Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP  → Studium → Diplomové práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv → Diplomové práce obhájené v roce 2010
iduzel: 14942
idvazba: 18216
šablona: stranka
čas: 23.11.2017 04:27:09
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Diplomové práce obhájené v roce 2010

Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování

Autor: Kasal Ondřej
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Předmětem práce je teoretické i praktické studium různých způsobů rafinací lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování. Lehký cyklový olej je vysoce aromatická frakce s velkým obsahem síry a velmi nízkým cetanovým číslem. Potřeba rafinace lehkého cyklového oleje plyne ze zvyšující se poptávky po motorové naftě, do jejíhož poolu lze lehký cyklový olej přimíchávat, a klesající poptávce po topných olejích, v nichž lehký cyklový olej nalézá použití jako složka snižující viskozitu. Zkoumá se několik rafinačních procesů, z nichž jako nejvíce perspektivní se jeví rafinace použitím vhodného katalyzátoru za vysokého tlaku vodíku takzvaná hydrorafinace. Takto rafinovaný lehký cyklový olej lze mísit do poolu motorových naft ve větším poměru nebo vracet zpět na jednotku fluidního katalytického krakování za účelem zvýšení její výkonnosti a zlepšení vlastností jejích produktů.


Simulace a optimalizace provozu redestilace FCC benzinu

Autor: Klokočková Daniela
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Diplomová práce se zabývá reálným technologickým problémem zpracování FCC benzinu v rafinerii České rafinérské, a.s. Kralupy nad Vltavou. S cílem vyrábět automobilový benzin s 10 mg/kg síry, Česká rafinérská vyvinula originální technologické schéma zpracování FCC benzinu založené na redestilaci FCC benzinu na tři kvalitativně odlišné frakce a jejich následném odsíření rozdílnými technologiemi. Redestilace FCC benzinu přitom ve schématu představuje ústřední technologii. Diplomová práce se proto soustředila na vypracování a nastavení rigorózního chemicko-inženýrského modelu redestilace FCC benzinu, včetně predikce vlastností výstupních proudů z analytických údajů o nástřiku. Výsledky z vytvořeného rigorózního modelu byly porovnány s reálnými provozními daty zařízení a konstatována dobrá shoda. Dále bylo definováno celkem 7 limitních technologických scénářů zpracování FCC benzinu, odpovídajících provozu zařízení v období vysoké a nízké spotřeby automobilových benzinů a tyto scénáře byly posouzeny ve vytvořeném rigorózním modelu. Pro všechny tyto případy bylo nalezeno konvergující řešení.Výsledky z rigorózního modelu pak byly použity pro paralelní simulaci scénářů v optimalizačním programu České rafinérské založeném na lineárním programování, včetně odhadu vlivu na hrubou rafinérskou marži. Výsledky diplomové práce jsou zajímavé především z hlediska hlubšího pochopení problematiky zpracování FCC benzinu do automobilového benzinu.


Kvalita a provozní vlastnosti mazacích olejů

Autor: Maleňáková Vendula
Školitel: Ing. Černý Jaroslav, CSc.

Tvorba úsad a nerozpustných látek v mazacích olejích je často příčinou havárií či provozních potíží při provozování maziv. Jeden z obvyklých procesů, které vedou k tvorbě úsad v mazacích olejích, je oxidace. Oxidační stárnutí je primární příčinou zvyšování viskozity olejů, tvorby nerozpustných látek a kalů a v důsledku i koroze zařízení. Další a nepříliš často uvažovaná možnost tvorby úsad je zhoršená kompatibilita přísad a základového oleje. Problémům tvorby nerozpustných úsad v olejích je věnována i tato diplomová práce. Pro posouzení kompatibility základových olejů a aditiv byl použit experimentální postup měření pomocí tepelných šoků. Připravené oleje byly vystavovány změnám teploty a posuzovala se kompatibilita bezvodých vzorků olejů a olejů s obsahem vody. U olejů s obsahem vody byl sledován i vliv olejů na rozpustnost a také odlučitelnost vody v připravených vzorcích. Při stanovení oxidační stability hydraulických a turbínových olejů byly nastaveny oxidační podmínky v souladu s normou ČSN 656235, která je standardně používána v Paramo, a.s.. Tato metoda je založena na oxidaci oleje kyslíkem v přítomnosti katalyzátoru. Pro stanovení stupně oxidační degradace oleje bylo použito stanovení viskozity při 40 °C, čísla kyselosti, látek nerozpustných v pentanu a obsahu karbonylových sloučenin.


Využití alternativních druhů rostlinných olejů pro výrobu metylesterů

Autor: Malý Josef
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V této práci byly alkalicky katalyzovanou transesterifikací vyrobeny metylestery mastných kyselin (FAME) z čistých rostlinných olejů (řepkový, slunečnicový, sójový) a ze směsí obsahující jako základ řepkový olej obsahující 10-40 % hm. slunečnicového, resp. sójového oleje. Vedle toho byly FAME připraveny i z řepkového oleje obsahujícího 5-15 % hm. upotřebeného fritovacího oleje (2 druhy). U všech olejů použitých pro přípravu směsí byly stanoveny jejich základní fyzikálně-chemické vlastnosti. U všech vyrobených FAME pak byla provedena analýza složení metylesterů a stanovení kvalitativních parametrů, které byly porovnány s požadavky normy ČSN 14 214. Ze získaných výsledků byly vytipovány oleje a směsi olejů, které by přicházely v úvahu jako surovina pro komerční výrobu FAME ve firmě PREOL, a. s. Potenciální výroba FAME z alternativních surovin byla posouzena i po ekonomické stránce.


Palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje

Autor: Najmanová Romana
Školitel: Ing. Šimáček Pavel, Ph.D.

V práci byly studovány palivářské vlastnosti produktů hydrokrakování slunečnicového oleje zpracovaného za tlaku 18 MPa při dvou reakčních teplotách, 400 a 420 °C. Dále byly připraveny "směsné nafty" obsahující minerální motorovou naftu a přídavek 10 - 50 % hm. produktů hydrokrakování. Rovněž u těchto směsí byly stanoveny palivářské vlastnosti. Čistý produkt hydrokrakování zpracovaný při teplotě 420 °C a všechny "směsné nafty" byly na několika koncentračních úrovních aditivovány dvěma rafinérskými depresanty. Bylo zjištěno, že produkty hydrokrakování představují nízkoaromatické uhlovodíkové směsi, které jsou svým frakčním složením podobné motorovým naftám. Přídavek obou produktů hydrokrakování do minerální motorové nafty se pozitivně projevil především na zvýšení cetanového indexu "směsných naft". Fyzikálně-chemické vlastnosti "směsných naft" obsahujících produkt připravený při 420 °C se téměř nelišily od vlastností čisté minerální motorové nafty. Po aditivaci depresanty bylo dosaženo teploty filtrovatelnosti předepsané pro zimní motorovou naftu třídy F (-20 °C) jak u čistého produktu připraveného při 420 °C, tak u všech směsných naft, které tento produkt obsahovaly.


Pyrolýza a kopyrolýza individuálních a směsných plynných surovin

Autor: Pechmanová Michala
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Diplomová práce je zaměřena na pyrolýzu a kopyrolýzu individuálních a směsných plynných surovin. Teoretická část popisuje mechanismus pyrolýzy ethanu, propanu a C4 uhlovodíků. Její součástí je rovněž popis ethylenové jednotky nacházející se ve společnosti Unipetrol RPA v Litvínově, včetně popisu parametrů ovlivňujících průběh pyrolýzy. V experimentální části jsou porovnávány výtěžkové vektory produktů pyrolýzy ethanu, propanu a C4 uhlovodíků v závislosti na změně vybraných parametrů. Rovněž je zde věnována pozornost vektorovým výtěžkům produktů kopyrolýzy LPG s benzínem. Výsledky výtěžkových vektorů jednotlivých produktů byly získány dvojím způsobem: skutečným odběrem na pyrolýzních pecích ve společnosti Unipetrol RPA, a výpočty v simulačním programu PYROL.

Aktualizováno: 19.3.2015 15:18, Autor: Jiří Kroufek

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi