Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP  → Studium → Studentská Vědecká Konference → Studentská vědecká konference v roce 2013
iduzel: 14920
idvazba: 18182
šablona: stranka
čas: 24.11.2017 11:54:58
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference v roce 2013

Bioodbouratelné mazací oleje

Autor: Culková Martina
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jaroslav Černý CSc

Tento projekt se zabývá bioodbouratelnými oleji a zároveň oleji minerálními s větším zaměřením na skupinu mazacích olejů. Minerální oleje jsou zatím hojněji rozšířené než oleje šetrné k životnímu prostředí. V projektu bude pojednáno o výrobě minerálních olejů, jejich vlastnostech a použití. Dále se práce zaobírá výrobou olejů rozložitelných v přírodě, jejich vlastnostmi a použitím. Jsou to oleje buď rostlinné, vyrobené z biomasy, nebo oleje syntetické, vyrobené chemicky. Rostlinné oleje jsou vyráběny nejčastěji lisováním olejnatých částí rostlin. Proto se v jejich chemickém složení, častěji než u dalších dvou typů olejů, objevují nenasycené uhlovodíkové vazby. Oleje syntetické mají lepší vlastnosti v některých parametrech než oleje rostlinné, dokonce lepší než některé minerální oleje.


Koloidní stabilita rop a její vliv na zanášení rafinérských zařízení

Autor: Gálusová Markéta
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Tvorba úsad v potrubích, pecích, na teplosměnných plochách výměníků tepla a na dalších typech zařízení je jedním z hlavních problémů rafinérského průmyslu. Nánosy a znečištění snižují účinnost zařízení a výrazně navyšují náklady na provoz. Tento proces degradace zařízení lze omezit zpracováním stabilních rop, které tyto problémy způsobují jen ve velmi omezeném měřítku.
Cílem této práce je zaměřit se na problémy spojené se zanášením tepelných výměníků a shrnout metody používané pro odhalení nekompatibilních a nestabilních rop, které jsou hlavním původcem těchto problémů. V této práci byla k tomuto účelu vybrána kombinace metod kapkového testu a optické mikroskopie.


Vývoj obsahu aromatických uhlovodíků v palivech

Autor: Grau Jaroslav
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Na konci 70. let minulého století je možno pozorovat zvyšující se důraz na kvalitu městského ovzduší, již velmi poznamenaného stále masivnější automobilovou dopravou. Do té doby buď neexistující, nebo jen velmi benevolentní legislativní předpisy regulující kvalitu paliv pro spalovací motory a jejich emise, přimělo vyspělé státy světa zahájit programy řešící tuto problematiku včetně zavedení všeobecně akceptovaných limitů složení paliv i zplodin ze spalovacích motorů.


Využití odpadních plastů

Autor: Hotař Pavel
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zaměřuje na procesy, které lze využít k recyklaci odpadních plastů nebo k výrobě paliva z těchto plastů. Vyrobené palivo lze využít při spalovacích procesech k výrobě páry a tepla na kogeneračních jednotkách. Dále je v práci popsán proces pyrolýzy, přeměny odpadních plastů na znovu využitelné suroviny, které mají podobné vlastnosti a strukturu jako plasty dodané do pyrolýzní jednotky. Nejčastěji vznikají monomery odpadního plastu. Během pyrolýzy vznikají produkty jak v plynné fázi, tak i v kapalné fázi. Výtěžky fází z těchto procesů jsou ovlivněny různými poměry vstupující surovin, podle jejich struktury. Polymery jako PE (polyethylen) a PP (polypropylen) nám poskytují vysoké výtěžky plynných látek ethanu, ethenu, propanu a propenu. Naopak u PS (polystyren) při pyrolýze vzniká velká množství aromatických sloučenin. Odpadní plasty lze s pomocí dalších odpadních látek (mazací oleje, oleje vzniklé ze smažení) přeměnit na biodiesel pro pohon vznětových motorů. Tento proces se provádí pomocí pyrolýzy a následné transesterifikace.


Paliva pro vznětové motory používané v lodní dopravě

Autor: Lambl Vojtěch
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Účelem této práce je zjistit, jaká paliva se využívají pro lodní, hlavně nákladní dopravu po světě. Zaměřil jsem se na normy, kterými se tyto paliva řídí, na jejich rozdělení a na jejich ceny a distribuci po světě. Zároveň na úvod vysvětluji princip fungování vznětového motoru, jelikož to s problematikou úzce souvisí.


Úprava složení spalin u vznětových motorů

Autor: Matoušek Luboš
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Kvalita životního prostředí je denně ovlivňována automobilovou dopravou. Zdrojem energie v automobilových motorech je teplo, které vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv. Proto je snaha redukovat produkci emisí, vznikajících při nedokonalém spalování těchto paliv. Z tohoto důvodu jsou konstruovány různé systémy, jejichž hlavním úkolem je snižování těchto emisí. Cílem mé práce je popis těchto systémů u vznětových motorů. Součástí tohoto projektu jsou i přehledy legislativních norem, které jsou uplatňovány v zemích Evropské unie.


Vývoj kvality pro vznětové motory na evropském trhu

Autor: Syblíková Kateřina
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato práce se zabývá vývojem požadavků na kvalitu paliv používaných pro vznětové motory od 2. poloviny 20. století. Hlavní pozornost je přitom zaměřena na vývoj požadavků na kvalitu motorové nafty v České republice a porovnání těchto požadavků s požadavky jiných evropských zemí před vstupem do Evropské unie. Po vzniku Evropské unie byly požadavky na kvalitu paliv ve členských státech harmonizovány. Další část práce je věnována stručnému přehledu ostatních paliv pro vznětové motory.


ELSD detektor při analýze středních ropných destilátů pomocí HPLC

Autor: Váchová Veronika
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Tato práce byla zaměřena na zjištění možnosti analýzy středních ropných destilátů pomocí HPLC (high performance liquid chromatogramy) v kombinaci s ELSD (evaporative light scattering detektor) detektorem, u kterého není odezva závislá na optických vlastnostech měřené látky.
Během experimentální práce byly nejprve změřeny standardy, ale kvůli nejasným výsledkům bylo rozhodnuto o použití frakcí separovaných z běžně používané motorové nafty bez biosložky. Frakce nasycených uhlovodíků, monoaromátů, diaromátů a polyaromátů byly získány preparativní kapalinovou adsorpční chromatografií. Pomocí ELSD detektoru byla následně změřena závislost odezvy signálu na koncentraci při různých teplotách detektoru.


Desulfurace benzinu z FCC

Autor: Vozka Petr
Ročník: M2
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: prof. Ing. Gustav Šebor, CSc

Od 1. 1. 2009 mohou automobilové benziny obsahovat max. 10 mg/kg (10 ppm) síry. Benzin z fluidního katalytického krakování (FCC) představuje důležitou komponentu pro výrobu automobilových benzinů, která se na výsledném obsahu síry v benzinu podílí zhruba 90 %, tj. rozhodujícím způsobem. Z mnoha důvodů (vznik oxidu siřičitého, dezaktivace katalyzátoru apod.) je třeba síru z FCC benzinu v maximální možné míře redukovat.
Předložená práce vypracovaná na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv v rámci projektu je věnována problematice snižování obsahu síry v benzinu z FCC. V práci jsou stručně charakterizovány technologie používané k tomuto účelu a pozornost je zaměřena především na ty technologie, které se uplatnily v rafinérské praxi.


Ověření nutnosti kalibrace TLC-FID pro analýzu vysokovroucích ropných frakcí

Autor: Waňousová Simona
Ročník: M1
Ústav: Technologie ropy a alternativních paliv
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Cílem práce bylo ověření, jestli při TLC-FID analýze vysokovroucích ropných frakcí poskytují různé stanovované skupiny stejnou odezvu FID detektoru a zda je potřeba provádět kalibraci TLC-FID. Pro tento účel byl použit vzorek asfaltu rozdělený pomocí extrakce a kapalinové adsorpční chromatografie na jednotlivé frakce (nasycené uhlovodíky, aromáty, polární látky a asfalteny). Získané frakce byly následně podrobeny TLC-FID analýze a byla zjištěna závislost odezvy detektoru na typu a množství frakce.

Aktualizováno: 19.3.2015 09:42, Autor: Jiří Kroufek

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi