Prosím počkejte chvíli...
stdClass Object
(
    [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv
    [adresa_url] => //utrap.vscht.cz/
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => 
    [jazyk] => 
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 1
    [ga_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
    [ga_account] => UA-10822215-3
    [ga_domain] => 
    [gtm_id] => 
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => VSCHT_fotobanka_048.jpg
    [pozadi2] => 
    [pozadi3] => 
    [pozadi4] => 
    [pozadi5] => 
    [robots] => 
    [iduzel] => 7930
    [platne_od] => 06.08.2015 10:12:00
    [zmeneno_cas] => 06.08.2015 10:12:12.593466
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lenka Matějová
    [canonical_url] => //utrap.vscht.cz
    [idvazba] => 9002
    [cms_time] => 1511520714
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [logo_href] => /
            [logo] => 
            [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
            [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
            [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
            [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
            [paticka_budova_a_nadpis] =>  BUDOVA A
            [paticka_budova_a_popis] =>  Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
            [paticka_budova_b_nadpis] =>  BUDOVA B
            [paticka_budova_b_popis] =>  
            [paticka_budova_c_nadpis] =>  BUDOVA C
            [paticka_budova_c_popis] =>  
            [paticka_budova_1_nadpis] =>   NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
            [paticka_budova_1_popis] =>  
            [paticka_budova_2_nadpis] =>   STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
            [paticka_budova_2_popis] =>  
            [paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:webmaster@vscht.cz [social_fb_title] => Facebook [social_tw_title] => Twitter [social_yt_title] => Youtube [aktualizovano] => Aktualizováno [autor] => Autor [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [navaznosti] => Navazující studium v oborech [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [paticka_mapa_alt] => [more_info] => více informací [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok [den_kratky_2] => út [den_kratky_4] => čt [den_kratky_1] => po [den_kratky_5] => pá [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Novinky z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [fakulta_FPBT_odkaz] => http://fpbt.vscht.cz/ [fakulta_FPBT] => Fakulta potravinářské a biochemické technologie [den_kratky_3] => st [paticka_mapa_odkaz] => [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [preloader] => Prosím počkejte chvíli... [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google ) [poduzel] => stdClass Object ( [7940] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7948] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7948 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7960] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7960 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7954] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7954 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 7940 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7941] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7989] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_title] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 7989 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12097] => stdClass Object ( [nazev] => O ústavu [seo_title] => O ústavu [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12097 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/o-ustavu [skupina_www] => Array ( ) [url] => /o-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [9223] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 9223 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [10315] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum na ÚTRAP [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 10315 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/veda-a-vyzkum [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [14822] => stdClass Object ( [nazev] => Ke stažení [seo_title] => Ke stažení [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => stahnout-1 [obrazek] => [obsah] =>

Informační materiály

Informace o Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
Zpracování ropy - poster
Výroba alternativních paliv - poster

Závěrečné práce

Pokyny k psaní bakalářských, diplomových a disertačních prací

Semestrální projekty

Instrukce pro autory projektů

Studentská vědecká konference

Pokyny pro vypracování písemné práce a prezentace
Šablona pro písemnou část SVK

Laboratorní práce

Pravidla pro bakalářské laboratorní práce LABORATOŘ PALIV
Instrukce pro tvorbu laboratorního protokolu
Vzorový protokol
Návody pro laboratorní práce ústavu 215

[iduzel] => 14822 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/ke-stazeni [skupina_www] => Array ( ) [url] => /ke-stazeni [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12088] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12088 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/sitemap [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sitemap [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Požadovaná stránka se na webu již nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 7941 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [22178] => stdClass Object ( [nazev] => Detaily oboru [seo_title] => Detaily oboru [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22178 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/obory [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/obory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [39581] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-staff.vscht.cz/studijni-plan/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 39581 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system-plan-pdf [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system-plan-pdf [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/en/foreigner [urlwildcard] => [iduzel] => 30344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_foreigner.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_foreigner.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30128] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30128 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30124] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/context/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30124 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30011] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30011 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [28344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/cs [urlwildcard] => [iduzel] => 28344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_cs.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_cs.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [25054] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz:8001/prace/seznam/druh/I/fakulta/FCHI/index/schovat/obor,ustav/seskupit/ustav,obor/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 25054 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [25057] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz/prace/seznam/ [iduzel] => 25057 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [22180] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/S/predmet/ [iduzel] => 22180 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/predmet [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/predmet [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22177] => stdClass Object ( [nazev] => Studijní plán [seo_title] => Studijní plán [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22177 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/studijni-plan [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/studijni-plan [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22005] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/U/obory/obor/FCHI-CHEMIE,FCHT-T,FCHT-V,FCHI-ANFYCH [iduzel] => 22005 [canonical_url] => //study.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Studentská Vědecká Konference
    [seo_title] => Studentská Vědecká Konference
    [seo_desc] => 
    [autor] => Jiří Kroufek
    [autor_email] => 
    [perex] => 
    [ikona] => projektor
    [obrazek] => 
    [obsah] => 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2016:

Autor Název přednášky
Andrejkovicsová Klaudia Odstraňovanie chlórovaných uhľovodíkov pri pyrolýze plastov
Auersvald Miloš Úprava vlastností pyrolýzního bio-oleje pomocí hydrogenační rafinace
Beneš Jan, Roudová Anna Tvorba metodického materiálu pro výuku chemie na SŠ
Benžová Petra Recyklácia odpadových plastov zo starých vozidiel v prítomnosti prírodných zeolitov
Bodnár Matúš Stanovenie kontaminácie vôd ropnými látkami
Evtyukhin Artem Příprava a testování Ni katalyzátorů pro hydrodeoxygenaci rostlinných olejů
Formanová Marie UV-VIS spektrofotometrické stanovení léčiva diklofenaku
Hrušková Martina Metody a postupy pro posouzení vlastností silničních asfaltů s použitím dynamického smykového reometru
Hussein Tarig Výbušnost komplexních uhlovodíkových směsí za zvýšených tlaků
Chrudimská Kateřina Přehled možností využití techniky XRF pro hodnocení vysokovroucích ropných frakcí a ropných zbytků
Itikeev Ravil Možnosti separace pyrolýzního bio-oleje extrakčními postupy
Janák Milan Srovnání využití Chezacarbu a oxidů hliníku pro přečištění vodíkových plynů
Klementová Denisa Pokročilé reologické zkoušky pro hodnocení asfaltových pojiv
Kozelková Kamila Stanovení vody v kapalných ropných produktech
Križan Arnošt Zvyšování efektivity jednotky katalytického reformování pokročilou technikou řízení - APC
Křížová Eliška Polarizační měření v palivech na bázi bioalkoholů
Macurová Martina Hodnocení účinku nízkoteplotních aditiv pro motorovou naftu s ohledem na usazování parafínů
Malá Kateřina Ovlivnění kvality vody v Radčickém potoce Loukou u Litvínova
Pastorek Roman Tvorba koksu pri pyrolýze uhľovodíkových surovín
Pečená Radka Distribuce heteroatomů při pyrolýze odpadních plastů a biomasy
Pospelova Violetta Multidimenzionální separační techniky pro analýzu ropných frakcí a alternativních paliv.
Sharkov Nikita Selektivní katalytická hydroalkylace a dezoxygenace fenolů do di-cykloalkanů
Shumeiko Bogdan Hydrogenační úprava bio oleje vyrobeného pyrolýzou biomasy.
Schlehöfer Dominik Stanovení sedimentu a stability zbytkových frakcí
Stříbrný Daniel Složení uživatelských aditiv do benzínu
Suchanová Kristýna Substituce plastifikátoru ftalátového typu za neftalátový v CHS-EPOXY 512
Svobodová Kateřina Charakterizace sirných látek ve středních destilátech s využitím GC/PFPD
Tomšíková Katarína Hodnocení kvality teplotního vznětu dieselových paliv
Trubianska Henrieta Porovnanie výťažkov a kvalít na HRP_7 použitím rôznych katalytických systémov
Vlk Ján Premena rastlinných olejov na palivá v procese fluidného katalytického krakovania
Zemanová Nikola Stanovení stopových množství síry a dusíku v laboratoři elementární analýzy Unicre
Žák Dominik Organická syntéza dusíkatých derivátů a jejich spektrální charakteristika
Živný Pavel Stanovení kapacity dialyzační membrány pro průchod amonných iontů a návrh reaktoru

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2015:

Autor Název přednášky
Auersvald Miloš Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje metodou hmotnostní spektrometrie typu orbitrap: Porovnání ionizačních technik ESI a APCI v pozitivním i negativním modu
Brožová Eva Aplikace FTIR a NIR spektrometrie v petrochemické oblasti
Gdovin Andrej Studium materiálové kompatibility biopaliv
Hrušková Martina Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti
Hussein Tarig Meze výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí
Klementová Denisa Výroba benzenu dealkylací alkylaromátů
Križan Arnošt Terciární metody těžby ropy
Liworová Veronika Kysele katalyzovaná esterifikace kyseliny olejové
Prejda Tomáš Hodnocení aditiv pro snížení tlakových ztrát v potrubí
Shumeiko Bogdan Biomasa jako surovina pro pyrolýzu, biorafinérie a BTL technologie
Stříbrný Daniel Stanovení destilační křivky motorové nafty
Svobodová Kateřina Možnosti zpracování a využití upotřebených minerálních olejů

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2014:

Autor Název přednášky
Bringlerová Nikola Pyrolýza vs. hydrotermické zpracování biomasy
Dufek Tomáš Technical and Economic Overview on Biofuel with the Specific Case of Ethanol
Gdovin Andrej Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje
Hussein Tarig Změny objemu při směšování uhlovodíkových směsí
Lánský Jakub Výroba benzínu alkylací
Orazgaliyeva Diana Studium možností ukládání oxidu uhličitého do vytěžených ropných ložisek
Shumeiko Bogdan Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů
Švambergová Šárka Alternativní paliva v letecké dopravě
Zbuzková Blanka Použití detergentů v ropném průmyslu

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2013:

Autor Název přednášky
Culková Martina Bioodbouratelné mazací oleje
Gálusová Markéta Koloidní stabilita rop a její vliv na zanášení rafinérských zařízení
Grau Jaroslav Vývoj obsahu aromatických uhlovodíků v palivech
Hotař Pavel Využití odpadních plastů
Lambl Vojtěch Paliva pro vznětové motory v lodní dopravě
Matoušek Luboš Úprava složení spalin u vznětových motorů
Syblíková Kateřina Vývoj kvality pro vznětové motory na evropském trhu
Váchová Veronika ELSD detektor při analýze středních ropných destilátů pomocí HPLC
Vozka Petr Odsíření benzínu z FCC
Waňousová Simona Ověření nutnosti kalibrace TLC-FID pro analýzu vysokovroucích ropných frakcí

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2011:

Autor Název přednášky
Dukumbayeva Assel The effect of bioethanol on performance characteristics of gasoline
Kelbichová Vendula Vliv obsahu methylesterů mastných kyselin na provozní vlastnosti motorových naft

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2010:

Autor Název přednášky
Kapasný Ondřej Termický rozklad plastů v pyrosondě
Levý Omar Využití měření hustoty a rychlosti šíření zvuku pro sledování kvality rop při přepravě ropovody
Němcová Kateřina Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování
Osegbe Ifeanyichukwu Bartholomew Using alkylation for the production of fuels

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2009:

Autor Název přednášky
Kapasný Ondřej Výroba a využití vodíku v dopravě pro pohon motorových vozidel
Kasal Ondřej Rafinace lehkého cyklového oleje z FCC
Klokočková Daniela Simulační výpočet jednotky „3-cut splitter“
Maleňáková Vendula Oxidace mazacích olejů a důsledky pro jejich provozní vlastnosti
Najmanová Romana Hodnocení primárních produktů Fischer­-Tropschovy syntézy s využitím plynové chromatografie
Thiam Babacar Základy oxidace mazacích olejů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2008:

Autor Název přednášky
Frolík Jan Vliv složení rop na tvorbu úsad v modelu ropovodu
Kapasný Ondřej Cyklické acetaly glycerinu jako aditiva do paliv
Kuba Josef Simulace technologických jednotek v průmyslu zpracování ropy
Lužná Kateřina Nízkoteplotní vlastnosti produktu společné hydrogenační rafinace středního ropného destilátu a řepkového oleje
Maleňáková Vendula Detergentní schopnosti nové generace motorových olejů
Němcová Kateřina Simulační výpočet jednotky redestilace benzínů
Ravčuková Kateřina Výpočty chování kapalin za podmínek dvoufázového toku

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2007:

Autor Název přednášky
Abdalla Ahmed Al-Amin Stanovení obsahu nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích
Eldaw Mohamed Badri Hamid Nízkoteplotní vlastnosti motorových naft obsahujících MEŘO
Chmelíř Pavel Oxidační stabilita motorových naft s obsahem MEŘO
Kapasný Ondřej Fázová stabilita směsí LCO s vodou
Kovalev Andrej Metody stanovení parafinických látek v ropných vzorcích
Mamgbi Robert Životnost a vlastnosti motorových olejů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2006:

Autor Název přednášky
Egertová Bohumila Problematika dopravy a skladování rop
Galdová Eva Detailní skupinová analýza středních destilátů
Hlavatá Hana Příprava a vlastnosti metylesterů vyšších mastných kyselin jako biosložek motorové nafty
Jaroslav Káňa Nanočástice jako přísady pro zvýšení pevnosti mazacího filmu ekologických maziv
Loubková Martina Provozní degradace motorových olejů
Pryszcz Adrian Desulfurizace středních ropných destilátů
Traxmandl Jan Příprava a vlastnosti silničních asfaltů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2005:

Autor Název přednášky
Bučko Ladislav Nízkoteplotní vlastnosti mazacích olejů pomocí DSC
Darebník Lukáš Metody pro hodnocení dlouhodobého skladování ropy
Hrádek Oldřich Výskyt přírodních uhlovodíků v Čechách
Kšánová Naďa Vliv podmínek destilace na destilační rozmezí plynových olejů
Kohoutová Marie Tlak par automobilových benzínů s obsahem etanolu
Loužecký Martin Skupinová analýza vysokovroucích ropných frakcí kapalinovou chromatografií
Makovská Naďa Provozní degradace motorových olejů
Masibu-Ngoma Serge Stanovení kyslíkatých látek v automobilových benzínech
Matějovský Lukáš Syntetická ekologická maziva
Novák Martin Detailní analýza benzinů s využitím GC-MS
Rychlá Jana Porovnání metod separace parafinických podílů z ropy
Tomašíková Sabina Skupinová analýza ropných frakcí hmotnostní spektrometrií
Vymetálek Jan Vliv složení ropy na účinnost depresantů bodu tuhnutí
Zadražil Ivan Deemulgace surové ropy

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2004:

Autor Název přednášky
Čaplygin Michal Využití FPD detektoru pro stanovení obsahu síry v ropných produktech
Gleich Jakub Aditivace esterů kyseliny citronové jako syntetických ekologických maziv
Hájek Jiří Skupinová analýza výševroucích ropných frakcí
Lískovec Matouš Separace parafinických uhlovodíků z ropných úsad
Neubauer Zdeněk Vlastnosti polofoukaných asfaltů z parafinických surovin
Pupík Vlastimil Výměny motorových olejů

 

Abstrakty přednášek pro SVK v roce 2003:

Autor Název přednášky
Fuka Ladislav Syntetická ekologická maziva na základě alkylesterů methioninu
Kubínová Pavlína Prodloužené výměnné lhůty motorových olejů
Matějů Pavel Použití DSC pro hodnocení nízkoteplotních vlastností ropy
Mužíková Zlata Závislost bodu vzplanutí motorových naft na obsahu benzínu
Racek Jakub Možnosti separace nerozpustných látek vznikajících při visbreakingu vakuových zbytků
Šiška Jakub Sirné sloučeniny ve středních ropných frakcích
[submenuno] => [iduzel] => 14555 [platne_od] => 28.02.2017 10:52:00 [zmeneno_cas] => 28.02.2017 10:52:20.076135 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jiří Kroufek [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk [idvazba] => 17650 [cms_time] => 1511520825 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [38573] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2016 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2016 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Odstraňovanie chlórovaných uhľovodíkov pri pyrolýze plastov

Autor: Klaudia Andrejkovicsová
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. Elena Hájeková, PhD.

Surovinovú recykláciu odpadových plastov pyrolýzou komplikuje nedokonalá separácia rôznych druhov plastov pri ich recyklácii alebo výroba kompozitných výrobkov, v ktorých sú kombinované rôzne typy polymérov. Odpadové polyalkény predstavujú kvalitnú surovinu na prípravu kvapalných uhľovodíkov. Ich ďalšiemu chemickému využitiu často bráni zvýšený obsah chlórovaných zlúčenín, ktoré môžu spôsobovať korózie zariadení. Práca bola zameraná na hľadanie vhodných reakčných podmienok a adsorbentov pre dechloráciu modelovej zmesi polypropylénu a polyvinylchloridu pri pyrolýze. Uskutočnili sa experimenty bez a v prítomnosti troch rôznych dechloračných činidiel (CaCO3, CaO, Fe2O3) pri dvoch rôznych teplotných programoch použitých na ohrev polymérov pri pyrolýze. Stanovilo sa množstvo HCl odchádzajúceho v pyrolýznych plynoch, ako aj množstvo Cl v pyrokvapaline pre jednotlivé experimenty. Zistilo sa, že zníženie obsahu chlóru v pyroplyne sa dosiahlo v prípade každého dechloračného činidla a pri obidvoch teplotných režimoch. Najmenšiu hmotnosť Cl sme zaznamenali v prípade CaCO3 pre pomalý teplotný režim. V prípade rýchleho teplotného režimu najmenšiu hmotnosť Cl dosahuje adsorbent CaO.


Úprava vlastností pyrolýzního bio-oleje pomocí hydrogenační rafinace

Autor: Miloš Auersvald
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš, Ph.D.

Pyrolýzní bio-olej je prekurzorem biopaliv 2. generace. Pro toto využití musí být upraveny jeho nepříznivé vlastnosti, spojené s oxidační a termickou nestabilitou a vysokým obsahem kyslíku. Za 30 let studia úpravy bio-oleje bylo zjištěno, že z rafinérských technologií je hydrorafinace lepší než katalytické krakování, neboť poskytuje větší výtěžky, lepší kvalitu, více deoxygenovaný produkt a vzniká méně vedlejších produktů. Právě problematika hydrogenace bio-oleje je hlavní náplní této práce. Při hydrodeoxygenaci (HDO) bio-oleje bylo zaznamenáno množství problémů, z nichž největším je koksování. To podporují vysoké teploty, ze sloučenin hlavně ty s více než jedním atomem kyslíku v molekule. Bylo zjištěno, že nejvýhodnější je provádět HDO ve více stupních. Ve stabilizační fázi (≈200 °C) jsou přeměněny nejreaktivnější látky, což umožní zvýšení teploty pro přeměnu vysokomolekulárních sloučenin, čímž se snižuje karbonizační zbytek oleje. Vysoký tlak a přítomnost vodíku potlačují koksování, stejně tak delší reakční doba, která podporuje efektivitu HDO. Dosud bylo otestováno velké množství katalyzátorů pro HDO bio-oleje, z důvodu problémů však převažují vsádkové experimenty. Tato práce shrnuje provedené experimenty a poslouží při optimalizaci podmínek experimentů HDO bio-oleje v kontinuálním reaktoru, které budou hlavní náplní mé diplomové práce.


Tvorba metodického materiálu pro výuku chemie na SŠ

Autor: Beneš Jan, Roudová Anna
Ročník: S3
Škola: Střední průmyslová škola a Střední odborná škola gastronomie a služeb Most
Studijní obor: Technické lyceum
Školitel: RNDr. Jitka Vachulková

Jedná se o příručku zaměřenou na anorganickou a organickou chemii. Jejím obsahem je soubor křížovek, doplňovacího testu a chemických pokusů. Součástí křížovek a doplňovacího testu je jejich správné řešení. U chemických pokusů je k dispozici postup, rady a fotografie výsledku chemického pokusu.
Práce je určena pro učitele chemie na středních i základních školách, ale také pro studenty, kteří se zajímají o chemii.


Recyklácia odpadových plastov zo starých vozidiel v prítomnosti prírodných zeolitov

Autor: Petra Benžová
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. Elena Hájeková, PhD.

Práca poukazuje na dôležitosť recyklácie odpadových plastov zo starých automobilov, keďže ich množstvo neustále narastá. Na základe legislatívy, ktorá je v platnosti od 1. januára 2015, je povinná hranica recyklovať až 95% z hmotnosti vozidla. Polypropylén je najviac využívaný plast na zhotovenie automobilových dielov, ako sú nárazníky, palubné dosky a vnútorné obloženie. Preto cieľom tejto práce bolo stanoviť možnosť využitia a účinnosť rôznych typov prírodných zeolitov ako katalyzátorov na pyrolýzu odpadového polypropylénu zo starých automobilov a nájsť optimálne reakčné podmienky na prípravu cenných uhľovodíkových kvapalín a plynov. Testovali sa prírodné a upravené mordenity a klinoptilolity so slovenských nálezísk. Výsledky ukázali, že prírodné zeolity majú pozitívny vplyv na pyrolýzu polypropylénu. Rozdiely v ich charaktere a spôsobe úpravy sa prejavili hlavne v rôznych výťažkoch plynnej, benzínovej a naftovej frakcie.


Stanovenie kontaminácie vôd ropnými látkami

Autor: Matúš Bodnár
Ročník: M2
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: Ing. Michal Rybár

V rámci ochrany Malého Dunaja, ktorý je recipientom pre čistiareň odpadových vôd Slovnaft a.s. je nesmierne dôležité osadiť analyzátory na detekciu ropných látok a tak predísť ich úniku. Ropné látky vo vodách najlepšie opisuje parameter NEL (nepolárne extrahovateľné látky), ktorý sa podľa zákona musí stanovovať extrakčnou metódou. Na rýchlu detekciu znečistenia z prípadných skratov zariadení je možné použiť aj jednoduchšie prístroje. Diskutované boli aj možnosti výberu mobilných analyzátorov pre obsluhu a laboratórnych prístrojov. Práca sa zaoberá aj dôvodmi rôznej odozvy laboratórnych prístrojov na rôzne ropné látky a možnosťami zvýšenia presnosti merania.


Příprava a testování Ni katalyzátorů pro hydrodeoxygenaci rostlinných olejů

Autor: Artem Evtyukhin
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Katalytická hydrodeoxygenace rostlinných olejů je v současnosti velmi diskutovaným procesem pro výrobu alternativního paliva do zážehových motorů (tzv. Green diesel) místo bionafty vyrobené transesterifikací rostlinných olejů. Tento proces však vyžaduje vývoj vhodných katalytických nosičů, které by umožňovaly dobrou disperzi kovu na jejich povrchu a současně zaručovaly dlouhou životnost katalyzátoru. Použití přechodových kovů v jejich nesulfidické formě a nosičů na bázi mesoporézních alumosilikátů se jeví jako perspektivní směr. V práci jsou popisovány a testovány dva postupy přípravy mesoporézního nosiče Al‑SBA-15. Získané nosiče budou následně charakterizovány především z hlediska průměru pórů a plochy povrchu katalyzátoru.


UV-VIS spektrofotometrické stanovení léčiva diklofenaku

Autor: Marie Formanová
Ročník: S4
Škola: Střední odborná škola pro ochranu a obnovu životního prostředí – Schola Humanitas
Studijní obor: Ekologie a životní prostředí (kód oboru 16-01-M/01)
Školitel: RNDr. Milan Šmídl, PhD.

Diklofenak je léčivá látka ze skupiny analgetik, která je v životním prostředí značně rezistentní vůči degradaci a nebezpečná pro vodní organismy. Maturitní práce se zabývá ověřením a aplikací spektrofotometrického stanovení diklofenaku v odpadních vodách v UV-VIS oblasti na přístroji Varian Cary 50. Vzorky jsou odebírány jednou za dva týdny před vstupem/na výstupu komunální čističky odpadních vod (ČOV Chánov, ČOV Litvínov Záluží). Při měření je využívána reakce diklofenaku s methylenovou modří v zásaditém prostředí (pH 9,4) a extrakce modře zbarveného komplexu do chloroformu. Absorbance je měřena při 638 nm a dosazována do regresní rovnice sestavené kalibrační křivky. Výstupem práce je ověření použitelnosti metodiky pro environmentální vzorky, stanovení časové závislosti stability diklofenaku a doby zpracování vzorků a účinnost zachycení diklofenaku biologickým čištěním na ČOV. Prozatímní výsledky práce ukazují, že koncentrace diklofenaku je výrazně vysoká a pohybuje v okolí hodnot 100 mg/l na vstupu a 80 mg/l diklofenaku na výstupu z ČOV.


Metody a postupy pro posouzení vlastností silničních asfaltů s použitím dynamického smykového reometru

Autor: Martina Hrušková
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D., Konzultant : Ing. Radek Černý (UniCRE)

Cílem práce je popis a využití metod hodnocení reologických vlastností asfaltových pojiv využívaných v silničním stavitelství s použitím dynamického smykového reometru (DSR). V rámci literární části práce byl vytvořen přehled metod používaných k hodnocení asfaltů s využitím DSR a jejich bližší popis. Jedná se metody používané pro popis nízko, středně a vysokoteplotních vlastností. V práci jsou popsány metody na zjištění horní kritické teploty a kritické teploty únavových trhlin, test opakovaného zatížení a zotavení, postup vytváření křivek master curve a Blackových diagramů a možnosti stanovení nízkoteplotních vlastností. V experimentální části jsou zhodnoceny tři vzorky asfaltových pojiv a to jeden nemodifikovaný a dva modifikované přídavkem polymerních přísad. Hodnoceny jsou kritické teploty, test opakovaného zatížení a zotavení při kritické teplotě a teplotě 60 °C, a také nízkoteplotní vlastnosti. Vzorky byly hodnoceny při různých stupních zestárnutí se zaměřením na chování po krátkodobém stárnutí metodou RTFOT. Diskutovány jsou rozdíly v reologických vlastnostech asfaltových pojiv způsobené modifikací polymerními materiály a procesy stárnutí.


Výbušnost komplexních uhlovodíkových směsí za zvýšených tlaků

Autor: Tarig Hussein
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Práce je věnována mezím výbušnosti komplexních směsí uhlovodíků za zvýšených tlaků v souvislosti s bezpečností při údržbě plynovodů, ropovodů a produktovodů čisticím pístem poháněným kyslíko-dusíkovou inertizační směsí, která přichází při daných operacích do styku se zbytky hořlavých médií v potrubí a tvoří s nimi potenciálně výbušné směsi.
V literární části byla pozornost zaměřena na teoretický popis problematiky spalování, na základě kterého byly popsány jednotlivé aspekty ovlivňující výbušnost hořlavých plynů a par, tedy iniciace a stavové proměnné - teplota, tlak a složení. Do teoretického souhrnu byl dále zařazen přehled vybraných výpočetních odhadových metod s cílem následného porovnání těchto údajů s experimentálními daty.
V rámci experimentální části byla sestavena metodika přípravy modelové uhlovodíkové směsi ropného odparu s devatenácti složkami, které byly kvantifikovány pomocí GC-FID. Tato směs byla následně testována za tlaků 0,1 MPa, 1,1 MPa a 2,6 MPa při teplotě 25 °C nejprve ve směsi se vzduchem a následně při postupné inertizaci dusíkem. Za těchto podmínek byly úspěšně popsány dolní mez výbušnosti a hodnota minimální koncentrace kyslíku pro studované případy spolu s vyhodnocením shody s použitými výpočetními odhady.


Možnosti separace pyrolýzního bio-oleje extrakčními postupy

Autor: Ravil Itikeev
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Pyrolýzní bio-olej je perspektivní alternativou fosilních paliv a v současné době vstupuje jako produkt na trh topného oleje. Na rozdíl od ropných produktů, které obsahují převážně uhlovodíky, bio-olej obsahuje takové složky, jako karboxylové kyseliny, aldehydy, ketony, furfuraly, cukry a sloučeniny odvozené od ligninu. Chemická stabilita bio-oleje je obecně nízká a závisí na druhu vstupní suroviny (biomasy) a podmínkách pyrolýzy. Zlepšení složení a vlastností bio-oleje může být dosaženo zpracováním celého oleje hydrogenací. Problémem tohoto zpracování je to, že pyrolýzní olej je směs různých skupin látek, které vyžadují různé podmínky a katalyzátory pro hydrogenační reakce. V bio-oleji jsou navíc látky, které jsou problematické při jakémkoli zpracování vyžadujícím vyšší teplotu. Jedním ze způsobů zvýšení kvality bio-oleje pro následnou hydrogenaci za účelem výroby kapalných paliv může být extrakce vhodnými rozpouštědly. Cílem této práce bylo zjistit, jaká rozpouštědla jsou vhodná k odstranění nežádoucích podílů bio-oleje (organické kyseliny, vysokomolekulární produkty degradace ligninu) pro zlepšení jeho vlastností před dalším hydrogenačním zpracováním.


Srovnání využití Chezacarbu a oxidů hliníku pro přečištění vodíkových plynů

Autor: Milan Janák
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Walter Poslední

Pro většinu procesů je čistota vodíku 99,9 % obj. dostačující. Technický vodík může dle způsobu výroby obsahovat příměsi vzácných plynů, dusíku, kyslíku, CO, NO, H2O, H2S, SO2, CO2, NH3, CH4, C2H6, C3H8, C3H6, apod. Čistota vodíku nad 99,99 % obj. je nutná zejména pro použití v palivovém článku. Při výrobě vodíku procesem POX je postupně syntézní plyn konvertován na vodík, přičemž při konverzi dochází k základnímu vyčištění plynu. Přesto vodík stále ještě obsahuje značná množství nečistot, které se odstraňují v procesu PSA (Pressure-Swing Adsorption). Při našich testech budou obsaženy převážně tyto nečistoty: N2+Ar a CH4.Technologie PSA patří mezi nejpoužívanější technologie při čištění vodíku a je používána i v jiných aplikacích, ve kterých je možné využít separaci látek na molekulových sítech za zvýšeného tlaku. Příkladem takových aplikací může být například čištění bioplynu od siloxanů, sulfanu a oxidu uhličitého nebo dělení vzduchu na kyslík a dusík. Cyklus PSA pracuje mezi dvěma tlaky. Při vysokém tlaku dochází k adsorpci nečistot a při nízkém tlaku dochází k jejich desorpci. V této práci budou porovnávány vlastnosti adsorbentu založeného na oxidech hliníků se sazemi Chezacarb, které jsou jedním z vedlejších produktů procesu POX.


Pokročilé reologické zkoušky pro hodnocení asfaltových pojiv

Autor: Denisa Klementová
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Předkládaná práce se zabývá hodnocením asfaltových pojiv reologickou zkouškou MSCR, která je prováděna na dynamickém smykovém reometru (DSR). Zkouška MSCR je založena na provedení cyklů opakovaného zatěžování vzorku smykovým napětím a relaxace. Výsledky MSCR slouží pro predikci náchylnosti asfaltových pojiv k nevratné deformaci, která vzniká na vozovce ve formě vyjetých kolejí, ke které dochází při vyšším dopravním zatížení a za zvýšených klimatických teplot. V práci jsou porovnávány výhody reologických metod oproti standardním metodám dle ČSN EN 12591. Dále jsou shrnuty možnosti korelace těchto metod pro hodnocení asfaltových pojiv s výsledky zkoušek asfaltových směsí.


Stanovení vody v kapalných ropných produktech

Autor: Kamila Kozelková
Ročník: S4
Škola: Střední škola EDUCHEM, a.s.
Školitel: Ing. Jiří Bidlo

Před distribucí z rafinérie musí hlavní produkty destilace ropy splňovat důležité parametry. Jedním z hlavních parametrů je obsah vody v kapalných ropných produktech. Tento parametr se sleduje prakticky u všech ropných produktů.
Cílem práce je zpracovat přehled dostupných metod pro stanovení vody v kapalných ropných produktech, za jakým účelem se obsah vody v jednotlivých produktech sleduje a porovnání jednotlivých metod podle vhodnosti pro různé ropné produkty, časové náročnosti, množství spotřebovaného vzorku, přístrojové dostupnosti a dostupných normovaných postupů.
U každé metody bude popsán princip, její výhody a nevýhody a příklad použití této metody v praxi. Větší část práce bude věnována metodám chemickým a to speciálně titracím podle Karla Fischera. U titrací podle Karla Fischera budou sledovány dva druhy stanovení, a to stanovení volumetrické a coulometrické.


Zvyšování efektivity jednotky katalytického reformování pokročilou technikou řízení - APC

Autor: Arnošt Križan
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Jednotka katalytického reformování je určena k výrobě vysokooktanového benzinu s vysokým obsahem aromatických složek. Jednotka také vyrábí vodík a v důsledku štěpných reakcí vzniká i LPG. Jednou z možností optimalizace jednotky je aplikování pokročilé techniky řízení APC. APC používá několik integrovaných nástrojů, jedním z nich je například MPC (Model Predictive Control). MPC dokáže na základě matematického modelu predikovat budoucí vývoj v zařízení a jednotku systém ovládá s časovým předstihem.


Polarizační měření v palivech na bázi bioalkoholů

Autor: Eliška Křížová
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Práce se zabývá korozí nízkolegované oceli v prostředí alkohokolů, které se mohou používat jako biopaliva pro zážehové motory. Nízkolegovaná ocel třídy 11 byla postupně vystavena koroznímu působení metanolu, etanolu, izopropylalkoholu a butanolu. Tyto alkoholy byly uměle kontaminovány 6 % obj. vody a stopovým množstvím (40 mg/kg) NaCl jako zdroj možného znečištění při nedodržení správných výrobních, skladovacích a dopravních podmínek a zásad. Ke studiu koroze oceli byla zvolena impedanční spektroskopie a cyklická potenciodynamická polarizace. Tyto dvě elektrochemické metody se ukázaly jako vhodné metody pro měření v prostředí alkoholů, které vykazují nízkou vodivost. Z výsledků je patrné, že kontaminace alkoholů má výrazný vliv na zvýšení agresivity alkoholů pro nízkolegovanou ocel třídy 11.


Hodnocení účinku nízkoteplotních aditiv pro motorovou naftu s ohledem na usazování parafínů

Autor: Martina Macurová
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce se zabývá hodnocením vzniku a usazováním parafinů v motorové naftě s přídavkem FAME, obsahující nízkoteplotní aditiva. Parafiny jsou v motorové naftě nežádoucí hlavně z hlediska její operability. Nadměrná přítomnost parafinů v palivu způsobuje při nízkých teplotách problémy s nedostatečnými dodávkami paliva do motoru.
Experimentálně zaměřená práce se zabývá přídavkem tří komerčně dostupných aditiv s různým mechanismem účinku pro úpravu nízkoteplotních vlastností. Jednotlivá aditiva byla přidávána do zimní motorové nafty, obsahující 30 % obj. biosložky FAME. U laboratorně připravených vzorků byl sledován a porovnáván vliv přítomnosti aditiv na tvorbu krystalů parafinů s využitím settling testu a rovněž pomocí diferenční skenovací kalorimetrie.


Ovlivnění kvality vody v Radčickém potoce Loukou u Litvínova

Autor: Kateřina Malá
Ročník: S4
Škola: Střední odborná škola pro ochranu a obnovu životního prostředí – Schola Humanitas
Školitel: Mgr. Iva Vítová

Závěrečná práce je zaměřena na zjištění a posuzování kvality vody v Radčickém potoce a posouzení, zda tato kvalita je ovlivněna činností ve vesnici v průběhu celého roku. Kvalita povrchových vod a životní podmínky ovlivňují například život organismů. V období duben 2016 až říjen 2016 jsem prováděla monitoring této tekoucí povrchové vody, Radčického potoka. Vzorky byly odebírány na dvou odběrových místech, před vesnicí a za vesnicí.. Bylo sledováno jen několik parametrů s ohledem na možnosti chemické laboratoře (přístroje a chemikálie). V teoretické části se zabývám např. měřenými parametry, použitými metodami (elektrochemické metody, spektrofotometrie a odměrná analýza) a vlastnostmi povrchových vod. V praktické části jsem se zabývala popisem lokality a obou odběrových míst. Dále popisuji místní faunu, floru a klimatické podmínky. Díky tomuto monitoringu jsem zjistila, že pH Radčického potoka je mírně kyselé. Vyšší pH vody se vyskytuje za vesnicí. Měrná vodivost vody spadá do I. jakostní třídy a opět vyšší hodnoty byly naměřeny za vesnicí. Koncentrace chloridů také spadá do I. jakostní třídy na obou odběrových místech. Koncentrace amoniakálního dusíku před vesnicí spadá do I. jakostní třídy, ale za vesnicí se už nachází i v III. jakostní třídě. Z toho vyplývá, že vesnice ovlivnila kvalitu vody, která jí protéká. Po celou dobu měření jsem se snažila o nejpřesnější měření analyzované vody.


Tvorba koksu pri pyrolýze uhľovodíkových surovín

Autor: Roman Pastorek
Ročník: M1
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. Elena Hájeková, PhD.

Práca bola zameraná na sledovanie sklonu ku tvorbe koksu pre benzín v závislosti od doby experimentu v novom laboratórnom reaktore. Vyhodnotila sa rýchlosť tvorby koksu na rôznych kovových materiáloch používaných na zhotovenie pyrolýznych rúr a rúr výmenníkov tepla. Stanovila sa materiálová bilancia a zloženie pyrolýznych plynov pre jednotlivé experimenty. Zistili sme, že na platničke, vyrobenej zo zliatiny GX 45, sa pri našich laboratórnych podmienkach vytváralo najmenšie množstvo koksu. Na platničke, zo zliatiny Incolloy 800 HT, sa vytváralo o 15% koksu viacej. Tieto dve zliatiny sa používajú na výrobu pyrolýznych rúr. V reaktore boli tieto platničky uložené v spodnej časti reaktora, kde sa dosahovala teplota 800 °C. Pri týchto platničkách sme sledovali pokles rýchlosti koksovania s dobou experimentu. Poslednou nami testovanou zliatinou je 16Mo3. Používa sa predovšetkým na výrobu vysokoteplotných výmenníkov, kde je vystavovaná nižším teplotám ako sú v pyrolýznej peci. V našom prípade to bola teplota 560 °C. Na týchto platničkách sa celkovo vytvorilo dvoj až trojnásobne viac koksu, ako na prvých dvoch platničkách.


Distribuce heteroatomů při pyrolýze odpadních plastů a biomasy

Autor: Radka Pečená
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš, Ph.D.

Pyrolýza je proces se zamezením přístupu kyslíku, vzduchu nebo jiných zplyňovacích látek. Tímto procesem mohou být zpracovávány různé druhy materiálů na bázi uhlíku. V okamžiku, kdy se surovina zahřeje nad hranici termické stability přítomných organických látek nacházejících se v dané surovině, dojde ke štěpení makromolekulární matrice na stálejší nízkomolekulární kapalné, plynné produkty a tuhý zbytek, přičemž se uvolní i vázané heteroatomy (S, N, O, Cl). Na tyto frakce lze aplikovat různé analytické metody (např. plynová chromatografie, spektrometrické metody atd.), aby se zjistila nejen distribuce heteroatomů, ale celkové složení a vlastnosti pyrolýzních produktů a mohlo být navrženo vhodné využití těchto produktů. Tato práce studuje pyrolýzu odpadních plastů a biomasy různé provenience.


Multidimenzionální separační techniky pro analýzu ropných frakcí a alternativních paliv

Autor: Violetta Pospelova
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Vzhledem ke komplexnímu složení vzorků ropného původu zavedení dalšího rozměru analýzy je účinným řešením pro zvýšení rozlišovací schopnosti separace. Cílem této práce bylo vytvořit přehled multidimenzionálních technik použitelných k analýze ropy, ropných frakcí, motorových paliv včetně přídavku biosložek. V rámci práce byla provedena rešerše dostupné literatury, která se týkala současných experimentů v oblasti analýzy ropných vzorků kombinováním různých analytických metod, včetně zhodnocení výhod a nevýhod každé použité kombinace. Při zpracovávání literární rešerše bylo zjištěno, že největší uplatnění nachází metody GC/MS a GC×GC. Zároveň byla prokázána vhodnost dalších kombinací, jako HPLC-GC, LC/MS a SFC-GC, pro analýzu komplexních vzorků a jejich potenciál pro analýzu vzorků ropných frakcí.


Selektivní katalytická hydroalkylace a dezoxygenace fenolů do di-cykloalkanů

Autor: Nikita Sharkov
Ročník: B2
Ústav: Chemie a chemické technologie
Školitel: Mgr. Uliana Akhmetzyanova

Jedním z největších výzkumů v oblasti chemické technologie z počátku 21. století, je použití biologických zdrojů pro získání různých produktů. Suroviny získané z biomasy, obsahují velké množství kyslíku, což vyžaduje zavedení zvláštních kroků pro jeho odstranění. Takové procesy jsou obecně prováděny v přítomnosti vodíku za použití katalyzátorů na bázi ušlechtilých kovů. Cílem této práce je výběr katalyzátoru s optimálním poměrem kov / kyselá centra pro selektivní katalytickou hydroalkylaci a dezoxygenaci fenolů do di-cykloalkanů. Pokusy byly provedeny na různých typech katalyzátorů. Tak například u vzorku katalyzátorů 0,3 % Pd/BEA byla dosažena maximální přeměna (nebo celková konverze) fenolu až 100 % a selektivita pro hlavní reakční produkt cyklohexylcyklohexan až 67 %.


Hydrogenační úprava bio oleje vyrobeného pyrolýzou biomasy

Autor: Bogdan Shumeiko
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Narůst energetické poptávky po celém světě, zhoršení ekologického stavu světa uvolňováním oxidu uhličitého vedou výzkumné ústavy k vyhledávání nových technologii, materiálů a způsobů výroby energie, paliv a chemikálií. Z těchto důvodů se v současné době klade velká pozornost na využití biopaliv vyrobených z biomasy jako z obnovitelného zdroje paliv.
Biopaliva mají celou řadu výhod oproti fosilním palivům. Mezi takové výhody patří snížené emise oxidu uhličitého do atmosféry. To je zdůvodněno tím, že biopaliva jsou vyráběna z rostlin, nebo z jejich částí, při jejich růstu se potřebný uhlík odebíral z atmosféry a byl spotřebován při fotosyntéze. Biopaliva většinou neobsahují sirné látky, a proto neuvolňují oxidy síry do atmosféry. Technologie výroby biopaliv umožňuje změnou podmínek výroby měnit výtěžky i chemicko-fyzikální vlastnosti produktů.
Náplní této práce je charakterizace biomasy na bázi lignocelulózy z pohledu jejího složení, popis základních reakcí probíhajících při její pyrolýze, popis základních reaktorů pro pyrolýzu a katalytickou hydrogenační úpravu vyrobeného biooleje pro jeho použití jako složky paliv nebo jako suroviny pro další úpravu v rafinerii.


Stanovení sedimentu a stability zbytkových frakcí

Autor: Dominik Schlehöfer
Ročník: B2
Ústav: Chemie a chemické technologie
Školitel: Ing. Aleš Vráblík

Tato práce se zabývá stanovením sedimentu a stability zbytkových frakcí, které jsou využívány jako jedna z komponent vysokosirných topných olejů. Práce podává základní informace o využití a zpracování zbytkových frakcí, které se získávají ze sekundárního zpracovávání ropy. Rovněž jsou popsány jednotlivé metody využívané pro hodnocení stability zbytkových frakcí a topných olejů, především metoda stanovení celkového obsahu sedimentů pomocí filtrace za horka a kapková zkouška SPOT test.
V experimentální části byly laboratorně připraveny směsi zbytkových frakcí s methylestery mastných kyselin (FAME). FAME bylo zvoleno jako ředicí složka, pomocí které lze u zbytkových frakcí stanovit obsah sedimentů, aniž by došlo k ovlivnění koloidní stability zbytkových frakcí. Cílem této práce bylo navržení a optimalizace metody pro stanovení stability vysokoviskózních zbytkových frakcí. Touto metodou lze vzájemně porovnávat zbytkové frakce, případně predikovat stabilitu produkovaného topného oleje.


Složení uživatelských aditiv do benzínu

Autor: Daniel Stříbrný
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Motorový benzín, který je používán do zážehových motorů většinou splňuje všechny parametry automobilových benzínů dle ČSN EN 228. Přesto dochází k zanášení spalovacího prostoru a sacích ventilů. Z toho důvodu jsou pro uživatele na trhu dostupná aditiva, která slibují lepší mazací vlastnosti paliva a čištění zanesených prostor. Tato práce se zaměřuje na složení uživatelských aditiv pro benzín.


Substituce plastifikátoru ftalátového typu za neftalátový v CHS-EPOXY 512

Autor: Kristýna Suchanová
Ročník: S4
Škola: Gymnázium a SOŠ dr. Václava Šmejkala, Ústí nad Labem
Školitel: Ing. Klára Birkášová

V rámci odborné práce byly připraveny 2 řady modifikované epoxidové pryskyřice CHS‑EPOXY 512 o různé koncentraci (5 – 30 %) 2 typů plastifikátorů, ftalátového a neftalátového, neboť ftalátový plastifikátor je z pohledu Evropských norem současně nevyhovující.
Pro následné aplikační testy byly k vytvrzení této modifikované epoxidové pryskyřice použity tvrdidla na bázi polyaminů, a to TELALIT 0590 a CHS-TVRDIDLO P11, lišících se ve způsobu vytvrzování.
V průběhu práce byly u vzorků studovány epoxidový index, viskozita, doba a teplota želatinace, smrštivost a teplota skelné transformace.


Charakterizace sirných látek ve středních destilátech s využitím GC/PFPD

Autor: Kateřina Svobodová
Ročník: M2
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Vysoký obsah sirných látek v motorových palivech a dalších ropných produktech je nežádoucí a je limitován. Sirné látky způsobují zápach, korozivitu, deaktivaci katalyzátorů, představují zdravotní riziko a přispívají ke znečištění životního prostředí. Komponenty pro mísení motorové nafty obsahují především benzothiofen, dibenzothiofen a jejich alkylované deriváty. Sirné látky lze identifikovat a kvantitativně stanovit s využitím plynové chromatografie s pulzním plamenově fotometrickým detektorem (GC/PFPD).
V této práci je uveden princip a použití GC a PFPD k analýze středních ropných destilátů a nastíněny další způsoby stanovení jednotlivých sirných látek v ropných produktech.


Hodnocení kvality teplotního vznětu dieselových paliv

Autor: Katarína Tomšíková
Ročník: M1
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tento projekt je zaměřený na stanovení cetanového čísla, což je jeden z nejdůležitějších parametrů kvality dieselových paliv. Základní evropskou normou popisující stanovení cetanového čísla na zkušebním motoru je EN ISO 5165. Podle EN 590 nesmí být cetanové číslo menší než 51 jednotek. Malé cetanové číslo způsobí hlučnost a tvrdý chod motoru. Velké cetanové číslo naopak způsobí rychlé vznícení paliva příliš blízko vstřikové trysky. Cetanové číslo se dá stanovit na zkušebním jednoválcovém motoru, nicméně existuje i řada jiných stanovení, jako například blízká infračervená spektrometrie a test vznětové kvality. Cetanové číslo koreluje s řadou jiných parametrů, ze kterých se dá potom odhadnout. Patří mezi ně cetanový index, index vznícení, Dieselův index a jiné. Práce také obsahuje stanovení korelujících parametrů těžkých dieselových paliv, která se používají pro pohon námořních lodních tankerů. Závěr práce hodnotí všechny metody stanovení cetanového z hlediska přesnosti a efektivnosti.


Porovnanie výťažkov a kvalít na HRP_7 použitím rôznych katalytických systémov

Autor: Henrieta Trubianska
Ročník: M2
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: Ing. Ján Bakoš

Hydrogenačná rafinácia je spôsob dočisťovania a úpravy skupinového zloženia ropných frakcií, po ktorom už len nasleduje pridávanie zušľachťujúcich prísad a konečná úprava produktov, alebo predčisťovanie ropných frakcií pred ďalším katalytickým spracovaním.1 Výhody tejto metódy sú, že je univerzálna, poskytuje veľké výťažky rafinátu a taktiež je ekologická, pretože neprodukuje nebezpečné odpady. V spoločnosti SLOVNAFT, a.s. sa na jednotke Hydrogenačná rafinácia palív (HRP_7) týmto procesom pripravuje hydrogenát s obsahom síry menším ako 10 ppm. Cieľom práce bolo porovnávať chod jednotky HRP_7 s použitím nového a zregenerovaného katalyzátora. Katalyzátory sa na jednotke porovnávali na základe niekoľkých parametrov a to - dĺžka životného cyklu, spotreba suroviny, výťažky hydrogenátu, spotreba H2, energetické a ekonomické náklady za dané bilančné obdobie. Na jednotke HRP_7 sa za toto obdobie používali rovnaké typy katalyzátorov od toho istého výrobcu, Haldor Topsoe. Na základe toho bolo možné vyhodnotiť jednotlivé údaje a stanoviť, ktorý typ katalyzátora je v praxi vhodnejšie použiť.

1. Bajus, M. 2002. Organická technológia a petrochémia, uhľovodíkové technológie. 1. vyd. STU v Bratislave vo Vydavateľstve STU, Bratislava, 2002. 96 s. ISBN 80-227-1642-1.


Premena rastlinných olejov na palivá v procese fluidného katalytického krakovania

Autor: Ján Vlk
Ročník: M2
Ústav: Oddelenie organickej technológie, katalýzy a ropy, FCHPT STU v Bratislave
Školitel: doc. Ing. pavol Hudec, CSc.

Úlohou práce bolo skúmanie priebehu katalytického krakovania repkového oleja za podmienok mikroaktivitného testu, za účelom získania automobilového benzínu a petrochemických plynov. Za týmto účelom boli testované tri typy katalyzátorov: rovnovážny FCC katalyzátor, FCC katalyzátor s obsahom zeolitu ZSM-5 a ich zmes s 10 hmotn.% FCC ZSM-5 katalyzátora.
Hoci testy boli uskutočnené na modelovom nepoužitom rastlinnom oleji, zo získaných výsledkov sa dá predpokladať, že aj odpadové rastlinné oleje by bolo možné aplikovať ako potenciálny prídavok ku surovine do procesu fluidného katalytického krakovania. Najvyšší výťažok benzínovej frakcie bol získaný použitím zmesného katalyzátora a najvyšší výťažok petrochemických plynov bol získaný za použitia čistého FCC katalyzátora spolu so zmesným katalyzátorom FCC s ZSM-5.


Stanovení stopových množství síry a dusíku v laboratoři elementární analýzy Unicre

Autor: Nikola Zemanová
Ročník: B2
Ústav: Chemie a chemické technologie
Školitel: Ing. Lenka Konrádová

Práce byla vytvořena k prezentaci nově nabitých zkušeností s prací v chemické laboratoři při praxi pomocného vědeckého pracovníka. Zabývá se praktickými aspekty měření síry a dusíku v laboratoři elementární analýzy Unicre. Blíže popisuje postup stanovení stopových množství v organických vzorcích zpracovávaných v této laboratoři a principy použitých metod. Síra se stanovuje metodou UV fluorescence na přístroji Trace S Cube, dusík metodou chemiluminiscence na přístroji Trace N Cube.


Organická syntéza dusíkatých derivátů a jejich spektrální charakteristika

Autor: Dominik Žák
Ročník: S4
Škola: Střední odborná škola pro ochranu a obnovu životního prostředí – Schola Humanitas
Studijní obor: Ekologie a životní prostředí (kód oboru 16-01-M/01)
Školitel: RNDr. Milan Šmídl, PhD.

Azobarviva jsou látky s výraznou barevností a sytostí barev a lze je snadno připravit v laboratorním prostředí pomocí diazotace a kopulace. Maturitní práce je zaměřena na organickou syntézu tří vybraných azobarviv (ORANŽ II, PARAČERVEŇ a 4-hydroxy-4‑nitroazobenzen-3-karboxylová kyselina) a ověření využitelnosti molekulové UV-VIS spektrometrie pro porovnání jejich čistoty a tím i úspěšnosti syntézy za daných podmínek. Měřena jsou absorpční spektra v rozsahu vlnových délek 350 až 800 nm a jsou porovnávána s absorpčními spektry standardních látek. Dosavadní výsledky ukazují, že absorpční spektra vybraných látek jsou kvalitativně shodná se spektry standardních látek. Získané výsledky budou ověřeny metodou infračervené spektroskopie na vědeckém pracovišti PřF UJEP v Ústí nad Labem.


Stanovení kapacity dialyzační membrány pro průchod amonných iontů a návrh reaktoru

Autor: Pavel Živný
Ročník: B3
Ústav: Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.

Membránové technologie jsou energeticky velmi úsporné a už mnoho let vzrůstá jejich využití v mnoha průmyslových odvětvích (vidět je to například v nabídce obchodů, kde teprve několik posledních let velmi vzrostla nabídka bezlaktózových produktů, přičemž například cena obyčejného čerstvého mléka je jen o něco málo nižší, než bezlaktózového).
V průmyslu je využití membrán velmi široké, ať už se jedná o různé elektromembránové separační metody, nebo různé druhy filtrace bez využití elektrolýzy, jako je třeba reverzní osmóza nebo právě membránová dialýza. Dialýza je membránový separační proces využívající koncentrační gradient, zde je použita kation-selektivní membrána (katex).
Cílem práce je ověřit, zda je dialýza přes membránu efektivní pro snížení koncentrace amonných iontů, které jsou častými polutanty v odpadních vodách a je třeba je odstraňovat. Testování bylo prováděno na laboratorním dialyzéru s 5 membránami o ploše 288 cm2.
Byl zjištěn vliv osmotického toku vody membránou, stanovení dialyzačních koeficientů a kapacity mebrány, výpočet rychlosti toku amonných iontů membránou. Výsledky lze použít pro návrh procesu odstraňování amonných iontů pomocí dialýzy.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 38573 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2016 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2016 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [27248] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2015 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2015 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje metodou hmotnostní spektrometrie typu orbitrap: Porovnání ionizačních technik ESI a APCI v pozitivním i negativním módu

Autor: Auersvald Miloš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš

Pyrolýzní bio-olej je kapalným produktem pyrolýzy biomasy. Do budoucna by se mohl stát cenným bio-palivem, případně zdrojem petrochemických látek přírodního původu. Toto využití bude podmíněno úpravou některých nepříznivých vlastností bio-oleje, spojených především s jeho oxidační nestabilitou a vysokým obsahem kyslíkatých látek. Pro úpravu těchto vlastností je nezbytná detailní znalost chemického složení bio-oleje. V této práci byla ke studiu chemického složení využita vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie typu orbitrap, pomocí níž bylo v bio-oleji detekováno téměř 3000 sloučenin. Cílem bylo především porovnání využitelnosti ionizace elektrosprejem (ESI) a chemické ionizace za atmosférického tlaku (APCI) v pozitivním módu, oproti široce využívanému negativnímu módu. Bylo zjištěno, že ionizace ESI v pozitivním módu není vhodná pro komplexní charakterizaci, ovšem nalezne využití při zkoumání dusíkatých látek v bio-oleji. Pro ionizaci APCI v pozitivním módu se nabízí širší uplatnění. Mohla by sloužit pro potvrzení výskytu již detekovaných sloučenin v negativním módu a navíc umožňuje detekci mnoha nových látek. Obě ionizační techniky v negativním módu potvrdily svou vhodnost pro analýzu bio-oleje. Nicméně pro detailnější studium chemického složení bio-oleje i ionizační techniky ESI a APCI v pozitivním módu naleznou své využití.


Aplikace FTIR a NIR spektrometrie v petrochemické oblasti

Autor: Brožová Eva
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Marcela Fiedlerová, Ph.D.

Infračervená spektrometrie je jedna z nejčastěji používaných metod v provozních laboratořích. Střední oblast (FTIR) je využívána pro kvalitativní hodnocení, naopak blízká oblast (NIR) je využívána pro kvantitativní hodnocení ve spojení s chemometrií a pro charakterizaci vlastností vzorků. Pomocí NIR a FTIR metody byly charakterizovány stabilizátorové směsi, které jsou nezbytnou součástí polymerních produktů.


Studium materiálové kompatibility biopaliv

Autor: Gdovin Andrej
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Práce se zabývá působením biopaliv na konstrukční materiály a na metody používané ke stanovení materiálové kompatibility biopaliv. V dnešní době stále narůstá trend nahrazovat konvenční paliva, vyrobená z ropy, biopalivy, pocházejícími z obnovitelných zdrojů energie. Taková biopaliva mohou být spalována v motorech ve své čisté formě nebo ve směsi s ropnými palivy. Biosložka může však do značné míry působit na kovové (oceli, měď, hliník a různé slitiny) i nekovové materiály (polymery) a snižovat tak materiálovou kompatibilitu, která by mohla být limitujícím faktorem pro konstrukční materiály i pro vlastní užívání paliv v současných automobilech.


Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti

Autor: Hrušková Martina
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Radek Černý

Cílem práce je zhodnocení termické stability asfaltových pojiv a vlivu stárnutí na jejich empirické a reologické vlastnosti. Hodnoceny byly parametry, které udává norma ČSN EN 12591 - penetrace, bod měknutí metodou kroužek-kulička, a také bod lámavosti podle Fraasse. Dále byly hodnoceny reologické vlastnosti dynamickým smykový reometrem (DSR) a průhybovým trámečkovým reometrem (BBR). Na DSR byla zjišťována horní kritická teplota a kritická teplota únavových trhlin, jejichž výsledné hodnoty napomáhají k vyhodnocení odolnosti asfaltového pojiva proti vzniku únavových trhlin a vyjíždění kolejí. Na BBR byla zjišťována dolní kritická teplota, která vypovídá o chování asfaltového pojiva za nízkých teplot. Byly zkoumány dva druhy asfaltů. Vzorky byly podrobeny krátkodobému a dlouhodobému stárnutí. Vlastnosti byly měřeny před a po stárnutí a následně byli vyhodnocovány jejich změny vlivem stárnutí.


Meze výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí

Autor: Hussein Tarig
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce je věnována mezím výbušnosti uhlovodíků a jejich komplexních směsí v souvislosti s bezpečností při údržbě ropovodů a produktovodů čisticím pístem – ježkem – poháněným inertizační směsí, která přichází při daných operacích do styku se zbytky hořlavých médií v potrubí a tvoří s nimi potenciálně výbušné směsi.
Pozornost byla zaměřena na souhrn dostupných poznatků o vlivu teploty, tlaku, iniciace a složení na meze výbušnosti uhlovodíků a jejich směsí a poznatků o metodách jejich výpočetního odhadu s následným cílem porovnání těchto údajů s experimentálně získanými výsledky.
Experimenty byly zaměřeny na modelovou směs uhlovodíkových par se vzduchem pro ověření prediktivní schopnosti Le Chatelierova pravidla a možnosti aplikace z něj odvozených vztahů.


Výroba benzenu dealkylací alkylaromátů

Autor: Klementová Denisa
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Benzen je třetí nejvíce vyráběnou petrochemikálií ve světě. Ročně se vyrobí okolo 41 Mt benzenu. Dealkylace alkylaromátů je jedním ze způsobu výroby benzenu. Jelikož dealkylační proces probíhá v přítomnosti vodíku, můžeme také mluvit o hydrodealkylaci. Dealkylace se může provádět termickým nebo katalytickým způsobem. Tato práce přináší souhrnný popis výroby benzenu těmito jednotlivými způsoby a způsoby čištění benzenové frakce od ostatních produktů. Též jsou diskutovány výhody a nevýhody jednotlivých procesů.


Terciární metody těžby ropy

Autor: Križan Arnošt
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Fosilní paliva včetně ropy dnes zásobují svět energií z více než 85 % a do roku 2050 se má spotřeba energie oproti roku 2000 zvýšit až na trojnásobek. Jednou z možností jak se přiblížit k uspokojení rostoucí energetické poptávky je zvyšování celkové produkce ropy z ropných rezervoárů pomocí pokročilých způsobů, které se nazývají terciární metody těžby ropy. Terciární metody těžby ropy se někdy v literatuře označují za EOR (Enhanced oil recovery). EOR metody dokáží zvýšit produkci běžných ropných rezervoárů o cca 10 %, nasazují se také na těžbu těžké ropy a bitumenů. V principu se EOR metody dělí na termální (vpouštění páry, nebo aplikací jiných způsobů ohřevu ložiska), chemické (vpouštění různých chemikálií), vpouštěním různých plynů (např. vpouštěním CO2 do podzemního rezervoáru se zvýší účinnost těžby ropy a zároveň se tento skleníkový plyn uskladní, než aby působil v atmosféře) a ostatní (např. aplikací mikrokrganismů). Tato práce popisuje a diskutuje výhody či nevýhody hlavních terciárních metod těžby ropy.


Kysele katalyzovaná esterifikace kyseliny olejové

Autor: Liworová Veronika
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Gabriela Šťávová

V posledních letech roste atraktivita použitých rostlinných olejů, které mají potenciál stát se jednou z alternativních surovin pro výrobu bionafty. Tyto oleje jsou nejen ekonomicky dostupnější než oleje rafinované nebo ropa, ale také představují obnovitelný a udržitelný zdroj energie. Projekt je zaměřen na kysele katalyzovanou esterifikací mastných kyselin. Pokusy kyselé esterifikace kyseliny olejové byly provedeny na dvou typech katalyzátorů: kyselině sírové a kyselině methansulfonové. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití kyseliny methansulfonové jako katalyzátoru a při teplotě 75 °C. Konverze dosáhla 87,9 %. Kvůli vysokému obsahu volných mastných kyselin v produktu po esterifikaci, byla snaha o co nejvyšší konverzi. Proto byla dále zvolena metoda dvoustupňové esterifikace. Při stejné teplotě a použití druhého katalyzátoru (kyseliny sírové) byla konverze 98,2 %.


Hodnocení aditiv pro snížení tlakových ztrát v potrubí

Autor: Prejda Tomáš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Aditiva snižující tlakovou ztrátu třením v potrubí (Drag Reducing Additives – DRA) se využívají ve velké míře především při potrubní přepravě ropy a ropných produktů na delší vzdálenosti, kdy významnou položkou provozních nákladů jsou náklady na energie nutné pro provoz čerpadel. Cílem této práce je zpracování souhrnu informací týkajících se složení a hodnocení účinnosti těchto přípravků jak v provozních, tak v laboratorních podmínkách. Práce bude v případě dostupnosti měřícího zařízení doplněna jednoduchým laboratorním experimentem.


Biomasa jako surovina pro pyrolýzu, biorafinerie a BTL technologie

Autor: Shumeiko Bogdan
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Lukáš Matějovský

Dnes jsou kladeny velké nároky na snižování emisí skleníkových plynů. Snahou společnosti je kompenzovat rostoucí energetické nároky, šetřit fosilní paliva a více využívat obnovitelné zdroje. Jednou z alternativ pro výrobu energie, chemikálií a paliv představuje biomasa na bázi lignocelulózy zpracovávaná v biorafineriích, pyrolýzou a BTL technologiemi.
Biopaliva, paliva vyrobená zpracováním biomasy, mají celou řadu výhod oproti fosilním palivům. Mezi takové výhody patří například jejich nízká emise oxidu uhličitého do atmosféry. Daná paliva, a suroviny použité pro jejich výrobu, neobsahují síru a nevykazují žádné emise oxidů síry. Technologie výroby biopaliv umožňují, změnou podmínek výroby, měnit výtěžky i chemicko-fyzikální vlastnosti požadovaných produktů.
Náplní této práce je charakterizace biomasy na bázi lignocelulózy, její složení a popis procesů, které umožňují kvalitní přeměnu biomasy, dále pak jejich výhody i nevýhody, dnešní stav, produkty a jejich využití.


Stanovení destilační křivky motorové nafty

Autor: Stříbrný Daniel
Ročník: B2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Radek Černý

Motorová nafta musí splňovat určité parametry dané normou ČSN EN 590. Jeden z těchto parametrů je destilační křivka, která určuje dolní a horní hranici teploty varu a ukazuje množství oddestilovaného vzorku v závislosti na teplotě. Toto měření se provádí standardizovanou metodou (řídí se normou ČSN EN ISO 3405) za atmosférického tlaku na automatickém destilačním přístroji AD-6 TANAKA.


Možnosti zpracování a využití upotřebených minerálních olejů

Autor: Svobodová Kateřina
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Maziva jsou používána v různých průmyslových odvětvích pro snížení tření mezi kovovými povrchy. Nejrozšířenějšími mazivy jsou minerální mazací oleje. Provozem zařízení se zhoršují vlastnosti oleje a po určité době je nutné jej vyměnit. Použité mazací oleje jsou sbírány a přepracovávány, aby byl snížen negativní dopad na životní prostředí. Upotřebené oleje lze regenerovat a použít pro výrobu základových mazacích olejů. Během rafinace je odstraňována voda a kontaminanty, a to především destilací, kyselinovou rafinací, extrakcí rozpouštědly, hydrogenací apod. Tyto procesy se liší nejen celkovými náklady na technologii a provoz, ale hlavně výtěžností a kvalitou výsledného produktu. Přepracované oleje nevhodné k materiálovému využití lze energeticky využívat spalováním. Tato práce je zaměřena především na popis způsobů regenerace použitých minerálních mazacích olejů a jejich další využití.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 27248 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2015 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2015 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14921] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2014 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2014 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Pyrolýza vs. hydrotermické zpracování biomasy

Autor: Bringlerová Nikola
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš

Hlavním cílem práce je shrnutí dostupných poznatků o termochemických procesech využívaných pro přímou konverzi biomasy na syntetická motorová paliva. Pro přímé zpracování biomasy na kapalné produkty je využito procesu vysokoteplotní pyrolýzy a hydrotermického zpracování biomasy. Práce se zabývá porovnáním podmínek těchto dvou termochemických procesů s důrazem na fyzikálně-chemické vlastnosti výsledných kapalných produktů (bio‑olej), které jsou porovnány s vlastnostmi motorové nafty.


Technical and Ecomomic Overview on Biofuel with the Specific Case of Ethanol

Autor: Dufek Tomáš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

A “fuel” is something able to give us heat-energy, which man can use just for heat something, or to convert for produce other kind of energy. Most common fuels are the “fossil fuels” which come from the fossilization of organic substance (example petroleum and coal), it’s consider not renewable fuel, because the production need millions of years, anyway they give us the most of energy supply in the world “presently”. A other kind of fuel, which are taking importance recently, and I will speak, the “Biofuel” which energy is obtained from a biological carbon fixation. Biofuel are consider renewable energy, because the organic substance need for the production can be always product, and time of production is short such as the time of organic substance grown. With “Biomass” I mean organic matter which can be use as a biofuel. This project will speak of the more product kind of biofuel which is the “Ethanol” which is an alcohol (the some found in alcoholic drink).Over the last decade, the new commodity which has been introduced to compensate lake of fossil fuels is biofuel. This production has different kinds and Ethanol and Biodiesel are the most common forms. However, in this project the only commodity which is discussed is Ethanol due to its wide use in different places.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje

Autor: Gdovin Andrej
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá hydrogenační transformací rostlinných olejů na frakci využitelnou při výrobě motorové nafty. Výzkum vlivu reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje je důležitý pro určení správných vstupních parametrů hydrorafinace (teplota, tlak, přebytek vodíku a katalyzátory). Jde o výrobu směsi nasycených uhlovodíků převážně C15 – C18, které lze využít buď jako příměs motorové nafty, nebo jako alternativní palivo do spalovacích motorů. Frakce získaná hydrorafinací řepkového oleje, která se použije jako alternativní biopalivo, napomáhá snížit emise CO2, a tím i vliv narůstajícího skleníkového efektu. Jednou z výhod je, že produkty katalytické hydrogenace řepkového oleje mají velmi podobné složení jako paliva, vyráběná z ropy. V porovnání s methylestery řepkového oleje (MEŘO) mají produkty získané hydrogenací řepkového oleje vynikající vlastnosti za chladného počasí, vyšší výhřevnost a v neposlední řadě i vyšší cetanové číslo. Takto získané produkty hydrogenace rostlinných olejů jsou zařazeny do skupiny paliv první generace.


Změny objemu při směšování uhlovodíkových směsí

Autor: Hussein Tarig
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Práce je věnována stanovení hustoty směsí uhlovodíků metodou oscilační U-trubice. Zkoumán byl možný postup pro zvýšení přesnosti opakovaných měření s cílem jeho následné aplikace při určení dodatkové hustoty, resp. objemu, binárních ropných směsí v závislosti na hmotnostním zastoupení výchozích rop. Testovány byly dvě ropné směsi – AZERI + CPC a Tengiz + CPC. Výsledná data byla použita k ověření možnosti aproximace objemového chování směsí výpočetními vztahy.
K výpočetní aproximaci byly využity Redlich-Kisterův polynom pro hmotnostní složení, vztahy dle normy API MPMS 12.3 a modifikovaný vztah pro závislost dynamické viskozity na složení směsí.
Po aplikaci opatření pro omezení proměnlivosti složení testovaných vzorků v důsledku odparu lehkých podílů byla přesnost opakovaných měření zlepšena přibližně o 65% oproti původním hodnotám. Směs rop Azeri + CPC vykazovala objemovou kontrakci v celém rozsahu složení, zatímco u směsi Tengiz + CPC nastala v závislosti na poměru mísení jak objemová dilatace, tak kontrakce. Objemová kontrakce byla nejlépe popsána Redlich-Kisterovým polynomem druhého stupně. Kombinované kontrakčně-dilatační chování vystihoval Redlich-Kisterův polynom třetího stupně.


Výroba benzínu alkylací

Autor: Lánský Jakub
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.

Automobilové benzíny se vyrábějí mísením různých rafinérských produktů, přičemž složení benzínu a jeho vlastnosti musí vyhovovat normám. Sleduje se hlavě obsah aromátů, alkenů, síry, tlak par, hustota a oktanové číslo.
Jednou se složek automobilových benzínů je alkylát, tj. produkt alkylace isobutanu lehkými alkeny, který neobsahuje aromatické sloučeniny a má vysoké oktanové číslo. Jako katalyzátory se v tomto procesu používají kyselina sírová a kyselina fluorovodíková. Vzhledem k problémům, spojených s jejich používáním, je snaha nahradit tyto kyseliny jinými vhodnějšími alkylačními katalyzátory, které nebudou nebezpečné vůči životnímu prostředí a které budou ekonomicky výhodné.


Studium možností ukládání oxidu uhličitého do vytěžených ropných ložisek

Autor: Orazgaliyeva Diana
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Problém globálního oteplování je jedním z klíčových environmentálních problémů lidstva. V důsledku antropogenních vlivů se zvyšuje obsah oxidu uhličitého. Tím způsobuje postupné ohřívání zemského povrchu. Existují různé projekty stabilizace emisí skleníkových plynů. Tato práce se zabývá ukládáním oxidu uhličitého do ropných ložisek. Zvýšená těžba ropy z ložiska pak přispívá ke snížení nákladů spojených s touto činností. V práci jsou uvedeny způsoby těžby uhlovodíků: primární, sekundární a terciární metody. Jednou z terciárních metod způsobů těžby je těžba s pomocí vtláčení CO2 (Enhanced Oil Recovery, CO2 EOR). Je popsán mechanismus účinku CO2 na ropu, hlavní požadavky technologie EOR, a uvedeny různé typy vtláčení CO2 do ložisek. V závěrečné části je uveden přehled aplikací CO2 EOR ve Spojených státech amerických a v Kanadě, zahrnující využití jak antropogenního CO2, tak i CO2 z přírodních ložisek.


Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů

Autor: Shumeiko Bogdan
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Tato práce je zaměřena na studium hydrogenační rafinace směsí rostlinných olejů a středních ropných frakcí. Z rostlinných olejů pomoci hydrogenačních procesu lze snadno vyrobit syntetickou bionaftu, která se často označuje jako zelená nafta, což je směs uhlovodíků (heptadekan a oktadekan), která se používá pro částečnou nebo úplnou náhradu motorové nafty vyrobené z ropy. Výhodou zelené nafty jsou nižší emise CO2, a lze jí použit pro zvýšeni cetanového čísla minerální motorové nafty.
Hydrorafinaci rostliných olejů jé možné provádět ve speciálních jednotkách, nebo v jednotkách hydrorafinace středních ropných destilátů. Společná hydrogenační rafinace středních ropných destilátů a rostlinných olejů umožnuje využit vlastností obou surovin pro syntézu kvalitní pohonné hmoty. Hydrogenační rafinace se provádí za přítomnosti NiMo nebo CoMo katalyzátorů na nosiči tvořeném Al2O3 a tlaku vodíku 3-5 MPa, a teplot 300 350 ºC.


Alternativní paliva v letecké dopravě

Autor: Švambergová Šárka
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V této práci jsem se zabývala alternativními palivy v leteckém průmyslu. Uvedla jsem vlastnosti a značení leteckých paliv petrolejového typu pro srovnání s alternativními. Letecká alternativní paliva jsem rozdělila do tří skupin. Popsala jsem vlastnosti a složení paliv těchto skupin, principy výroby jednotlivých leteckých alternativních paliv. Zmínila jsem se také o testování alternativních paliv v letectví. Na konec práce jsem uvedla příklady demonstračních letů na různé druhy alternativních paliv.


Použití detergentů v ropném průmyslu

Autor: Zbuzková Blanka
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Cílem práce bylo shromáždit dostupné informace o využití povrchově aktivních látek (PAL) v ropném průmyslu. Tato práce se tedy zabývá definicí, strukturou a klasifikací PAL a jsou zde uvedeny možnosti jejich praktického využití. Povrchově aktivní látky jsou schopny se již při nízkých koncentracích hromadit na fázovém rozhraní, čímž snižují mezifázovou energii soustavy. V praxi tedy snižují povrchové napětí rozpouštědel, čímž usnadňují smáčení povrchu a odstraňování nečistot. Detergenty se v ropném průmyslu používají například již při těžbě ropy, dopravě ropy, nebo při odstraňování následků ropných havárií. Další možnosti využití detergentů jsou v automobilovém průmyslu, kde jsou detergenty součástí automobilového benzinu, motorové nafty, nebo motorových olejů.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14921 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2014 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2014 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14920] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2013 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2013 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Bioodbouratelné mazací oleje

Autor: Culková Martina
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý CSc

Tento projekt se zabývá bioodbouratelnými oleji a zároveň oleji minerálními s větším zaměřením na skupinu mazacích olejů. Minerální oleje jsou zatím hojněji rozšířené než oleje šetrné k životnímu prostředí. V projektu bude pojednáno o výrobě minerálních olejů, jejich vlastnostech a použití. Dále se práce zaobírá výrobou olejů rozložitelných v přírodě, jejich vlastnostmi a použitím. Jsou to oleje buď rostlinné, vyrobené z biomasy, nebo oleje syntetické, vyrobené chemicky. Rostlinné oleje jsou vyráběny nejčastěji lisováním olejnatých částí rostlin. Proto se v jejich chemickém složení, častěji než u dalších dvou typů olejů, objevují nenasycené uhlovodíkové vazby. Oleje syntetické mají lepší vlastnosti v některých parametrech než oleje rostlinné, dokonce lepší než některé minerální oleje.


Koloidní stabilita rop a její vliv na zanášení rafinérských zařízení

Autor: Gálusová Markéta
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Tvorba úsad v potrubích, pecích, na teplosměnných plochách výměníků tepla a na dalších typech zařízení je jedním z hlavních problémů rafinérského průmyslu. Nánosy a znečištění snižují účinnost zařízení a výrazně navyšují náklady na provoz. Tento proces degradace zařízení lze omezit zpracováním stabilních rop, které tyto problémy způsobují jen ve velmi omezeném měřítku.
Cílem této práce je zaměřit se na problémy spojené se zanášením tepelných výměníků a shrnout metody používané pro odhalení nekompatibilních a nestabilních rop, které jsou hlavním původcem těchto problémů. V této práci byla k tomuto účelu vybrána kombinace metod kapkového testu a optické mikroskopie.


Vývoj obsahu aromatických uhlovodíků v palivech

Autor: Grau Jaroslav
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Na konci 70. let minulého století je možno pozorovat zvyšující se důraz na kvalitu městského ovzduší, již velmi poznamenaného stále masivnější automobilovou dopravou. Do té doby buď neexistující, nebo jen velmi benevolentní legislativní předpisy regulující kvalitu paliv pro spalovací motory a jejich emise, přimělo vyspělé státy světa zahájit programy řešící tuto problematiku včetně zavedení všeobecně akceptovaných limitů složení paliv i zplodin ze spalovacích motorů.


Využití odpadních plastů

Autor: Hotař Pavel
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zaměřuje na procesy, které lze využít k recyklaci odpadních plastů nebo k výrobě paliva z těchto plastů. Vyrobené palivo lze využít při spalovacích procesech k výrobě páry a tepla na kogeneračních jednotkách. Dále je v práci popsán proces pyrolýzy, přeměny odpadních plastů na znovu využitelné suroviny, které mají podobné vlastnosti a strukturu jako plasty dodané do pyrolýzní jednotky. Nejčastěji vznikají monomery odpadního plastu. Během pyrolýzy vznikají produkty jak v plynné fázi, tak i v kapalné fázi. Výtěžky fází z těchto procesů jsou ovlivněny různými poměry vstupující surovin, podle jejich struktury. Polymery jako PE (polyethylen) a PP (polypropylen) nám poskytují vysoké výtěžky plynných látek ethanu, ethenu, propanu a propenu. Naopak u PS (polystyren) při pyrolýze vzniká velká množství aromatických sloučenin. Odpadní plasty lze s pomocí dalších odpadních látek (mazací oleje, oleje vzniklé ze smažení) přeměnit na biodiesel pro pohon vznětových motorů. Tento proces se provádí pomocí pyrolýzy a následné transesterifikace.


Paliva pro vznětové motory používané v lodní dopravě

Autor: Lambl Vojtěch
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Účelem této práce je zjistit, jaká paliva se využívají pro lodní, hlavně nákladní dopravu po světě. Zaměřil jsem se na normy, kterými se tyto paliva řídí, na jejich rozdělení a na jejich ceny a distribuci po světě. Zároveň na úvod vysvětluji princip fungování vznětového motoru, jelikož to s problematikou úzce souvisí.


Úprava složení spalin u vznětových motorů

Autor: Matoušek Luboš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Kvalita životního prostředí je denně ovlivňována automobilovou dopravou. Zdrojem energie v automobilových motorech je teplo, které vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv. Proto je snaha redukovat produkci emisí, vznikajících při nedokonalém spalování těchto paliv. Z tohoto důvodu jsou konstruovány různé systémy, jejichž hlavním úkolem je snižování těchto emisí. Cílem mé práce je popis těchto systémů u vznětových motorů. Součástí tohoto projektu jsou i přehledy legislativních norem, které jsou uplatňovány v zemích Evropské unie.


Vývoj kvality pro vznětové motory na evropském trhu

Autor: Syblíková Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato práce se zabývá vývojem požadavků na kvalitu paliv používaných pro vznětové motory od 2. poloviny 20. století. Hlavní pozornost je přitom zaměřena na vývoj požadavků na kvalitu motorové nafty v České republice a porovnání těchto požadavků s požadavky jiných evropských zemí před vstupem do Evropské unie. Po vzniku Evropské unie byly požadavky na kvalitu paliv ve členských státech harmonizovány. Další část práce je věnována stručnému přehledu ostatních paliv pro vznětové motory.


ELSD detektor při analýze středních ropných destilátů pomocí HPLC

Autor: Váchová Veronika
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Tato práce byla zaměřena na zjištění možnosti analýzy středních ropných destilátů pomocí HPLC (high performance liquid chromatogramy) v kombinaci s ELSD (evaporative light scattering detektor) detektorem, u kterého není odezva závislá na optických vlastnostech měřené látky.
Během experimentální práce byly nejprve změřeny standardy, ale kvůli nejasným výsledkům bylo rozhodnuto o použití frakcí separovaných z běžně používané motorové nafty bez biosložky. Frakce nasycených uhlovodíků, monoaromátů, diaromátů a polyaromátů byly získány preparativní kapalinovou adsorpční chromatografií. Pomocí ELSD detektoru byla následně změřena závislost odezvy signálu na koncentraci při různých teplotách detektoru.


Desulfurace benzinu z FCC

Autor: Vozka Petr
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: prof. Ing. Gustav Šebor, CSc

Od 1. 1. 2009 mohou automobilové benziny obsahovat max. 10 mg/kg (10 ppm) síry. Benzin z fluidního katalytického krakování (FCC) představuje důležitou komponentu pro výrobu automobilových benzinů, která se na výsledném obsahu síry v benzinu podílí zhruba 90 %, tj. rozhodujícím způsobem. Z mnoha důvodů (vznik oxidu siřičitého, dezaktivace katalyzátoru apod.) je třeba síru z FCC benzinu v maximální možné míře redukovat.
Předložená práce vypracovaná na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv v rámci projektu je věnována problematice snižování obsahu síry v benzinu z FCC. V práci jsou stručně charakterizovány technologie používané k tomuto účelu a pozornost je zaměřena především na ty technologie, které se uplatnily v rafinérské praxi.


Ověření nutnosti kalibrace TLC-FID pro analýzu vysokovroucích ropných frakcí

Autor: Waňousová Simona
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Cílem práce bylo ověření, jestli při TLC-FID analýze vysokovroucích ropných frakcí poskytují různé stanovované skupiny stejnou odezvu FID detektoru a zda je potřeba provádět kalibraci TLC-FID. Pro tento účel byl použit vzorek asfaltu rozdělený pomocí extrakce a kapalinové adsorpční chromatografie na jednotlivé frakce (nasycené uhlovodíky, aromáty, polární látky a asfalteny). Získané frakce byly následně podrobeny TLC-FID analýze a byla zjištěna závislost odezvy detektoru na typu a množství frakce.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14920 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2013 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2013 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14918] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2011 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2011 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

The effect of bioethanol on performance characteristics of gasoline

Autor: Dukumbayeva Assel
Ročník: B1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
 

The discussion about the petroleum and the finding of the alternative sources of energy is being actively held all over the world. Using ethanol is supposed to lead to less pollution, reduction of green house gas emissions, and regional development. In European countries, currently the proportion of bio-components in motor fuels is relatively small, but it is essential that their physico-chemical characteristics differ significantly from the neat original hydrocarbon fuels. Ethanol can be used as a 5% and 10% mixture with gasoline without need of engine modification; with some modifications, ethanol can be used in larger quantities, for example, E85 (85% ethanol). However, some of the reports claim that the presence of bio-components affects the stability of fuels, combustion and process of emissions and also may have some negative effects on the work of engines. The object of the investigation is a research in regards to the change of the quality of gasoline with the addition of bio-ethanol and evaluation of its impact on the operation of vehicles with spark ignition engines from legislative, technical and consumer’s perspectives.


Vliv obsahu methylesterů mastných kyselin na provozní vlastnosti motorových naft

Autor: Kelbichová Vendula
Ročník: B1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

V současné době musí motorová paliva v ČR obsahovat povinný přídavek biosložek (ethanol, MEŘO). Množství přidávaných biosložek je malý, ale postupně by se měl zvyšovat. Tyto látky se řadou svých fyzikálně-chemických vlastností výrazně liší od uhlovodíků. Mají vliv na palivo při skladování a manipulaci, na průběh spalování a emise škodlivin. Často jsou biosložkám připisovány negativní vlivy a vyšší četnost poruch pohonných jednotek.
Cílem projektu je zhodnocení vlivu biosložky na vlastnosti motorových naft a na provoz motorových vozidel se vznětovými motory z legislativního, technického i uživatelského pohledu.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14918 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2011 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2011 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14919] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2010 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2010 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Termický rozklad plastů v pyrosondě

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. František Procháska, PhD.

Kvůli rostoucímu využívání plastových materiálů narůstá velmi rychle množství plastového odpadu. Aby se tento odpad, který se špatně biologicky rozkládá, nekumuloval na skládkách, bývá v dnešní době nejčastěji spalován se současným využíváním uvolněné energie. I přes tento užitek mnohé ekologické organizace nepovažují tento způsob za vhodný. Jejich návrhy směřují k recyklaci. Při recyklaci je možné využít plastový odpad buď jako materiál na výrobu nových výrobků, nebo jako surovinu pro získání chemických sloučenin nebo motorových paliv. Tato práce je zaměřena na termický rozklad plastů (PE) v rámci jejich surovinové recyklace. Cílem práce je vytvoření vhodné metodiky k charakterizaci produktů pyrolýzy plastů či jejich směsí s využitím GC – MS instrumentace a následná aplikace této metodiky při sledování závislosti složení produktů pyrolýzy plastů či jejich směsí na podmínkách pyrolýzy.


Využití měření hustoty a rychlosti šíření zvuku pro sledování kvality rop při přepravě ropovody.

Autor: Levý Omar
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.

Hustota je klíčovým parametrem ropy (a ropných frakcí). Její hodnota je pro každou ropu charakteristická a je nutné počítat se změnou hustoty s teplotou. Ropa je přepravována ropovody, jedním ropovodem je možno přepravit více rop o různé kvalitě. Z hlediska následného zpracování by od sebe měly být jednotlivé dávky odděleny. Prostřednictvím rychlosti šíření zvuku je možné rozeznat hranici, kde se v ropovodu nachází jaká ropa. V této práci jsou shrnuty způsoby měření průtoku v průmyslu s důrazem na ultrazvukové průtokoměry používané u ropovodů. Současně byly popsány laboratorní přístroje a principy měření hustoty a rychlosti šíření zvuku. Experimentální část je věnována sledování hustoty a rychlosti šíření zvuku v ropě a nalezení správné metodiky měření. U obou veličin byla experimentálně měřena jejich závislost na teplotě v rozsahu 0 až 20°C a závislost na složení u připravených směsí rop. Na naměřenou sérii dat byly aplikovány rovnice, získané z literatury, popisující jak závislost hustoty a rychlosti šíření zvuku na teplotě, tak na složení.


Vliv mírného teplotního namáhání rop na výsledky jejich modelového skladování

Autor: Němcová Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka

Během dlouhodobého skladování rop může docházet na dně skladovacích nádrží ke vzniku vrstvy parafinických úsad. Vzhledem k finanční náročnosti následného odstraňování vzniklých úsad existují snahy o předpověď chování rop během jejich dlouhodobého skladování. Za tímto účelem byla na pracovišti Ústavu technologie ropy a alternativních paliv vyvinuta metodika modelového skladování rop ve zmenšeném měřítku. Tato metodika, v případě použití vzorku ropy, který nebyl mezi odběrem z ropovodu a modelovým skladováním teplotně a mechanicky namáhán, poskytuje výsledky velice podobné usazování reálnému. Ne vždy však je možné dopravit vzorek ropy do laboratoře tak, aby byly zcela zachovány izotermní podmínky (např. odběr vzorku v zahraničí). Cílem této práce bylo proto posoudit vliv nešetrné manipulace se vzorkem ropy během jeho odběru a následného transportu do laboratoře na výsledky modelového skladování. Vzorek ropy Azeri light + CPC blend (82 : 18 obj. %) byl za tímto účelem podroben řadě teplotních programů zahrnujících mírný ohřev na teploty 20, 30 a 40 °C. Výsledky modelového skladování takto upravené ropy byly následně porovnávány s výsledky ropy teplotně nenamáhané.


Using alkylation for the production of fuels

Autor: Osegbe Ifeanyichukwu Bartholomew
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Josef Blažek, CSc.

Alkylation is a process for chemically combining isobutane with light olefinic hydrocarbons, typically C3 and C4 olefins, (e.g.propylene, butylene) in the presence of an acid catalyst, usually sulphuric acid or hydrofluoric acid. The product, alkylate (an isoparaffin) has a high-octane value and is blended into motor and aviation gasoline to improve the antiknock value of the fuel.The light olefins are most commonly available from the Catalytic crackers. Alkylate is one of the best gasoline blending components because it is a clean burning, very low sulphur component, with no olefinic or aromatic compounds and with high octane and low vapour pressure characteristics.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14919 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2010 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2010 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14804] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2009 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2009 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Výroba a využití vodíku v dopravě pro pohon motorových vozidel

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.
 

V současné době velmi roste zájem o vodík. Vyspělé státy světa předpokládají, že se vodík stane v budoucnosti významnou pohonnou hmotou, nebo dokonce nahradí současná automobilová paliva. Vodík lze nejen výhodně spalovat v upravených spalovacích motorech, ale také je možné v palivových článkách převádět jeho chemickou energii přímo na elektrickou a tu pak využívat v elektromotorech. Další jeho velkou výhodou je, že při jeho zužitkování vzniká jen voda. Hlavní překážkou rozvoje vodíku je jeho výroba. Je energeticky náročná a vyprodukuje se při ní více oxidu uhličitého než v souhrnu při výrobě a spalování fosilních paliv. Existují už projekty a technologie využití obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie, ale zatím jejich kapacity nestačí a u některých není jisté, zda někdy budou stačit. Poslední problém, který bude ekonomicky nákladný, je vybudování infrastruktury od výrobce až ke spotřebiteli. Tato práce se má za cíl zmapovat možnosti a překážky výroby a využití vodíku pro pohon motorových vozidel. 


Rafinace lehkého cyklového oleje z FCC

Autor: Kasal Ondřej
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.
 

Předmětem výzkumu je studium rafinací lehkého cyklového oleje (LCO) z fluidního katalytického krakování (FCC). LCO je vysoce aromatická směs s velkým obsahem síry a velmi nízkým cetanovým číslem. Potřeba rafinace LCO plyne ze zvyšující se poptávky po motorové naftě, do jejíhož poolu lze LCO přimíchávat, a klesající poptávce po topných olejích, do nichž LCO nalézá použití jako složka snižující viskozitu. Zkoumá se několik rafinačních procesů, z nichž jako nejvíce perspektivní se jeví rafinace použitím vhodného katalyzátoru za vysokého tlaku vodíku. Takto rafinovaný LCO lze mísit s MN nebo vracet zpět na jednotku FCC.


Simulační výpočet jednotky "3-cut splitter"

Autor: Klokočková Daniela
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
 

Tato práce se zabývá simulačním výpočtem jednotky "3-cut splitter", tj. jednotky redestilace FCC benzínu. Software, kterým bude simulační model vytvořen, je Aspen Hysys, resp. Aspen RefSys od firmy AspenTech. Důležitou částí práce je sběr dat, jejich extrakce a validace tak, aby tato data mohla být co nejlépe využita pro vytvoření simulačního modelu celé technologické jednotky. Následuje ladění simulačního modelu jednotky na reálný stav.
Cílem je sestavit funkční model provozního souboru tj. "3-cut splitteru", tak, aby odpovídal parametrům skutečné jednotky, která je v provozu v rafinérii Kralupy nad Vltavou. 


Oxidace mazacích olejů a důsledky pro jejich provozní vlastnosti

Autor: Maleňáková Vendula
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Jedna z nejdůležitějších procesů, které vedou k provozní degradaci mazacích olejů je oxidace. Oxidační stárnutí je primární příčinou zvyšování viskozity olejů, tvorby nerozpustných látek a kalů a v důsledku i koroze zařízení.
Práce je zaměřena na popis základních reakcí oxidace a na její mechanismus. Je vysvětlen vliv, který má na oxidaci struktura uhlovodíků, případně typ uhlovodíkových sloučenin, a je vysvětlena i příčina odlišného oxidačního chování různých uhlovodíkových typů.
Oxidace mazacích olejů je v práci omezena na ropné oleje nebo syntetické uhlovodíkové oleje. Tyto oleje se v praxi používají ve více než 90 % aplikací. V další části práce je zmíněn i způsob inhibice oxidace a ochrana olejů před oxidací a provozním stárnutím.
Závěrečná část práce se věnuje průmyslovým aplikacím. Jsou uvedeny některé příklady měření oxidační stability olejů pomocí standardních testů a chování různých druhů základových olejů při těchto testech. Je ukázán vztah mezi kvalitou oleje a jeho oxidační stabilitou. 


Hodnocení primárních produktů Fischer-­Tropschovy syntézy s využitím plynové chromatografie

Autor: Najmanová Romana
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
 

Práce je zaměřena na využití plynové chromatografie pro hodnocení primárních produktů Fischer-Tropschovy (FT) syntézy. Na produkty FT syntézy získané při různých reakčních podmínkách byla aplikována technika simulované destilace a metoda GC-MS. Zpracováním naměřených dat byly získány informace o frakčním a uhlovodíkovém složení a vypočítána byla rovněž průměrná molekulová hmotnost vzorků. 


Základy oxidace mazacích olejů

Autor: Thiam Babacar
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Mazací oleje jsou v průmyslu prostředkem ke snížení mechanických ztrát díky tření. V provozu maziva stárnou a mění se i charakter jejich účinku. Nejzávažnějším procesem, který způsobuje stárnutí olejů a dalších maziv v provozu je oxidace. Protože mazací oleje jsou nejčastěji ropné uhlovodíkové směsi, oxidace olejů se bude řídit pravidly oxidace uhlovodíkových matricí.
Cílem práce je popsat mechanismus a princip oxidace mazacích olejů, vliv struktury uhlovodíků na oxidaci a popsat vlastnosti produktů oxidace. Zmíněna je i role antioxidantů v procesu oxidačního stárnutí olejů. Krátce je zmíněn i důsledek oxidace pro provoz olejů.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14804 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2009 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2009 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14811] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2008 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2008 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Stanovení obsahu nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích

Autor: Frolík Jan
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka
 

V práci je použit model ropovodu, který je konstruován tak, aby bylo možné simulovat podmínky při reálné dopravě ropy a získat vzorek vzniklých parafinických úsad pro jejich další charakterizaci. Cílem práce je stanovení vlivu délky modelu ropovodu na množství a vlastnosti vzniklých úsad v závislosti na čase.
Pro experimenty byly použity dvě délky modelu ropovodu: 150 a 300 mm. Pro oba modely byla stanovena závislost množství a kvality vzniklých úsad na čase. Množství vzniklých úsad bylo stanoveno vyvážkou a kvalita úsad byla posuzována na základě obsahu a distribuce přítomných n-alkanů.
Na základě získaných výsledků bude vybrána taková délka modelu ropovodu a doba experimentu, aby během dalších prací bylo získáno dostatečné množství vzorku úsad pro následná analytická hodnocení. 


Cyklické acetaly glycerinu jako aditiva do paliv

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková
 

Výroba a spotřeba biopaliv se v posledních letech neustále rozrůstá. V Evropských podmínkách se nejvíce rozšířilo používání bioethanolu a methylesterů řepkového oleje. Při výrobě methylesterů rostlinných olejů vzniká jako vedlejší produkt velké množství glycerinu, pro nějž je nutné najít vhodné využití. Jedna z možností je výroba kyslíkatých komponent do paliv jakými jsou např. cyklické acetaly glycerinu a aldehydu. Tato práce se zabývá separací cyklických pěti- a šestičlenných acetalů glycerinu a acetaldehydu za účelem přípravy těchto čistých látek. U připravených čistých acetalů byly stanoveny hmotnostní, infračervené a 1H NMR spektra. 


Simulace technologických jednotek v průmyslu zpracování ropy

Autor: Kuba Josef
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.
 

Práce tvoří úvod do problematiky využití programového vybavení pro simulaci chemicko-technologických procesů v průmyslu zpracování ropy. Shrnuje základní principy tvorby matematických modelů komplexních procesů a podává informaci o účelech a přístupech v simulaci kontinuálních i diskontinuálních chemických výrob. Podstatná část práce je věnována specializovaného software a jeho využití v praxi, počínaje získáváním provozních a fyzikálně-chemických dat, přes sestavení až po "ladění" modelu procesu. Jednotlivé kroky jsou demonstrovány na simulačním výpočtu jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje. 


Nízkoteplotní vlastnosti produktu společné hydrogenační rafinace středního ropného destilátu a řepkového oleje

Autor: Lužná Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, CSc
 

Práce je zaměřena na hodnocení nízkoteplotních vlastnosti produktu hydrogenační rafinace, pro kterou byla jako surovina použita směs atmosférického plynového oleje (90 % hm.) a řepkového oleje (10 % hm.). Tento produkt představuje v podstatě alternativní motorovou naftu obsahující biosložku založenou na čistě uhlovodíkové bázi.
V rámci práce bylo provedeno měření teploty vylučování parafinů (TVP), teploty filtrovatelnosti (CFPP) a bodu tekutosti (PP) výše uvedeného produktu a produktu hydrogenační rafinace čistého plynového oleje použitého pro přípravu směsi. Vedle toho byl sledován vliv přídavku dvou druhů depresantních aditiv na nízkoteplotní vlastnosti výše uvedených produktů. 


Detergentní schopnosti nové generace motorových olejů

Autor: Maleňáková Vendula
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Práce je zaměřena na ověření a vývoj některých postupů pro testování detergentních a dispergačních schopností nové generace tzv. „low SAPS“ motorových olejů. Důvodem pro tuto práci byly některé známky předčasného zhoršování detergentních vlastností těchto olejů, zejména při provozu v režimu prodloužených servisních intervalů v dieselových motorech.
V práci je podán přehled výroby základových olejů a obecné složení aditivace motorových olejů. Jsou popsány změny ve složení olejů, které nastaly se zavedením emisních limitů EURO IV a díky nimž došlo k limitaci obsahu některých prvků v oleji. Jedná se zejména o obsah fosforu a síry a také o množství popelotvorných látek, tedy organokovových sloučenin. Organické sloučeniny vápníku nebo hořčíku jsou používány jako účinné detergenty a omezením jejich obsahu mohou být změněny detergenční vlastnosti oleje.
Experimentální část práce se zabývá ověřením, příp. úpravou, tzv. kapkového testu. Tento test se v minulosti používal pro testování detergentních vlastností motorových olejů. U moderních motorových olejů však již selhával vzhledem k jejich velkým detergentním schopnostem. Experimenty ověřují, zda snížený obsah detergentů v olejích nové generace nemohou ovlivnit výsledky kapkového testu tak, aby tento test mohl být znovu používán pro monitoring životnosti motorových olejů. 


Simulační výpočet jednotky redestilace benzínů

Autor: Němcová Kateřina
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.
 

Práce je věnována simulačnímu výpočtu jednotky redestilace benzínů. Zabývá se popisem reálné výrobní jednotky, řešeného problému (optimalizace procesu z hlediska výtěžku a kvality jednotlivých produktů) a jednotlivými kroky od sběru provozních dat přes sestavení simulačního schématu až po jeho odladění tak, aby výsledky simulace odpovídaly parametrům reálné jednotky. Účelem takto sestaveného modelu je pak studium změn provozních parametrů a jejich optimalizace. 


Výpočty chování kapalin za podmínek dvoufázového toku

Autor: Ravčuková Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, CSc.
 

Práce je věnována teoretickému úvodu do matematického popisu vícefázového toku v soustavě kapalina-kapalina, a to jak v souproudém, tak protiproudém uspořádání toku fází, v zařízeních s různou geometrií. Uvedené výpočetní postupy jsou přínosem například pro návrh separačních zařízení, typickým příkladem použití v průmyslu zpracování ropy je odvodňování vytěžené suroviny.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14811 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2008 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2008 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14812] => stdClass Object ( [nazev] => Studentská vědecká konference v roce 2007 [seo_title] => Studentská vědecká konference v roce 2007 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Stanovení obsahu nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích

Autor: Abdalla Ahmed Al-Amin
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek
 

Práce pojednává o problematice stanovení nenasycených nearomatických uhlovodíků ve středních ropných frakcích. První skupinou vzorků jsou produkty katalytického fluidního krakování, druhou skupinou vzorků jsou jejich hydrogenáty připravené na experimentální aparatuře umožňující nastavení podmínek hydrogenační reakce. Tato práce slouží jako podklad pro nalezení, úpravu či vývoj metody vhodné k co nejpřesnějšímu určení obsahu nenasycených uhlovodíků ve středních ropných destilátech a jeho změny v závislosti na podmínkách hydrogenace.
Byla provedena rešerše metod použitelných ke stanovení nenasycených vazeb v uhlovodících a byly zjištěny chemické vlastnosti analyzovaných vzorků. V rámci ověření použitelnosti dostupných metody byla provedena série měření pomocí HPLC a titrační stanovení obsahu nenasycených vazeb. Anylýzy vzorků byly porovnány s analýzami standardů. 


 

Nízkoteplotní vlastnosti motorových naft obsahujících MEŘO

Autor: Eldaw Mohamed Badri Hamid
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček Ph.D.
 

Práce je zaměřena na hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft obsahujících různé množství metylesterů řepkového oleje (MEŘO). V rámci práce bylo provedeno měření teploty vylučování parafinů (TVP), teploty filtrovatelnosti (CFPP) a bodu tekutosti (PP) minerální motorové nafty, čistého MEŘO a směsí obsahujících 5 - 50 % obj. MEŘO. Vedle toho byl sledován vliv přídavku depresantních aditiv na CFPP složek použitých pro přípravu výše uvedených směsných naft (minerální motorová nafta a MEŘO). 


 

Oxidační stabilita motorových naft s obsahem MEŘO

Autor: Chmelíř Pavel
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Doc. Ing. Milan Pospíšil CSc.
 

Práce se zabývá oxidační stabilitou methylesterů řepkového oleje (MEŘO) a směsí MEŘO s motorovou naftou. Cílem práce bylo posoudit změny, ke kterým dochází během skladování u těchto čistých a směsných paliv. Stárnutí (oxidace) bylo simulováno pomocí skladovacích testů za zvýšené teploty a přístupu kyslíku. Během oxidace dochází ke změně vlastností paliv, které byly sledovány pomocí množství stanovených úsad, obsahu peroxidů a čísla kyselosti. Dále byla testována aplikovatelnost metody stanovení oxidační stability u rostlinných olejů (tzv. Rancimat) na paliva pro vznětové motory (motorová nafta, MEŘO a jejich směsi). 


 

Fázová stabilita směsí LCO s vodou

Autor: Kapasný Ondřej
Ročník: 2.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková
 

Vedlejším produktem fluidního katalytického krakování je lehký cyklový olej (LCO), který lze uplatnit jako složku pro mísení motorové nafty. Především z hlediska obsahu síry a také nenasycených uhlovodíků se však jedná o frakci s nevyhovující kvalitou pro přímý přídavek do motorové nafty a je proto nutno ji nejprve hydrogenačně upravit a stabilizovat. Během skladování a dopravy LCO v rafinérii může docházet ke kontaktu produktu s vodou a vzniku více či méně stabilních emulzí, které komplikují technologické zpracování LCO. Práce se zabývá testováním fázové stability LCO s vodou v hmotnostních poměrech 0,1; 0,5 a 1 % hm. a při teplotách - 10, 0, 30 a 50 °C. Po uplynutí definované doby míchání vzorku se sleduje, jak rychle a snadno dojde k rozsazení emulze na dvě fáze. 


Metody stanovení parafinických látek v ropných vzorcích

Autor: Kovalev Andrej
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka
 

Práce je zaměřena na porovnání různých metod pro separaci parafinických látek z ropných vzorků.
První část práce je věnována separaci koncentrátů vysokomolekulárních parafinických látek z ropného vzorku kombinací destilačních a chromatografických metod.
Druhá část práce se zabývá porovnáním účinnosti separace n-alkanů na molekulových sítech s velikostí pórů 0,5 nm a metody tvorby aduktu s močovinou. Dále jsou zde zkoumány možnosti finálního oddělení separovaných n-alkanů z molekulového síta.
Poslední část práce je věnována studiu vlivu monoaromatických sloučenin s dlouhými alkylovými substituenty na kvalitu separace n-alkanů výše popsanými postupy. 


 

Životnost a vlastnosti motorových olejů

Autor: Mamgbi Robert
Ročník: 5.
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.
 

Práce je zaměřena na ověření a vývoj některých postupů pro testování detergentních a dispergačních schopností nové generace tzv. "low SAPS" motorových olejů. Důvodem pro tuto práci byly některé známky předčasného zhoršování detergentních vlastností těchto olejů, zejména při provozu v režimu prodloužených servisních intervalů v dieselových motorech.
V práci je podán přehled výroby základových olejů a obecné složení aditivace motorových olejů. Jsou popsány změny ve složení olejů, které nastaly se zavedením emisních limitů EURO IV a díky nimž došlo k limitaci obsahu některých prvků v oleji. Jedná se zejména o obsah fosforu a síry a také o množství popelotvorných látek, tedy organokovových sloučenin. Organické sloučeniny vápníku nebo hořčíku jsou používány jako účinné detergenty a omezením jejich obsahu mohou být změněny detergenční vlastnosti oleje.
Experimentální část práce se zabývá ověřením, příp. úpravou, tzv. kapkového testu. Tento test se v minulosti používal pro testování detergentních vlastností motorových olejů. U moderních motorových olejů však již selhával vzhledem k jejich velkým detergentním schopnostem. Experimenty ověřují, zda snížený obsah detergentů v olejích nové generace nemohou ovlivnit výsledky kapkového testu tak, aby tento test mohl být znovu používán pro monitoring životnosti motorových olejů.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14812 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/svk/svk2007 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/svk/svk2007 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi