Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP  → Studium → Studentská Vědecká Konference → Studentská vědecká konference v roce 2014
iduzel: 14921
idvazba: 18184
šablona: stranka
čas: 24.11.2017 11:54:15
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference v roce 2014

Pyrolýza vs. hydrotermické zpracování biomasy

Autor: Bringlerová Nikola
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Martin Staš

Hlavním cílem práce je shrnutí dostupných poznatků o termochemických procesech využívaných pro přímou konverzi biomasy na syntetická motorová paliva. Pro přímé zpracování biomasy na kapalné produkty je využito procesu vysokoteplotní pyrolýzy a hydrotermického zpracování biomasy. Práce se zabývá porovnáním podmínek těchto dvou termochemických procesů s důrazem na fyzikálně-chemické vlastnosti výsledných kapalných produktů (bio‑olej), které jsou porovnány s vlastnostmi motorové nafty.


Technical and Ecomomic Overview on Biofuel with the Specific Case of Ethanol

Autor: Dufek Tomáš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

A “fuel” is something able to give us heat-energy, which man can use just for heat something, or to convert for produce other kind of energy. Most common fuels are the “fossil fuels” which come from the fossilization of organic substance (example petroleum and coal), it’s consider not renewable fuel, because the production need millions of years, anyway they give us the most of energy supply in the world “presently”. A other kind of fuel, which are taking importance recently, and I will speak, the “Biofuel” which energy is obtained from a biological carbon fixation. Biofuel are consider renewable energy, because the organic substance need for the production can be always product, and time of production is short such as the time of organic substance grown. With “Biomass” I mean organic matter which can be use as a biofuel. This project will speak of the more product kind of biofuel which is the “Ethanol” which is an alcohol (the some found in alcoholic drink).Over the last decade, the new commodity which has been introduced to compensate lake of fossil fuels is biofuel. This production has different kinds and Ethanol and Biodiesel are the most common forms. However, in this project the only commodity which is discussed is Ethanol due to its wide use in different places.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje

Autor: Gdovin Andrej
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá hydrogenační transformací rostlinných olejů na frakci využitelnou při výrobě motorové nafty. Výzkum vlivu reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje je důležitý pro určení správných vstupních parametrů hydrorafinace (teplota, tlak, přebytek vodíku a katalyzátory). Jde o výrobu směsi nasycených uhlovodíků převážně C15 – C18, které lze využít buď jako příměs motorové nafty, nebo jako alternativní palivo do spalovacích motorů. Frakce získaná hydrorafinací řepkového oleje, která se použije jako alternativní biopalivo, napomáhá snížit emise CO2, a tím i vliv narůstajícího skleníkového efektu. Jednou z výhod je, že produkty katalytické hydrogenace řepkového oleje mají velmi podobné složení jako paliva, vyráběná z ropy. V porovnání s methylestery řepkového oleje (MEŘO) mají produkty získané hydrogenací řepkového oleje vynikající vlastnosti za chladného počasí, vyšší výhřevnost a v neposlední řadě i vyšší cetanové číslo. Takto získané produkty hydrogenace rostlinných olejů jsou zařazeny do skupiny paliv první generace.


Změny objemu při směšování uhlovodíkových směsí

Autor: Hussein Tarig
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Práce je věnována stanovení hustoty směsí uhlovodíků metodou oscilační U-trubice. Zkoumán byl možný postup pro zvýšení přesnosti opakovaných měření s cílem jeho následné aplikace při určení dodatkové hustoty, resp. objemu, binárních ropných směsí v závislosti na hmotnostním zastoupení výchozích rop. Testovány byly dvě ropné směsi – AZERI + CPC a Tengiz + CPC. Výsledná data byla použita k ověření možnosti aproximace objemového chování směsí výpočetními vztahy.
K výpočetní aproximaci byly využity Redlich-Kisterův polynom pro hmotnostní složení, vztahy dle normy API MPMS 12.3 a modifikovaný vztah pro závislost dynamické viskozity na složení směsí.
Po aplikaci opatření pro omezení proměnlivosti složení testovaných vzorků v důsledku odparu lehkých podílů byla přesnost opakovaných měření zlepšena přibližně o 65% oproti původním hodnotám. Směs rop Azeri + CPC vykazovala objemovou kontrakci v celém rozsahu složení, zatímco u směsi Tengiz + CPC nastala v závislosti na poměru mísení jak objemová dilatace, tak kontrakce. Objemová kontrakce byla nejlépe popsána Redlich-Kisterovým polynomem druhého stupně. Kombinované kontrakčně-dilatační chování vystihoval Redlich-Kisterův polynom třetího stupně.


Výroba benzínu alkylací

Autor: Lánský Jakub
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.

Automobilové benzíny se vyrábějí mísením různých rafinérských produktů, přičemž složení benzínu a jeho vlastnosti musí vyhovovat normám. Sleduje se hlavě obsah aromátů, alkenů, síry, tlak par, hustota a oktanové číslo.
Jednou se složek automobilových benzínů je alkylát, tj. produkt alkylace isobutanu lehkými alkeny, který neobsahuje aromatické sloučeniny a má vysoké oktanové číslo. Jako katalyzátory se v tomto procesu používají kyselina sírová a kyselina fluorovodíková. Vzhledem k problémům, spojených s jejich používáním, je snaha nahradit tyto kyseliny jinými vhodnějšími alkylačními katalyzátory, které nebudou nebezpečné vůči životnímu prostředí a které budou ekonomicky výhodné.


Studium možností ukládání oxidu uhličitého do vytěžených ropných ložisek

Autor: Orazgaliyeva Diana
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Problém globálního oteplování je jedním z klíčových environmentálních problémů lidstva. V důsledku antropogenních vlivů se zvyšuje obsah oxidu uhličitého. Tím způsobuje postupné ohřívání zemského povrchu. Existují různé projekty stabilizace emisí skleníkových plynů. Tato práce se zabývá ukládáním oxidu uhličitého do ropných ložisek. Zvýšená těžba ropy z ložiska pak přispívá ke snížení nákladů spojených s touto činností. V práci jsou uvedeny způsoby těžby uhlovodíků: primární, sekundární a terciární metody. Jednou z terciárních metod způsobů těžby je těžba s pomocí vtláčení CO2 (Enhanced Oil Recovery, CO2 EOR). Je popsán mechanismus účinku CO2 na ropu, hlavní požadavky technologie EOR, a uvedeny různé typy vtláčení CO2 do ložisek. V závěrečné části je uveden přehled aplikací CO2 EOR ve Spojených státech amerických a v Kanadě, zahrnující využití jak antropogenního CO2, tak i CO2 z přírodních ložisek.


Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů

Autor: Shumeiko Bogdan
Ročník: B3
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef CSc.

Tato práce je zaměřena na studium hydrogenační rafinace směsí rostlinných olejů a středních ropných frakcí. Z rostlinných olejů pomoci hydrogenačních procesu lze snadno vyrobit syntetickou bionaftu, která se často označuje jako zelená nafta, což je směs uhlovodíků (heptadekan a oktadekan), která se používá pro částečnou nebo úplnou náhradu motorové nafty vyrobené z ropy. Výhodou zelené nafty jsou nižší emise CO2, a lze jí použit pro zvýšeni cetanového čísla minerální motorové nafty.
Hydrorafinaci rostliných olejů jé možné provádět ve speciálních jednotkách, nebo v jednotkách hydrorafinace středních ropných destilátů. Společná hydrogenační rafinace středních ropných destilátů a rostlinných olejů umožnuje využit vlastností obou surovin pro syntézu kvalitní pohonné hmoty. Hydrogenační rafinace se provádí za přítomnosti NiMo nebo CoMo katalyzátorů na nosiči tvořeném Al2O3 a tlaku vodíku 3-5 MPa, a teplot 300 350 ºC.


Alternativní paliva v letecké dopravě

Autor: Švambergová Šárka
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V této práci jsem se zabývala alternativními palivy v leteckém průmyslu. Uvedla jsem vlastnosti a značení leteckých paliv petrolejového typu pro srovnání s alternativními. Letecká alternativní paliva jsem rozdělila do tří skupin. Popsala jsem vlastnosti a složení paliv těchto skupin, principy výroby jednotlivých leteckých alternativních paliv. Zmínila jsem se také o testování alternativních paliv v letectví. Na konec práce jsem uvedla příklady demonstračních letů na různé druhy alternativních paliv.


Použití detergentů v ropném průmyslu

Autor: Zbuzková Blanka
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Cílem práce bylo shromáždit dostupné informace o využití povrchově aktivních látek (PAL) v ropném průmyslu. Tato práce se tedy zabývá definicí, strukturou a klasifikací PAL a jsou zde uvedeny možnosti jejich praktického využití. Povrchově aktivní látky jsou schopny se již při nízkých koncentracích hromadit na fázovém rozhraní, čímž snižují mezifázovou energii soustavy. V praxi tedy snižují povrchové napětí rozpouštědel, čímž usnadňují smáčení povrchu a odstraňování nečistot. Detergenty se v ropném průmyslu používají například již při těžbě ropy, dopravě ropy, nebo při odstraňování následků ropných havárií. Další možnosti využití detergentů jsou v automobilovém průmyslu, kde jsou detergenty součástí automobilového benzinu, motorové nafty, nebo motorových olejů.

Aktualizováno: 20.3.2015 10:07, Autor: Jiří Kroufek

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi