tri typy katalyzátorov: rovnovážny FCC katalyzátor, FCC katalyzátor s obsahom zeolitu ZSM-5 a ich zmes s 10 hmotn.% FCC ZSM-5 katalyzátora.
Hoci testy boli uskutočnené na modelovom nepoužitom rastlinnom oleji, zo získaných výsledkov sa dá predpokladať, že aj odpadové rastlinné oleje by bolo možné aplikovať ako potenciálny prídavok ku surovine do procesu fluidného katalytického krakovania. Najvyšší výťažok benzínovej frakcie bol získaný použitím zmesného katalyzátora a najvyšší výťažok petrochemických plynov bol získaný za použitia čistého FCC katalyzátora spolu so zmesným katalyzátorom FCC s ZSM-5.


Stanovení stopových množství síry a dusíku v laboratoři elementární analýzy Unicre

Autor: Nikola Zemanová
Ročník: B2
Ústav: Chemie a chemické technologie
Školitel: Ing. Lenka Konrádová

Práce byla vytvořena k prezentaci nově nabitých zkušeností s prací v chemické laboratoři při praxi pomocného vědeckého pracovníka. Zabývá se praktickými aspekty měření síry a dusíku v laboratoři elementární analýzy Unicre. Blíže popisuje postup stanovení stopových množství v organických vzorcích zpracovávaných v této laboratoři a principy použitých metod. Síra se stanovuje metodou UV fluorescence na přístroji Trace S Cube, dusík metodou chemiluminiscence na přístroji Trace N Cube.


Organická syntéza dusíkatých derivátů a jejich spektrální charakteristika

Autor: Dominik Žák
Ročník: S4
Škola: Střední odborná škola pro ochranu a obnovu životního prostředí – Schola Humanitas
Studijní obor: Ekologie a životní prostředí (kód oboru 16-01-M/01)
Školitel: RNDr. Milan Šmídl, PhD.

Azobarviva jsou látky s výraznou barevností a sytostí barev a lze je snadno připravit v laboratorním prostředí pomocí diazotace a kopulace. Maturitní práce je zaměřena na organickou syntézu tří vybraných azobarviv (ORANŽ II, PARAČERVEŇ a 4-hydroxy-4‑nitroazobenzen-3-karboxylová kyselina) a ověření využitelnosti molekulové UV-VIS spektrometrie pro porovnání jejich čistoty a tím i úspěšnosti syntézy za daných podmínek. Měřena jsou absorpční spektra v rozsahu vlnových délek 350 až 800 nm a jsou porovnávána s absorpčními spektry standardních látek. Dosavadní výsledky ukazují, že absorpční spektra vybraných látek jsou kvalitativně shodná se spektry standardních látek. Získané výsledky budou ověřeny metodou infračervené spektroskopie na vědeckém pracovišti PřF UJEP v Ústí nad Labem.


Stanovení kapacity dialyzační membrány pro průchod amonných iontů a návrh reaktoru

Autor: Pavel Živný
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.

Membránové technologie jsou energeticky velmi úsporné a už mnoho let vzrůstá jejich využití v mnoha průmyslových odvětvích (vidět je to například v nabídce obchodů, kde teprve několik posledních let velmi vzrostla nabídka bezlaktózových produktů, přičemž například cena obyčejného čerstvého mléka je jen o něco málo nižší, než bezlaktózového).
V průmyslu je využití membrán velmi široké, ať už se jedná o různé elektromembránové separační metody, nebo různé druhy filtrace bez využití elektrolýzy, jako je třeba reverzní osmóza nebo právě membránová dialýza. Dialýza je membránový separační proces využívající koncentrační gradient, zde je použita kation-selektivní membrána (katex).
Cílem práce je ověřit, zda je dialýza přes membránu efektivní pro snížení koncentrace amonných iontů, které jsou častými polutanty v odpadních vodách a je třeba je odstraňovat. Testování bylo prováděno na laboratorním dialyzéru s 5 membránami o ploše 288 cm2.
Byl zjištěn vliv osmotického toku vody membránou, stanovení dialyzačních koeficientů a kapacity mebrány, výpočet rychlosti toku amonných iontů membránou. Výsledky lze použít pro návrh procesu odstraňování amonných iontů pomocí dialýzy.

[iduzel] => 38573 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2016 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2016 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [27248] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2015 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2015 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje metodou hmotnostní spektrometrie typu orbitrap: Porovnání ionizačních technik ESI a APCI v pozitivním i negativním módu

Autor: Auersvald Miloš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš

Pyrolýzní bio-olej je kapalným produktem pyrolýzy biomasy. Do budoucna by se mohl stát cenným bio-palivem, případně zdrojem petrochemických látek přírodního původu. Toto využití bude podmíněno úpravou některých nepříznivých vlastností bio-oleje, spojených především s jeho oxidační nestabilitou a vysokým obsahem kyslíkatých látek. Pro úpravu těchto vlastností je nezbytná detailní znalost chemického složení bio-oleje. V této práci byla ke studiu chemického složení využita vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie typu orbitrap, pomocí níž bylo v bio-oleji detekováno téměř 3000 sloučenin. Cílem bylo především porovnání využitelnosti ionizace elektrosprejem (ESI) a chemické ionizace za atmosférického tlaku (APCI) v pozitivním módu, oproti široce využívanému negativnímu módu. Bylo zjištěno, že ionizace ESI v pozitivním módu není vhodná pro komplexní charakterizaci, ovšem nalezne využití při zkoumání dusíkatých látek v bio-oleji. Pro ionizaci APCI v pozitivním módu se nabízí širší uplatnění. Mohla by sloužit pro potvrzení výskytu již detekovaných sloučenin v negativním módu a navíc umožňuje detekci mnoha nových látek. Obě ionizační techniky v negativním módu potvrdily svou vhodnost pro analýzu bio-oleje. Nicméně pro detailnější studium chemického složení bio-oleje i ionizační techniky ESI a APCI v pozitivním módu naleznou své využití.


Aplikace FTIR a NIR spektrometrie v petrochemické oblasti

Autor: Brožová Eva
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Marcela Fiedlerová, Ph.D.

Infračervená spektrometrie je jedna z nejčastěji používaných metod v provozních laboratořích. Střední oblast (FTIR) je využívána pro kvalitativní hodnocení, naopak blízká oblast (NIR) je využívána pro kvantitativní hodnocení ve spojení s chemometrií a pro charakterizaci vlastností vzorků. Pomocí NIR a FTIR metody byly charakterizovány stabilizátorové směsi, které jsou nezbytnou součástí polymerních produktů.


Studium materiálové kompatibility biopaliv

Autor: Gdovin Andrej
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Práce se zabývá působením biopaliv na konstrukční materiály a na metody používané ke stanovení materiálové kompatibility biopaliv. V dnešní době stále narůstá trend nahrazovat konvenční paliva, vyrobená z ropy, biopalivy, pocházejícími z obnovitelných zdrojů energie. Taková biopaliva mohou být spalována v motorech ve své čisté formě nebo ve směsi s ropnými palivy. Biosložka může však do značné míry působit na kovové (oceli, měď, hliník a různé slitiny) i nekovové materiály (polymery) a snižovat tak materiálovou kompatibilitu, která by mohla být limitujícím faktorem pro konstrukční materiály i pro vlastní užívání paliv v současných automobilech.


Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti

Autor: Hrušková Martina
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Radek Černý

Cílem práce je zhodnocení termické stability asfaltových pojiv a vlivu stárnutí na jejich empirické a reologické vlastnosti. Hodnoceny byly parametry, které udává norma ČSN EN 12591 - penetrace, bod měknutí metodou kroužek-kulička, a také bod lámavosti podle Fraasse. Dále byly hodnoceny reologické vlastnosti dynamickým smykový reometrem (DSR) a průhybovým trámečkovým reometrem (BBR). Na DSR byla zjišťována horní kritická teplota a kritická teplota únavových trhlin, jejichž výsledné hodnoty napomáhají k vyhodnocení odolnosti asfaltového pojiva proti vzniku únavových trhlin a vyjíždění kolejí. Na BBR byla zjišťována dolní kritická teplota, která vypovídá o chování asfaltového pojiva za nízkých teplot. Byly zkoumány dva druhy asfaltů. Vzorky byly podrobeny krátkodobému a dlouhodobému stárnutí. Vlastnosti byly měřeny před a po stárnutí a následně byli vyhodnocovány jejich změny vlivem stárnutí.


Meze výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí

Autor: Hussein Tarig
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce je věnována mezím výbušnosti uhlovodíků a jejich komplexních směsí v souvislosti s bezpečností při údržbě ropovodů a produktovodů čisticím pístem – ježkem – poháněným inertizační směsí, která přichází při daných operacích do styku se zbytky hořlavých médií v potrubí a tvoří s nimi potenciálně výbušné směsi.
Pozornost byla zaměřena na souhrn dostupných poznatků o vlivu teploty, tlaku, iniciace a složení na meze výbušnosti uhlovodíků a jejich směsí a poznatků o metodách jejich výpočetního odhadu s následným cílem porovnání těchto údajů s experimentálně získanými výsledky.
Experimenty byly zaměřeny na modelovou směs uhlovodíkových par se vzduchem pro ověření prediktivní schopnosti Le Chatelierova pravidla a možnosti aplikace z něj odvozených vztahů.


Výroba benzenu dealkylací alkylaromátů

Autor: Klementová Denisa
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Benzen je třetí nejvíce vyráběnou petrochemikálií ve světě. Ročně se vyrobí okolo 41 Mt benzenu. Dealkylace alkylaromátů je jedním ze způsobu výroby benzenu. Jelikož dealkylační proces probíhá v přítomnosti vodíku, můžeme také mluvit o hydrodealkylaci. Dealkylace se může provádět termickým nebo katalytickým způsobem. Tato práce přináší souhrnný popis výroby benzenu těmito jednotlivými způsoby a způsoby čištění benzenové frakce od ostatních produktů. Též jsou diskutovány výhody a nevýhody jednotlivých procesů.


Terciární metody těžby ropy

Autor: Križan Arnošt
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Fosilní paliva včetně ropy dnes zásobují svět energií z více než 85 % a do roku 2050 se má spotřeba energie oproti roku 2000 zvýšit až na trojnásobek. Jednou z možností jak se přiblížit k uspokojení rostoucí energetické poptávky je zvyšování celkové produkce ropy z ropných rezervoárů pomocí pokročilých způsobů, které se nazývají terciární metody těžby ropy. Terciární metody těžby ropy se někdy v literatuře označují za EOR (Enhanced oil recovery). EOR metody dokáží zvýšit produkci běžných ropných rezervoárů o cca 10 %, nasazují se také na těžbu těžké ropy a bitumenů. V principu se EOR metody dělí na termální (vpouštění páry, nebo aplikací jiných způsobů ohřevu ložiska), chemické (vpouštění různých chemikálií), vpouštěním různých plynů (např. vpouštěním CO2 do podzemního rezervoáru se zvýší účinnost těžby ropy a zároveň se tento skleníkový plyn uskladní, než aby působil v atmosféře) a ostatní (např. aplikací mikrokrganismů). Tato práce popisuje a diskutuje výhody či nevýhody hlavních terciárních metod těžby ropy.


Kysele katalyzovaná esterifikace kyseliny olejové

Autor: Liworová Veronika
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Gabriela Šťávová

V posledních letech roste atraktivita použitých rostlinných olejů, které mají potenciál stát se jednou z alternativních surovin pro výrobu bionafty. Tyto oleje jsou nejen ekonomicky dostupnější než oleje rafinované nebo ropa, ale také představují obnovitelný a udržitelný zdroj energie. Projekt je zaměřen na kysele katalyzovanou esterifikací mastných kyselin. Pokusy kyselé esterifikace kyseliny olejové byly provedeny na dvou typech katalyzátorů: kyselině sírové a kyselině methansulfonové. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití kyseliny methansulfonové jako katalyzátoru a při teplotě 75 °C. Konverze dosáhla 87,9 %. Kvůli vysokému obsahu volných mastných kyselin v produktu po esterifikaci, byla snaha o co nejvyšší konverzi. Proto byla dále zvolena metoda dvoustupňové esterifikace. Při stejné teplotě a použití druhého katalyzátoru (kyseliny sírové) byla konverze 98,2 %.


Hodnocení aditiv pro snížení tlakových ztrát v potrubí

Autor: Prejda Tomáš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Aditiva snižující tlakovou ztrátu třením v potrubí (Drag Reducing Additives – DRA) se využívají ve velké míře především při potrubní přepravě ropy a ropných produktů na delší vzdálenosti, kdy významnou položkou provozních nákladů jsou náklady na energie nutné pro provoz čerpadel. Cílem této práce je zpracování souhrnu informací týkajících se složení a hodnocení účinnosti těchto přípravků jak v provozních, tak v laboratorních podmínkách. Práce bude v případě dostupnosti měřícího zařízení doplněna jednoduchým laboratorním experimentem.


Biomasa jako surovina pro pyrolýzu, biorafinerie a BTL technologie

Autor: Shumeiko Bogdan
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Dnes jsou kladeny velké nároky na snižování emisí skleníkových plynů. Snahou společnosti je kompenzovat rostoucí energetické nároky, šetřit fosilní paliva a více využívat obnovitelné zdroje. Jednou z alternativ pro výrobu energie, chemikálií a paliv představuje biomasa na bázi lignocelulózy zpracovávaná v biorafineriích, pyrolýzou a BTL technologiemi.
Biopaliva, paliva vyrobená zpracováním biomasy, mají celou řadu výhod oproti fosilním palivům. Mezi takové výhody patří například jejich nízká emise oxidu uhličitého do atmosféry. Daná paliva, a suroviny použité pro jejich výrobu, neobsahují síru a nevykazují žádné emise oxidů síry. Technologie výroby biopaliv umožňují, změnou podmínek výroby, měnit výtěžky i chemicko-fyzikální vlastnosti požadovaných produktů.
Náplní této práce je charakterizace biomasy na bázi lignocelulózy, její složení a popis procesů, které umožňují kvalitní přeměnu biomasy, dále pak jejich výhody i nevýhody, dnešní stav, produkty a jejich využití.


Stanovení destilační křivky motorové nafty

Autor: Stříbrný Daniel
Ročník: B2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Radek Černý

Motorová nafta musí splňovat určité parametry dané normou ČSN EN 590. Jeden z těchto parametrů je destilační křivka, která určuje dolní a horní hranici teploty varu a ukazuje množství oddestilovaného vzorku v závislosti na teplotě. Toto měření se provádí standardizovanou metodou (řídí se normou ČSN EN ISO 3405) za atmosférického tlaku na automatickém destilačním přístroji AD-6 TANAKA.


Možnosti zpracování a využití upotřebených minerálních olejů

Autor: Svobodová Kateřina
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Maziva jsou používána v různých průmyslových odvětvích pro snížení tření mezi kovovými povrchy. Nejrozšířenějšími mazivy jsou minerální mazací oleje. Provozem zařízení se zhoršují vlastnosti oleje a po určité době je nutné jej vyměnit. Použité mazací oleje jsou sbírány a přepracovávány, aby byl snížen negativní dopad na životní prostředí. Upotřebené oleje lze regenerovat a použít pro výrobu základových mazacích olejů. Během rafinace je odstraňována voda a kontaminanty, a to především destilací, kyselinovou rafinací, extrakcí rozpouštědly, hydrogenací apod. Tyto procesy se liší nejen celkovými náklady na technologii a provoz, ale hlavně výtěžností a kvalitou výsledného produktu. Přepracované oleje nevhodné k materiálovému využití lze energeticky využívat spalováním. Tato práce je zaměřena především na popis způsobů regenerace použitých minerálních mazacích olejů a jejich další využití.

[iduzel] => 27248 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2015 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2015 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14921] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2014 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2014 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Pyrolýza vs. hydrotermické zpracování biomasy

Autor: Bringlerová Nikola
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš

Hlavním cílem práce je shrnutí dostupných poznatků o termochemických procesech využívaných pro přímou konverzi biomasy na syntetická motorová paliva. Pro přímé zpracování biomasy na kapalné produkty je využito procesu vysokoteplotní pyrolýzy a hydrotermického zpracování biomasy. Práce se zabývá porovnáním podmínek těchto dvou termochemických procesů s důrazem na fyzikálně-chemické vlastnosti výsledných kapalných produktů (bio‑olej), které jsou porovnány s vlastnostmi motorové nafty.


Technical and Ecomomic Overview on Biofuel with the Specific Case of Ethanol

Autor: Dufek Tomáš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

A “fuel” is something able to give us heat-energy, which man can use just for heat something, or to convert for produce other kind of energy. Most common fuels are the “fossil fuels” which come from the fossilization of organic substance (example petroleum and coal), it’s consider not renewable fuel, because the production need millions of years, anyway they give us the most of energy supply in the world “presently”. A other kind of fuel, which are taking importance recently, and I will speak, the “Biofuel” which energy is obtained from a biological carbon fixation. Biofuel are consider renewable energy, because the organic substance need for the production can be always product, and time of production is short such as the time of organic substance grown. With “Biomass” I mean organic matter which can be use as a biofuel. This project will speak of the more product kind of biofuel which is the “Ethanol” which is an alcohol (the some found in alcoholic drink).Over the last decade, the new commodity which has been introduced to compensate lake of fossil fuels is biofuel. This production has different kinds and Ethanol and Biodiesel are the most common forms. However, in this project the only commodity which is discussed is Ethanol due to its wide use in different places.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje

Autor: Gdovin Andrej
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá hydrogenační transformací rostlinných olejů na frakci využitelnou při výrobě motorové nafty. Výzkum vlivu reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje je důležitý pro určení správných vstupních parametrů hydrorafinace (teplota, tlak, přebytek vodíku a katalyzátory). Jde o výrobu směsi nasycených uhlovodíků převážně C15 – C18, které lze využít buď jako příměs motorové nafty, nebo jako alternativní palivo do spalovacích motorů. Frakce získaná hydrorafinací řepkového oleje, která se použije jako alternativní biopalivo, napomáhá snížit emise CO2, a tím i vliv narůstajícího skleníkového efektu. Jednou z výhod je, že produkty katalytické hydrogenace řepkového oleje mají velmi podobné složení jako paliva, vyráběná z ropy. V porovnání s methylestery řepkového oleje (MEŘO) mají produkty získané hydrogenací řepkového oleje vynikající vlastnosti za chladného počasí, vyšší výhřevnost a v neposlední řadě i vyšší cetanové číslo. Takto získané produkty hydrogenace rostlinných olejů jsou zařazeny do skupiny paliv první generace.


Změny objemu při směšování uhlovodíkových směsí

Autor: Hussein Tarig
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Práce je věnována stanovení hustoty směsí uhlovodíků metodou oscilační U-trubice. Zkoumán byl možný postup pro zvýšení přesnosti opakovaných měření s cílem jeho následné aplikace při určení dodatkové hustoty, resp. objemu, binárních ropných směsí v závislosti na hmotnostním zastoupení výchozích rop. Testovány byly dvě ropné směsi – AZERI + CPC a Tengiz + CPC. Výsledná data byla použita k ověření možnosti aproximace objemového chování směsí výpočetními vztahy.
K výpočetní aproximaci byly využity Redlich-Kisterův polynom pro hmotnostní složení, vztahy dle normy API MPMS 12.3 a modifikovaný vztah pro závislost dynamické viskozity na složení směsí.
Po aplikaci opatření pro omezení proměnlivosti složení testovaných vzorků v důsledku odparu lehkých podílů byla přesnost opakovaných měření zlepšena přibližně o 65% oproti původním hodnotám. Směs rop Azeri + CPC vykazovala objemovou kontrakci v celém rozsahu složení, zatímco u směsi Tengiz + CPC nastala v závislosti na poměru mísení jak objemová dilatace, tak kontrakce. Objemová kontrakce byla nejlépe popsána Redlich-Kisterovým polynomem druhého stupně. Kombinované kontrakčně-dilatační chování vystihoval Redlich-Kisterův polynom třetího stupně.


Výroba benzínu alkylací

Autor: Lánský Jakub
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.

Automobilové benzíny se vyrábějí mísením různých rafinérských produktů, přičemž složení benzínu a jeho vlastnosti musí vyhovovat normám. Sleduje se hlavě obsah aromátů, alkenů, síry, tlak par, hustota a oktanové číslo.
Jednou se složek automobilových benzínů je alkylát, tj. produkt alkylace isobutanu lehkými alkeny, který neobsahuje aromatické sloučeniny a má vysoké oktanové číslo. Jako katalyzátory se v tomto procesu používají kyselina sírová a kyselina fluorovodíková. Vzhledem k problémům, spojených s jejich používáním, je snaha nahradit tyto kyseliny jinými vhodnějšími alkylačními katalyzátory, které nebudou nebezpečné vůči životnímu prostředí a které budou ekonomicky výhodné.


Studium možností ukládání oxidu uhličitého do vytěžených ropných ložisek

Autor: Orazgaliyeva Diana
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Problém globálního oteplování je jedním z klíčových environmentálních problémů lidstva. V důsledku antropogenních vlivů se zvyšuje obsah oxidu uhličitého. Tím způsobuje postupné ohřívání zemského povrchu. Existují různé projekty stabilizace emisí skleníkových plynů. Tato práce se zabývá ukládáním oxidu uhličitého do ropných ložisek. Zvýšená těžba ropy z ložiska pak přispívá ke snížení nákladů spojených s touto činností. V práci jsou uvedeny způsoby těžby uhlovodíků: primární, sekundární a terciární metody. Jednou z terciárních metod způsobů těžby je těžba s pomocí vtláčení CO2 (Enhanced Oil Recovery, CO2 EOR). Je popsán mechanismus účinku CO2 na ropu, hlavní požadavky technologie EOR, a uvedeny různé typy vtláčení CO2 do ložisek. V závěrečné části je uveden přehled aplikací CO2 EOR ve Spojených státech amerických a v Kanadě, zahrnující využití jak antropogenního CO2, tak i CO2 z přírodních ložisek.


Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů

Autor: Shumeiko Bogdan
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Tato práce je zaměřena na studium hydrogenační rafinace směsí rostlinných olejů a středních ropných frakcí. Z rostlinných olejů pomoci hydrogenačních procesu lze snadno vyrobit syntetickou bionaftu, která se často označuje jako zelená nafta, což je směs uhlovodíků (heptadekan a oktadekan), která se používá pro částečnou nebo úplnou náhradu motorové nafty vyrobené z ropy. Výhodou zelené nafty jsou nižší emise CO2, a lze jí použit pro zvýšeni cetanového čísla minerální motorové nafty.
Hydrorafinaci rostliných olejů jé možné provádět ve speciálních jednotkách, nebo v jednotkách hydrorafinace středních ropných destilátů. Společná hydrogenační rafinace středních ropných destilátů a rostlinných olejů umožnuje využit vlastností obou surovin pro syntézu kvalitní pohonné hmoty. Hydrogenační rafinace se provádí za přítomnosti NiMo nebo CoMo katalyzátorů na nosiči tvořeném Al2O3 a tlaku vodíku 3-5 MPa, a teplot 300 350 ºC.


Alternativní paliva v letecké dopravě

Autor: Švambergová Šárka
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V této práci jsem se zabývala alternativními palivy v leteckém průmyslu. Uvedla jsem vlastnosti a značení leteckých paliv petrolejového typu pro srovnání s alternativními. Letecká alternativní paliva jsem rozdělila do tří skupin. Popsala jsem vlastnosti a složení paliv těchto skupin, principy výroby jednotlivých leteckých alternativních paliv. Zmínila jsem se také o testování alternativních paliv v letectví. Na konec práce jsem uvedla příklady demonstračních letů na různé druhy alternativních paliv.


Použití detergentů v ropném průmyslu

Autor: Zbuzková Blanka
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Cílem práce bylo shromáždit dostupné informace o využití povrchově aktivních látek (PAL) v ropném průmyslu. Tato práce se tedy zabývá definicí, strukturou a klasifikací PAL a jsou zde uvedeny možnosti jejich praktického využití. Povrchově aktivní látky jsou schopny se již při nízkých koncentracích hromadit na fázovém rozhraní, čímž snižují mezifázovou energii soustavy. V praxi tedy snižují povrchové napětí rozpouštědel, čímž usnadňují smáčení povrchu a odstraňování nečistot. Detergenty se v ropném průmyslu používají například již při těžbě ropy, dopravě ropy, nebo při odstraňování následků ropných havárií. Další možnosti využití detergentů jsou v automobilovém průmyslu, kde jsou detergenty součástí automobilového benzinu, motorové nafty, nebo motorových olejů.

[iduzel] => 14921 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2014 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2014 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14920] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2013 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2013 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Bioodbouratelné mazací oleje

Autor: Culková Martina
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý CSc

Tento projekt se zabývá bioodbouratelnými oleji a zároveň oleji minerálními s větším zaměřením na skupinu mazacích olejů. Minerální oleje jsou zatím hojněji rozšířené než oleje šetrné k životnímu prostředí. V projektu bude pojednáno o výrobě minerálních olejů, jejich vlastnostech a použití. Dále se práce zaobírá výrobou olejů rozložitelných v přírodě, jejich vlastnostmi a použitím. Jsou to oleje buď rostlinné, vyrobené z biomasy, nebo oleje syntetické, vyrobené chemicky. Rostlinné oleje jsou vyráběny nejčastěji lisováním olejnatých částí rostlin. Proto se v jejich chemickém složení, častěji než u dalších dvou typů olejů, objevují nenasycené uhlovodíkové vazby. Oleje syntetické mají lepší vlastnosti v některých parametrech než oleje rostlinné, dokonce lepší než některé minerální oleje.


Koloidní stabilita rop a její vliv na zanášení rafinérských zařízení

Autor: Gálusová Markéta
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Tvorba úsad v potrubích, pecích, na teplosměnných plochách výměníků tepla a na dalších typech zařízení je jedním z hlavních problémů rafinérského průmyslu. Nánosy a znečištění snižují účinnost zařízení a výrazně navyšují náklady na provoz. Tento proces degradace zařízení lze omezit zpracováním stabilních rop, které tyto problémy způsobují jen ve velmi omezeném měřítku.
Cílem této práce je zaměřit se na problémy spojené se zanášením tepelných výměníků a shrnout metody používané pro odhalení nekompatibilních a nestabilních rop, které jsou hlavním původcem těchto problémů. V této práci byla k tomuto účelu vybrána kombinace metod kapkového testu a optické mikroskopie.


Vývoj obsahu aromatických uhlovodíků v palivech

Autor: Grau Jaroslav
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Na konci 70. let minulého století je možno pozorovat zvyšující se důraz na kvalitu městského ovzduší, již velmi poznamenaného stále masivnější automobilovou dopravou. Do té doby buď neexistující, nebo jen velmi benevolentní legislativní předpisy regulující kvalitu paliv pro spalovací motory a jejich emise, přimělo vyspělé státy světa zahájit programy řešící tuto problematiku včetně zavedení všeobecně akceptovaných limitů složení paliv i zplodin ze spalovacích motorů.


Využití odpadních plastů

Autor: Hotař Pavel
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zaměřuje na procesy, které lze využít k recyklaci odpadních plastů nebo k výrobě paliva z těchto plastů. Vyrobené palivo lze využít při spalovacích procesech k výrobě páry a tepla na kogeneračních jednotkách. Dále je v práci popsán proces pyrolýzy, přeměny odpadních plastů na znovu využitelné suroviny, které mají podobné vlastnosti a strukturu jako plasty dodané do pyrolýzní jednotky. Nejčastěji vznikají monomery odpadního plastu. Během pyrolýzy vznikají produkty jak v plynné fázi, tak i v kapalné fázi. Výtěžky fází z těchto procesů jsou ovlivněny různými poměry vstupující surovin, podle jejich struktury. Polymery jako PE (polyethylen) a PP (polypropylen) nám poskytují vysoké výtěžky plynných látek ethanu, ethenu, propanu a propenu. Naopak u PS (polystyren) při pyrolýze vzniká velká množství aromatických sloučenin. Odpadní plasty lze s pomocí dalších odpadních látek (mazací oleje, oleje vzniklé ze smažení) přeměnit na biodiesel pro pohon vznětových motorů. Tento proces se provádí pomocí pyrolýzy a následné transesterifikace.


Paliva pro vznětové motory používané v lodní dopravě

Autor: Lambl Vojtěch
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Účelem této práce je zjistit, jaká paliva se využívají pro lodní, hlavně nákladní dopravu po světě. Zaměřil jsem se na normy, kterými se tyto paliva řídí, na jejich rozdělení a na jejich ceny a distribuci po světě. Zároveň na úvod vysvětluji princip fungování vznětového motoru, jelikož to s problematikou úzce souvisí.


Úprava složení spalin u vznětových motorů

Autor: Matoušek Luboš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Kvalita životního prostředí je denně ovlivňována automobilovou dopravou. Zdrojem energie v automobilových motorech je teplo, které vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv. Proto je snaha redukovat produkci emisí, vznikajících při nedokonalém spalování těchto paliv. Z tohoto důvodu jsou konstruovány různé systémy, jejichž hlavním úkolem je snižování těchto emisí. Cílem mé práce je popis těchto systémů u vznětových motorů. Součástí tohoto projektu jsou i přehledy legislativních norem, které jsou uplatňovány v zemích Evropské unie.


Vývoj kvality pro vznětové motory na evropském trhu

Autor: Syblíková Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato práce se zabývá vývojem požadavků na kvalitu paliv používaných pro vznětové motory od 2. poloviny 20. století. Hlavní pozornost je přitom zaměřena na vývoj požadavků na kvalitu motorové nafty v České republice a porovnání těchto požadavků s požadavky jiných evropských zemí před vstupem do Evropské unie. Po vzniku Evropské unie byly požadavky na kvalitu paliv ve členských státech harmonizovány. Další část práce je věnována stručnému přehledu ostatních paliv pro vznětové motory.


ELSD detektor při analýze středních ropných destilátů pomocí HPLC

Autor: Váchová Veronika
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Tato práce byla zaměřena na zjištění možnosti analýzy středních ropných destilátů pomocí HPLC (high performance liquid chromatogramy) v kombinaci s ELSD (evaporative light scattering detektor) detektorem, u kterého není odezva závislá na optických vlastnostech měřené látky.
Během experimentální práce byly nejprve změřeny standardy, ale kvůli nejasným výsledkům bylo rozhodnuto o použití frakcí separovaných z běžně používané motorové nafty bez biosložky. Frakce nasycených uhlovodíků, monoaromátů, diaromátů a polyaromátů byly získány preparativní kapalinovou adsorpční chromatografií. Pomocí ELSD detektoru byla následně změřena závislost odezvy signálu na koncentraci při různých teplotách detektoru.


Desulfurace benzinu z FCC

Autor: Vozka Petr
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: prof. Ing. Gustav Šebor, CSc

Od 1. 1. 2009 mohou automobilové benziny obsahovat max. 10 mg/kg (10 ppm) síry. Benzin z fluidního katalytického krakování (FCC) představuje důležitou komponentu pro výrobu automobilových benzinů, která se na výsledném obsahu síry v benzinu podílí zhruba 90 %, tj. rozhodujícím způsobem. Z mnoha důvodů (vznik oxidu siřičitého, dezaktivace katalyzátoru apod.) je třeba síru z FCC benzinu v maximální možné míře redukovat.
Předložená práce vypracovaná na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv v rámci projektu je věnována problematice snižování obsahu síry v benzinu z FCC. V práci jsou stručně charakterizovány technologie používané k tomuto účelu a pozornost je zaměřena především na ty technologie, které se uplatnily v rafinérské praxi.


Ověření nutnosti kalibrace TLC-FID pro analýzu vysokovroucích ropných frakcí

Autor: Waňousová Simona
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Cílem práce bylo ověření, jestli při TLC-FID analýze vysokovroucích ropných frakcí poskytují různé stanovované skupiny stejnou odezvu FID detektoru a zda je potřeba provádět kalibraci TLC-FID. Pro tento účel byl použit vzorek asfaltu rozdělený pomocí extrakce a kapalinové adsorpční chromatografie na jednotlivé frakce (nasycené uhlovodíky, aromáty, polární látky a asfalteny). Získané frakce byly následně podrobeny TLC-FID analýze a byla zjištěna závislost odezvy detektoru na typu a množství frakce.

[iduzel] => 14920 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2013 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2013 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14918] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2011 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2011 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

The effect of bioethanol on performance characteristics of gasoline

Autor: Dukumbayeva Assel
Ročník: B1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
 

The discussion about the petroleum and the finding of the alternative sources of energy is being actively held all over the world. Using ethanol is supposed to lead to less pollution, reduction of green house gas emissions, and regional development. In European countries, currently the proportion of bio-components in motor fuels is relatively small, but it is essential that their physico-chemical characteristics differ significantly from the neat original hydrocarbon fuels. Ethanol can be used as a 5% and 10% mixture with gasoline without need of engine modification; with some modifications, ethanol can be used in larger quantities, for example, E85 (85% ethanol). However, some of the reports claim that the presence of bio-components affects the stability of fuels, combustion and process of emissions and also may have some negative effects on the work of engines. The object of the investigation is a research in regards to the change of the quality of gasoline with the addition of bio-ethanol and evaluation of its impact on the operation of vehicles with spark ignition engines from legislative, technical and consumer’s perspectives.


Vliv obsahu methylesterů mastných kyselin na provozní vlastnosti motorových naft

Autor: Kelbichová Vendula
Ročník: B1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

V současné době musí motorová paliva v ČR obsahovat povinný přídavek biosložek (ethanol, MEŘO). Množství přidávaných biosložek je malý, ale postupně by se měl zvyšovat. Tyto látky se řadou svých fyzikálně-chemických vlastností výrazně liší od uhlovodíků. Mají vliv na palivo při skladování a manipulaci, na průběh spalování a emise škodlivin. Často jsou biosložkám připisovány negativní vlivy a vyšší četnost poruch pohonných jednotek.
Cílem projektu je zhodnocení vlivu biosložky na vlastnosti motorových naft a na provoz motorových vozidel se vznětovými motory z legislativního, technického i uživatelského pohledu.

[iduzel] => 14918 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2011 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2011 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14919] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2010 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2010 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Termický rozklad plastů v pyrosondě

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. František Procháska, PhD.

Kvůli rostoucímu využívání plastových materiálů narůstá velmi rychle množství plastového odpadu. Aby se tento odpad, který se špatně biologicky rozkládá, nekumuloval na skládkách, bývá v dnešní době nejčastěji spalován se současným využíváním uvolněné energie. I přes tento užitek mnohé ekologické organizace nepovažují tento způsob za vhodný. Jejich návrhy směřují k recyklaci. Při recyklaci je možné využít plastový odpad buď jako materiál na výrobu nových výrobků, nebo jako surovinu pro získání chemických sloučenin nebo motorových paliv. Tato práce je zaměřena na termický rozklad plastů (PE) v rámci jejich surovinové recyklace. Cílem práce je vytvoření vhodné metodiky k charakterizaci produktů pyrolýzy plastů či jejich směsí s využitím GC – MS instrumentace a následná aplikace této metodiky při sledování závislosti složení produktů pyrolýzy plastů či jejich směsí na podmínkách pyrolýzy.


Využití měření hustoty a rychlosti šíření zvuku pro sledování kvality rop při přepravě ropovody.

Autor: Levý Omar
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.

Hustota je klíčovým parametrem ropy (a ropných frakcí). Její hodnota je pro každou ropu charakteristická a je nutné počítat se změnou hustoty s teplotou. Ropa je přepravována ropovody, jedním ropovodem je možno přepravit více rop o různé kvalitě. Z hlediska následného zpracování by od sebe měly být jednotlivé dávky odděleny. Prostřednictvím rychlosti šíření zvuku je možné rozeznat hranici, kde se v ropovodu nachází jaká ropa. V této práci jsou shrnuty způsoby měření průtoku v průmyslu s důrazem na ultrazvukové průtokoměry používané u ropovodů. Současně byly popsány laboratorní přístroje a principy měření hustoty a rychlosti šíření zvuku. Experimentální část je věnována sledování hustoty a rychlosti šíření zvuku v ropě a nalezení správné metodiky měření. U obou veličin byla experimentálně měřena jejich závislost na teplotě v rozsahu 0 až 20°C a závislost na složení u připravených směsí rop. Na naměřenou sérii dat byly aplikovány rovnice, získané z literatury, popisující jak závislost hustoty a rychlosti šíření zvuku na teplotě, tak na složení.


Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování

Autor: Němcová Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka

Během dlouhodobého skladování rop může docházet na dně skladovacích nádrží ke vzniku vrstvy parafinických úsad. Vzhledem k finanční náročnosti následného odstraňování vzniklých úsad existují snahy o předpověď chování rop během jejich dlouhodobého skladování. Za tímto účelem byla na pracovišti Ústavu technologie ropy a alternativních paliv vyvinuta metodika modelového skladování rop ve zmenšeném měřítku. Tato metodika, v případě použití vzorku ropy, který nebyl mezi odběrem z ropovodu a modelovým skladováním teplotně a mechanicky namáhán, poskytuje výsledky velice podobné usazování reálnému. Ne vždy však je možné dopravit vzorek ropy do laboratoře tak, aby byly zcela zachovány izotermní podmínky (např. odběr vzorku v zahraničí). Cílem této práce bylo proto posoudit vliv nešetrné manipulace se vzorkem ropy během jeho odběru a následného transportu do laboratoře na výsledky modelového skladování. Vzorek ropy Azeri light + CPC blend (82 : 18 obj. %) byl za tímto účelem podroben řadě teplotních programů zahrnujících mírný ohřev na teploty 20, 30 a 40 °C. Výsledky modelového skladování takto upravené ropy byly následně porovnávány s výsledky ropy teplotně nenamáhané.


Using alkylation for the production of fuels

Autor: Osegbe Ifeanyichukwu Bartholomew
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Josef Blažek, CSc.

Alkylation is a process for chemically combining isobutane with light olefinic hydrocarbons, typically C3 and C4 olefins, (e.g.propylene, butylene) in the presence of an acid catalyst, usually sulphuric acid or hydrofluoric acid. The product, alkylate (an isoparaffin) has a high-octane value and is blended into motor and aviation gasoline to improve the antiknock value of the fuel.The light olefins are most commonly available from the Catalytic crackers. Alkylate is one of the best gasoline blending components because it is a clean burning, very low sulphur component, with no olefinic or aromatic compounds and with high octane and low vapour pressure characteristics.

[iduzel] => 14919 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2010 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2010 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14804] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2009 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2009 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Výroba a využití vodíku v dopravě pro pohon motorových vozidel

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.
 

V současné době velmi roste zájem o vodík. Vyspělé státy světa předpokládají, že se vodík stane v budoucnosti významnou pohonnou hmotou, nebo dokonce nahradí současná automobilová paliva. Vodík lze nejen výhodně spalovat v upravených spalovacích motorech, ale také je možné v palivových článkách převádět jeho chemickou energii přímo na elektrickou a tu pak využívat v elektromotorech. Další jeho velkou výhodou je, že při jeho zužitkování vzniká jen voda. Hlavní překážkou rozvoje vodíku je jeho výroba. Je energeticky náročná a vyprodukuje se při ní více oxidu uhličitého než v souhrnu při výrobě a spalování fosilních paliv. Existují už projekty a technologie využití obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie, ale zatím jejich kapacity nestačí a u některých není jisté, zda někdy budou stačit. Poslední problém, který bude ekonomicky nákladný, je vybudování infrastruktury od výrobce až ke spotřebiteli. Tato práce se má za cíl zmapovat možnosti a překážky výroby a využití vodíku pro pohon motorových vozidel. 


Rafinace lehkého cyklového oleje z FCC

Autor: Kasal Ondřej
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.
 

Předmětem výzkumu je studium rafinací lehkého cyklového oleje (LCO) z fluidního katalytického krakování (FCC). LCO je vysoce aromatická směs s velkým obsahem síry a velmi nízkým cetanovým číslem. Potřeba rafinace LCO plyne ze zvyšující se poptávky po motorové naftě, do jejíhož poolu lze LCO přimíchávat, a klesající poptávce po topných olejích, do nichž LCO nalézá použití jako složka snižující viskozitu. Zkoumá se několik rafinačních procesů, z nichž jako nejvíce perspektivní se jeví rafinace použitím vhodného katalyzátoru za vysokého tlaku vodíku. Takto rafinovaný LCO lze mísit s MN nebo vracet zpět na jednotku FCC.


Simulační výpočet jednotky "3-cut splitter"

Autor: Klokočková Daniela
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
 

Tato práce se zabývá simulačním výpočtem jednotky "3-cut splitter", tj. jednotky redestilace FCC benzínu. Software, kterým bude simulační model vytvořen, je Aspen Hysys, resp. Aspen RefSys od firmy AspenTech. Důležitou částí práce je sběr dat, jejich extrakce a validace tak, aby tato data mohla být co nejlépe využita pro vytvoření simulačního modelu celé technologické jednotky. Následuje ladění simulačního modelu jednotky na reálný stav.
Cílem je sestavit funkční model provozního souboru tj. "3-cut splitteru", tak, aby odpovídal parametrům skutečné jednotky, která je v provozu v rafinérii Kralupy nad Vltavou. 


Oxidace mazacích olejů a důsledky pro jejich provozní vlastnosti

Autor: Maleňáková Vendula
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Jedna z nejdůležitějších procesů, které vedou k provozní degradaci mazacích olejů je oxidace. Oxidační stárnutí je primární příčinou zvyšování viskozity olejů, tvorby nerozpustných látek a kalů a v důsledku i koroze zařízení.
Práce je zaměřena na popis základních reakcí oxidace a na její mechanismus. Je vysvětlen vliv, který má na oxidaci struktura uhlovodíků, případně typ uhlovodíkových sloučenin, a je vysvětlena i příčina odlišného oxidačního chování různých uhlovodíkových typů.
Oxidace mazacích olejů je v práci omezena na ropné oleje nebo syntetické uhlovodíkové oleje. Tyto oleje se v praxi používají ve více než 90 % aplikací. V další části práce je zmíněn i způsob inhibice oxidace a ochrana olejů před oxidací a provozním stárnutím.
Závěrečná část práce se věnuje průmyslovým aplikacím. Jsou uvedeny některé příklady měření oxidační stability olejů pomocí standardních testů a chování různých druhů základových olejů při těchto testech. Je ukázán vztah mezi kvalitou oleje a jeho oxidační stabilitou. 


Hodnocení primárních produktů Fischer-­Tropschovy syntézy s využitím plynové chromatografie

Autor: Najmanová Romana
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
 

Práce je zaměřena na využití plynové chromatografie pro hodnocení primárních produktů Fischer-Tropschovy (FT) syntézy. Na produkty FT syntézy získané při různých reakčních podmínkách byla aplikována technika simulované destilace a metoda GC-MS. Zpracováním naměřených dat byly získány informace o frakčním a uhlovodíkovém složení a vypočítána byla rovněž průměrná molekulová hmotnost vzorků. 


Základy oxidace mazacích olejů

Autor: Thiam Babacar
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Mazací oleje jsou v průmyslu prostředkem ke snížení mechanických ztrát díky tření. V provozu maziva stárnou a mění se i charakter jejich účinku. Nejzávažnějším procesem, který způsobuje stárnutí olejů a dalších maziv v provozu je oxidace. Protože mazací oleje jsou nejčastěji ropné uhlovodíkové směsi, oxidace olejů se bude řídit pravidly oxidace uhlovodíkových matricí.
Cílem práce je popsat mechanismus a princip oxidace mazacích olejů, vliv struktury uhlovodíků na oxidaci a popsat vlastnosti produktů oxidace. Zmíněna je i role antioxidantů v procesu oxidačního stárnutí olejů. Krátce je zmíněn i důsledek oxidace pro provoz olejů.

[iduzel] => 14804 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2009 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2009 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14811] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2008 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2008 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Stanovení obsahu nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích

Autor: Frolík Jan
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka
 

V práci je použit model ropovodu, který je konstruován tak, aby bylo možné simulovat podmínky při reálné dopravě ropy a získat vzorek vzniklých parafinických úsad pro jejich další charakterizaci. Cílem práce je stanovení vlivu délky modelu ropovodu na množství a vlastnosti vzniklých úsad v závislosti na čase.
Pro experimenty byly použity dvě délky modelu ropovodu: 150 a 300 mm. Pro oba modely byla stanovena závislost množství a kvality vzniklých úsad na čase. Množství vzniklých úsad bylo stanoveno vyvážkou a kvalita úsad byla posuzována na základě obsahu a distribuce přítomných n-alkanů.
Na základě získaných výsledků bude vybrána taková délka modelu ropovodu a doba experimentu, aby během dalších prací bylo získáno dostatečné množství vzorku úsad pro následná analytická hodnocení. 


Cyklické acetaly glycerinu jako aditiva do paliv

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková
 

Výroba a spotřeba biopaliv se v posledních letech neustále rozrůstá. V Evropských podmínkách se nejvíce rozšířilo používání bioethanolu a methylesterů řepkového oleje. Při výrobě methylesterů rostlinných olejů vzniká jako vedlejší produkt velké množství glycerinu, pro nějž je nutné najít vhodné využití. Jedna z možností je výroba kyslíkatých komponent do paliv jakými jsou např. cyklické acetaly glycerinu a aldehydu. Tato práce se zabývá separací cyklických pěti- a šestičlenných acetalů glycerinu a acetaldehydu za účelem přípravy těchto čistých látek. U připravených čistých acetalů byly stanoveny hmotnostní, infračervené a 1H NMR spektra. 


Simulace technologických jednotek v průmyslu zpracování ropy

Autor: Kuba Josef
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.
 

Práce tvoří úvod do problematiky využití programového vybavení pro simulaci chemicko-technologických procesů v průmyslu zpracování ropy. Shrnuje základní principy tvorby matematických modelů komplexních procesů a podává informaci o účelech a přístupech v simulaci kontinuálních i diskontinuálních chemických výrob. Podstatná část práce je věnována specializovaného software a jeho využití v praxi, počínaje získáváním provozních a fyzikálně-chemických dat, přes sestavení až po "ladění" modelu procesu. Jednotlivé kroky jsou demonstrovány na simulačním výpočtu jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje. 


Nízkoteplotní vlastnosti produktu společné hydrogenační rafinace středního ropného destilátu a řepkového oleje

Autor: Lužná Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, CSc
 

Práce je zaměřena na hodnocení nízkoteplotních vlastnosti produktu hydrogenační rafinace, pro kterou byla jako surovina použita směs atmosférického plynového oleje (90 % hm.) a řepkového oleje (10 % hm.). Tento produkt představuje v podstatě alternativní motorovou naftu obsahující biosložku založenou na čistě uhlovodíkové bázi.
V rámci práce bylo provedeno měření teploty vylučování parafinů (TVP), teploty filtrovatelnosti (CFPP) a bodu tekutosti (PP) výše uvedeného produktu a produktu hydrogenační rafinace čistého plynového oleje použitého pro přípravu směsi. Vedle toho byl sledován vliv přídavku dvou druhů depresantních aditiv na nízkoteplotní vlastnosti výše uvedených produktů. 


Detergentní schopnosti nové generace motorových olejů

Autor: Maleňáková Vendula
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Práce je zaměřena na ověření a vývoj některých postupů pro testování detergentních a dispergačních schopností nové generace tzv. „low SAPS“ motorových olejů. Důvodem pro tuto práci byly některé známky předčasného zhoršování detergentních vlastností těchto olejů, zejména při provozu v režimu prodloužených servisních intervalů v dieselových motorech.
V práci je podán přehled výroby základových olejů a obecné složení aditivace motorových olejů. Jsou popsány změny ve složení olejů, které nastaly se zavedením emisních limitů EURO IV a díky nimž došlo k limitaci obsahu některých prvků v oleji. Jedná se zejména o obsah fosforu a síry a také o množství popelotvorných látek, tedy organokovových sloučenin. Organické sloučeniny vápníku nebo hořčíku jsou používány jako účinné detergenty a omezením jejich obsahu mohou být změněny detergenční vlastnosti oleje.
Experimentální část práce se zabývá ověřením, příp. úpravou, tzv. kapkového testu. Tento test se v minulosti používal pro testování detergentních vlastností motorových olejů. U moderních motorových olejů však již selhával vzhledem k jejich velkým detergentním schopnostem. Experimenty ověřují, zda snížený obsah detergentů v olejích nové generace nemohou ovlivnit výsledky kapkového testu tak, aby tento test mohl být znovu používán pro monitoring životnosti motorových olejů. 


Simulační výpočet jednotky redestilace benzínů

Autor: Němcová Kateřina
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.
 

Práce je věnována simulačnímu výpočtu jednotky redestilace benzínů. Zabývá se popisem reálné výrobní jednotky, řešeného problému (optimalizace procesu z hlediska výtěžku a kvality jednotlivých produktů) a jednotlivými kroky od sběru provozních dat přes sestavení simulačního schématu až po jeho odladění tak, aby výsledky simulace odpovídaly parametrům reálné jednotky. Účelem takto sestaveného modelu je pak studium změn provozních parametrů a jejich optimalizace. 


Výpočty chování kapalin za podmínek dvoufázového toku

Autor: Ravčuková Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.
 

Práce je věnována teoretickému úvodu do matematického popisu vícefázového toku v soustavě kapalina-kapalina, a to jak v souproudém, tak protiproudém uspořádání toku fází, v zařízeních s různou geometrií. Uvedené výpočetní postupy jsou přínosem například pro návrh separačních zařízení, typickým příkladem použití v průmyslu zpracování ropy je odvodňování vytěžené suroviny.

[iduzel] => 14811 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2008 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2008 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14812] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2007 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2007 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Stanovení obsahu nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích

Autor: Abdalla Ahmed Al-Amin
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek
 

Práce pojednává o problematice stanovení nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích. První skupinou vzorků jsou produkty katalytického fluidního krakování, druhou skupinou vzorků jsou jejich hydrogenáty připravené na experimentální aparatuře umožňující nastavení podmínek hydrogenační reakce. Tato práce slouží jako podklad pro nalezení, úpravu či vývoj metody vhodné k co nejpřesnějšímu určení obsahu nenasycených uhlovodíků ve středních ropných destilátech a jeho změny v závislosti na podmínkách hydrogenace.
Byla provedena rešerše metod použitelných ke stanovení nenasycených vazeb v uhlovodících a byly zjištěny chemické vlastnosti analyzovaných vzorků. V rámci ověření použitelnosti dostupných metody byla provedena série měření pomocí HPLC a titrační stanovení obsahu nenasycených vazeb. Anylýzy vzorků byly porovnány s analýzami standardů. 


 

Nízkoteplotní vlastnosti motorových naft obsahujících MEŘO

Autor: Eldaw Mohamed Badri Hamid
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček Ph.D.
 

Práce je zaměřena na hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft obsahujících různé množství metylesterů řepkového oleje (MEŘO). V rámci práce bylo provedeno měření teploty vylučování parafinů (TVP), teploty filtrovatelnosti (CFPP) a bodu tekutosti (PP) minerální motorové nafty, čistého MEŘO a směsí obsahujících 5 - 50 % obj. MEŘO. Vedle toho byl sledován vliv přídavku depresantních aditiv na CFPP složek použitých pro přípravu výše uvedených směsných naft (minerální motorová nafta a MEŘO). 


 

Oxidační stabilita motorových naft s obsahem MEŘO

Autor: Chmelíř Pavel
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Doc. Ing. Milan Pospíšil CSc.
 

Práce se zabývá oxidační stabilitou methylesterů řepkového oleje (MEŘO) a směsí MEŘO s motorovou naftou. Cílem práce bylo posoudit změny, ke kterým dochází během skladování u těchto čistých a směsných paliv. Stárnutí (oxidace) bylo simulováno pomocí skladovacích testů za zvýšené teploty a přístupu kyslíku. Během oxidace dochází ke změně vlastností paliv, které byly sledovány pomocí množství stanovených úsad, obsahu peroxidů a čísla kyselosti. Dále byla testována aplikovatelnost metody stanovení oxidační stability u rostlinných olejů (tzv. Rancimat) na paliva pro vznětové motory (motorová nafta, MEŘO a jejich směsi). 


 

Fázová stabilita směsí LCO s vodou

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: 2.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková
 

Vedlejším produktem fluidního katalytického krakování je lehký cyklový olej (LCO), který lze uplatnit jako složku pro mísení motorové nafty. Především z hlediska obsahu síry a také nenasycených uhlovodíků se však jedná o frakci s nevyhovující kvalitou pro přímý přídavek do motorové nafty a je proto nutno ji nejprve hydrogenačně upravit a stabilizovat. Během skladování a dopravy LCO v rafinérii může docházet ke kontaktu produktu s vodou a vzniku více či méně stabilních emulzí, které komplikují technologické zpracování LCO. Práce se zabývá testováním fázové stability LCO s vodou v hmotnostních poměrech 0,1; 0,5 a 1 % hm. a při teplotách - 10, 0, 30 a 50 °C. Po uplynutí definované doby míchání vzorku se sleduje, jak rychle a snadno dojde k rozsazení emulze na dvě fáze. 


Metody stanovení parafinických látek v ropných vzorcích

Autor: Kovalev Andrej
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka
 

Práce je zaměřena na porovnání různých metod pro separaci parafinických látek z ropných vzorků.
První část práce je věnována separaci koncentrátů vysokomolekulárních parafinických látek z ropného vzorku kombinací destilačních a chromatografických metod.
Druhá část práce se zabývá porovnáním účinnosti separace n-alkanů na molekulových sítech s velikostí pórů 0,5 nm a metody tvorby aduktu s močovinou. Dále jsou zde zkoumány možnosti finálního oddělení separovaných n-alkanů z molekulového síta.
Poslední část práce je věnována studiu vlivu monoaromatických sloučenin s dlouhými alkylovými substituenty na kvalitu separace n-alkanů výše popsanými postupy. 


 

Životnost a vlastnosti motorových olejů

Autor: Mamgbi Robert
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Práce je zaměřena na ověření a vývoj některých postupů pro testování detergentních a dispergačních schopností nové generace tzv. "low SAPS" motorových olejů. Důvodem pro tuto práci byly některé známky předčasného zhoršování detergentních vlastností těchto olejů, zejména při provozu v režimu prodloužených servisních intervalů v dieselových motorech.
V práci je podán přehled výroby základových olejů a obecné složení aditivace motorových olejů. Jsou popsány změny ve složení olejů, které nastaly se zavedením emisních limitů EURO IV a díky nimž došlo k limitaci obsahu některých prvků v oleji. Jedná se zejména o obsah fosforu a síry a také o množství popelotvorných látek, tedy organokovových sloučenin. Organické sloučeniny vápníku nebo hořčíku jsou používány jako účinné detergenty a omezením jejich obsahu mohou být změněny detergenční vlastnosti oleje.
Experimentální část práce se zabývá ověřením, příp. úpravou, tzv. kapkového testu. Tento test se v minulosti používal pro testování detergentních vlastností motorových olejů. U moderních motorových olejů však již selhával vzhledem k jejich velkým detergentním schopnostem. Experimenty ověřují, zda snížený obsah detergentů v olejích nové generace nemohou ovlivnit výsledky kapkového testu tak, aby tento test mohl být znovu používán pro monitoring životnosti motorových olejů.

[iduzel] => 14812 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2007 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2007 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 14555 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14922] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv [seo_title] => Bakalářské práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] =>

⇒ Repozitář bakalářských prací

[ikona] => palec [obrazek] => [obsah] =>

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2016:

Autor Název práce
Burešová Barbora Metody stanovení kyslíkatých a dusíkatých látek v ropných frakcích a alternativních palivech
Ćosić Dragan Použití asfaltenů jako standardu pro stanovení obsahu kovů ve vysokovroucích ropných frakcích pomocí ICP a AAS
Hrušková Martina Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti
Itikeev Ravil Objemové změny při mísení klasických a alternativních paliv
Karl Jan Výpočty mezí výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí
Křížová Eliška Možnosti využití elektrochemických metod při studiu protikorozní ochrany v prostředí lihobenzínových paliv
Macurová Martina Nízkoteplotní vlastnosti dieselových paliv

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2015:

Autor Název práce
Auersvald Miloš Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje
Gdovin Andrej Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrotreatingu řepkového oleje
Hussein Tarig Změny objemu při mísení automobilových benzinů s etanolem
Klementová Denisa Modifikace silničních asfaltů
Kovalev Ivan Vzájemná kontaminace automobilových paliv
Križan Arnošt Hydrokrakování atmosférického zbytku
Krupnová Eliška Analýza rafinérských plynů
Shumeiko Bogdan Vliv průtoku vodíku na hydrotreating směsi středních destilátů a řepkového oleje
Suchánek Radek Vliv parciálního tlaku sulfanu na aktivitu katalyzátoru při hydrogenační rafinaci směsí středních destilátů a rostlinného oleje
Valderová Alice Využití reologických měření pro stanovení bodu tekutosti rop
Vysocká Aneta Motorová biopaliva založená na bázi hydrogenovaných rostlinných olejů
Závěšický Petr Oxidační stabilita motorové nafty

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2014:

Autor Název práce
Bringlerová Nikola Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů
Ihnát Tomáš Surovinový původ biosložky obsažené v motorových naftách
Suk Jaroslav Analýza obsahu mono-, di- a triglyceridů ve FAME
Zbuzková Blanka Vlastnosti produktů hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2013:

Autor Název práce
Beníček Jakub Určení překryvu frakcí z LSC pomocí dekonvoluce UV spekter
Bialas Vojtěch Vliv složení rop na jejich reologické chování
Culková Martina Kvalita motorových paliv spojená s daňovými úniky
Dufek Tomáš Efekt bionafty na termooxidační stabilitu motorových olejů
Gálusová Markéta Testování postupu pro posouzení skladovatelnosti rop z výsledků jejich reologického a mikroskopického hodnocení
Havelcová Lenka Optimalizace metody pro stanovení skupinového složení lehkého cyklového oleje
Hotař Pavel Sledování změn ve složení motorové nafty při její přirozené biodegradaci
Krylová Ivona Prémiové motorové nafty
Netušil Michal Hodnocení velikosti směsných zón při přepravě ropy ropovody
Suchopa Robert Sledování obsahu bionafty v motorových olejích ze vznětových motorů

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2012:

Autor Název práce
Banza Nguie Franck Fázová stabilita etanol benzinových směsí
Mendoza Miranda Angela Norma Vnímavost butanol-benzinových směsí k obsahu rozpuštěné vody za nízkých teplot
Syblíková Kateřina Stanovení obsahu paliva v motorovém oleji
Váchová Veronika Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje
Vrtiška Dan Obsah biosložek v benzínech distribuovaných na českém trhu

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2011:

Autor Název práce
Česák Ondřej Oxidační stabilita automobilových benzínů
Martyčák Jan Provozní hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft s obsahem biosložky

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2009:

Autor Název práce
Birčák Tomáš Hydrorafinace lehkého cyklového oleje z FCC
Kapasný Ondřej Chromatografická separace acetalů připravených syntézou z odpadního glycerolu s acetaldehydem
Levý Omar Tlak par paliva E85
Němcová Kateřina Simulace a optimalizace jednotky redestilace benzinu
Nurgaliyev Almas Rozpouštění ropných úsad ropou
Thiam Babacar Tlak par automobilových benzinů s obsahem kyslíkatých látek
[poduzel] => stdClass Object ( [29021] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2016 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2016 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Metody stanovení kyslíkatých a dusíkatých látek v ropných frakcích a alternativních palivech

Autor: Burešová Barbora
Školitel: Ing. Kroufek Jiří

Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním metod stanovování kyslíkatých a dusíkatých látek v ropných frakcích a alternativních palivech. Cílem práce bylo porovnat výhody a nevýhody metod, jejich náročnost, omezení, použité detektory, maximální teploty měření a funkčnost a sestavení použitých aparatur. Zhodnocení parametrů jednotlivých metod bylo zaneseno do srovnávacích tabulek. Jako nejnáročnější metoda byla vyhodnocena kjeldahlizace, z důvodu ručního ovládání celé aparatury. Jako nejrychlejší byla vyhodnocena metoda oxidačního spalování, jelikož celé měření trvá pouze několik minut.


Použití asfaltenů jako standardu pro stanovení obsahu kovů ve vysokovroucích ropných frakcích pomocí ICP a AAS

Autor: Ćosić Dragan
Školitel: Ing. Straka Petr Ph.D.

Cílem této bakalářské bylo ověření, zda lze použít asfalteny jako standard pro stanovení obsahu železa, niklu a vanadu v těžkých ropných produktech a jejich zbytcích. Byly použity tyto metody: optická emisní spektrometrie s iontově vázanou plasmou (ICP-OES) a plamenově atomové absorpční spektrometrie (FAAS). Dalším cílem bylo stanovení vhodného rozpouštědla pro zachování stability asfaltenů v čase.
V literární části jsou uvedeny informace o výskytech, složení, struktuře a způsobu analýzy asfaltenů. Dále se literární část věnuje metodám pro stanovení obsahu kovů. V experimentální části byla prováděna příprava samotných vzorků a jejich předúprava pro měření pomocí výše uvedených metod. Dalším bodem bylo sledování stability asfaltenů v rozpouštědle pomocí mikroskopického pozorování flokulovaných asfaltenů a porovnání obsahů kovů v různých vrstvách. Bylo zjištěno, že asfalteny jsou stabilní v roztoku D-limonenu a xylenu po dobu minimálně osmi týdnu.


Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti

Autor: Hrušková Martina
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Práce je zaměřena na přípravu a hodnocení asfaltových pojiv, využívaných pro silniční stavitelství, se zaměřením na odolnost proti stárnutí. Byly připraveny dva vzorky modifikovaných asfaltových pojiv, u kterých byly vyhodnoceny parametry podle normy ČSN EN 12591, ČSN EN 14023 a dále byly provedeny reologické zkoušky pomocí dynamického smykového reometru (DSR) a trámečkového průhybového reometru (BBR). Asfaltová pojiva byla hodnocena v originálním stavu a po zestárnutí metodami RTFOT a PAV.


Objemové změny při mísení klasických a alternativních paliv

Autor: Itikeev Ravil
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

V práci byly stanoveny hustoty binárních a ternárních směsí složek motorových naft při teplotě 15 °C a viskozity při 40 °C. Pro přípravu směsí byly použity následující složky: methylester řepkového oleje, čistá motorová nafta, hydrogenovaný rostlinný olej, lehký cyklový olej, plynový olej, petrolej a těžký benzín. Stejné parametry byly dále stanoveny u ternárních směsí petroleje s plynovým olejem a methylesterem řepkového oleje. Ze získaných údajů byly vypočteny dodatkové objemy a odchylky dynamické viskozity. K aproximaci závislosti dodatkových objemů binárních směsí na složení byl využít Redlich – Kisterův polynom, pro ternární směsi pak Redlich – Kister – Muggianův polynom. Dodatkové objemy jednotlivých směsí vykazovaly jak kladné, tak i záporné výchylky od ideality. Odchylky dynamické viskozity u všech binárních směsí vykazovaly pouze kladné výchylky od ideality.


Výpočty mezí výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí

Autor: Karl Jan
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Při přepravě a skladování, resp. distribuci ropy a těkavých ropných produktů, např. automobilového benzínu, dochází k tvorbě uhlovodíkových par. Tvorba a únik těchto par je nežádoucí nejen díky tomu, že znamenají ekonomické ztráty, ale představují také bezpečnostní riziko. Požární bezpečnost je v případech hořlavých plynů a par posuzována na základě porovnání jejich skutečné koncentrace ve vzduchu s koncentračními mezemi výbušnosti. Zatímco v případě chemických individuí (např. různá rozpouštědla) je porovnání jednoduché, v případě směsí hořlavých látek je nutné vyjádření koncentrace náhradní modelovou sloučeninou nebo výpočet meze výbušnosti reálné směsi. Práce je zaměřena na experimentální stanovení koncentračních mezí výbušnosti uhlovodíkových směsí vzniklých odparem ropy a automobilového benzínu a porovnání zjištěných hodnot s těmi, které byly vypočteny na základě detailní analýzy připravených směsí.


Možnosti využití elektrochemických metod při studiu protikorozní ochrany v prostředí lihobenzínových paliv

Autor: Křížová Eliška
Školitel: Ing. Matějovský Lukáš

Biopaliva jsou v současnosti preferována a podporována vyspělými ekonomickými státy. Mají vliv ve zbavování se závislosti na fosilních palivech. Korozivita kontaminovaného biopaliva E85 s a bez inhibitoru koroze byla zkoumána metodou hmotnostních úbytků v aparatuře vycházející z normy ASTM D 130-04. K testování korozního působení biopaliv byla využita i elektrochemická metoda impedanční spektroskopie a měření polarizačních křivek. Testovanými kovy byly ocel 11 a mosaz. Korozní inhibitory mají vliv v protikorozní ochraně obou testovaných kovů. U připraveného základového benzínu a paliva E85 byly stanoveny některé kvalitativní parametry, které byly důležité i z korozního hlediska (obsah vody, číslo kyselosti, peroxidové číslo).


Nízkoteplotní vlastnosti dieselových paliv

Autor: Macurová Martina
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá problematikou nízkoteplotních vlastností a oxidační stability motorové nafty. Nízkoteplotní vlastnosti patří mezi základní kvalitativní charakteristiky motorové nafty a mají zásadní vliv na správný chod motoru při nízkých teplotách, tedy v zimním, případně přechodovém období. Oxidační stabilita představuje důležitý parametr z pohledu dlouhodobého skladování paliva, kdy je palivo vystaveno měnícím se skladovacím podmínkám. Ty mohou vést ke kvalitativním změnám způsobeným narušením jeho chemické struktury.
V experimentální části se práce zabývá přídavkem biosložky (FAME) k motorové naftě a charakterizací základních kvalitativních vlastností, především oxidační stability a nízkoteplotních charakteristik. U připravených testovacích vzorků byl porovnán účinek a optimální dávka tří komerčně dodávaných aditiv pro úpravu nízkoteplotních vlastností. Rovněž byl sledován vliv na výslednou oxidační stabilitu testovacích vzorků. Práce rovněž zahrnuje porovnání dvou způsobů pro stanovení oxidační stability motorové nafty.

[iduzel] => 29021 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2016 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2016 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [20131] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2015 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2015 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje

Autor: Miloš Auersvald
Školitel: doc. Ing. Pospíšil Milan, CSc.

Biomasa je jedním z obnovitelných zdrojů energie, který v sobě do budoucna skrývá obrovský potenciál. Širší využití biomasy jako alternativního zdroje energie je podmíněno zvýšením její energetické hustoty. Jednou z možností zvýšení této energetické hustoty, je využití rychlé pyrolýzy, jejíž hlavním produktem je pyrolýzní bio-olej. Ten, ač je velice složitou směsí mnoha sloučenin s rozdílnými vlastnostmi, by se do budoucna mohl stát energetickým médiem, případně zdrojem cenných chemických látek přírodního původu. Složení bio-olejů z různých vstupních surovin je velice variabilní a stále nedostatečně prozkoumané. Cílem této práce bylo podrobně prostudovat chemické složení bio-olejů ze dřeva, borovice a řízků cukrové řepy. Ke studiu těkavých složek v bio-olejích byla využita metoda plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MS). Netěkavé a vysokomolekulární látky byly stanoveny pomocí vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie (HRMS) typu orbitrap s využitím dvou ionizačních technik: elektrosprej (ESI) a chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI), obě v negativním modu. Metodou GC-MS bylo ve všech třech studovaných bio-olejích detekováno 107 různých sloučenin. Metodou HRMS bylo v každém vzorku nalezeno přes 1000 různých látek.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrotreatingu řepkového oleje

Autor: Andrej Gdovin
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Práce se zabývá hydrogenační transformací rostlinných olejů na frakci využitelnou při výrobě motorové nafty. Výzkum vlivu reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrotreatingu řepkového oleje je důležitý pro určení správných vstupních parametrů hydrorafinace (teplota, tlak, přebytek vodíku, katalyzátor). Jde o výrobu směsi nasycených uhlovodíků převážně C15 – C18, které lze využít buď jako příměs motorové nafty, nebo jako alternativní palivo do dieselových motorů.
Experimenty byly provedeny při tlacích 4 a 8 MPa a teplotách 320, 340, 360 a 380 °C. Surovina obsahovala 17 hm. % řepkového oleje a 83 hm. %. izooktanu s přídavkem dimethyldisulfidu (DMDS). Poměr vodíku k surovině byl 240 m3·m-3. Prostorová rychlost průtoku suroviny (WHSV) byla 1·h-1. Použitý katalyzátorem byl Ni-Mo/Al2O3.
Získané produkty byly podrobeny analýzám, kde se zjistil obsah síry, dusíku, cetanový index, chemické složení, bod tuhnutí, hustota a viskozita. Z výsledků vyplývá, že palivo získané hydrotreatingem rostlinných olejů se svými vlastnostmi rovná, a v některých dokonce i převyšuje motorovou naftu, získanou z ropy. Velkou nevýhodou produktů byly slabé nízkoteplotní vlastnosti.


Změny objemu při mísení automobilových benzinů s etanolem

Autor: Tarig Hussein
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Jedním z řešení ekologizace automobilové dopravy je přimíchávání bioethanolu k základovým benzínům, jejichž složení závisí na receptuře využívající různé rafinérské frakce. Vlivem neideálního chování ethanol – benzínových směsí dochází při jejich vzniku k objemové expanzi způsobující odchylku naměřené hodnoty objemu od součtu hodnot objemů výchozích složek. Tato odchylka je označována jako dodatkový objem.
Cílem této práce bylo hodnocení objemového efektu směšování ethanolu se složkami automobilových benzínů (lehký a střední FCC benzín, izomerát, alkylát, reformát, MTBE) a dále hodnocení vlivu složení základového benzínu (bez MTBE) na objemovou expanzi při vzniku směsi E5. Dodatkový objem byl vypočten nepřímo, na základě měření hustoty metodou oscilační U-trubice.
Směsi uhlovodíkových benzínových složek s ethanolem vykazovaly objemovou expanzi v celém koncentračním rozsahu, naopak v systému ethanol – MTBE docházelo k objemové kontrakci. Závislosti dodatkového objemu na složení těchto směsí byly úspěšně aproximovány rovnicemi dle Wilsona, SSF a Redlich – Kisterovým polynomem s koeficientem šikmosti k. Objemové chování směsí E5 ukázalo, že benzíny z FCC se účastnily objemové expanze v nejvyšší míře oproti reformátu, jehož příspěvek byl naopak nejmenší. Při celkovém hodnocení se objemová expanze zkoumaných směsí E5 pohybovala v řádu 0,1 % (V/V).


Modifikace silničních asfaltů

Autor: Denisa Klementová
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce zkoumá význam modifikace silničních pojiv a jejím využití v moderním silničním stavitelství. Zaměřuje se pak zejména na přínos modifikace polymery a srovnává vliv jejich struktury na vlastnosti asfaltového pojiva před a po stárnutí. Hodnocení bylo provedeno empirickými zkouškami v souladu s normou ČSN EN 12591 a reologickými zkouškami odvozenými z amerického programu Superpave.


Vzájemná kontaminace automobilových paliv

Autor: Ivan Kovalev
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V literární části bakalářské práce je shrnuta problematika vzájemné kontaminace automobilového benzinu a motorové nafty, ke které dochází během distribuce paliv. Součástí je i vytipování kvalitních parametrů, na které má vzájemná kontaminace paliv největší vliv. Na výsledcích monitoringu kvality paliv je pak dokumentováno, jakou částí se vzájemná kontaminace paliv může podílet na celkovém počtu nevyhovujících vzorků automobilových paliv prodávaných na českém trhu.
V experimentální části práce byly připraveny vzorky automobilových benzinů a motorových naft, které byly definovaně kontaminovány druhým palivem. U připravených vzorků byly následně naměřeny vybrané kvalitativní parametry (hustota, viskozita, bod vzplanutí a parametry destilační zkoušky).
Bylo zjištěno, že přítomnost motorové nafty v automobilovém benzínu má vliv hlavně na konec destilace, který se po přídavku 2 % hm. zvýšil o 12 °C. Automobilový benzín v motorové naftě pak ovlivnil především bod vzplanutí, který klesl o 13 °C při obsahu benzínu v naftě již na úrovni 0,5 % hm.


Hydrokrakování atmosférického zbytku

Autor: Arnošt Križan
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Bakalářská práce je věnována hydrokrakování mazutu. V práci byly popsány základní i pokročilejší způsoby a typy hydrokrakování společně s problematikou tohoto procesu a obecným chemismem. Hydrokrakování mazutu bylo provedeno ve vsádkovém, míchaném autoklávu s částečně aktivním NiO-WO3/Al2O3 katalyzátorem za třech reakčních podmínek (400 °C s plnícím tlakem 10 MPa, 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa a 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa). Kapalné produkty hydrokrakování byly destilačně rozděleny na benziny, střední destiláty, vakuové destiláty a vakuové zbytky, které byly analyzovány.
Výsledky uvádějí, že hydrokrakování nejméně probíhalo za nejmírnější reakční podmínky 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa. Nejlépe probíhalo za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 10 MPa. Všechny produkty hydrokrakování obsahovaly vysoký obsah síry, který je obsažen v jejich destilátech a zbytku.
Nejvíce benzinů bylo připraveno za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa s 9,4 hm. %. Benziny byly porovnány podle ČSN EN 228 pro bezolovnaté automobilové benziny a splňují parametry hustoty, obsahu aromátů a alkenů. Nesplňují parametr obsahu síry.
Nejvíce středních destilátů bylo připraveno za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 10 MPa s 21,2 hm. %. Střední destiláty byly porovnány podle ČSN EN 590 pro motorovou naftu a splňují parametr obsahu polyaromátů. Parametr kvality destilační křivky splňuje pouze produkt připravený za podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa. Parametr hustoty a parametr obsahu síry nesplňuje žádný střední destilát.
Nejvíce vakuového destilátu bylo připraveno za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa s 25,8 hm. %. Vakuové destiláty byly porovnány podle ČSN 65 7991 pro topné oleje a jsou řazeny do skupiny těžkých topných olejů. Splňují parametr hustoty a splňují parametr kinematické viskozity. Vakuové destiláty nesplňují parametr obsahu síry.
Nejvíce vakuového zbytku bylo připraveno za 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa s 67,5 hm. %. Vakuové zbytky byly porovnány podle ČSN 65 7991 pro topné oleje a jsou řazeny do skupiny těžkých olejů. Vakuové zbytky splňují parametr hustoty mimo produkt připravený za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa. Parametr obsahu karbonizačního zbytku je splněn pouze u produktu připraveného za reakční podmínky 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa. Vakuové zbytky nesplňují požadavek na obsah síry.


Analýza rafinérských plynů

Autor: Eliška Krupnová
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Předmětem této bakalářské práce bylo odzkoušení a kalibrace plynově-chromatografické metody vhodné pro analýzu plynů rafinérského typu bohatých na vodík, s možností simultánního stanovení anorganických plynů i lehkých uhlovodíků (C1-C5).
K tomuto účelu byl navrhnut a odzkoušen jednokolonový plynově-chromatografický systém s využitím tepelně-vodivostního (TCD) a plamenově-ionizačního (FID) detektoru s paralelním rozdělením toku efluentu. Po instalaci GC systému byla provedena kalibrace, porovnání citlivosti detektorů a odhad detekčních limitů pro jednotlivé složky. Metoda byla následně aplikována na 36 vzorků plynů pocházejících z hydrogenační rafinace ropné suroviny a řepkového oleje.


Vliv průtoku vodíku na hydrotreating směsi středních destilátů a řepkového oleje

Autor: Bogdan Shumeiko
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Práce se zabývá zjišťováním vlivu průtoku vodíku na hydrotreating směsi středních destilátů a řepkového oleje a na složení a vlastností stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty.
Základní surovinou byla směs plynového oleje a lehkého cyklového oleje v poměru 93 a 7 hm. %. Příprava produktu ze základní suroviny byla provedena za následujících reakčních podmínek: T=345 °C, P=4 MPa, WHSV=1 h-1 a poměr vodíku k surovině 240 m3/m3. Pro hydrozpracování byl použit Ni-Mo/Al2O3 katalyzátor. Příprava produktů ze základní suroviny obsahující řepkový olej v množství 20 hm. % byla provedena za stejných reakčních podmínek, ale byl změněn poměr vodíku k surovině na 120, 240, 360, 480 a 600 m3/m3.
Analytické metody, které byly použité pro stanovení složení a vlastností produktů ukázaly, že zvětšování poměru vodíku k surovině má pozitivní vliv na chemické a fyzikální vlastnosti produktů. Došlo k nárůstu obsahu nasycených sloučenin, nárůstu obsahu n-alkanů a snižování viskozity a hustoty. Nejmenší průtok vodíku nebyl dostatečným pro odstraňování síry pod 10 mg/kg. Při poměru vodíku k surovině 240 až 600 m3/m3 obsah síry v produktech byl konstantní a odpovídal normě pro motorovou naftu. Hodnota CFPP produktů nebyla ovlivněna průtokem vodíku.
Pro zlepšení nízkoteplotních vlastností byl k vybraným produktům přidán odsířený petrolej. U nových směsí byly stanoveny hustota, viskozita a CFPP. Měření těchto vlastností ukázalo, že přidání odsířeného petroleje snížilo hodnoty hustoty a viskozity. Hodnota CFPP nebyla přídavkem odsířeného petroleje změněna.


Vliv parciálního tlaku sulfanu na aktivitu katalyzátoru při hydrogenační rafinaci směsí středních destilátů a rostlinného oleje

Autor: Radek Suchánek
Školitel: Ing. Matějovský Lukáš

Práce se zabývá tématem společného hydrotreatingu středních ropných destilátů a rostlinného oleje pro výrobu motorových naft. Cílem práce bylo zhodnotit vliv přídavku sulfuračního činidla dimethyldisulfidu (DMDS) a parciálního tlaku H2S na aktivitu katalyzátoru a vlastnosti stabilizovaných produktů katalytické hydrogenace.
Primární směs byla namíchána z atmosférického plynového oleje, lehkého cyklového oleje a řepkového oleje v poměru 66:17:17. Z této počáteční směsi byly přídavkem DMDS vytvořeny tři suroviny pro hydrotreating o celkovém obsahu síry 0,33 % hm., 0,67 % hm. a 1,01 % hm. Každá z těchto surovin byla podrobena hydrogenační rafinaci při dvou teplotách 320 °C a 360 °C, takto bylo získáno celkem šest produktů. Hydrotreating probíhal vždy za tlaku 4 MPa na Co-Mo katalyzátoru naneseném na směsném γAl2O3 + SiO2 nosiči při prostorové rychlosti cca 1 h-1, poměr vodíku k surovině byl 240 m3/m3.
Experiment byl záměrně proveden na částečně deaktivovaném katalyzátoru, který tak umožnil sledování vlivu přídavku DMDS na průběh hydrogenačních reakcí. Použití čerstvého katalyzátoru by mělo za následek kompletní hluboké odsíření suroviny a vliv přídavku DMDS v surovině by nebylo možné hodnotit.
Analýzou stabilizovaných produktů byla sledována konverze řepkového oleje v surovině, obsah síry a aromátů, dále byly stanoveny hodnoty hustoty, kinematické viskozity a CFPP. Byl pozorován trend snižující se účinnosti odsíření suroviny se vzrůstajícím obsahem DMDS v surovině ve zkoumaném rozsahu. Vliv DMDS na odsiřovací aktivitu katalyzátoru je patrnější zejména při nižší ze dvou teplot, za kterých byl hydrotreating provozován. Rozhodujícím faktorem pro ostatní vlastnosti produktů je především teplota katalytické hydrogenace. Vyšší konverze aromatických sloučenin, především diaromátů na monoaromáty, je charakteristická pro hydrotreating za vyšší teploty. Hustota se u produktů vůči surovině snížila jen nepatrně, cca o 3 % za všech podmínek hydrogenace, viskozita se snížila cca o 30 %. CFPP bylo zcela závislé na teplotě hydrotreatingu, lepších výsledků bylo dosaženo za vyšší teploty.


Využití reologických měření pro stanovení bodu tekutosti rop

Autor: Alice Valderová
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Předmětem bakalářské práce je ověřit, zda je možné využít v praxi reologická měření pro stanovení bodu tekutosti rop a ropných produktů.
Práce je členěna na část literární, která obsahuje základní údaje o ropě a jejím složení. V návaznosti pak zmiňuje vliv složení ropy na nízkoteplotní vlastnosti a poskytuje výčet metod, pomocí kterých jsou tyto vlastnosti hodnoceny. Důraz je kladen na metody manuální, resp. na chování testovaného vzorku při aplikaci těchto metod, neboť v rámci experimentální části bude sledována analogie tohoto chování v průběhu reologických testů. Literární část práce završuje přehledný výčet teoretických poznatků toku kapalin s přihlédnutím ke kapalinám Nenewtonovským. Jejich aplikace je pak základem reologických měření, která jsou předmětem druhé části práce.
V úvodu experimentální části jsou představeny modelové směsi, na kterých byly testy prováděny. U modelových směsí je určen bod tekutosti včetně způsobu jeho měření, také však teplotní charakteristika ochlazování vzorků. Hodnoty jsou využity pro definice testovacích sekvencí a zároveň při analýze chování vzorku při jednotlivých testech. Po stručném představení reometru následuje seznámení s třemi obecnými měřícími sekvencemi, aplikovanými v laboratoři.
Závěrečná část této práce přináší výsledky, které na jedné straně vylučují aplikaci některých navržených měřících sekvencí pro účely stanovení bodu tekutosti, na straně druhé naznačují, a to především u testů oscilačních, že chování vzorku při tomto typu namáhání vykazuje analogii s chováním vzorku u testu manuálního. Tato zmíněná analogie však není potvrzena u všech typů modelových směsí. Přesto jsou dány předpoklady pro další rozvoj této metody, především pak ve smyslu hledání vhodných limitních hodnot, v rámci kterých by zkoumaný vzorek analogii vykazoval.


Motorová biopaliva založená na bázi hydrogenovaných rostlinných olejů

Autor: Aneta Vysocká
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato práce je zaměřena na analýzu složení a hodnocení vlastností produktů hydrogenace rostlinných olejů (HVO) určených jako palivo pro vznětové motory. V práci bylo stanoveno složení a palivářské vlastnosti tří produktů HVO s komerčním označením NExBTL. Tyto parametry byly porovnány s vlastnostmi standardní motorové nafty a s vlastnostmi bionafty založené na bázi methylesterů mastných kyselin (FAME).
Bylo zjištěno, že produkty NExBTL svou kvalitou v mnoha ohledech značně převyšují nejen tradiční bionaftu, ale i minerální motorovou naftu.


Oxidační stabilita motorové nafty

Autor: Petr Závěšický
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Teoretická část této práce zahrnuje popis motorové nafty, hydrogenovaných rostlinných olejů a biopaliv první, druhé a třetí generace se zvláštním důrazem na výrobu bioethanolu a bionafty. Dále je teoretická část věnována problematice oxidační stability paliv pro vznětové motory a vybraným způsobům jejího stanovení. Poslední část teoretické části je pak věnována cetanovému číslu a látkám, které jej zvyšují.
Experimentální část práce je zaměřena na testování oxidační stability dieselových paliv obsahujících zvyšovač cetanového čísla v podobě 2 - ethylhexylnitrátu (2EHN). V rámci experimentů bylo do methylesterů řepkového oleje (MEŘO), motorové nafty, motorové nafty obsahující 7 % obj. MEŘO a směsné motorové nafty (obsah MEŘO 30 % obj.) přidáván 2EHN v koncentracích 500, 1500 a 3000 mg∙kg-1. U všech těchto vzorků byla měřena oxidační stabilita na přístroji PetroOxy a byla sledována její závislost na koncentraci 2EHN v palivu. Dosažené výsledky ukázaly, že se zvyšující se koncentrací 2EHN v rozsahu 0 - 3000 mg∙kg-1 oxidační stabilita všech paliv klesá.

[iduzel] => 20131 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2015 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2015 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14924] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2014 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2014 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů

Autor: Bringlerová Nikola
Školitel: doc. Ing. Josef BlaŽek, CSc.

Tématem bakalářské práce je výroba motorové nafty společným hydrotreatingem středních ropných destilátů a rostlinných olejů. Cílem práce bylo sledování vlivu reakčních podmínek (reakční teplota, objemová rychlost suroviny) na složení a vlastnosti stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty. Cílem hydrotreatingu bylo připravit produkt s podílem obnovitelné složky, který by splňoval požadavky na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590.
Surovina byla pro hydrotreating připravena v poměru 66:17:17 z atmosférického plynového oleje z primární destilace ropy, lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování a řepkového oleje. Hydrotreating byl studován na Co-Mo katalyzátoru se směsným Al2O3 + SiO2 nosičem při teplotách 360 °C, 370 °C a 380 °C, za tlaku vodíku 4 MPa. Při teplotě 360 °C byla směs studována za různé prostorové rychlosti 0,6 hod-1, 0,8 hod-1 a 1,0 hod-1. Poměr vodíku k surovině se zvyšoval se snižující prostorovou rychlostí, pro WHSV = 1,0 hod-1 byl poměr vodíku k surovině 260 m3.m-3.
Hydrotreatingem byl obsah síry ze suroviny snížen z 2340 mg.kg-1 na 7 - 31 mg.kg-1 s účinností cca 99 %. V porovnání s původní surovinou došlo u všech stabilizovaných produktů ke zvýšení hustoty a cetanového indexu a ke snížení kinematické viskozity. Na základě porovnání vlastností stabilizovaných produktů s normou ČSN EN 590 bylo u hustoty, viskozity, filtrovatelnosti, obsahu vody a cetanového indexu dosaženo požadavku na kvalitu motorové nafty. Obsah polyaromátů byl oproti surovině sice snížen, nicméně požadavky normy byly splněny pouze u stabilizovaných produktů získaných při teplotě 360 °C. U stabilizovaných produktů získaných při teplotách 370 °C a 380 °C byl obsah polyaromatických uhlovodíků o něco vyšší, než je požadavek normy ČSN EN 590.


Surovinový původ biosložky obsažené v motorových naftách

Autor: Ihnát Tomáš
Školitel: lng. Pavel Šimáček, Ph.D.

Předmětem bakalářské práce bylo stanovení surovinového původu biosložky obsažené v motorových naftách. K tomuto účelu bylo využito normy ČSN EN 14331, která popisuje oddělení a následnou charakterizaci metylesterů vyšších mastných kyselin. Pro izolaci byla použita metoda kapalinové adsorpční chromatografie a pro finální analýzu jednotlivých metylesterů vyšších mastných kyselin metoda plynové chromatografie.
Postupy popsané v této normě byly vyhodnoceny jako spolehlivé a také byla ověřena možnost jejich aplikace i na vzorky obsahující vyšší obsah FAME než doporučených 5 % obj. Byla provedena rovněž modifikace postupu použitého pro izolaci FAME, se kterou lze dosáhnout větší flexibility při výběru pracovních materiálů, výrazné úspory času a finančních nákladů.


Analýza obsahu mono-, di- a triglyceridů ve FAME

Autor: Suk Jaroslav
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

V bakalářské práci byla provedena rešerše možných analytických metod na stanovení mono-, di- a triglyceridů ve FAME. Dále byla prakticky zkoušena metoda TLC-FID a pro porovnání výsledků metoda GC-FID (dle normy ČSN EN 14105:2003). Při měření metodou TLC-FID byla zjištěna nedostatečná separace složek FAME znemožňující analýzu. I přes různá testovaná uspořádání se tento problém nepodařilo odstranit.


Vlastnosti produktů hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje

Autor: Zbuzková Blanka
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá hydrogenační rafinací lehkého cyklového oleje. Cílem práce je hydrogenovat lehký cyklový olej tak, aby se jeho vlastnosti přiblížily k požadavkům na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590 + A1.
Surovina byla vyrobena na jednotce fluidního katalytického krakování a byla hydrogenována na laboratorní průtočné hydrogenační aparatuře. Hydrogenace byly provedeny při dvou teplotách 380 °C a 390 °C, tlaku vodíku 4 MPa, poměru vodík/surovina 260 m3/m3 o prostorových rychlostech 0,6; 0,8 a 1,0 h-1. Jako katalyzátor byl použit Co‑Mo/Al2O3 s příměsí SiO2.
Bylo zjištěno, že po hydrogenační rafinaci produkty vykazovaly značně lepší vlastnosti s ohledem na přiblížení se požadavkům na kvalitu motorové nafty. Výtěžek stabilizovaného produktu se u všech vzorků pohyboval kolem 99 % hm. Obsah síry se snížil z původních 6100 mg/kg na 3-16 mg/kg. Došlo k výraznému snížení obsahu polyaromatických uhlovodíků z 57,4 na 31,3 % hm. Dále došlo k mírnému zlepšení cetanového indexu z 16 na 21 a ke zlepšení filtrovatelnosti z -23 na -28 °C.
Z naměřených výsledků bylo zjištěno, že produkty připravené hydrogenační rafinací lehkého cyklového oleje při prostorové rychlosti 0,6 h-1 vykazovaly lepší vlastnosti, než produkty připravené při vyšší prostorové rychlosti. Produkty hydrogenace lehkého cyklového oleje připravené při teplotě 380 °C vykazovaly lepší vlastnosti, než produkty připravené při teplotě 390 °C (s výjimkou obsahu síry). U pěti vzorků se podařilo snížit obsah síry pod 10 mg/kg. Přesto, že produkty vykazovaly výrazné zlepšení všech sledovaných vlastností, stále neodpovídaly všem legislativním požadavkům na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590 +A1. Vyhovovaly pouze požadavky na obsah síry (u pěti ze šesti vzorků), kinematickou viskozitu, filtrovatelnost a obsah vody.

[iduzel] => 14924 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2014 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2014 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14926] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2013 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2013 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Určení překryvu frakcí z LSC pomocí dekonvoluce UV spekter

Autor: Beníček Jakub
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

V analytické chemii se dekonvoluce uplatňuje zejména v rozkladu komplexních absorpčních spekter na jednotlivé pásy, jestliže je žádané znát jejich pozici, výšku a šířku. Existuje mnoho komerčních programů, které tuto operaci dokážou provést, avšak pro nás je lukrativní využít běžně dostupné programy jako MS Excel pro provedení této metody. Cílem této práce je uplatnit metodu dekonvoluce pro určení překryvů frakcí motorové nafty po separaci pomocí LSC a změřením na UV-Vis spektrometru. Následně se pokusit stanovit složení motorové nafty dekonvolucí.
U překryvů frakcí bylo dekonvolucí zjištěno, že u frakcí nasycených uhlovodíků a monoaromátů je možné snadno určit míru překryvů, avšak pro diaromáty a polyaromáty je třeba provést separaci na užší frakce k dosažení stejného výsledku.
Dle dekonvoluce bylo stanoveno složení motorové nafty, která svým složením odpovídá normálně dostupné motorové naftě, nicméně s nutností dopočítat nasycené uhlovodíky do 100% pro jejich špatnou absorbanci v UV oblasti.


Vliv složení rop na jejich reologické chování

Autor: Bialas Vojtěch
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce je věnována experimentálnímu porovnání vlivu obsahu asfaltenů v ropách na reologické a usazovací vlastnosti.
Struktura asfaltenů není dodnes dobře prozkoumaná. Každá ropa má pravděpodobně jiné složení asfaltenů. Asfalteny svojí přítomností v ropě, kromě jiného, ovlivňují velikosti a četnost částic parafinů a tím ovlivňují fyzikální vlastnosti rop.
K porovnání byly použity vzorky Íránské lehké ropy a Ruské exportní ropy (REB). Obě dvě ropy mají vysoký obsah parafinů i asfaltenů. Z každé ropy byly odebrány dva vzorky, jeden vzorek byl ponechán v původním obsahu asfaltenů, z druhého byly asfalteny odseparovány. Vzorky byly před reologickým měřením teplotně upraveny na 100 °C, aby se ovlivnil vliv teplotní historie. Při oscilačních testech reologie byly měřeny hodnoty modulu pružnosti, ztrátového modulu a fázového posunu. Reologické měření probíhalo při 5 °C. Usazování rop bylo porovnáváno pomocí výšky usazenin v laboratorním modelu skladovací nádrže. Velikost částic byla měřena pomocí obrazové analýzy.
Ropy, ze kterých byly odseparovány asfalteny, se usazovaly méně a tvořily silnější gel než původní vzorky. Vzorky, které neobsahovaly asfalteny, tvořily objemově větší shluky parafinů než původní ropy, protože se odseparováním asfaltenů v ropě sníží počet krystalizačních center.


Kvalita motorových paliv spojená s daňovými úniky

Autor: Culková Martina
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Teoretická část je zaměřena na popis vlastností motorové nafty, na limity udávané normou ČSN EN 590, na popis průmyslových olejů a bionafty, dále na činnost České obchodní inspekce a na možnosti využití metod plynové chromatografie. V experimentální části byly namíchány 10 % hm. směsi nízkoviskózních průmyslových olejů a motorové nafty. U původní motorové nafty, olejů i jejich směsí byly stanoveny a porovnány následující parametry: viskozita při 40 ˚C, viskozita 50 % obj. destilačního zbytku směsi při 40 ˚C, záznam z plynové chromatografie a obsah síry. U směsí byla stanovena destilační zkouška.
Dosažené výsledky ukázaly, které metody jsou pro odhalování nestandardních komponentů v motorové naftě vhodné. Jde o viskozitu při 40 ˚C v porovnání s intervalem hodnot pro vyhovující motorové nafty o standardním složení, teplotu předestilování 95 % obj. vzorku a záznam z plynové chromatografie v kombinaci s plamenově-ionizačním detektorem.


Efekt bionafty na termooxidační stabilitu motorových olejů

Autor: Dufek Tomáš
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Bionafta dnes představuje významný zdroj obnovitelné energie. Její použití v palivu pro automobily však přináší i určitá rizika pro provozovaná vozidla. Bionafta má velmi nízkou oxidační stabilitu, což je závažné zejména při jejím skladování. Tato bakalářská práce se zabývala vlivem bionafty na oxidační stabilitu motorového oleje. Oxidační stabilita byla zjišťovaná tlakovou DSC technikou.
Výsledky prokázaly, že moderní motorové oleje určené pro motory vybavené částicovými filtry jsou kvalitní a poměrně dobře odolávají účinkům menších koncentrací bionafty. Chemický mechanismus působení antioxidantů si také velmi dobře poradil s přítomností ceru, který pocházel z palivového katalyzátoru.
Lze konstatovat, že motorové oleje, které obsahovaly podíl MEŘO do 1,5 % hm. nevykazovaly signifikantní odchylku oproti olejům kontaminovaných pouze ropnou naftou a jejich oxidační stabilita se také nelišila příliš od stability čistého motorového oleje. U olejů s vyšším podílem MEŘO než 1,5 % hm. se prokázal vliv biosložky na oxidační stabilitu motorového oleje. V takových případech lze očekávat, že životnost motorového oleje může být kratší, než je doporučení výrobců automobilů.


Testování postupu pro posouzení skladovatelnosti rop z výsledků jejich reologického a mikroskopického hodnocení

Autor: Gálusová Markéta
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Hlavním problémem dlouhodobého skladování ropy je vylučování pevných látek a jejich následné usazování na dně skladovacích nádrží. Jedním z řešením jak se zbavit ropných úsad je použití obřích čerpadel, které slouží k míchání pevného podílu vyloučeného na dně. Protože je tato metoda finančně a organizačně náročná, je vhodné využít zjištěných poznatků z predikce tvorby úsad již v okamžiku napouštění nádrže ropou. V této práci byla k tomuto účelu vybrána kombinace metod reologického hodnocení a mikroskopie v polarizovaném světle.
Základní podstatou této bakalářské práce bylo rozšíření škály naměřených vzorků s odlišným chováním při jejich skladování. Bylo nutné ověřit, zda nově změřené vzorky rop vyhovují závěrům vzniklých v předcházejících pracích.


Optimalizace metody pro stanovení skupinového složení lehkého cyklového oleje

Autor: Havelcová Lenka
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Tématem bakalářské práce bylo optimalizovat metody pro stanovení skupinového složení LCO. Na základě předchozích prací bylo rozhodnuto použít kombinaci metod LSC a HPLC. Na první pokus bylo nutné přepočítat eluční schéma na stávající mrtvý objem kolony a eliminovat v tomto schématu také chybu, která se vyskytla v práci, na níž bylo navázáno (vstupní a výstupní objem rozpouštědel se sobě nerovnal). Po této úpravě byla provedena propisová analýza, díky které bylo získáno finální eluční schéma. Ve finálním chromatogramu došlo ke zlepšení rozdělení frakcí nasycených uhlovodíků, monoaromátů a diaromátů. Na rozhraní diaromátů a polyaromátů se nepodařilo zcela oddělit obě skupiny.


Sledování změn ve složení motorové nafty při její přirozené biodegradaci

Autor: Hotař Pavel
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

V této bakalářské práci byl zkoumán úbytek složek obsažených v motorové naftě, která byla přidána do zeminy. Pokus byl prováděn za stálých podmínek v inkubátoru a po dobu 120 dní. Vzorky zeminy byly rozděleny do tří skupin (kontaminované motorovou naftou, bez kontaminace motorovou naftou, kontaminované motorovou naftou s přídavkem HgCl2 jako inhibitující látky pro mikroorganismy). Každá skupina obsahovala tři na sobě nezávislé vzorky, které byly odebírány v určitých intervalech (0, 14, 30, 60, 90, 120 dní). V motorové naftě byly sledovány obsahy n-alkanů, biosložky MEŘO (methylester řepkového oleje) a organických látek isoprenoidů. Vyextrahované vzorky nafty byly analyzovány na plynovém chromatografu.
Z výsledků bylo zjištěno, že největší schopnost biodegradace mají n-alkany s nižším obsahem atomů uhlíku C9 – C14 a biosložka MEŘO. Vzorky, které byly očkovány chloridem rtuťnatým, měly pomalejší biodegradaci u všech látek obsažených v motorové naftě. U látek bez kontaminace bylo ověřeno, že zemina neobsahuje žádné uhlovodíky ani jiné látky vyskytující se v motorové naftě.


Prémiové motorové nafty

Autor: Krylová Ivona
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V práci byly hodnoceny vlastnosti deseti vzorků motorových naft odebraných u pěti čerpacích stanic na území České republiky. Pět vzorků byly standardní motorové nafty, pět vzorků byly nafty prémiové. Všechna paliva byla odebrána v zimním období. Měřeny byly základní fyzikálně-chemické vlastnosti (destilace, hustota, viskozita, obsah FAME), nízkoteplotní vlastnosti (teplota vylučování parafínů a filtrovatelnost) a obsah zvyšovače cetanového čísla (2-ethylhexylnitrát).
Devět vzorků motorových naft mělo velice podobné základní fyzikálně-chemické i nízkoteplotní vlastnosti. Výjimkou byl jeden vzorek prémiové motorové nafty, který představoval palivo pro arktické klima. Větší rozdíly mezi analyzovanými palivy byly zjištěny v obsahu zvyšovače cetanového čísla.


Hodnocení velikosti směsných zón při přepravě ropy ropovody

Autor: Netušil Michal
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Práce se zabývá problematikou přepravy potrubními dálkovody. Pozornost je soustředěna na hodnocení velikosti směsných zón při přepravě ropy ropovody. Technické a provozní parametry potrubní přepravy jsou stanoveny na základě konspektu norem týkajících se výstavby, rekonstrukcí a oprav dálkovodů a vysokotlakých potrubí. Přiblížen je konstrukční návrh potrubí a použité materiály. Diskutován je rovněž návrh trasy, pozemní a montážní práce, pokládka potrubí a zkušební testy potrubí. Dále je přiblížena aplikace potrubních pístů využívaných jak při spouštění, tak i při provozu potrubí. Jako relevantní modelový případ pro hodnocení velikosti směsných zón je zvolena přeprava ropovodem IKL. Rešerše proto obsahuje rozbor zprávy o výstavbě dálkového ropovodu IKL. Na základě rozboru jsou stanoveny základní parametry IKL nezbytné k vytvoření modelu.
Výpočtová část práce je dále založena na rozboru fyzikálně chemických vlastností přepravovaných rop a stavového chování ropy v potrubních systémech. Vytvořen je model odpovídající parametrům skutečného provozu přepravy rozdílných ropných šarží a vzniku jejich směsných zón. Pro určení směsných zón je vytvořena komplexní analýza potrubí skládající se následných kroků. Prvně byl určen tlakový, teplotní a rychlostní profil podél potrubí. Profily jsou navzájem závislé a ovlivňují výslednou směsnou zónu. Díky poskytnutým výsledkům měření viskozity bylo zohledněno nenewtonské chování přepravované šarže. Oproti obdobným pracím výpočty zohledňují závislost viskozity na smykovém spádu a teplotě.
Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že ropovod IKL je specifický případ. Přepravní kapacita IKL je využívána pouze z 30 %. Díky tomu v situacích, kdy teplota okolí dosáhne velmi nízkých teplot a viskozita přepravovaného média vzroste, může režim proudění přejít do laminární oblasti. Laminární proudění je pro přepravu ropy výjimečné a standartní výpočty pro určení směsných zón nelze v laminárním režimu použít. Práce proto porovnává dva případy přepravy. Prvně případ, kdy je v celé délce ropovodu udržen turbulentní režim. Druhý případ, kdy v průběhu přepravy dochází k přechodu do laminárního režimu.
Výsledkem práce je určení délky směsné zóny pro zadanou geometrii, způsob provozu ropovodu a pro vlastnosti přepravovaných ropných šarží. Dosažené výsledky velmi dobře odpovídají poskytnutým provozním datům IKL. Pro případ přechodu do laminárního proudění je doporučeno použití dělícího potrubního pístu. Veškeré simulační algoritmy jsou vytvořeny v Matlabu. Algoritmy jsou v četně popisu k dispozici v příloze. Parametry výpočtu je možné upravit pro další případy potrubní přepravy.


Sledování obsahu bionafty v motorových olejích ze vznětových motorů

Autor: Suchopa Robert
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V práci byly ověřeny možnosti stanovení obsahu methylesterů mastných kyselin (FAME) v provozovaném motorovém oleji, do kterého FAME proniká jako součást paliva pro vznětové motory. Pro stanovení obsahu FAME byly odzkoušeny dvě instrumentální metody využívající infračervenou spektrometrii a vysokoteplotní plynovou chromatografii. Obě testované metody byly aplikovány na 11 vzorků motorových olejů odebraných z běžně provozovaných osobních automobilů vybavených vznětovým motorem.
Bylo zjištěno, že infračervená spektrometrie není v daném experimentálním uspořádání pro sledování obsahu FAME v motorovém oleji vhodná. Naproti tomu metoda vysokoteplotní plynové chromatografie poskytla informace jak o obsahu FAME, tak i o celkovém obsahu paliva (motorová nafta) v motorovém oleji.

[iduzel] => 14926 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2013 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2013 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14927] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2012 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2012 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Fázová stabilita etanol benzinových směsí

Autor: Banza Nguie Franck
Školitel: Ing. Zlata Mužíková,Ph.D.

V posledních letech se v rámci uplatnění alternativních paliv začaly do klasických pohonných hmot, benzínu a motorové nafty, přidávat biopaliva. Nejrozšířenější biosložkou automobilového benzínu je bioetanol, který tvoří s uhlovodíky homogenní směs. Jedno z velkých rizik používání etanolu jako složky benzínu je však kontaminace paliva vodou. Za nízkých teplot se voda rozpuštěná v etanol-benzínové směsi dostává na hranici své rozpustnosti a může dojít až k úplnému oddělení vodné fáze s etanolem od uhlovodíkové fáze. Alternativním biopalivem s lepšími vlastnostmi v porovnání s bioetanolem může být biobutanol. Tato práce se zabývá porovnáním vlastností etanol-benzínových a butanol-benzínových v oblasti fázové stability s vodou.


Vnímavost butanol-benzinových směsí k obsahu rozpuštěné vody za nízkých teplot

Autor: Mendoza Miranda Angela Norma
Školitel: Ing. Zlata Mužíková,Ph.D.

Biobutanol může být používán jako pohonná hmota pro zážehové motory. Vyrábí se fermentací ze stejných surovin jako bioetanol. Dle ČSN EN 228 je možné přidávat butanol do benzinu ve vyšší koncentraci než etanol, to je max. 10 % obj. bez potřeby upravení vozidla, což umožňuje zvýšení podílu biopaliva na trhu. Přídavek butanolu do benzinu nezpůsobí zvýšení tlaku par jako je tomu u směsí obsahujících etanol v množství do 10% obj. Butanol je velmi dobře rozpustný v benzínu a je omezeně mísitelný s vodou, proto možnost separace fáze a koroze u butanolu je menší než u etanolu. Z toho důvodu jsou směsi butanolu a benzínu vhodné pro distribuci stávajícími potrubními přepravními systémy.
Práce se zabývá fázovou stabilitou směsí butanolu, benzínu a vody za nízkých teplot, které odpovídají průměrným teplotám v ČR v zimním období.


Název

Autor: Syblíková Kateřina
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V práci byly ověřeny možnosti stanovení obsahu motorové nafty v motorovém oleji pomocí nepřímých metod využívajících měření vybraných fyzikálně-chemických vlastností (hustota, viskozita, viskozitní index a bod vzplanutí). Současně byly vypracovány i dvě metodiky využívající pro stanovení obsahu nafty v motorovém oleji vysokoteplotní plynovou chromatografii. Všechna měření byla provedena s využitím tří „čerstvých“ motorových olejů obsahujících definovaný přídavek motorové nafty (1 - 20 % hm.).
Bylo zjištěno, že nepřímé metody jsou pro stanovení obsahu paliva v oleji poměrně nespolehlivé, s výjimkou bodu vzplanutí, jehož sledování lze pro odhad obsahu nafty v motorovém oleji využít. Naopak přímé metody využívající vysokoteplotní plynovou chromatografii poskytly uspokojivé výsledky. Jedna plynově-chromatografická metoda byla následně aplikována na 4 vzorky motorových olejů odebraných z osobních automobilů vybavených vznětovým motorem.


Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje

Autor: Váchová Veronika
Školitel: doc.Ing.Josef Blažek, CSc.

Cílem práce bylo diskutovat vliv reakčních podmínek hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje na složení a vlastnosti stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty. Byly dodány dva vzorky lehkého cyklového oleje. Oba byly vyrobeny na jednotce fluidního katalytického krakování v rafinérii Kralupy nad Vltavou, kde byly odebrány v různých termínech. Jeden vzorek byl hydrorafinován na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv (ÚTRAP) a druhý ve Výzkumném ústavu anorganické chemie (VÚAnCh, a. s.).
Hydrorafinace byly provedeny za různých podmínek. Na ÚTRAP proběhly při dvou teplotách 372 °C a 381 °C, tlaku vodíku 3,9 MPa, poměru vodík/surovina 260 m3/m3 a objemovou rychlostí (LHSV) cca 1,1 h-1. Byl použit Co-Mo/Al2O3 katalyzátor. Ve VÚAnCh, a. s. byly provedeny hydrorafinace při tlaku 4,5 MPa, poměru plynu k surovině 290 m3/m3 a s LHSV = 1. Hydrorafinace byly provedeny za tří různých teplot 375 °C, 377 °C a 380 °C. Byl použit Co-Mo/Al2O3 katalyzátor.
Bylo zjištěno, že po hydrogenační rafinaci došlo k značnému vylepšení vlastností lehkého cyklového oleje. Stěžejní byl obsah síry, kdy bylo cílem pokusu přiblížit se k legislativní hranici 10 mg/kg. Ačkoli proběhla výrazná hydrodesulfurizace (více než 99 %), byl obsah síry stále vysoký 17 - 58 mg/kg. Došlo k mírnému zvýšení cetanového indexu ze 17 na 21 a k velkému snížení obsahu polyaromátů (celkový obsah aromátů snížený o obsah monoaromátů) z 63 hm. % na cca 28 hm. %. Obě tyto vlastnosti zaznamenaly vylepšení, ovšem stále neodpovídaly legislativním požadavkům pro motorovou naftu.


Obsah biosložek v benzínech distribuovaných na českém trhu

Autor: Vrtiška Dan
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Cílem Bakalářské práce bylo stanovení obsahu biosložek v automobilových benzínech odebraných na čerpacích stanicích v České republice. Vedle stanovení standardních biosložek byla pozornost věnována i přítomnosti stopového množství metylesterů mastných kyselin (FAME). Pro stanovení obsahu biosložek byly použity plynově-chromatografické metody a destilační zkouška.
Všech 9 vzorků automobilových benzínů (7 vzorků benzínu Super 95 a 2 vzorky benzínu Super Plus 98) vyhovělo ve všech parametrech destilační zkoušky normě ČSN EN 228. Všechny vzorky rovněž splnily požadavky na obsah kyslíkatých látek a celkový obsah kyslíku. Analyzované vzorky obsahovaly pouze jednu biosložku, přičemž 7 vzorků obsahovalo etanol (2,8 – 3,8 % obj.) a 2 vzorky obsahovaly ETBE (10,5 - 11,3 % obj.).
Přítomnost FAME byla zjištěna celkem ve čtyřech vzorcích automobilových benzínů. Tři vzorky benzínů obsahovaly FAME v rozmezí 10 - 100 mg·kg-1, u jednoho vzorku pak obsah FAME dosahoval hodnoty cca 600 mg·kg-1.

[iduzel] => 14927 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2012 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2012 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14930] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2011 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2011 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Oxidační stabilita automobilových benzínů

Autor: Česák Ondřej
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

 Teoretická část je zaměřena na popis, složení a mísení automobilových benzínů a vlastnosti etanolu jako biopaliva pro benzínové motory, dále je popsán reakční mechanismus oxidace benzínů a metody, kterými lze oxidační stabilitu benzínů stanovovat.
V experimentální části byla stanovena oxidační stabilita několika komerčních automobilových benzínů, benzínových frakcí z rafinérie a etanol-benzínových směsí s využitím dvou metod: normované metody dle ČSN EN 15 376 (Indukční perioda) a nové metody na PetroOxy testeru dle ASTM D7525. Cílem bylo porovnat oxidační stabilitu jednotlivých benzínů a také porovnat výsledky obou použitých metod.
Dosažené výsledky ukázaly, že je možné měřit oxidační stabilitu oběma metodami. Jako efektivnější metoda pro měření oxidační stability se ukázal PetroOxy tester.


Provozní hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft s obsahem biosložky

Autor: Martyčák Jan
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce řeší dva specifické úkoly, týkající se hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft. V motorové naftě se za nízkých teplot tvoří krystaly n-alkanů, které následně ucpávají palivové filtry vozidel a zamezují tak přísunu paliva do motoru. V rámci práce byla provedena měření, která měla za úkol posouzení vlivu rychlosti ochlazování na výsledné struktuře krystalů n-alkanů a na výsledných hodnotách filtrovatelnosti v různých typech motorové nafty. Byly provedeny i testy provozuschopnosti palivové soustavy za nízkých teplot ve společnosti Robert Bosch České Budějovice, aby bylo možné posoudit pseudoreálné chování motorové nafty s laboratorním chováním. Výsledky práce prokázaly vliv rychlosti ochlazování na struktuře krystalů n-alkanů a výsledných hodnotách filtrovatelnosti. Testy funkčnosti palivové soustavy prokázaly různé rozložení teploty v palivové nádrži během ochlazování a navíc bylo zjištěno, že je možno dopravit motorovou naftu do motoru i pod hodnotou filtrovatelnosti, a tudíž velký vliv samotné konstrukce palivové soustavy na dopravení motorové nafty do motoru.

[iduzel] => 14930 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2011 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2011 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14928] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2009 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2009 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Hydrorafinace lehkého cyklového oleje z FCC

Autor: Birčák Tomáš
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc

Hydrorafinace lehkého cyklového oleje z FCC (fluidní katalytické krakování) se používá k získání kvalitnějších a lépe využitelných středněvroucích ropných destilátů. Tyto produkty se vyznačují lepšími vlastnostmi pro vmíchání do motorových naft. Dochází k hluboké desulfurizaci suroviny a zároveň i k mírnému zvýšení cetanového čísla složky. Odstraňování síry z paliv má stěžejní úlohu, neboť dle směrnice Evropského parlamentu a rady 2003/17/ES se od roku 2009 mohou v zemích Evropské unie distribuovat jen paliva s obsahem síry do 10 mg/kg. Cílem práce bylo stanovit změnu vybraných vlastností lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování po katalytické hydrorafinaci vzorku. Byly měřeny vlastnosti vzorku před a po hydrorafinaci. Hydrorafinace byla provedena v průtokovém reaktoru při specifických podmínkách. Výsledný produkt byl rozdestilován a u středněvroucí frakce byly určeny vlastnosti. Bylo zjištěno, že pomocí hydrorafinace byly zlepšeny vlastnosti lehkého cyklového oleje. Došlo k hydrogenaci většiny polyaromátů a diaromátů. Výrazně se snížil obsah sirných sloučenin. Došlo k mírnému nárůstu cetanového indexu. Tento produkt měl však stále nízký cetanový index a vysoký obsah síry, proto je vhodné jej před vmícháním ještě dále upravit. Bylo též ověřeno, že reakce je ovlivněna teplotou procesu, s vyšší teplotou dochází k hlubšímu odsíření suroviny.


Chromatografická separace acetalů připravených syntézou z odpadního glycerinu s acetaldehydem

Autor: Kapasný Ondřej
Školitel: Ing. Mužíková Zlata

Výroba a spotřeba biopaliv se v posledních letech neustále rozrůstá. V Evropských pod-mínkách se nejvíce rozšířilo používání bioethanolu a methylesterů řepkového oleje. Při výrobě methylesterů rostlinných olejů vzniká jako vedlejší produkt velké množství glycerinu, pro nějž je nutné najít vhodné využití. Reakcí glycerinu s aldehydem za vhodných podmínek je možné připravit cyklické kyslíkaté sloučeniny - acetaly s pětičlenným (dioxolanovým) nebo šestičlenným (dioxanovým) kruhem. Acetaly je pak možné dále využívat jako kyslíkaté složky do benzínu nebo motorové nafty. Ve výsledném reakčním produktu jsou přítomny izomery acetalu glycerinu a acetaldehydu mající buď pětičlenný nebo šestičlenný cyklus a cis- nebo trans- konfiguraci. Pomocí plynové chromatografie s MS detektorem je možné stanovit pořadí a s FID detektorem zastoupení testovaných izomerů. Tato práce se zabývá preparativní separací těchto izomerů za účelem jejich rozdělení podle typu cyklu a možností jejich přídavku do motorové nafty. Dále jsou analyzovány směsi nafty a některých izomerů zkoumaného acetalu glycerinu a acetaldehydu pomocí vhodných metod.


Tlak par paliva E85

Autor: Levý Omar
Školitel: Ing. Straka Petr

Tato práce řeší dva specifické úkoly, které se týkají lihobenzinových směsí. Důvodem je dnešní snaha omezit závislost na ropě. To vede k používání bioetanolu jako významné složky pohonných hmot v automobilové dopravě. V současnosti se však stále používanější palivo - označované jako E85 (85 % obj. etanolu a 15 % obj. benzínu) - potýká s řadou technických problémů. Zkoumané lihobenzínové směsi byly měřeny metodou podle Reida. U paliva E85 bylo základním úkolem zjistit závislost tlaku par na teplotě. Měření ukázala, že se jedná o závislost rostoucí. Další úkol se týkal lihobenzinové směsi, v níž se postupně měnil obsah etanolu. Cílem bylo zjištění závislosti tlaku par na obsahu přidávaného etanolu. Vzhledem k tomu, že etanol se vzorkem benzínu tvoří azeotrop, má to za následek počáteční růst tlaku par až do azeotropického bodu a pak následný pokles až na hodnotu čistého etanolu. Posledním úkolem bylo nasimulovat tuto závislost v programu HYSYS.


Simulace a optimalizace jednotky redestilace benzinu

Autor: Němcová Kateřina
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Tato práce se zabývá simulací a optimalizací jednotky redestilace hydrogenovaného stabilizovaného benzínu. Jako vstupní data pro výpočty byly použity parametry jednotky provozované v rafinérii Kralupy nad Vltavou. Cílem této práce je shromáždit data potřebná pro simulace. Provést vlastní stacionární simulaci, na jejímž základě se určí kvalita a výtěžky produktů v hlavě a v patě kolony, a také minimalizovat střední řezy, které nejsou dále zpracovávány ve prospěch výroby motorových paliv. Dále je žádoucí minimalizovat obsah C7 sloučenin v hlavovém produktu kolony, které v jednotce izomerace podléhají štěpení, a maximalizovat obsah C6 sloučenin v tomtéž, neboť mají příznivý vliv na kvalitu nástřiku na jednotku izomerace a následně na kvalitu izomerátu. V neposlední řadě je podstatné stanovení minimálního množství energie pro udržení kvality a výtěžků žádaných produktů. Programový balík, kterým je prováděna zmíněná simulace a následně i optimalizace jednotky, je Aspen Hysys 2006.5 firmy AspenTech. Tento software je určený především pro rafinérské procesy. Podporuje interaktivní práci v grafickém prostředí umožňující sestavení proudového schématu a nastavení potřebných operačních parametrů proudů a jednotkových operací.


Rozpouštění ropných úsad ropou

Autor: Nurgaliyev Almas
Školitel: Ing. Procháska František, Ph.D.

Cílem této práce bylo ověření moţností pouţití rop při rozpouštení ropných úsad vznikajících v těţebních a skladovacích zařízeních a dále pak výzkum závislosti rozpouštěcí účinnosti rop na jejich sloţení a na sloţení úsad, a to pomocí kapalinové a plynové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí. Za tímto účelem byla provedena separace nasycených uhlovodíků a stanovení n-alkanů v analyzovaných ropách a úsadách. Zjištěné výsledky byly konfrontovány s výsledky stanovení rozpouštěcí účinnosti rop zjištěné pomocí extrakčních experimentů vyhodnocených pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí.


Tlak par automobilových benzínů s obsahem kyslíkatých látek

Autor: Thiam Babacar
Školitel: Ing. Mužíková Zlata

Ethanol (ethylalkohol) může být použit jako pohonná hmota, zejména jako alternativa k automobilovému benzínu. Jeho výroba a zpracování je snadná a je možné ho získat z biomasy, která je obnovitelným zdroje energie. Bezvodý ethanol je možné používat ve směsi s benzínem v různých poměrech. Dle ČSN EN 228, která je českou verzí evropské normy EN 228, je možné přidávat do automobilových benzínů bezvodý ethanol v maximálním množství 5,0 % obj. nebo ve formě ethyl-terc.butylétheru až do 15 % obj.. Dále je možné používat ethanol ve formě paliva E85 s obsahem ethanolu 70 a 85 % obj., jehož vlastnosti upravuje předpis ČSN EN 656512. Ethanol tvoří s uhlovodíky přítomnými v benzínu azeotrop s minimálním bodem varu a tím dochází ke zvýšení tlaku par směsi. Přitom tlak par ethanolu je nižší než tlak par původního automobilového benzínu. Cílem práce bylo posoudit vliv kyslíkatých látek a zejména ethanolu na tlak par jejich směsí s benzínem a v závislosti na teplotě.

[iduzel] => 14928 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2009 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2009 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 14922 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14923] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv [seo_title] => Diplomové práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] =>

⇒ Repozitář diplomových prací

[ikona] => palec [obrazek] => [obsah] =>

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2016:

Autor Název práce
Bringlerová Nikola Vliv snížené dodávky vodíku na aktivitu hydrodesulfuračního katalyzátoru
Dufek Tomáš Nadstandardní automobilové benzíny
Ihnát Tomáš Vliv teploty a objemové rychlosti na hydrogenaci směsí plynových olejů a řepkového oleje
Orazgaliyeva Diana Porovnání aktivity Ni-Mo/TiO2 a Ni-Mo/Al2O3 sulfidických katalyzátorů při hydrogenačním zpracování směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje
Pecháčková Monika Metody likvidace uhlovodíků z odvětrání nádrží na skladování ropy
Zbuzková Blanka Studium chemického složení pyrolýzních bio-olejů po katalytické hydrogenační rafinaci

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2015:

Autor Název práce
Bidlo Jiří Použití vhodných typů rop jako rozpouštědel parafinických úsad
Culková Martina Využití frakcí z fluidního katalytického krakování při výrobě motorové nafty
Gálusová Markéta Testování laboratorního modelu ropovodu
Grau Jaroslav Možnosti výroby nízkoaromatické motorové nafty v podmínkách České rafinérské
Hotař Pavel Detailní charakterizace chemického složení pyrolýzních bio-olejů
Lambl Vojtěch Dynamické testování konstrukčních materiálů v prostředí benzínových paliv obsahující biosložku
Lánský Jakub Hydrogenační zušlechtění těžkých komponent pyrolýzních olejů
Matoušek Luboš Trvanlivost silničních asfaltů
Suchopa Robert Testy inhibitorů koroze pro použití v zařízeních pro dopravu a skladování ropy
Švambergová Šárka Palivové katalyzátory v motorových naftách
Waňousová Simona Aditivace dieselových paliv s obsahem metylesterů mastných kyselin

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2014:

Autor Název práce
Křištof Adam Využití vodíkového odplynu z výroby styrenu v rafinérii Kralupy
Soukupová Lenka Možnosti využití kapalných produktů pyrolýzy odpadních pneumatik při výrobě pohonných hmot nebo v petrochemii
Syblíková Kateřina Hydrogenovaný rostlinný olej jako biosložka motorových naft
Šindelářová Lucie Stanovení nízkých obsahů síry v uhlovodíkových frakcích metodami destruktivní a nedestruktivní analýzy
Váchová Veronika Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje
Vozka Petr Vliv obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop
Vrtiška Dan Stanovení polyaromatických uhlovodíků v procesních olejích

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2013:

Autor Název práce
Machalla Michael Destilační charakteristika světlých ropných frakcí
Martyčák Jan Optimalizace mísení motorových naft

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2011:

Autor Název práce
Bamburák Lukáš Oxidační stabilita motorové nafty a FAME
Hanušová Michaela Využití FTIR spektroskopie v analýze bionafty
Holečková Margita Stanovení tribolimitů pro vybraná důlní zařízení
Kapasný Ondřej Pyrolýza plastů
Kořánová Andrea Vliv podmínek pyrolýzy biomasy na složení a výtěžky produktů
Kořánová Kristýna Vliv Fuel-Borne katalyzátorů na oxidační stabilitu nafty
Levý Omar Hustota a rychlost šíření zvuku jako parametry pro sledování změn kvality ropy při průtoku ropovodem
Němcová Kateřina Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování
Osegbe Bartholomew Ifeanyichukwu Hydrogenační rafinace směsí primárního plynového oleje a lehkého cyklového oleje
Petržílková Anna Optimalizace metody stanovení PAH v procesních olejích pomocí RP HPLC
Roušar Pavel Vyhodnocení dat z reaktoru pro hydrogenaci acetylenu v lince pro výrobu polyetylenu
Schnierer Antonín Testování laboratorního modelu ropovodu
Žid Petr Vlastnosti produktů hydrokrakování směsi ropného vakuového destilátu a produktu Fisher-Tropschovy syntézy

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2010:

Autor Název práce
Kasal Ondřej Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování
Klokočková Daniela Simulace a optimalizace provozu redestilace FCC benzinu
Maleňáková Vendula Kvalita a provozní vlastnosti mazacích olejů
Malý Josef Využití alternativních druhů rostlinných olejů pro výrobu metylesterů
Najmanová Romana Palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje
Pechmanová Michala Pyrolýza a kopyrolýza individuálních a směsných plynných surovin

 

Abstrakty diplomových prací obhájených v roce 2009:

Autor Název práce
Brejchal Milan Zhodnocení instalace rychlého zchlazení produktů na provoz jednotky visbreakingu
Frolík Jan Posuzování dlouhodobé skladovatelnosti parafinických rop
Henselý Josef Zhodnocení hydrokrakovací jednotky v Litvínově po revampu v roce 2007
Charvát Petr Možnosti zvýšení výtěžků cenných alkenů úpravou složení surovin pro ethylenovou jednotku
Kopecká Petra Posouzení využití lehkého cyklového oleje z FCC v produktech České rafinérské a. s. aplikací rozvojového LP modelu
Kovalev Andrej Možnosti separace parafinických látek z ropných vzorků
Kuba Josef Simulace a optimalizace jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje
Lužná Kateřina Fyzikálně-chemické vlastnosti produktů hydrokrakování řepkového oleje
Magula Tomáš Návrh vhodného umístění hydrogenačního stupně SO2 v procesech na zvýšení efektivity jednotek typu CLAUS
Marko Jiří Budoucí uplatnění katalytického reformingu jako zdroje vodíku v České rafinérské a. s. - maximalizace výtěžku vodíku
Mašek Rostislav Příprava vysokoindexových základových olejů ze zbytků hydrokrakování a gače
Mráz Otakar Hmotnostní bilance etylenové jednotky a navazujících provozních celků
Mrázová Martina Výzkum vlastností olejových frakcí v závislosti na režimu etylenové jednotky
Prokopová Renata Vlastnosti a možnosti zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy
Ranuša Antonín Návrh na energetické úspory na tankovištích litvínovské rafinerie
Ravčuková Kateřina Modelová studie separace vody v plynovém vrtu
Sezemský Richard Návrh úprav zařízení pro zpracování sirovodíku pro zvýšení účinnosti odsíření koncových plynů
Soukup Tomáš Zhodnocení projektů rekontaktingu VBU a intenzifikace regenerace MEA
Soukupová Věra Stanovení nízkých obsahů síry v ropných produktech
Suchá Iveta Porovnání metanolu, etanolu, n-butanolu, MTBE a ETBE jako složek pro výrobu automobilových benzínů, s využitím rozvojového LP modelu České rafinérské
Šifaldová Vladislava Stanovení nepolárních extrahovatelných látek
Venclíčková Marie Porovnání vlastností silničních asfaltů typu 50/70 připravených různým způsobem pomocí klasických a moderních metodik
Zbuzek Michal Hydrokrakování vakuových destilátů na surovinu pro pyrolýzu a mazací oleje

[poduzel] => stdClass Object ( [29022] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2016 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2016 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Vliv snížené dodávky vodíku na aktivitu hydrodesulfuračního katalyzátoru

Autor: Bringlerová Nikola
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Cílem diplomové práce bylo sledování vlivu snížené dodávky průtoku vodíku a sníženého tlaku na aktivitu a vlastnosti hydrodesulfuračního katalyzátoru a na vlastnosti stabilizovaných produktů.
V laboratorní průtočné jednotce se dvěma reaktory byl aktivován CoMo/γ-Al2O3. V jednom z reaktorů probíhala hydrorafinace suroviny za obvyklých reakčních podmínek, zatímco v druhém reaktoru byla provedena hydrorafinace suroviny a 2x zrychlená 2hod. deaktivace katalyzátoru, která spočívala ve snížení průtoku vodíku o 90 % a tlaku na 0,5MPa. Surovina byla pro hydrorafinaci připravena v poměru 90:10 % hm. z atmosférického plynového oleje z primární destilace ropy a z lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování. Hydrorafinace suroviny byla studována při tlaku vodíku 4,5 MPa, při poměru hmotnosti nastřikované suroviny a hmotnosti katalyzátoru WHSV = 1,0 hod-1 (Weight hourly space velocity), poměru vodíku k surovině 300 m3.m-3 a počáteční reakční teplotě 350 °C.
V průběhu obou experimentů bylo zjištěno, že dochází ke snižování aktivity katalyzátoru, která byla kompenzována zvyšováním reakční teploty. Hydrorafinací byl obsah síry ze suroviny snížen z 10,6 g.kg-1 na 9,8-12,7 mg.kg-1 s účinností cca 99,9 %. V porovnání s původní surovinou došlo u všech stabilizovaných produktů k viditelnému zvýšení cetanového indexu, kinematické viskozity a k snížení hustoty, filtrovatelnosti a bromového indexu a výraznému snížení obsahu síry, dusíku a polyaromatických uhlovodíků. Na základě porovnání vlastností stabilizovaných produktů s normou ČSN EN 590 bylo u cetanového indexu, kinematické viskozity, filtrovatelnosti a obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků dosaženo požadavku na kvalitu motorové nafty. Hustota byla oproti surovině snížena, nicméně požadavky normy nebyly splněny u žádného stabilizovaného produktu. Hydrorafinací a zrychlenou deaktivací došlo k poklesu měrného povrchu katalyzátoru, což bylo způsobeno částečnou blokací pórů katalyzátorů uhlíkem.


Nadstandardní automobilové benzíny

Autor: Dufek Tomáš
Školitel: doc. Ing. Šimáček Pavel Ph.D.

Teoretická část diplomové práce je věnována výrobě automobilových benzínů od destilace ropy přes navazující zpracovatelské procesy, až po finální mísení benzínových frakcí s dalšími komponenty. Podíl odsířeného benzínu pocházejícího přímo z atmosférické destilace ropy v palivech dodávaných do distribuční sítě je z důvodu nízkého oktanového čísla pouze přibližně 7,5 % obj. Zbytek tvoří komponenty zpracované procesy zvyšujícími oktanové číslo a vysokooktanové komponenty pocházející ze štěpných procesů. Zvláštní pozornost je věnována zušlechťujícím přísadám (aditivům) přidávaným do autobenzínů v malém množství (jednotky až stovky mg na kg paliva) pro zlepšení užitných vlastností. Do autobenzínů se přidává až jedenáct typů aditiv (např. detergenty, inhibitory koroze či antioxidanty).
V experimentální části práce bylo zjištěno, že oproti standardním benzínům obsahujícím biosložku ve formě etanolu, obsahují vysokooktanová prémiová paliva větší množství biosložky v podobě ETBE, díky kterému dosahují vysokého oktanového čísla. Standardní paliva mají také vyšší hustotu a vyšší teplotu konce destilace v porovnání s vysokooktanovými prémiovými palivy. Byl prokázán vyšší obsah aditiv u prémiových paliv ve srovnání se standardními palivy distribuovanými na českém trhu.


Vliv teploty a objemové rychlosti na hydrogenaci směsí plynových olejů a řepkového oleje

Autor: Ihnát Tomáš
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Práce se zabývá vlivem teploty a prostorové rychlosti na hydrogenace směsi plynových olejů a řepkového oleje. V teoretické části je uveden současný stav využití rostlinných olejů při výrobě biopaliv pro vznětové motory a dále podrobněji hydrogenační zpracování rostlinných olejů následované krátkým shrnutím produkce motorové nafty s důrazem na hydrogenační rafinaci.
V praktické části byly provedeny hydrogenační pokusy s modelovou směsí složenou z 80 % hm. plynových olejů a 20 % hm. řepkového oleje. Katalytická hydrogenace byla provedena s využitím komerčního hydrorafinačního katalyzátoru Ni-Mo/Al2O3. Modelová směs byla hydrogenována při teplotách 320, 330, 340 a 350 °C a prostorové rychlosti WHSV 0,5, 1,0, 1,5 a 2,0 h-1 a konstantním tlaku 4 MPa a průtoku vodíku.
Analyzovány byly plynné i kapalné produkty hydrogenace s cílem posoudit vliv použitých podmínek na probíhající reakce při hydrogenaci modelové suroviny. Kapalné produkty byly před analýzou stabilizovány oddestilováním frakce vroucí do 150 °C a posuzovány pro použití při výrobě motorové nafty s ohledem na požadavky normy ČSN EN 590. Základní parametry a fyzikálně-chemické vlastnosti získaných kapalných produktů většinou normou stanovené požadavky splňovaly. To nelze tvrdit pro obsahy síry, kde stanovených 10 mg/kg splňovaly pouze některé kapalné produkty.
Se vzrůstající teplotou klesal rozsah hydrodeoxygenace obnovitelné složky pro prostorové rychlosti 0,5 a 1,0 h-1. Tento rozsah pro prostorové rychlosti 1,5 a 2,0 h-1 dosahoval maxima při teplotě 330 °C. Rozsah hydrodekarboxylace byl nejnižší pro prostorovou rychlost 0,5 h-1. Rozsah hydrodekarbonylace víceméně rostl se vzrůstající teplotou pro všechny použité hodnoty prostorové rychlosti. Nicméně zjištěné rozsahy jednotlivých reakčních mechanizmů jsou přibližné, neboť v této práci nebyl uvažován vliv možných reakcí oxidu uhličitého příp. uhelnatého na složení plynných produktů,ze kterého byly rozsahy hydrodekarbonylace a hydrodekarboxylace vypočteny.


Porovnání aktivity Ni-Mo/TiO2 a Ni-Mo/Al2O3 sulfidických katalyzátorů při hydrogenačním zpracování směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje

Autor: Orazgaliyeva Diana
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Práce se zabývá porovnáním aktivit Ni Mo sulfidických katalyzátorů na různých typech nosičů, Al2O3 a TiO2, při hydrogenačním zpracování směsi středních ropných destilátů a řepkového oleje. Teoretická část je zaměřená na detailní popis procesu hydrogenační rafinace středních destilátů, jsou uvedeny reakční podmínky, popsány reakce probíhající při hydrogenační rafinaci. Dále je v této části podrobně popsán chemismus hydrozpracování rostlinných olejů a reakční podmínky společného hydrozpracování směsi středních ropných destilátů a rostlinných olejů. Dále následuje přehled katalyzátorů používaných při tomto procesu.
V experimentální části bylo do směsi atmosférického plynového oleje a lehkého plynového oleje (90 % hm. a 10 % hm.) přidáno 20 % hm. řepkového oleje. Tato směs byla podrobena hydrogenačnímu zpracování za těchto podmínek: tlak 4 a 8 MPa, teploty 320, 330, 340, 350 a 360 °C, poměr vodíku k surovině 240 m3/m3, WHSV 1,0 h-1. Byly použity dva katalyzátory: Ni Mo/ Al2O3 a Ni Mo/TiO2. Byla zjišťována závislost vlastností připravených produktů na typu použitého katalyzátoru a na reakčních podmínkách.
Bylo zjištěno, že katalyzátor Ni Mo/ Al2O3 vykazuje ve srovnání s Ni Mo/TiO2 větší desulfurační a dearomatizační aktivitu za obou tlaků, a větší denitrogenační aktivitu za tlaku 4 MPa. Za tlaku 8 MPa je aktivita denitrogenace u katalyzátoru Ni Mo/ Al2O3 naopak menší, než u katalyzátoru Ni Mo/TiO2. Ze stanovení obsahu n-alkanů v produktech hydrogenační rafinace bylo prokázáno, že za vyšších tlaků oba katalyzátory mírně podporují průběh hydrodeoxygenace před hydrodekarboxylací a hydrodekarbonylací. Za tlaku 4 MPa Ni Mo/ Al2O3 mírně podporuje průběh HDCX/HDCN před HDO.
Na základě porovnání vlastností produktů s normou ČSN EN 590 bylo u hustoty, viskozity, filtrovatelnosti, cetanového indexu a obsahu polyaromátů dosaženo požadavku na kvalitu motorové nafty. Některé produkty získané při nižší reakční teplotě měly vyšší obsah síry, než připouští ČSN EN 590.


Metody likvidace uhlovodíků z odvětrání nádrží na skladování ropy

Autor: Pecháčková Monika
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Tato práce se zabývá emisemi těkavých organických látek (VOC) z nádrží na skladování ropy, které vznikají při větrání nádrží před jejich čištěním. Cílem větrání je zajistit dostatečně nízkou koncentraci zbývajících VOC v nádrži a zamezit tak nebezpečí výbuchu při vstupu do nádrže.
Literární část je zaměřena na legislativu spojenou s omezováním emisí VOC z ropy. Uvádí zákonné požadavky týkající se tohoto konkrétního zdroje emisí a věnuje se dostupným technikám záchytu a likvidace emisí VOC.
V experimentální části je provedena bilance případové studie odvětrání nádrže na ropu. Dále jsou uvedeny výsledky experimentů sorpce VOC z ropy na aktivní uhlí.
Z výsledků vyplývá, že adsorpce VOC z ropy na aktivním uhlí je problematická především kvůli zahřívání adsorbentu, nutnosti použít adsorbentu velké množství a také kvůli problému se záchytem nejlehčích uhlovodíků, které jsou vytěsňovány látkami s vyšší afinitou na adsorbent.


Studium chemického složení pyrolýzních bio-olejů po katalytické hydrogenační rafinaci

Autor: Zbuzková Blanka
Školitel: Ing. Staš Martin Ph.D.

Vzhledem k neustálému růstu spotřeby energie ve všech zemích světa a klesajícím zásobám ropy je nutné současné výzkumy směřovat do oblasti získání energie z alternativních surovin. Jednou z možností zisku energie je pyrolýzní zpracování biomasy pro energetické účely. Produktem pyrolýzy biomasy je pyrolýzní bio-olej, který je v současné době využíván k pohonu stacionárních motorů. Pokud se jeho vlastnosti dostatečně upraví (např. procesem hydrogenační rafinace), mohlo by v budoucnu dojít i k jeho začlenění do procesu výroby pohonných hmot.Práce se zabývá stanovením vlastností pyrolýzního bio-oleje a produktů hydrogenační rafinace pyrolýzního bio-oleje pocházejícího z pyrolýzy lignocelulózové biomasy. Cílem práce je zhodnotit stupeň deoxygenace v procesu hydrogenační rafinace a porovnat vlastnosti produktů s požadavky na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590 + A1. Z naměřených výsledků bylo zjištěno, že došlo ke kompletní deoxygenaci i u strukturálně složitějších molekul, neboť kyslíkaté látky neobsahuje ani destilační zbytek produktu. Dále bylo zjištěno, že většinu požadavků na kvalitu motorové nafty splňuje pouze frakce destilačního zbytku o počátečním bodu varu 185 °C.

[iduzel] => 29022 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2016 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2016 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [18202] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2015 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2015 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Použití vhodných typů rop jako rozpouštědel parafinických úsad

Autor: Bidlo Jiří
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Cílem práce je ověření možností použití vhodných typů rop jako náhrady nákladných rozpouštědel při rozpouštění ropných úsad vznikajících v těžebních a skladovacích zařízeních. Studován bude vliv účinnosti odstranění úsad na podmínkách procesu, na složení rop i odstraňovaných úsad. Účinnost rozpouštění bude hodnocena s využitím instrumentálních analytických metod - kapalinové a plynové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí.


Využití frakcí z fluidního katalytického krakování při výrobě motorové nafty

Autor: Culková Martina
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Tato práce se zabývá využitím frakcí z fluidního katalytického krakování při výrobě motorové nafty. Teoretická část je zaměřena na popis vlastností motorové nafty, na proces fluidního katalytického krakování (FCC) s detailním zaměřením na produkty, především na lehký cyklový olej (LCO). Dále je v této části uveden detailní popis procesu hydrogenační rafinace a vývoj spotřeb motorových paliv v České republice a ve světě.
V experimentální části byly připraveny směsi atmosférického plynového oleje s různým množstvím lehkého cyklového oleje (obě suroviny v provedení letní a zimní). Tyto směsi byly hydrogenačně rafinovány za stejných reakčních podmínek, teplota 350 °C, tlak 4 MPa a objemová rychlost 1 h-1 na katalyzátoru Ni-Mo/Al2O3. Vlastnosti produktů byly porovnány s vlastnostmi klasické motorové nafty (limitní vlastnosti podle normy pro motorovou naftu ČSN EN 590). Také byla zjišťována závislost těchto vlastností na množství LCO v surovinách. Kritickými veličinami v produktech hydrorafinace je hustota, obsah síry a filtrovatelnost. V ostatních vlastnostech (cetanový index, kinematická viskozita, obsah polyaromátů, destilační zkouška) rafináty vyhovovaly normě. Nevyhovující vlastnosti, hustota a obsah síry, byly vylepšeny přídavkem petroleje. Ve směsích s petrolejem bylo očekáváno větší zlepšení hodnot filtrovatelnosti, zatímco bylo jen v rozsahu 1 – 2 °C. Zimní rafináty vyhovovaly normě až s přídavkem depresantu v množství 600 mg.kg-1.
Dále byly namíchány směsi rafinátů s těžkým benzinem z FCC a byly stanoveny důležité vlastnosti, které byly porovnány s vlastnostmi klasické motorové nafty. Limitní vlastností je zde hustota. Normu splňovaly směsi s maximálním obsahem těžkého benzinu 10 % hm. S přídavkem 20 % hm. petroleje je hustota vyhovující i ve směsi s 15 % hm. těžkého benzinu.
Nevyhovující hodnoty filtrovatelnosti u zimních směsí byly vyřešeny depresantem a obsah síry je závislý především na parametrech hydrogenační rafinace, které lze nastavit pro vhodnější odsíření. Proto přídavky LCO i těžkého benzinu z FCC do surovin pro výrobu motorové nafty jsou reálné, avšak musí docházet k vyvážení některých nevyhovujících vlastností vhodnými přídavky petroleje.


Testování laboratorního modelu ropovodu

Autor: Gálusová Markéta
Školitel: Ing. Straka, Ph.D.

Jedním z hlavních problémů dopravy ropy ropovodem je tvorba úsad na stěnách potrubního systému. Protože se jedná o velké objemy přepravované ropy, způsobuje tento problém nemalé finanční náklady.
Tato diplomová práce se zabývá studiem vzniku parafinických úsad na vnitřních stěnách ropovodu pomocí laboratorního modelu ropovodu, který byl k těmto účelům sestrojen. Cílem práce bylo konstrukci aparatury zdokonalit a optimalizovat postup měření. Součástí práce bylo i testování vlivu teplotního namáhání ropy na tvorbu úsad za podmínek toku. Závěrečný experiment byl zaměřen na nastavení laboratorní aparatury tak, aby na podmínky měření byly blízké reálné dopravě.


Možnosti výroby nízkoaromatické motorové nafty v podmínkách České rafinérské

Autor: Grau Jaroslav
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.


Detailní charakterizace chemického složení pyrolýzních bio-olejů

Autor: Hotař Pavel
Školitel: doc. Ing. Pospíšil Milan, CSc.

Biomasa je obnovitelným zdrojem energie se slibným potenciálem. Pyrolýzou je možno biomasu konvertovat na produkty s vyšší energetickou hustotou v porovnání se vstupní biomasou. Kapalný produkt pyrolýzy biomasy (pyrolýzní bio-olej) by mohl být v budoucnu využíván jako biopalivo nebo jako zdroj cenných chemikálií. K dalšímu rozvoji ve využívání pyrolýzních bio-olejů je potřebná dostatečná znalost jejich chemického složení. Tato práce se zabývá studiem chemického složení pyrolýzních bio-olejů z ligninu, celulózy a ze dřeva. K charakterizaci těkavých složek bio-olejů byla použita metoda plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. K charakterizaci netěkavých, vysokomolekulárních složek byla použita metoda vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie typu orbitrap s využitím dvou ionizačních technik: ionizace v elektrospreji (ESI) a chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI), obě v negativním modu. Metodou GC-MS bylo ve vzorkách identifikováno spolu přes 70 sloučenin a metodami ESI-MS a APCI-MS přes 2000 různých sloučenin. Chemické složení bio-olejů se lišilo podle druhu pyrolyzovaného materiálu.


Dynamické testování konstrukčních materiálů v prostředí benzínových paliv obsahující biosložku

Autor: Lambl Vojtěch
Školitel: Ing. Matějovský Lukáš

V teoretické části této práce byly popsány jednotlivé složky automobilového benzinu: benzin vyrobený z ropy, pomocí různých rafinérských procesů a biopaliva, potažmo biosložka. Byly zde diskutovány jejich vlastnosti, legislativní požadavky a také jejich výroba. Závěr této kapitoly tvoří stať o aditivaci automobilových benzinů.
Další kapitola teoretické části pojednává o korozi. Zde byly diskutovány důvody vzniku a mechanismy vzniku a možnosti dělení korozivních účinků.
Třetí část teorie pojednává o palivových soustavách, hlavně o použitých materiálech a o materiálové kompatibilitě.
Experimentální část popisuje hlavně provedení dynamických testů za měnících se podmínek (teplota experimentu, průtok paliva a objem paliva) na dvou kovových materiálech: mosaz a ocel třídy 11 v přítomnosti 3 různých paliv: E10, E25 a E85. Jako referenční zkouška jsou zde uvedeny statické testy stejných materiálů v přítomnosti stejných paliv.
Dalším bodem experimentální části bylo stanovení některých vlastností zkoušených paliv, jako je číslo kyselosti, peroxidové číslo, hustota, obsah vody a destilační křivka. Tato měření sloužila k charakterizaci zkoušeného paliva.


Hydrogenační zušlechtění těžkých komponent pyrolýzních olejů

Autor: Lánský Jakub
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi a využitím pyrolýzních olejů. Pyrolýzní olej vzniká jako vedlejší produkt při pyrolýze ropných frakcí. Složení pyrolýzních olejů je velmi různorodé a závislé na tom, jaká surovina byla použita při pyrolýze a jaké byly použity reakční podmínky. Dle toho se také mění vlastnosti pyrolýzního oleje. Hlavní složkou pyrolýzního oleje jsou aromáty (hlavně naftalen a methylnaftaleny).
Ve společnosti Unipetrol se vyrábí dva druhy pyrolýzních olejů: pyrolýzní plynový olej, používaný pro výrobu naftalenu, a pyrolýzní topný olej, používaný jako topný olej nebo pro výrobu koksu a pryskyřic. Tato práce se zaměřuje hlavně na pyrolýzní topný olej a na možnosti jeho využití pro výrobu motorových paliv.
Nejprve byl pyrolýzní topný olej rozdestilován na frakci do 360 °C, na frakci s destilačním rozmezím 360 – 450 °C a zbytek nad 450 °C. Frakce pyrolýzního topného oleje vroucí do 360 °C byla podrobena hydrorafinaci za těchto podmínek: 370 °C a tlaku vodíku 5 MPa a 10 MPa a při teplotě 390 °C a tlaku vodíku 5 MPa. Kapalný produkt hydrorafinace byl rozdestilován na benzinovou frakci a na střední destilát. Obě frakce měly vysokou hustotu a vysoký obsah síry a aromátů. Zvýšením teploty a tlaku došlo ke snížení obsahu síry a dusíku v obou frakcích. Hustota a složení obou frakcí se v závislosti na podmínkách měnily různě. Celkový obsah aromátů ve středním destilátu se zvýšením teploty i tlaku zvýšil.
Frakce pyrolýzního topného oleje vroucí v rozmezí teplot 360 – 450 °C byla podrobena hydrokrakování za teploty 400 °C a tlaku vodíku 10 MPa a 14 MPa a potom za teploty 420 °C a tlaku vodíku 14 MPa. Kapalný produkt hydrokrakování byl rozdestilován na benzinovou frakci, střední destilát a vakuový destilát. Benzinové frakce i střední destiláty měly vysoký obsah síry a aromátů a vakuové destiláty měly vysoký obsah asfaltenů. Obsah síry ve všech třech frakcích byl v případě zvýšení tlaku nižší. Po zvýšení reakční teploty byl obsah síry vyšší u vakuového destilátu a benzinové frakce, ale nižší u středního destilátu. Zvýšení tlaku vodíku způsobilo snížení hustoty benzinové frakce, středního destilátu i vakuového destilátu a zvýšením teploty byla hustota všech tří frakcí naopak vyšší. Složení frakcí se měnilo různě.
Během hydrorafinace a hydrokrakování bylo vždy použito 200 ml suroviny a 10 g atalyzátoru. Zvýšením reakční teploty nebo tlaku vodíku, použitím lepších reakčních podmínek (lepší objemové rychlosti) nebo oddestilováním vysokovroucích složek frakcí by mohly být zlepšeny vlastnosti produktů.


Trvanlivost silničních asfaltů

Autor: Matoušek Luboš
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Tato práce je zaměřena na hodnocení asfaltů a to především na odolnost proti stárnutí. Byly zkoumány dva druhy nemodifikovaných a dva druhy modifikovaných asfaltů. Hodnoceny byly parametry, které udává norma ČSN EN 12591 tj. penetrace, bod měknutí, bod lámavosti dle Frasse. Dále byly zkoumány vybrané doplňkové vlastnosti, kterými jsou viskozita a duktilita. Byly také provedeny zkoušky dynamickým smykovým reometrem (DSR) a průhybovým rámečkovým reometrem (BBR). Tyto zkoušky lépe popisují chování asfaltu v reálných situacích namáhání vozovky. Na BBR se provádí měření tuhosti a deformačních charakteristik při nízkých teplotách, zatímco zkoušky na DSR napomáhají k vyhodnocení odolnosti asfaltového pojiva proti vyjíždění kolejí a náchylnosti k tvorbě únavových trhlin. Asfalt byl podroben zrychlenému stárnutí metodou RTFOT pro krátkodobé stárnutí a metodou PAV pro dlouhodobé stárnutí. Vlastnosti před a po zestárnutí pak byly porovnávány a sledovaly se rozdíly mezi jednotlivými druhy asfaltů.


Testy inhibitorů koroze pro použití v zařízeních pro dopravu a skladování ropy

Autor: Suchopa Robert
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

V práci byly provedeny korozní testy prostřednictvím dvou sérií experimentů založených na metodě hmotnostních úbytků korozních kuponů a jejich následném hodnocení. Prostřednictvím prvních, ověřovacích, testů byl zkoumán zejména vliv přítomnosti proudění a obsahu vody na dosahované korozní rychlosti. Kupony byly hodnoceny na základě rozdílů jejich hmotností před a po expozici, fotograficky, a to pořízením mikro- a makrosnímků celkového vzhledu korozních kuponů po expozici v korozivním prostředí a nakonec byl vyhodnocen povrchový profil těchto kuponů po expozici metodou kontaktní profilometrie. Bylo zjištěno, že obsah vody ve zkoumaném vzorku ropy REBCO plně dostačuje pro dostatečně intenzivní korozní napadení na zkoumaných kuponech při celkové době expozice 24 dní. Dále bylo zjištěno, že přítomnost proudění při korozních testech prováděných v tomto uspořádání má vliv na dosahované korozní rychlosti.
Druhou sérií testů byla testována účinnost dvou formulací korozních inhibitorů a vliv zvýšené teploty na rychlost korozních reakcí. Kupony byly hodnoceny na základě rozdílů hmotností a fotograficky při celkové době experimentu 16 dní. Bylo zjištěno, že vyšší teplota umožňuje akceleraci průběhu korozních testů, při jejím použití tedy lze dobu trvání korozních testů zkrátit. Naopak negativním zjištěním byl fakt, že zvýšená teplota má vliv i na dosahované účinnosti testovaných inhibitorů. Takto zásadní vliv teploty nebyl předpokládán a v navazující práci by měl být zohledněn rozšířením série testů při několika teplotách.


Palivové katalyzátory v motorových naftách

Autor: Švambergová Šárka
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Práce se zabývá vlivem palivových katalyzátorů, dodávaných jako OEM produkt do autorizovaných autoservisů, na oxidační stabilitu různých typů naft a tím i vlivem na spalovací proces. Práce navazuje a doplňuje dřívější diplomovou práci. Kromě jednoho nového typu palivového katalyzátoru byly testované i přípravky nazývané obvykle „palivové kondicionéry“ a distribuované v oblasti aftermarketu s cílem nabídnout motoristům snížení spotřeby paliva, zvýšení výkonu motoru a snížení množství emisí.
Z naměřených výsledků vyplývá, že palivové katalyzátory používané výrobci automobilů snižují oxidační stabilitu motorových naft a určitým způsobem ovlivňují oxidační proces a tedy i spalování. Mají také prokázané prooxidační efekt na spalování sazí při regeneraci DPF filtrů. Použití „palivových kondicionérů“ však neprokázalo žádný, či jen nevýznamný, vliv na oxidační stabilitu motorových naft. Z toho lze usoudit, že vliv na oxidaci a spalování paliva není u těchto produktů žádný, či pouze zanedbatelný. Uváděné účinky těchto produktů jsou proto určeny pouze k oklamání zákazníků – motoristů.


Aditivace dieselových paliv s obsahem metylesterů mastných kyselin

Autor: Waňousová Simona
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Tato práce je zaměřena na aditivaci motorových naft, zvláště pak na nízkoteplotní vlastnosti a oxidační stabilitu motorových naft obsahující biosložku v podobě methylesterů mastných kyselin (FAME). První část literární rešerše této práce se zabývá shrnutím významu předepsaných kvalitativních požadavků na dieselová paliva (motorovou naftou, FAME a jejich směsi). Druhá část literární rešerše je pak věnována současným způsobům aditivace těchto paliv a posouzení kompatibility použitých aditiv v motorové naftě a FAME.
V experimentální části byl studován vliv různé koncentrace (0; 100; 120 mg∙kg-1) aditiva zlepšující nízkoteplotní vlastnosti na motorovou naftu a její směsi s odlišným obsahem FAME (0; 7; 20; 30; 100 % obj.) různého původu (MEŘO; UCOME). Bylo zjištěno, že chování jednotlivých směsí motorové nafty a FAME závisí na obsahu FAME ve směsi a také na druhu FAME, resp. na vlastnostech čistého FAME. Také účinnost aditiva na snížení filtrovatelnosti a bodu tekutosti byla značně ovlivněna obsahem FAME v motorové naftě a druhem použitého FAME. Dále bylo pozorováno, že přídavek aditiva zlepšující nízkoteplotní vlastnosti ovlivnil rovněž oxidační stabilitu.

[iduzel] => 18202 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2015 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2015 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14936] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2014 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2014 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Využití vodíkového odplynu z výroby styrenu v rafinérii Kralupy

Autor: Křištof Adam
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Diplomová práce se zabývá možným využitím vodíkového odplynu z výroby styrenu v Synthos Kralupy, a.s., jako doplňkového zdroje vodíku pro rafinérii České rafinérské, a.s. v Kralupech.
V teoretické části rekapituluje zásadní roli vodíku při implementaci legislativních požadavků a pro zvyšování rafinérské marže. Dále charakterizuje hlavní technologie spotřebovávající vodík a technologie, které jsou zdrojem vodíku v rafinériích. V v neposlední řadě diskutuje technologie na výrobu styrenu, představující významný alternativní zdroj vodíku pro rafinérie.
V praktické části se tato diplomová práce zabývá výrobní jednotkou Styren III v kontextu bilance vodíku v rafinérii. Posuzuje vodíkový odplyn z hlediska koncentrace vodíku a dostupného množství. Zabývá se substituci vodíkového odplynu jako topného média v paropřehřívací peci provozu Styren III topným plynem z FCC. Diskutuje vhodnost vodíkového odplynu pro rafinérii, nezbytné úpravy jeho kvality a parametrů a možné využití dostupných technologií a zařízení v rafinérii k tomuto účelu. Zde obsažené skutečnosti mohou být pro obě společnosti zdrojem zajímavých synergií.


Možnosti využití kapalných produktů pyrolýzy odpadních pneumatik při výrobě pohonných hmot nebo v petrochemii

Autor: Soukupová Lenka
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce je zaměřena na využití kapalných produktů z pyrolýzy pneumatik buď jako druhotné suroviny v petrochemickém průmyslu, nebo při výrobě motorových paliv.  Cílem práce byl návrh separace užších destilačních řezů z oleje vznikajícího při pyrolýze pneumatik, jejich analytická charakterizace, nástin a ověření postupů úprav těchto frakcí před jejich dalším využitím. Obsahem je diskuse možností využití předupravených frakcí při výrobě petrochemických produktů, případně v rafinérských postupech, při výrobě motorových paliv. V experimentální části práce byly zpracovávány vzorky oleje, získaného při poloprovozní pyrolýze pneumatik.


Hydrogenovaný rostlinný olej jako biosložka motorových naft

Autor: Syblíková Kateřina
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce je zaměřena na analýzu složení a hodnocení palivářských vlastností produktu hydrogenace rostlinných olejů (HVO) určeného jako palivo pro vznětové motory. Vedle komerčního produktu HVO pod označením NExBTL byly pro účely porovnání hodnoceny i vlastnosti minerální motorové nafty a klasické bionafty založené na bázi metylesterů mastných kyselin (FAME).
V následující části práce byl produkt NExBTL přidán do minerální motorové nafty v množství 7 - 50 % obj. a následně byly hodnoceny fyzikálně-chemické vlastnosti těchto směsí. Stejným způsobem byla hodnocena i směsná paliva obsahující jako biosložku FAME.


Stanovení nízkých obsahů síry v uhlovodíkových frakcích metodami destruktivní a nedestruktivní analýzy

Autor: Šindelářová Lucie
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce je zaměřena na porovnání dvou analytických metod určených pro stanovení obsahu síry, a to destruktivní ultrafialové fluorescence (analyzátor Trace SN Cube) a nedestruktivní rentgenové fluorescence (spektrometr Micro-Z ULS). Na obou analyzátorech byla naměřena opakovatelnost měření a kalibrační závislosti s využitím 4 různých sad standardních roztoků. Vedle toho byl zkoumán i vliv přítomnosti dusíkatých a kyslíkatých látek ve vzorku na výsledky stanovení. Obě metody byly aplikovány na 16 reálných vzorků středních ropných destilátů a všechna naměřená data byla vyhodnocena s využitím statistických metod.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje

Autor: Váchová Veronika
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá zjišťováním vlivu reakčních podmínek hydrotreatingu řepkového oleje na složení a vlastnosti stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty. Surovina byla namíchána ze směsi izooktanu, 17 hm. % řepkového oleje a 0,28 hm. % síry ve formě dimethyldisulfidu.
První sada experimentů byla provedena při tlaku 4,0 MPa a teplotách 320, 340, 360 a 380 °C. Při stejných teplotách, ale vyšším tlaku 8,0 MPa, byl proveden i hydrotreating druhé sady experimentů. Poměr vodíku k surovině byl 230 m3.m-3. Prostorová rychlost (WHSV – weight hour space velocity) byla cca 1 h-1. Jako katalyzátor byl použit Co-Mo/Al2O3 + SiO2.
Bylo zjištěno, že hydrotreatingem došlo k úplné konverzi řepkového oleje na uhlovodíky, hlavně na n-alkany a izoalkany. Množství izoalkanů a aromatických látek rostlo s rostoucí teplotou a bylo vyšší při použití nižšího tlaku. Tyto změny ve složení měly vliv na vlastnosti produktů hydrotreatingu. Hustota se s rostoucí teplotou a snižujícím se tlakem zvyšovala. Viskozita se snižovala s vyšším tlakem i teplotou a bod tuhnutí byl nejnižší při použití nižšího tlaku a nejvyšší teploty hydrotreatingu, stejné chování vykazovaly i cetanové indexy. U všech produktů splňovala viskozita normu pro motorovou naftu a hustota byla nižší, než je požadováno normou, to vede k předpokladu dobrého mísení s motorovou naftou i ve vyšším poměru. Bod tekutosti byl příliš vysoký u všech produktů, což souvisí s velkým množstvím n-alkanů v produktech. S tímto souvisí i velmi vysoké cetanové indexy všech produktů, které se pohybovaly v rozmezí 82 – 100.
Z poměrů obsahů C17/C18 n-alkanů bylo prokázáno, že při použití vyšších teplot a vyššího tlaku se zvyšoval rozsah hydrodekarboxylačních a hydrodekarbonylačních reakcí při hydrotreatingu, proto produkt při vyšší teplotě a tlaku obsahuje více C17 a méně C18 n-alkanů. Z poměru obsahů CO2/CO, který byl vždy větší než jedna, plyne, že více probíhaly hydrodekarboxylační reakce než hydrodekarbonylační, nebo došlo k následné metanizaci oxidu uhelnatého.


Vliv obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop

Autor: Vozka Petr
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Cílem práce bylo experimentální porovnání vlivu obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop během modelového skladování rop.
V první části práce jsou zkoumány způsoby přídavku asfaltenů do směsi rop Azeri Light a CPC Blend (74:26 obj. %) ve formě propanového asfaltu. Bylo potvrzeno nedokonalé rozpouštění asfaltenů a na základě toho byl vybrán postup s využitím koncentrátu asfaltu v ropě.
Ve druhé části byl zkoumán vliv obsahu asfaltenů na tvorbu úsad při modelovém skladování rop. Namíchané směsi byly podrobeny teplotním programům 40 °C, 60 °C, 80 °C a 100 °C a byly mezi sebou porovnány. Porovnány byly distribuce parafinických částic ve vzorcích, reologické vlastnosti a tendence k tvorbě ropných úsad po modelovém skladování.


Stanovení polyaromatických uhlovodíků v procesních olejích

Autor: Vrtiška Dan
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Cílem Diplomové práce bylo stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve vzorcích procesních olejů pomocí metody ČSN EN 16143. Obsah PAU je v těchto olejích limitován na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006. Obsah benzo[a]pyrenu je limitován na 1 mg·kg-1 a obsah 8 PAU (benzo[a]pyren, benzo[e]pyren, benz[a]antracen, chryzen, benzo[b]fluoranten, benzo[j]fluoranten, benzo[k]fluoranten, dibenz[a,h]antracen) je limitován na 10 mg·kg-1.
Metoda ČSN EN 16143 je založena na dvoustupňové předseparaci vzorku pomocí sloupcové kapalinové chromatografie. Získaný koncentrát je analyzován pomocí GC/MS. Metoda na pracovišti doposud nebyla zavedena. Cílem práce bylo první seznámení s metodikou. Obsah PAU byl stanovován u 11 vzorků olejů. Tři vzorky byly zbytky po hydrokrakování těžkých ropných frakcí, které bylo provedeno při výrobě paliv. Pět olejů bylo součástí sady vzorků používané při kruhových testech (Round Robin), uspořádaných za účelem ověření metodiky EN 16143. Poslední tři vzorky byly zástupci typických procesních olejů.
Během experimentů se projevilo několik problémů spojených pravděpodobně s druhým krokem předseparace, který je podmínkou pro správnou kvantifikaci na GC/MS. Problematické bylo zejména rozpuštění koncentrátu z prvního předseparačního kroku v rozpouštědle použitém v druhém kroku. Dále nebylo dosaženo uspokojivé návratnosti vnitřních standardů, které se dávkují před zahájením předseparace. To mohlo být způsobeno jednak vyšší těkavostí zvoleného nástřikového standardu, jednak nedokonalým odstraněním olejové matrice během druhého předseparačního kroku, případně také špatnou rozpustností vzorku ve zvoleném rozpouštědle. Tyto nesrovnalosti v metodice bude tedy nutné ještě dále ověřit.

[iduzel] => 14936 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2014 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2014 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14940] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2013 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2013 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Destilační charakteristika světlých ropných frakcí

Autor: Machalla Michael
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Diplomová práce se zabývá hodnocením destilační charakteristiky benzinových produktů a středních ropných destilátů, které zahrnovaly i komerčních motorové nafty. V teoretické části byly shrnuty jak klasické metody destilační zkoušky, tak moderní metody simulované destilace. Pozornost byla přitom věnována i přepočtu výsledků simulované destilace na hodnoty ekvivalentní laboratorní destilační zkoušce.
Na vzorky světlých ropných frakcí byla aplikována standardní metoda simulované destilace odpovídající normě ASTM D 2887. Alternativně bylo provedeno měření na plynově-chromatografickém systému, který není primárně určen pro tuto aplikaci a byl vytvořen postup pro konverzi dat, který umožňuje získat výsledky v podobě simulované destilace. Výsledky z obou chromatografických systémů byly vzájemně porovnány.
Výsledky simulované destilace byly s využitím přepočtových metod převedeny na hodnoty odpovídající laboratorní destilační zkoušce a tyto hodnoty byly následně porovnány s výsledky skutečné destilační zkoušky.


Optimalizace mísení motorových naft

Autor: Martyčák Jan
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato se zabývá nízkoteplotními vlastnostmi motorových naft a jejich mícháním v rafinérii. V motorové naftě se za nízkých teplot tvoří krystaly n-alkanů, které ucpávají filtry vozidel a zamezují tak přísunu paliva do motoru. Toto nízkoteplotní chování motorové nafty je charakterizováno normovanými limitními hodnotami parametrů filtrovatelnosti a teploty vylučování parafínů. Cílem práce bylo vytvořit podklady pro optimalizační výpočty rafinérie vedoucí, k co nejvýhodnějšímu využití složek k míchání motorové nafty. V rámci práce byla provedena měření, která měla za úkol posouzení vlivu použitých složek k míchání motorové nafty na hodnoty teploty vylučování parafínů a filtrovatelnosti. Dále byla provedena měření účinnosti použitého depresantního aditiva na vytvořených motorových naftách. Většina měření probíhala a vzorky pocházely z České rafinérské a.s. Ve výsledcích jsou patrné vlivy použitých složek na výslednou hodnotu filtrovatelnosti i na účinnost depresantního aditiva. Výsledky mohou být využity jako podklad pro optimalizaci mísení motorových naft požadovaných vlastností.

[iduzel] => 14940 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2013 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2013 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14941] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2011 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2011 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Oxidační stabilita motorové nafty a FAME

Autor: Bamburák Lukáš
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Práce byla zaměřena na oxidační stabilitu bionafty (MEŘO), uhlovodíkové nafty (MONA) a jejich směsí (SMN 30). Nízká oxidační stabilita bionafty totiž může způsobovat problémy jak při skladování paliva, tak i při jeho spalování v motorech. Značný vliv na výslednou stabilitu paliva má kvalita a struktura rostlinného oleje popř. živočišného tuku, z kterého se bionafta vyrábí.
Byl proveden modifikovaný skladovací test za zvýšené teploty 80 °C, což vedlo k urychlení oxidace vzorků. Pro vzorky MEŘO a SMN 30 byla teplota 80 °C natolik vysoká, že již po prvním týdnu skladování poklesly hodnoty indukční periody, měřené metodou Rancimat test, pod hodnotu požadovanou příslušnou normou. Dále byl testován vliv antioxidantu na posílení oxidační stability. Po prvním týdnu skladování došlo u vzorků ve variantě s antioxidantem k navýšení oxidační stability oproti vzorkům ve variantě bez antioxidantu, nicméně po druhém týdnu skladování již nebylo pozorováno posílení oxidační stability.
Pomocí metod Rancimat test, PetroOxy test a tlakové diferenciální kalorimetrie (PDSC) byla stanovena oxidační stabilita bionafty, uhlovodíkové motorové nafty a směsné nafty. Metodou PDSC se získá tzv. Onset teplota, která se jeví vhodnou pro porovnání míry oxidace u bionafty a směsné motorové nafty. Indukční perioda stanovená metodami Rancimat test a PetroOxy test je vhodná pro stanovení oxidační stability daného vzorku. Měření oxidační stability na přístroji PetroOxy probíhá za vyšší teploty i tlaku v porovnání s metodou Rancimat test, a tudíž dochází k nástupu oxidačních reakcí rychleji.
Z dalších měřených parametrů (obsah vody, číslo kyselosti, peroxidové číslo, kinematická viskozita) pouze peroxidové číslo korespondovalo s mírou oxidace jednotlivých vzorků.
Z naměřených výsledků byla stanovena korelační rovnice pro přepočet indukční periody Rancimat test – PetroOxy, která však může být platná pouze pro měřenou matrici.


Využití FTIR spektroskopie v analýze bionafty

Autor: Hanušová Michaela
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Cílem této práce je vytvořit chemometrické modely u vzorku metylesteru řepkového oleje (MEŘO) a směsné motorové nafty pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou tranfromací. Tato metoda se používá v analytice biopaliv. U MEŘO se vytváří chemometrické modely pro nejdůležitější kvalitativní parametry, jako jsou obsah monoglyceridů, diglyceridů a triglyceridů, celkového a volného glycerolu, obsah esterů a metylesteru kyseliny linolenové, obsah metanolu, obsah vody a obsah volných mastných kyselin.


Stanovení tribolimitů pro vybraná důlní zařízení

Autor: Holečková Margita
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na problematiku stanovení tribologických limitů pro vybraná důlní zařízení, která pracují v těžkých provozních podmínkách při povrchovém dobývání hnědého uhlí. Podrobněji se zabývá hodnocením vybraných hydraulických a převodových systémů, které jsou při provozu nejvíce vystavované vlivům prostředí, ve kterém pracují. Pro bezporuchový chod sledovaných zařízení je důležité dodržování mazacího plánu stanoveného výrobcem zařízení.
Sledováním a vyhodnocováním tribodiagnostických parametrů jednotlivých strojů a zařízení můžeme významnou měrou přispět k prodloužení bezporuchového chodu a životnosti zařízení, což přináší i úsporu zejména ekonomického charakteru.


Pyrolýza plastů

Autor: Kapasný Ondřej
Školitel: Ing. František Procháska, Ph.D.

Kvůli velké spotřebě plastových materiálů narůstá na skládkách velmi rychle množství plastového odpadu. Aby se plastový odpad, který se špatně biologicky rozkládá, bez užitku nehromadil, bývá v dnešní době nejčastěji spalován a tak alespoň energeticky využíván. Nicméně se takto ztrácí cenný zdroj nejen pro chemický průmysl, ale také pro výrobu motorových paliv, který může být alternativou k docházející ropě. Proto jsou v současné době středem zájmu způsoby surovinového využití plastů, mezi něž pyrolýza plastů patří.
Tato práce je zaměřena na termický rozklad plastů – vysokohustotního polyethylenu (HD-PE), polypropylenu (PP) a polystyrenu (PS) v rámci jejich surovinové recyklace. Cílem práce je vytvoření vhodné metodiky k charakterizaci produktů mikropyrolýzy plastů či jejich směsí s využitím GC-MS instrumentace a následná aplikace této metodiky při sledování závislosti složení produktů pyrolýzy plastů či jejich směsí na podmínkách pyrolýzy.


Polarografické stanovení sirných a kyslíkatých látek v ropných produktech

Autor: Koníčková Marcela
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Cílem diplomové práce bylo zpracování dostupné literatury týkající se využití polarografických analytických metod při hodnocení ropy a ropných produktů a  praktické ověření využití této metodiky pro stanovení sirných a kyslíkatých látek v ropných produktech.
Práce zahrnuje literární část, v níž jsou popsány možnosti a meze polarografického rozboru ropy a jejích frakcí. Metody zde popsané jsou výběrem z širokého spektra publikovaných prací a jsou velmi dobře použitelné pro elektrochemické analýzy.
Experimentální část je zaměřena na vypracování polarografických metod pro stanovení sirných sloučenin (elementární síry, thiolové síry a sulfanu) a kyslíkatých sloučenin (aldehydů a hydroperoxidů) v ropných produktech. Zvolené elektroanalytické techniky byly aplikovány na reálné vzorky závodu Unipetrol RPA,s.r.o. Bylo zjištěno, že volba metod byla přiměřená danému problému a popsané metody lze doporučit pro praktické využití v laboratořích v petrochemickém průmyslu.


Vliv podmínek pyrolýzy biomasy na složení a výtěžky produktů

Autor: Kořánová Andrea
Školitel: Ing. Jaroslav Káňa

Ztenčující se zásoby fosilních paliv a hlavně ropy zapříčiňují poptávku po nových typech alternativních paliv. Pyrolýza různých typů biomasy je jednou z možností výroby kapalných paliv pro spalovací motory.
Cílem práce je vyhodnocování podmínek pyrolýzy biomasy za účelem zjišťování složení pyrolýzních produktů, popř. zvyšování výtěžků žádaných frakcí spadajících do destilačního rozmezí kapalných motorových paliv. Pro hodnocení produktů pyrolýzy byla použita plynová chromatografie v kombinaci s hmotnostním detektorem (GC-MS).
V této práci byla provedena pyrolýza dřev stromů, které běžně rostou na území České republiky (borové a bukové dřevo), na mikropyrolýzní jednotce při různých podmínkách. Byla zjištěna závislost kvantitativního a částečně kvalitativního složení pyrolýzních produktů na konečné teplotě pyrolýzy, rychlosti ohřevu a délce trvání pyrolýzy.


Vliv Fuel-Borne katalyzátorů na oxidační stabilitu nafty

Autor: Kořánová Kristýna
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Nárůst emisí, jejichž zdrojem je zejména automobilová doprava, vede ke snaze snižovat emise, především CO2 a jiných polutantů. Jednou z možností je využívání systémů na snížení emisí NOx, kterou představuje selektivní katalytická redukce oxidů dusíku (SCR). Dále se uplatňují filtry pro záchyt sazí a pevných částic, které jsou složkou emisí výfukových plynů. Při regeneraci těchto filtrů se používají palivové katalyzátory, které katalyzují oxidaci sazí zachycených na filtru částic.
Cílem této práce je posoudit, jaký účinek mají tyto katalyzátory v motorové naftě, do které jsou v automobilu automaticky dávkovány. Pozornost byla věnována zejména studiu vlivu palivových katalyzátorů na oxidační stabilitu motorové nafty a bionafty. Dále byl hodnocen vliv antioxidantu, který se používá pro úpravu kvality bionafty a efekt koncentrace bionafty v palivu.
Oxidační stabilita byla testována u všech typů paliv pro dieselové motory, které jsou na trhu v ČR. Použité palivové katalyzátory byly zakoupeny v autorizovaných servisech Peugeot a Volkswagen. Pro stanovení oxidační stability byly provedeny oxidační metody podle příslušných norem.


Hustota a rychlost šíření zvuku jako parametry pro sledování změn kvality ropy při průtoku ropovodem

Autor: Levý Omar
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Hustota je klíčovým parametrem ropy a ropných frakcí. Kromě základní charakterizace ropy a ropných produktů je hodnota hustoty současně s rychlostí šíření zvuku využívána ke sledování provozu ropovodu jako parametr úzce související se složením rop. Konkrétní aplikací je například sledování chodu navazujících dávek různých typů rop, přepravovaných ropovodem, a jejich dělení na příjmu do cílového tankoviště. V práci jsou shrnuty způsoby měření průtoku v průmyslu s důrazem na ultrazvukové průtokoměry používané u ropovodů. Současně byly popsány laboratorní přístroje a principy měření hustoty a rychlosti šíření zvuku. Experimentální část je věnována sledování hustoty a rychlosti šíření zvuku v ropě a optimalizaci metodiky měření. U obou veličin byla experimentálně stanovena jejich závislost na teplotě a složení u připravených směsí rop. Uvedené závislosti byly aproximovány pomocí rovnic, získaných z literatury.


Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování

Autor: Němcová Kateřina
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Během dlouhodobého skladování rop může docházet na dně skladovacích nádrží ke vzniku vrstvy parafinických úsad. Vzhledem k finanční náročnosti následného odstraňování vzniklých úsad existují snahy o předpověď chování rop během jejich dlouhodobého skladování.
Za tímto účelem byla na pracovišti Ústavu technologie ropy a alternativních paliv vyvinuta metodika modelového skladování rop ve zmenšeném měřítku. Tato metodika, v případě použití vzorku ropy, který nebyl mezi odběrem z ropovodu a modelovým skladováním teplotně a mechanicky namáhán, poskytuje výsledky velice podobné usazování reálnému. Ne vždy však je možné dopravit vzorek ropy do laboratoře tak, aby byly zcela zachovány izotermní podmínky (např. odběr vzorku v zahraničí).
Cílem této práce je posouzení vlivu nešetrné manipulace se vzorkem ropy během jeho odběru a následného transportu do laboratoře na výsledky modelového skladování. Vzorky rop byly za tímto účelem podrobeny řadě teplotních programů zahrnujících mírný ohřev, popř. ochlazení na teploty -10, 0, 20, 30 a 40 °C. Výsledky modelového skladování takto upravených rop byly následně porovnávány s výsledky rop teplotně nenamáhaných.


Hydrogenační rafinace směsí primárního plynového oleje a lehkého cyklového oleje

Autor: Osegbe Bartholomew Ifeanyichukwu
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Tato práce se zabývá hydrorafinací plynového oleje (PO) z atmosférické destilace ropy a lehkého cyklového olej z fluidního katalytického krakování. Lehký cyklový olej (LCO) obsahuje mnoho aromátů, má velké obsahy síry a dusíku, a vyznačuje se nízkým cetanovým číslem, zatím co primární plynový olej obsahuje více nasycených uhlovodíků a má relativně vysoké cetanové číslo. Rostoucí poptávka po motoroné naftě způsobuje nárůst užití LCO jako komponenty naftového poolu. Většina síry ve středních destilátech je obsažena v sulfidech, disulfidech, benzotiofenech, dibenzotiofenech a benzonaftotiofenech, zatímco dusík se nachází v alifatických aminech, anilinech, pyrolech a pyridinech. Hydrodesulfuraci snáze podléhají sulfidy, disulfidy a merkapty, ale obtížně dibenzotiofeny (DBTy), zejména substituované v pozicích 4 a 6, a jejich deriváty. Hydrodenitrogenace anilinů je méně obtížná ve srovnání s hydrodenitrogenací karbazolů.
Suroviny na hydrogenaci byly dodány z rafinérie v Kralupech. Hydrogenace PO, LCO a jejich směsí byla provedena na Co-Mo katalyzátoru na alumině za teplot 350 až 370 ° C, při konstantním průtoku suroviny 10,4 ­ 10,8 g/hod, za tlaku vodíku 3,9 MPa a průtoku vodíku 1,5 – 2,9 l/hod.
Při provedených experimentech došlo ke snížení obsahu síry z 0,23 ­ 0,73 % hm. v surovinách na 6 ­ 59 mg/kg v získaných produktech. Obsah polyaromátů se snížil ze 7 ­ 73 % hm. v surovinách na 2,4 ­ 27 % hm. v produktech. Následkem toho se cetanový index zvýšil z 20 -­ 53 na 22 ­- 60 v produktech.


Optimalizace metody stanovení PAH v procesních olejích pomocí RP HPLC

Autor: Petržílková Anna
Školitel: Ing. František Procháska, Ph.D.

V práci jsou zpracovány informace z odborné literatury týkající se problematiky procesních olejů, především pak aromatických extraktů DAE a TDAE. Zmíněna je zde i legislativa stanovující limity obsahu PAU v těchto olejích a důvody, proč jsou sledovány. Větší díl teoretické části práce je věnován vypracování přehledu možných analytických postupů a technik, s kterými se lze  při stanovování PAU v komplexních organických matricích setkat.
V rámci experimentální části práce byly testovány tři metody předseparace PAU, a to extrakce pomocí dimethylsulfoxidu, kombinace kapalinové adsorpční chromatografie s gelovou permeační chromatografií a kapalinová adsorpční chromatografie s kombinovanou stacionární fází. Výsledky získané aplikací výše uvedených metod byly vzájemně porovnány, přičemž nejlepší metoda (kapalinová adsorpční chromatografie s kombinovanou stacionární fází) byla dále optimalizována a použita k analýze několika reálných vzorků. Výsledky těchto analýz jsou v práci rovněž uvedeny.


Vyhodnocení dat z reaktoru pro hydrogenaci acetylenu v lince pro výrobu polyetylenu

Autor: Roušar Pavel
Školitel: prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.

Práce je zaměřena na sběr a hodnocení provozních dat a na účinnost používaného katalyzátoru v reaktoru pro selektivní hydrogenaci acetylenu v lince pro výrobu vysokohustotního polyetylenu. Je popsán mechanismus hydrogenace na palladiovém katalyzátoru. Byla získána data z provozního systému a následně bylo provedeno vyhodnocení vlivu těchto dat na průběh hydrogenace a aktivitu použitého palladiového katalyzátoru.


Testování laboratorního modelu ropovodu

Autor: Schnierer Antonín
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Práce je zaměřena na studium tvorby parafinických úsad na vnitřních stěnách ropovodu během dopravy rop. Pro studium této problematiky byl sestrojen laboratorní model ropovodu, jehoţ konstrukce byla navrţena tak, aby vlastní experimentální podmínky maximálně odpovídaly podmínkám reálné potrubní dopravy. V rámci práce bude optimalizován vlastní postup modelové dopravy rop a hodnoceny vlivy teploty, průtoku, doby čerpání a sloţení rop na mnoţství a vlastnosti vznikajících úsad. Laboratorní výsledky budou porovnávány s údaji získanými při reálné dopravě rop ropovody Druţba a IKL.


Vlastnosti produktů hydrokrakování směsi ropného vakuového destilátu a produktu Fisher-Tropschovy syntézy

Autor: Žid Petr
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato diplomová práce se zabývá výzkumem usazování směsí rop Azeri light a CPC blend.
Práce je zaměřena na studium tvorby úsad ve velkokapacitních skladovacích nádržích na základě modelového skladování rop v sedimentačních válcích. Sledován byl vliv teplotní historie rop před vlastním usazováním a vliv teplotního a mechanického namáhání ropy během usazování. Úsady vzniklé v sedimentačních válcích byly charakterizovány obsahem a distribucí přítomných n‑alkanů pomocí vysokoteplotní plynové chromatografie.
V rámci práce byla také diskutována možnost použití polarizační mikroskopie v kombinaci s obrazovou analýzou pro přímé sledování průběhu sedimentace parafinických částic v ropě.

[iduzel] => 14941 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2011 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2011 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14942] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2010 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2010 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování

Autor: Kasal Ondřej
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Předmětem práce je teoretické i praktické studium různých způsobů rafinací lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování. Lehký cyklový olej je vysoce aromatická frakce s velkým obsahem síry a velmi nízkým cetanovým číslem. Potřeba rafinace lehkého cyklového oleje plyne ze zvyšující se poptávky po motorové naftě, do jejíhož poolu lze lehký cyklový olej přimíchávat, a klesající poptávce po topných olejích, v nichž lehký cyklový olej nalézá použití jako složka snižující viskozitu. Zkoumá se několik rafinačních procesů, z nichž jako nejvíce perspektivní se jeví rafinace použitím vhodného katalyzátoru za vysokého tlaku vodíku takzvaná hydrorafinace. Takto rafinovaný lehký cyklový olej lze mísit do poolu motorových naft ve větším poměru nebo vracet zpět na jednotku fluidního katalytického krakování za účelem zvýšení její výkonnosti a zlepšení vlastností jejích produktů.


Simulace a optimalizace provozu redestilace FCC benzinu

Autor: Klokočková Daniela
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Diplomová práce se zabývá reálným technologickým problémem zpracování FCC benzinu v rafinerii České rafinérské, a.s. Kralupy nad Vltavou. S cílem vyrábět automobilový benzin s 10 mg/kg síry, Česká rafinérská vyvinula originální technologické schéma zpracování FCC benzinu založené na redestilaci FCC benzinu na tři kvalitativně odlišné frakce a jejich následném odsíření rozdílnými technologiemi. Redestilace FCC benzinu přitom ve schématu představuje ústřední technologii. Diplomová práce se proto soustředila na vypracování a nastavení rigorózního chemicko-inženýrského modelu redestilace FCC benzinu, včetně predikce vlastností výstupních proudů z analytických údajů o nástřiku. Výsledky z vytvořeného rigorózního modelu byly porovnány s reálnými provozními daty zařízení a konstatována dobrá shoda. Dále bylo definováno celkem 7 limitních technologických scénářů zpracování FCC benzinu, odpovídajících provozu zařízení v období vysoké a nízké spotřeby automobilových benzinů a tyto scénáře byly posouzeny ve vytvořeném rigorózním modelu. Pro všechny tyto případy bylo nalezeno konvergující řešení.Výsledky z rigorózního modelu pak byly použity pro paralelní simulaci scénářů v optimalizačním programu České rafinérské založeném na lineárním programování, včetně odhadu vlivu na hrubou rafinérskou marži. Výsledky diplomové práce jsou zajímavé především z hlediska hlubšího pochopení problematiky zpracování FCC benzinu do automobilového benzinu.


Kvalita a provozní vlastnosti mazacích olejů

Autor: Maleňáková Vendula
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Tvorba úsad a nerozpustných látek v mazacích olejích je často příčinou havárií či provozních potíží při provozování maziv. Jeden z obvyklých procesů, které vedou k tvorbě úsad v mazacích olejích, je oxidace. Oxidační stárnutí je primární příčinou zvyšování viskozity olejů, tvorby nerozpustných látek a kalů a v důsledku i koroze zařízení. Další a nepříliš často uvažovaná možnost tvorby úsad je zhoršená kompatibilita přísad a základového oleje. Problémům tvorby nerozpustných úsad v olejích je věnována i tato diplomová práce. Pro posouzení kompatibility základových olejů a aditiv byl použit experimentální postup měření pomocí tepelných šoků. Připravené oleje byly vystavovány změnám teploty a posuzovala se kompatibilita bezvodých vzorků olejů a olejů s obsahem vody. U olejů s obsahem vody byl sledován i vliv olejů na rozpustnost a také odlučitelnost vody v připravených vzorcích. Při stanovení oxidační stability hydraulických a turbínových olejů byly nastaveny oxidační podmínky v souladu s normou ČSN 656235, která je standardně používána v Paramo, a.s.. Tato metoda je založena na oxidaci oleje kyslíkem v přítomnosti katalyzátoru. Pro stanovení stupně oxidační degradace oleje bylo použito stanovení viskozity při 40 °C, čísla kyselosti, látek nerozpustných v pentanu a obsahu karbonylových sloučenin.


Využití alternativních druhů rostlinných olejů pro výrobu metylesterů

Autor: Malý Josef
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V této práci byly alkalicky katalyzovanou transesterifikací vyrobeny metylestery mastných kyselin (FAME) z čistých rostlinných olejů (řepkový, slunečnicový, sójový) a ze směsí obsahující jako základ řepkový olej obsahující 10-40 % hm. slunečnicového, resp. sójového oleje. Vedle toho byly FAME připraveny i z řepkového oleje obsahujícího 5-15 % hm. upotřebeného fritovacího oleje (2 druhy). U všech olejů použitých pro přípravu směsí byly stanoveny jejich základní fyzikálně-chemické vlastnosti. U všech vyrobených FAME pak byla provedena analýza složení metylesterů a stanovení kvalitativních parametrů, které byly porovnány s požadavky normy ČSN 14 214. Ze získaných výsledků byly vytipovány oleje a směsi olejů, které by přicházely v úvahu jako surovina pro komerční výrobu FAME ve firmě PREOL, a. s. Potenciální výroba FAME z alternativních surovin byla posouzena i po ekonomické stránce.


Palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje

Autor: Najmanová Romana
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V práci byly studovány palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje zpracovaného za tlaku 18 MPa při dvou reakčních teplotách, 400 a 420 °C. Dále byly připraveny "směsné nafty" obsahující minerální motorovou naftu a přídavek 10 - 50 % hm. produktů hydrokrakování. Rovněž u těchto směsí byly stanoveny palivářské vlastnosti. Čistý produkt hydrokrakování zpracovaný při teplotě 420 °C a všechny "směsné nafty" byly na několika koncentračních úrovních aditivovány dvěma rafinérskými depresanty. Bylo zjištěno, že produkty hydrokrakování představují nízkoaromatické uhlovodíkové směsi, které jsou svým frakčním složením podobné motorovým naftám. Přídavek obou produktů hydrokrakování do minerální motorové nafty se pozitivně projevil především na zvýšení cetanového indexu "směsných naft". Fyzikálně-chemické vlastnosti "směsných naft" obsahujících produkt připravený při 420 °C se téměř nelišily od vlastností čisté minerální motorové nafty. Po aditivaci depresanty bylo dosaženo teploty filtrovatelnosti předepsané pro zimní motorovou naftu třídy F (-20 °C) jak u čistého produktu připraveného při 420 °C, tak u všech směsných naft, které tento produkt obsahovaly.


Pyrolýza a kopyrolýza individuálních a směsných plynných surovin

Autor: Pechmanová Michala
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na pyrolýzu a kopyrolýzu individuálních a směsných plynných surovin. Teoretická část popisuje mechanismus pyrolýzy ethanu, propanu a C4 uhlovodíků. Její součástí je rovněž popis ethylenové jednotky nacházející se ve společnosti Unipetrol RPA v Litvínově, včetně popisu parametrů ovlivňujících průběh pyrolýzy. V experimentální části jsou porovnávány výtěžkové vektory produktů pyrolýzy ethanu, propanu a C4 uhlovodíků v závislosti na změně vybraných parametrů. Rovněž je zde věnována pozornost vektorovým výtěžkům produktů kopyrolýzy LPG s benzínem. Výsledky výtěžkových vektorů jednotlivých produktů byly získány dvojím způsobem: skutečným odběrem na pyrolýzních pecích ve společnosti Unipetrol RPA, a výpočty v simulačním programu PYROL.

[iduzel] => 14942 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2010 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2010 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14943] => stdClass Object ( [nazev] => Diplomové práce obhájené v roce 2009 [seo_title] => Diplomové práce obhájené v roce 2009 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Zhodnocení instalace rychlého zchlazení produktů na provoz jednotky visbreakingu

Autor: Brejchal Milan
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce pojednává o jednotce termického krakování - visbreakingu provozované v litvínovské rafinérii společnosti Česká rafinérská, a. s. Jednotka byla uvedena do provozu v roce 1999 s předpokládaným šestiměsíčním provozním cyklem. Tato diplomová práce shrnuje provoz jednotky, délky cyklu provozu a vyhodnocuje poslední úpravy na jednotce, jejichž cílem bylo dosažení uvedeného předpokládaného cyklu provozu. Autor vychází se svých osobních zkušeností při provozování jednotky a archivovaných dat společnosti Česká rafinérská.


Posuzování dlouhodobé skladovatelnosti parafinických rop

Autor: Frolík Jan
Školitel: Ing. Straka Petr

Tato diplomová práce se zabývá výzkumem usazování směsí rop Azeri light a CPC blend. Práce je zaměřena na studium tvorby úsad ve velkokapacitních skladovacích nádržích na základě modelového skladování rop v sedimentačních válcích. Sledován byl vliv teplotní historie rop před vlastním usazováním a vliv teplotního a mechanického namáhání ropy během usazování. Úsady vzniklé v sedimentačních válcích byly charakterizovány obsahem a distribucí přítomných n alkanů pomocí vysokoteplotní plynové chromatografie. V rámci práce byla také diskutována možnost použití polarizační mikroskopie v kombinaci s obrazovou analýzou pro přímé sledování průběhu sedimentace parafinických částic v ropě.


Zhodnocení hydrokrakovací jednotky v Litvínově po revampu v roce 2007

Autor: Henselý Josef
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Záměrem diplomové práce bylo technologicky a ekonomicky zhodnotit výsledný profit realizace revampu hydrokrakovací jednotky v Litvínově z roku 2007. Hodnocení je vtaženo na období provozu jednotky před a po implementaci revampu, kdy byla jednotka provozována s kapacitou 130 t/hod při maximální dosažitelné konverzi 55%. Uvedené kapacity bylo dosaženo v rámci intenzifikace jednotky Hydrokrak v roce 1999, kdy bylo zvýšeno prosazení jednotky z původních 100 t/h na 130 t/hod v návaznosti na výstavbu jednotky Visbreaking produkující mimo jiné komponentu určenou pro zpracování na hydrokrakovací jednotce. K výslednému zhodnocení přispělo kromě zpracování provozních dat před a po revampu i sumarizace vynaložených investičních nákladů na rekonstrukci. Cílem revampu Hydrokraku bylo především zvýšení kapacity a konverze vyvolané zvýšenou poptávkou po komponentech určených pro výrobu motorové nafty. V literární části diplomové práce byl na příkladech stručně popsán a přiblížen současný trend implementace technologie Unicracking v evropském regionu s uvedením stručného popisu technologie Unicracking implementované do struktury litvínovské rafinérie koncem 80 let 20. století jako zdroj suroviny pro ethylenovou jednotku. Experimentální část je podrobněji zaměřená na popis stavu jednotky Hydrokraku v Litvínově před a po rekonstrukci s důrazem kladeným na provedené změny. Ve výsledkové a závěrečné části diplomové práce byla ve dvou úrovních provozní a ekonomické nejprve porovnána a následně pak zhodnocena výsledná provozní data a vlastnosti produktů s dopadem na efektivnost celé rekonstrukce hydrokrakovací jednotky v Litvínově.


Možnosti zvýšení výtěžků cenných alkenů úpravou složení surovin pro ethylenovou jednotku

Autor: Charvát Petr
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na možnosti úpravy složení daných surovin pro ethylenovou jednotku z důvodu zvýšení výtěžku cenných alkenů. Úvodní část popisuje jaké druhy vstupních surovin se používají ve světě a prognózu jejich spotřeby na příští roky. Teoretická část obecně popisuje princip pyrolýzy a její klíčové parametry, které ovlivňují její průběh. Dále charakterizuje vybrané suroviny pro pyrolýzu a diskutuje možnosti úpravy těchto surovin. Teoreticky se zabývá použitím a úpravou vybraných C4 frakcí, a to LPG a rafinátu 2. Dále z dostupných materiálů popisuje možné druhy katalyzátorů pro hydrogenaci těchto C4 frakcí a jsou diskutovány výsledky teoretické pyrolýzy těchto C4 frakcí. Závěr teoretické části je věnován chování vybraných uhlovodíků při laboratorní pyrolýze a obecně popisuje princip zplyňování uhlí, kde jako vedlejší produkt vzniká mimo jiné rectisolový benzín, který by se mohl stát do budoucna významným zdrojem benzenu. V experimentální části jsou diskutovány možné úpravy vybraných frakcí, a to benzínu IGCC, C4 frakce a dvou benzínů z rafinérských procesů (z atmosféricko-vakuové destilace a z hydrokrakování vakuových zbytků). U benzínu IGCC, jako zdroje benzenu, byly prezentovány výsledky jeho hydrogenace s výpočtem konverze a výsledky mikropyrolýzy. U C4 frakce byly použity výsledky teoretické hydrogenace LPG a rafinátu 2 a byla provedena teoretická pyrolýza v programu PYROL. Dále práce diskutuje vliv změny výstupní teploty na výtěžky etylénu u LPG a rafinátu 2. Benzíny z již zmiňovaných rafinérských procesů byly rozdestilovány na úzké řezy a u každého řezu proběhla teoretická pyrolýza v programu PYROL a mikropyrolýza.


Posouzení využití lehkého cyklového oleje z FCC v produktech České rafinérské a. s. aplikací rozvojového LP modelu

Autor: Kopecká Petra
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem různých alternativ výroby a využití lehkého cyklového oleje (LCO) z technologie fluidního katalytického krakování (FCC) provozované v České rafinérské, a. s. (ČeR). Diplomová práce obsahuje popis, materiálovou bilanci a ekonomické zhodnocení zajímavých alternativ zpracování LCO v ČeR. Jednotlivé alternativy byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí komplexního rozvojového modelu ČeR, vyvinutého na základě matematické metody lineárního programování.


Možnosti separace parafinických látek z ropných vzorků

Autor: Kovalev Andrej
Školitel: Ing. Straka Petr

Vypracovaná práce byla rozdělena do dvou částí. První část představovala srovnání tří normovaných metod (ČSN 65 6061, SMS 1769-88 a UOP 46-85) pro stanovení obsahu parafinických látek v ropách a ropných produktech. Srovnání spočívalo jednak v porovnání kvality získaného parafínu, ale také v porovnání časové náročnosti a provedení jednotlivých metod. Každá norma byla testována na souboru 6 vzorků rop, které byly vybrány tak, aby spektrum jejich vlastností bylo co nejširší. V rámci práce byly navrhnuty optimalizace sloužící ke zkrácení času, či zjednodušení provedení. Druhá část práce spočívala v izolaci n-alkanů ze vzorku parafínu. Byly použity dva parafinické vzorky. První byla nasycená frakce destilačního zbytku nad 360 °C ropy REB a druhý byl parafín Verba 5998. K izolaci byly použity dvě metody. První byla aduktivní krystalizace s močovinou a druhá spočívala v adsorpci n-alkanů na molekulovém sítě. Všechny výsledky byly vyhodnoceny, graficky zpracovány a okomentovány.


Simulace a optimalizace jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje

Autor: Kuba Josef
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Práce je věnována simulačním výpočtům jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje v rafinérii Kralupy nad Vltavou. K řešení zadání je použit simulační software Hysys firmy AspenTech. V úvodní části práce je proveden sběr a zpracování dat potřebných pro simulační a optimalizační výpočty. Následuje vlastní stacionární simulace jednotky, na jejímž základě jsou provedeny optimalizace stabilizační kolony za účelem získání maximální kvality a výtěžku produktu a také studie vypírací kolony. Následuje úprava podmínek výpočtu odrážející navýšení kapacity nástřiku a sledování změn provozních parametrů celého technologického celku hydrogenační rafinace. Výstupem práce je odladěný model celé jednotky hydrogenační rafinace se stávající i zvýšenou kapacitou nástřiku.


Fyzikálně-chemické vlastnosti produktů hydrokrakování řepkového oleje

Autor: Lužná Kateřina
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V práci bylo provedeno hodnocení složení a fyzikálně-chemických vlastností produktů hydrokrakování řepkového oleje zpracovaného za tlaku 15 MPa a při teplotách 350 a 400 °C. Bylo zjištěno, že při hydrokrakování dochází k přeměně suroviny na směs převážně nasycených uhlovodíků, ve kterých převládají uhlovodíky C15-C18. Vysoký obsah n-alkanů však způsobuje horší nízkoteplotní vlastnosti. Produkty hydrokrakování byly přidány do minerální motorové nafty v množství 5 - 30 % hm. za účelem hodnocení fyzikálně-chemických parametrů těchto paliv. Přítomnost produktu hydrokrakování v palivu se projevila především zvýšením hodnoty cetanového čísla a zhoršením nízkoteplotních parametrů. Aditivace směsných paliv dvěma druhy rafinérských zlepšovačů nízkoteplotních vlastností při tom byla téměř neúčinná.


Návrh vhodného umístění hydrogenačního stupně SO2 v procesech na zvýšení efektivity jednotek typu CLAUS

Autor: Magula Tomáš
Školitel: prof. Ing. Šebor Gustav, CSc.

Vzhledem k neustále se zvyšujícím legislativním nárokům na co nejnižší hladinu oxidu siřičitého v plynech emitovaných jednotkami typu Claus, je nezbytné hledat stále nové cesty na zefektivnění těchto procesů. Míra zachycení a likvidace sirných sloučenin je předepsána legislativou v závislosti na kapacitě rafinérie. Proto je pro provozovatele světových rafinérií důležité s vlastní intenzifikací rafinérie rovněž intenzifikovat proces na likvidaci odpadního sulfanu, a to jak z hlediska kapacitního, tak i kvalitativního. Předmětem této práce je jednak porovnání efektivity procesů na dočistění zbytkových plynů pocházejících z jednotek typu Claus a také porovnání možných návrhů umístění hydrogenačního stupně ve vyšší generaci jednotky typu Claus. Protože se v reakčním plynu vyskytuje celá řada sirných látek, které navzájem mezi sebou reagují, je při návrhu umístění hydrogenačního stupně nutné brát v potaz tyto reakce, které tvoří hlavní bariéru pro dosažení vyšších výtěžků síry v procesu typu Claus. Jednotlivá teoretická řešení jsou pak prověřována pomocí experimentů zaměřených na nalezení podmínek pro maximální vytěžení síry z reakčního plynu.


Budoucí uplatnění katalytického reformingu jako zdroje vodíku v České rafinérské a. s. - maximalizace výtěžku vodíku

Autor: Marko Jiří
Školitel: doc.Ing. Pospíšil Milan, CSc.

V této práci jsou popsány technologie výroby vodíku a jeho využití v rafinériích. Pozornost je věnována katalytickému reformování benzínů a využití jeho produktů. Cílem této práce je posoudit bilanci vodíku pomocí lineárního programování a zjistit vliv této bilance na optimální provozování rafinérií České rafinérské a. s.


Příprava vysokoindexových základových olejů ze zbytků hydrokrakování a gače

Autor: Mašek Rostislav
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Cílem této práce je seznámení s procesy hydrokrakování s vazbou na výrobu základových olejů a na výrobu suroviny pro pyrolýzu. Jsou zde zvýrazněny možnosti výroby základových olejů moderními metodami a vysvětleny technologické možnosti přípravy surovin pro výrobu základových olejů v České rafinerské a.s. Náplní experimentální části je pak příprava základových olejů nejprve ze zbytků hydrokrakování (HCVD) při stanovených reakčních teplotách 320 - 390 °C a následně ze směsi HCVD a gače v poměru 80 : 20 při teplotách 360 a 380 °C v laboratorních podmínkách na pokusném reaktoru. V poslední části je na základě zhodnocení připravených základových olejů posuzována možnost použití zbytkového produktu hydrokrakování vakuového destilátu (hydrokrakátu, HCVD) k výrobě vysokoindexových mazacích olejů vyšších tříd s nízkým obsahem aromatických uhlovodíků a dále diskutován vliv přídavku gače na připravené oleje.


Hmotnostní bilance etylenové jednotky a navazujících provozních celků

Autor: Mráz Otakar
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

V této práci byl proveden souhrn dostupných literárních zdrojů vztahujících se k tématu hmotnostních bilancí (teoretické základy bilancování a zákony zachování) sběru dat, jejich archivaci, vyrovnávání (zvyšování přesnosti) a vyhodnocování. Dále jsou zapracovány témata úzce svázaná s prováděním bilancí - základy teorie chyb a určování nejistot, problematika přesného měření, principy a postupy bilančního měření. V praktické části práce je provedena hmotnostní bilance vlastní ethylenové jednotky Litvínov a navazujících provozních celků prvního stupně hydrogenace pyrolýzního benzínu, redestilace C9 frakce a úseku katalytické hydrodealkylace benzen-toluen-xylenové frakce označované jako Pyrotol. Součástí práce je i ověření možnosti odhadu produkce proudů vystupujících z technologického schématu ethylenové jednotky Litvínov na podkladě zobecněných výtěžkových vektorů získaných z laboratorních rozborů vzorků horkého pyrolýzního plynu za období roku 2008.


Výzkum vlastností olejových frakcí v závislosti na režimu etylenové jednotky

Autor: Mrázová Martina
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

V literární části této práce byla provedena rešerše dostupných literárních údajů vztahujících se ke zjišťování a popisu kvalitativních vlastností olejových frakcí. Tyto frakce jsou separovány při řadě procesů rafinérských (atmosférická a vakuová destilace ropy a dělení produktů štěpení) i petrochemických (pyrolýza uhlovodíkových surovin a pyrolýza biomasy). Práce je zaměřena na zkoumání a popis chemického prvkového a skupinového složení, viskozity, hustoty, destilačního rozmezí a bodu vzplanutí. Praktická část práce je zaměřena na studium distribuce složek olejů mezi 6 základních proudů pyrolýzních kondenzátů, provedena bilance těchto proudů a identifikován vliv změn podílů jednotlivých surovin na produkci jednotlivých proudů pyrolýzních kondenzátů. Při studiu vlastností olejových frakcí v závislosti na hodnotách vybraných provozních parametrů byla identifikována závislost distribuce složek olejových frakcí typu zpracovávaných surovin a zjištěny korelace mezi provozními parametry a vlastnostmi jednotlivých frakcí.


Vlastnosti a možnosti zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy

Autor: Prokopová Renata
Školitel: prof. Ing. Šebor Gustav, CSc.

Tato práce pojednává o vlastnostech a možnostech zpracování produktů vzniklých Fischer-Tropschovou syntézou provedenou na experimentální jednotce ve VÚAnCH Unipetrol. Zároveň je zde zmíněna konstrukce této jednotky, vlastní příprava katalyzátorů s dostatečnou aktivitou a selektivitou na žádané produkty, t. j. minimální selektivitou na metan. V neposlední řadě je zde uvedeno hodnocení fyzikálně - chemických vlastností produktů získaných Fischer-Tropschovou syntézou, což ve svém důsledku může být podkladem pro rozšíření surovinového portfolia o alternativní motorová paliva a petrochemikálie.


Návrh na energetické úspory na tankovištích litvínovské rafinerie

Autor: Ranuša Antonín
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Cílem práce bylo zhodnotit energetickou náročnost tankoviště společnosti Česká rafinérská, a.s. (dále ČeR) v litvínovské rafinerii. Zhodnocení bylo provedeno na základě dat poskytnutých ČeR. Pro vyhodnocování energetických spotřeb v rafineriích se používají srovnávací metodiky energetických indexů. Indexy zhodnocují energetickou náročnost rafinerií nebo jejich částí. Mohou sloužit k porovnávání rafinerií nebo jejich částí z hlediska energetické náročnosti. V ČeR je pro tyto účely k dispozici monitorovací a srovnávací systém (dále jen KEZ), který byl na základě smluvních podmínek poskytnut poradenským centrem společnosti Shell v Haagu. V práci byly vyhodnoceny možnosti energetických úspor a zpracovány návrhy na snížení energetického indexu. Návrhy byly vyhodnoceny pomocí metodiky pro hodnocení energetické náročnosti formou změny energetického indexu (KEZ). Na základě tohoto vyhodnocení bude možné navrhnout technická a organizační opatření, která mohou vést k úsporám energetické náročnosti tankovišť ČeR.


Modelová studie separace vody v plynovém vrtu

Autor: Ravčuková Kateřina
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Předmětem práce bylo studium zatížení plynového vrtu kapalinou za laboratorních podmínek. Byly provedeny tři skupiny experimentů, při kterých byly stanoveny parametry charakteristické pro zatížení kapalinou. Další sada experimentů byla zaměřena na vizuální sledování režimů toku za různých podmínek. Byl stanoven částečný kritický tok, ale samotný tzv. kritický tok nebylo možné stanovit kvůli omezením daným konstrukcí aparatury. Jednotlivé režimy toku vyskytující se během testů byly zaznamenány a popsány.


Návrh úprav zařízení pro zpracování sirovodíku pro zvýšení účinnosti odsíření koncových plynů

Autor: Sezemský Richard
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Předkládaná diplomová práce se zabývá průzkumem a rozborem jak lze řešit legislativní zpřísnění limitů na 99,8 %hm pro účinnost odsíření koncových plynů z rafinérského procesu. Byl proveden rozbor používaných technologií, které jsou zde specifikovány a seřazeny dle deklarované účinnosti. Ve výpočtové části je bilančně hodnoceno obohacování suroviny molekulárním kyslíkem v rozsahu 25 - 60 % obj. Výstupy z bilancí jsou použity jako podklad pro simulaci teoretické teploty hoření dané suroviny. V posledním úkolu je řešen návrh postupu přípravy a realizace projektu pro zvýšení účinnosti odsíření při výrobě síry z kyselých plynů. Výsledkem dle předchozího obsahu je nutnost realizace nové odsiřovací technologie na bázi Hydrogenace/Amine jako náhradu za stávající technologii Sulfreen ve společnosti Česká rafinérská, a.s.


Zhodnocení projektů rekontaktingu VBU a intenzifikace regenerace MEA

Autor: Soukup Tomáš
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Diplomová práce se zabývá vyhodnocením dvou projektů, které byly realizovány v litvínovské rafinérii společnosti Česká rafinérská a.s v letech 2007 a 2008. Obě investiční akce, vybudování nové jednotky rekontaktingu a úpravy na jednotce odsíření bohatých plynů, proběhly na základě požadavku na omezení negativních vlivů provozování jednotky visbreakingu. Součástí teoretické části je stručný popis provozních souborů, kterých se obě investiční akce přímo dotkly. Detailně jsou popsány zejména konkrétní změny, ke kterým v těchto jednotkách díky realizaci zmíněných akcí došlo. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky těchto nových projektů, především jejich přínosů pro optimalizaci provozování rafinérie z ekonomického i enviromentálního hlediska. Součástí práce jsou i návrhy opatření vhodných pro další rozvoj zmíněných jednotek.


Stanovení nízkých obsahů síry v ropných produktech

Autor: Soukupová Věra
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Diplomová práce se v teoretické části zabývá shrnutím a stručným popisem laboratorních metod pro stanovení síry a sirných sloučenin v organických sloučeninách. Důraz je přitom kladen na moderní instrumentální metody umožňující stanovení velmi nízkých obsahů síry v ropných produktech. V experimentální části byly za použití šesti standardů sirných látek nalezeny optimální podmínky pro provoz analyzátoru Euroglas ECS 1200, který slouží ke stanovení celkového obsahu síry metodou spalování vzorku a následnou coulometrickou titrací roztoku obsahujícího absorbované spaliny. Vedle statistického zpracování vybraných dat, byly sestrojeny kalibrační křivky pro stanovení obsahu síry v neznámých vzorcích. Pro kalibraci byly přitom použity dvě sirné látky - benzothiofen a dibutylsulfid. S použitím kalibračních závislostí byl analyzátor Euroglas ECS 1200 využit ke stanovení celkového obsahu síry v 16 vzorcích ropných produktů s nízkým obsahem síry v rozmezí koncentrací 5 - 82 mg ? kg-1 a 2 vzorcích s obsahem síry v rozmezí 2000 - 3000 mg ? kg-1. Stanovené hodnoty obsahu síry vykazovaly velice dobrou shodu s referenčními hodnotami stanovenými pomocí metody disperzní rentgenové fluororescence.


Porovnání metanolu, etanolu, n-butanolu, MTBE a ETBE jako složek pro výrobu automobilových benzínů, s využitím rozvojového LP modelu České rafinérské

Autor: Suchá Iveta
Školitel: doc.Ing. Pospíšil Milan, CSc.

Tato práce obsahuje rešerši problematiky automobilových benzinů jako důležitých produktů rafinerií ropy, související legislativu, technologii výroby a vlastnosti. Dále obsahuje výsledky různých scénářů mísení metanolu, bio-etanolu, n-butanolu, MTBE a ETBE v koncentraci odpovídající 3,7 % hm. kyslíku, dle revidované ČSN EN 228, do automobilových benzínů vyráběných v České rafinérské a. s. Data byla získána aplikací rozvojového modelu rafinerie založeném na metodě lineárního programování.


Stanovení nepolárních extrahovatelných látek

Autor: Šifaldová Vladislava
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

Práce je zaměřena na porovnání dvou metod pro stanovení nepolárních extrahovatelných látek (NEL): metody plynové chromatografie (GC) podle normy ČSN EN ISO 9377 a metody infračervené spektrometrie (IR) podle normy ČSN 757505. V rámci práce bylo oběma metodami provedeno měření více než 40 vzorků rafinérské odpadní vody. Všechna měření byla provedena v laboratořích České rafinérské, a.s. v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Na základě výsledků této práce bylo rozhodnuto, že laboratoř České rafinérské, a.s. v Kralupech nad Vltavou bude od června 2009 používat pouze GC metodu pro stanovení NEL, která zde bude v roce 2010 také akreditována.


Porovnání vlastností silničních asfaltů typu 50/70 připravených různým způsobem pomocí klasických a moderních metodik

Autor: Venclíčková Marie
Školitel: prof. Ing. Šebor Gustav, CSc.

Diplomová práce se zabývá porovnáním vlastností silničních asfaltů typu 50/70 připravených různým způsobem pomocí klasických a moderních metodik. V teoretické části byla provedena literární rešerše na téma výroby silničních asfaltových pojiv, jejich chování a způsobů hodnocení. Jsou zde popsány tradiční metody hodnocení asfaltových pojiv a nové metody hodnocení podle amerického výzkumného programu SHRP a podle připravované evropské specifikace. V praktické části byla připravena surovina s bodem měknutí 26 °C. Laboratorní oxidací této suroviny při teplotách 230 a 260 °C byly připraveny polofoukané asfalty typu 50/70. Dále byly laboratorní oxidací stejné suroviny při stejných teplotách připraveny tvrdé asfalty s penetrací 20-30 p.j. a jejich naředěním s původní surovinou byly připraveny asfalty 50/70. U připravených asfaltových pojiv bylo provedeno hodnocení podle tradičních a nových metod. V závěru je na základě získaných výsledků diskutován vliv způsobu přípravy a teploty na vlastnosti asfaltů.


Hydrokrakování vakuových destilátů na surovinu pro pyrolýzu a mazací oleje

Autor: Zbuzek Michal
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na problematiku hydrokrakování vakuových destilátů na surovinu pro pyrolýzu a mazací oleje. V první části diplomové práci je uveden stručný literární rozbor poznatků o hydrokrakovacích katalyzátorech a o hydrokrakování obecně, se zaměřením na přípravu suroviny pro pyrolýzu a základové mazací oleje z vakuového destilátu. V experimentální části diplomové práce jsou popsány vlastní pokusy. Pokusy byly prováděny za vysokého tlaku vodíku (18 MPa) a při rychlosti nástřiku (0,5 kg/lkat/h). Testovány byly dva katalyzátory Ni-W, které se lišily obsahem aktivních kovů. Minimálně tři rozdílné reakční teploty v teplotním rozmezí 380-430°byly testovány, a to tak, aby byla zajištěna rozdílná výše konverze. Byly stanoveny fyzikálně-chemické vlastnosti vakuového destilátu z ropy REB. Kapalné produkty z pokusů byly rozdestilovány dvěma způsoby: (i) na frakci benzinu, motorové nafty a zbytku-hydrokrakátu (nad 360 °C) a (ii) na frakci benzinu, motorové nafty, lehkého oleje (360 - 390 °C) a zbytek. Zbytek (nad 390 °C) byl rozpustidlově odparafinován. Dále byly stanoveny vlastnosti produktů. Na základě stanovených vlastností produktů byly posouzeny rozdíly mezi katalyzátory a posouzena vhodnost destilačních zbytků jako surovin pro výrobu základových mazacích olejů a jako surovin pro pyrolýzu.

[iduzel] => 14943 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace/diplomky2009 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace/diplomky2009 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 14923 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/diplomove-prace [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/diplomove-prace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )


A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi