Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP  → Studium → Diplomové práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv → Diplomové práce obhájené v roce 2014
iduzel: 14936
idvazba: 18209
šablona: stranka
čas: 23.11.2017 04:32:08
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Diplomové práce obhájené v roce 2014

Využití vodíkového odplynu z výroby styrenu v rafinérii Kralupy

Autor: Křištof Adam
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Diplomová práce se zabývá možným využitím vodíkového odplynu z výroby styrenu v Synthos Kralupy, a.s., jako doplňkového zdroje vodíku pro rafinérii České rafinérské, a.s. v Kralupech.
V teoretické části rekapituluje zásadní roli vodíku při implementaci legislativních požadavků a pro zvyšování rafinérské marže. Dále charakterizuje hlavní technologie spotřebovávající vodík a technologie, které jsou zdrojem vodíku v rafinériích. V v neposlední řadě diskutuje technologie na výrobu styrenu, představující významný alternativní zdroj vodíku pro rafinérie.
V praktické části se tato diplomová práce zabývá výrobní jednotkou Styren III v kontextu bilance vodíku v rafinérii. Posuzuje vodíkový odplyn z hlediska koncentrace vodíku a dostupného množství. Zabývá se substituci vodíkového odplynu jako topného média v paropřehřívací peci provozu Styren III topným plynem z FCC. Diskutuje vhodnost vodíkového odplynu pro rafinérii, nezbytné úpravy jeho kvality a parametrů a možné využití dostupných technologií a zařízení v rafinérii k tomuto účelu. Zde obsažené skutečnosti mohou být pro obě společnosti zdrojem zajímavých synergií.


Možnosti využití kapalných produktů pyrolýzy odpadních pneumatik při výrobě pohonných hmot nebo v petrochemii

Autor: Soukupová Lenka
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce je zaměřena na využití kapalných produktů z pyrolýzy pneumatik buď jako druhotné suroviny v petrochemickém průmyslu, nebo při výrobě motorových paliv.  Cílem práce byl návrh separace užších destilačních řezů z oleje vznikajícího při pyrolýze pneumatik, jejich analytická charakterizace, nástin a ověření postupů úprav těchto frakcí před jejich dalším využitím. Obsahem je diskuse možností využití předupravených frakcí při výrobě petrochemických produktů, případně v rafinérských postupech, při výrobě motorových paliv. V experimentální části práce byly zpracovávány vzorky oleje, získaného při poloprovozní pyrolýze pneumatik.


Hydrogenovaný rostlinný olej jako biosložka motorových naft

Autor: Syblíková Kateřina
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce je zaměřena na analýzu složení a hodnocení palivářských vlastností produktu hydrogenace rostlinných olejů (HVO) určeného jako palivo pro vznětové motory. Vedle komerčního produktu HVO pod označením NExBTL byly pro účely porovnání hodnoceny i vlastnosti minerální motorové nafty a klasické bionafty založené na bázi metylesterů mastných kyselin (FAME).
V následující části práce byl produkt NExBTL přidán do minerální motorové nafty v množství 7 - 50 % obj. a následně byly hodnoceny fyzikálně-chemické vlastnosti těchto směsí. Stejným způsobem byla hodnocena i směsná paliva obsahující jako biosložku FAME.


Stanovení nízkých obsahů síry v uhlovodíkových frakcích metodami destruktivní a nedestruktivní analýzy

Autor: Šindelářová Lucie
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Práce je zaměřena na porovnání dvou analytických metod určených pro stanovení obsahu síry, a to destruktivní ultrafialové fluorescence (analyzátor Trace SN Cube) a nedestruktivní rentgenové fluorescence (spektrometr Micro-Z ULS). Na obou analyzátorech byla naměřena opakovatelnost měření a kalibrační závislosti s využitím 4 různých sad standardních roztoků. Vedle toho byl zkoumán i vliv přítomnosti dusíkatých a kyslíkatých látek ve vzorku na výsledky stanovení. Obě metody byly aplikovány na 16 reálných vzorků středních ropných destilátů a všechna naměřená data byla vyhodnocena s využitím statistických metod.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrogenace řepkového oleje

Autor: Váchová Veronika
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá zjišťováním vlivu reakčních podmínek hydrotreatingu řepkového oleje na složení a vlastnosti stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty. Surovina byla namíchána ze směsi izooktanu, 17 hm. % řepkového oleje a 0,28 hm. % síry ve formě dimethyldisulfidu.
První sada experimentů byla provedena při tlaku 4,0 MPa a teplotách 320, 340, 360 a 380 °C. Při stejných teplotách, ale vyšším tlaku 8,0 MPa, byl proveden i hydrotreating druhé sady experimentů. Poměr vodíku k surovině byl 230 m3.m-3. Prostorová rychlost (WHSV – weight hour space velocity) byla cca 1 h-1. Jako katalyzátor byl použit Co-Mo/Al2O3 + SiO2.
Bylo zjištěno, že hydrotreatingem došlo k úplné konverzi řepkového oleje na uhlovodíky, hlavně na n-alkany a izoalkany. Množství izoalkanů a aromatických látek rostlo s rostoucí teplotou a bylo vyšší při použití nižšího tlaku. Tyto změny ve složení měly vliv na vlastnosti produktů hydrotreatingu. Hustota se s rostoucí teplotou a snižujícím se tlakem zvyšovala. Viskozita se snižovala s vyšším tlakem i teplotou a bod tuhnutí byl nejnižší při použití nižšího tlaku a nejvyšší teploty hydrotreatingu, stejné chování vykazovaly i cetanové indexy. U všech produktů splňovala viskozita normu pro motorovou naftu a hustota byla nižší, než je požadováno normou, to vede k předpokladu dobrého mísení s motorovou naftou i ve vyšším poměru. Bod tekutosti byl příliš vysoký u všech produktů, což souvisí s velkým množstvím n-alkanů v produktech. S tímto souvisí i velmi vysoké cetanové indexy všech produktů, které se pohybovaly v rozmezí 82 – 100.
Z poměrů obsahů C17/C18 n-alkanů bylo prokázáno, že při použití vyšších teplot a vyššího tlaku se zvyšoval rozsah hydrodekarboxylačních a hydrodekarbonylačních reakcí při hydrotreatingu, proto produkt při vyšší teplotě a tlaku obsahuje více C17 a méně C18 n-alkanů. Z poměru obsahů CO2/CO, který byl vždy větší než jedna, plyne, že více probíhaly hydrodekarboxylační reakce než hydrodekarbonylační, nebo došlo k následné metanizaci oxidu uhelnatého.


Vliv obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop

Autor: Vozka Petr
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Cílem práce bylo experimentální porovnání vlivu obsahu asfaltenů na reologické vlastnosti a tvorbu sedimentů parafinických rop během modelového skladování rop.
V první části práce jsou zkoumány způsoby přídavku asfaltenů do směsi rop Azeri Light a CPC Blend (74:26 obj. %) ve formě propanového asfaltu. Bylo potvrzeno nedokonalé rozpouštění asfaltenů a na základě toho byl vybrán postup s využitím koncentrátu asfaltu v ropě.
Ve druhé části byl zkoumán vliv obsahu asfaltenů na tvorbu úsad při modelovém skladování rop. Namíchané směsi byly podrobeny teplotním programům 40 °C, 60 °C, 80 °C a 100 °C a byly mezi sebou porovnány. Porovnány byly distribuce parafinických částic ve vzorcích, reologické vlastnosti a tendence k tvorbě ropných úsad po modelovém skladování.


Stanovení polyaromatických uhlovodíků v procesních olejích

Autor: Vrtiška Dan
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Cílem Diplomové práce bylo stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve vzorcích procesních olejů pomocí metody ČSN EN 16143. Obsah PAU je v těchto olejích limitován na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006. Obsah benzo[a]pyrenu je limitován na 1 mg·kg-1 a obsah 8 PAU (benzo[a]pyren, benzo[e]pyren, benz[a]antracen, chryzen, benzo[b]fluoranten, benzo[j]fluoranten, benzo[k]fluoranten, dibenz[a,h]antracen) je limitován na 10 mg·kg-1.
Metoda ČSN EN 16143 je založena na dvoustupňové předseparaci vzorku pomocí sloupcové kapalinové chromatografie. Získaný koncentrát je analyzován pomocí GC/MS. Metoda na pracovišti doposud nebyla zavedena. Cílem práce bylo první seznámení s metodikou. Obsah PAU byl stanovován u 11 vzorků olejů. Tři vzorky byly zbytky po hydrokrakování těžkých ropných frakcí, které bylo provedeno při výrobě paliv. Pět olejů bylo součástí sady vzorků používané při kruhových testech (Round Robin), uspořádaných za účelem ověření metodiky EN 16143. Poslední tři vzorky byly zástupci typických procesních olejů.
Během experimentů se projevilo několik problémů spojených pravděpodobně s druhým krokem předseparace, který je podmínkou pro správnou kvantifikaci na GC/MS. Problematické bylo zejména rozpuštění koncentrátu z prvního předseparačního kroku v rozpouštědle použitém v druhém kroku. Dále nebylo dosaženo uspokojivé návratnosti vnitřních standardů, které se dávkují před zahájením předseparace. To mohlo být způsobeno jednak vyšší těkavostí zvoleného nástřikového standardu, jednak nedokonalým odstraněním olejové matrice během druhého předseparačního kroku, případně také špatnou rozpustností vzorku ve zvoleném rozpouštědle. Tyto nesrovnalosti v metodice bude tedy nutné ještě dále ověřit.

Aktualizováno: 26.3.2015 14:53, Autor: Jiří Kroufek

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi