Prosím počkejte chvíli...
stdClass Object
(
    [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv
    [adresa_url] => //utrap.vscht.cz/
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => 
    [jazyk] => 
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 1
    [ga_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
    [ga_account] => UA-10822215-3
    [ga_domain] => 
    [gtm_id] => 
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => VSCHT_fotobanka_048.jpg
    [pozadi2] => 
    [pozadi3] => 
    [pozadi4] => 
    [pozadi5] => 
    [robots] => 
    [iduzel] => 7930
    [platne_od] => 06.08.2015 10:12:00
    [zmeneno_cas] => 06.08.2015 10:12:12.593466
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lenka Matějová
    [canonical_url] => //utrap.vscht.cz
    [idvazba] => 9002
    [cms_time] => 1505860237
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [logo_href] => /
            [logo] => 
            [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
            [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
            [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
            [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
            [paticka_budova_a_nadpis] =>  BUDOVA A
            [paticka_budova_a_popis] =>  Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
            [paticka_budova_b_nadpis] =>  BUDOVA B
            [paticka_budova_b_popis] =>  
            [paticka_budova_c_nadpis] =>  BUDOVA C
            [paticka_budova_c_popis] =>  
            [paticka_budova_1_nadpis] =>   NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
            [paticka_budova_1_popis] =>  
            [paticka_budova_2_nadpis] =>   STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
            [paticka_budova_2_popis] =>  
            [paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:webmaster@vscht.cz [social_fb_title] => Facebook [social_tw_title] => Twitter [social_yt_title] => Youtube [aktualizovano] => Aktualizováno [autor] => Autor [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚTRAP [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [fakulta_FTOP] => Fakulta technologie ochrany prostředí [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [navaznosti] => Navazující studium v oborech [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [paticka_mapa_alt] => [more_info] => více informací [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok [den_kratky_2] => út [den_kratky_4] => čt [den_kratky_1] => po [den_kratky_5] => pá [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Novinky z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FTOP_odkaz] => http://ftop.vscht.cz/ [fakulta_FPBT_odkaz] => http://fpbt.vscht.cz/ [fakulta_FPBT] => Fakulta potravinářské a biochemické technologie [den_kratky_3] => st [paticka_mapa_odkaz] => [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [preloader] => Prosím počkejte chvíli... [hledani_nadpis] => hledání [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google ) [poduzel] => stdClass Object ( [7940] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7948] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7948 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7960] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7960 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7954] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 7954 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 7940 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [7941] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [7989] => stdClass Object ( [nazev] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_title] => Ústav technologie ropy a alternativních paliv [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 7989 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/home [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12097] => stdClass Object ( [nazev] => O ústavu [seo_title] => O ústavu [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12097 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/o-ustavu [skupina_www] => Array ( ) [url] => /o-ustavu [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [9223] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 9223 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [10315] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum na ÚTRAP [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 10315 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/veda-a-vyzkum [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [14822] => stdClass Object ( [nazev] => Ke stažení [seo_title] => Ke stažení [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [perex] => [ikona] => stahnout-1 [obrazek] => [obsah] =>

Informační materiály

Informace o Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
Zpracování ropy - poster
Výroba alternativních paliv - poster

Závěrečné práce

Pokyny k psaní bakalářských, diplomových a disertačních prací

Semestrální projekty

Instrukce pro autory projektů

Studentská vědecká konference

Pokyny pro vypracování písemné práce a prezentace
Šablona pro písemnou část SVK

Laboratorní práce

Pravidla pro bakalářské laboratorní práce LABORATOŘ PALIV
Instrukce pro tvorbu laboratorního protokolu
Vzorový protokol
Návody pro laboratorní práce ústavu 215

[iduzel] => 14822 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/ke-stazeni [skupina_www] => Array ( ) [url] => /ke-stazeni [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [12088] => stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 12088 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/sitemap [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sitemap [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Požadovaná stránka se na webu již nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 7941 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [22178] => stdClass Object ( [nazev] => Detaily oboru [seo_title] => Detaily oboru [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22178 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/obory [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/obory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [39581] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-staff.vscht.cz/studijni-plan/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 39581 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system-plan-pdf [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system-plan-pdf [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/en/foreigner [urlwildcard] => [iduzel] => 30344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_foreigner.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_foreigner.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [30128] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30128 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30124] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/context/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30124 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [30011] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 30011 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [28344] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web-test.vscht.cz/studijni-system/obory/U/sitemap/lang/cs [urlwildcard] => [iduzel] => 28344 [canonical_url] => //study.vscht.cz/obory_sitemap_cs.xml [skupina_www] => Array ( ) [url] => /obory_sitemap_cs.xml [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [25054] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz:8001/prace/seznam/druh/I/fakulta/FCHI/index/schovat/obor,ustav/seskupit/ustav,obor/ [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 25054 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [25057] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => http://cis-test1.vscht.cz/prace/seznam/ [iduzel] => 25057 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [22180] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/S/predmet/ [iduzel] => 22180 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/predmet [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/predmet [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22177] => stdClass Object ( [nazev] => Studijní plán [seo_title] => Studijní plán [seo_desc] => [autor] => Pedagogické oddělení [autor_email] => studium@vscht.cz [obsah] => [iduzel] => 22177 [canonical_url] => //study.vscht.cz/studijni-system1/studijni-plan [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studijni-system1/studijni-plan [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [22005] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://cis-web.vscht.cz/obory/U/obory/obor/FCHI-CHEMIE,FCHT-T,FCHT-V,FCHI-ANFYCH [iduzel] => 22005 [canonical_url] => //study.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Bakalářské práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
    [seo_title] => Bakalářské práce obhájené na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv
    [seo_desc] => 
    [autor] => Jiří Kroufek
    [autor_email] => 
    [perex] => 

⇒ Repozitář bakalářských prací

[ikona] => palec [obrazek] => [obsah] =>

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2016:

Autor Název práce
Burešová Barbora Metody stanovení kyslíkatých a dusíkatých látek v ropných frakcích a alternativních palivech
Ćosić Dragan Použití asfaltenů jako standardu pro stanovení obsahu kovů ve vysokovroucích ropných frakcích pomocí ICP a AAS
Hrušková Martina Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti
Itikeev Ravil Objemové změny při mísení klasických a alternativních paliv
Karl Jan Výpočty mezí výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí
Křížová Eliška Možnosti využití elektrochemických metod při studiu protikorozní ochrany v prostředí lihobenzínových paliv
Macurová Martina Nízkoteplotní vlastnosti dieselových paliv

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2015:

Autor Název práce
Auersvald Miloš Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje
Gdovin Andrej Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrotreatingu řepkového oleje
Hussein Tarig Změny objemu při mísení automobilových benzinů s etanolem
Klementová Denisa Modifikace silničních asfaltů
Kovalev Ivan Vzájemná kontaminace automobilových paliv
Križan Arnošt Hydrokrakování atmosférického zbytku
Krupnová Eliška Analýza rafinérských plynů
Shumeiko Bogdan Vliv průtoku vodíku na hydrotreating směsi středních destilátů a řepkového oleje
Suchánek Radek Vliv parciálního tlaku sulfanu na aktivitu katalyzátoru při hydrogenační rafinaci směsí středních destilátů a rostlinného oleje
Valderová Alice Využití reologických měření pro stanovení bodu tekutosti rop
Vysocká Aneta Motorová biopaliva založená na bázi hydrogenovaných rostlinných olejů
Závěšický Petr Oxidační stabilita motorové nafty

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2014:

Autor Název práce
Bringlerová Nikola Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů
Ihnát Tomáš Surovinový původ biosložky obsažené v motorových naftách
Suk Jaroslav Analýza obsahu mono-, di- a triglyceridů ve FAME
Zbuzková Blanka Vlastnosti produktů hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2013:

Autor Název práce
Beníček Jakub Určení překryvu frakcí z LSC pomocí dekonvoluce UV spekter
Bialas Vojtěch Vliv složení rop na jejich reologické chování
Culková Martina Kvalita motorových paliv spojená s daňovými úniky
Dufek Tomáš Efekt bionafty na termooxidační stabilitu motorových olejů
Gálusová Markéta Testování postupu pro posouzení skladovatelnosti rop z výsledků jejich reologického a mikroskopického hodnocení
Havelcová Lenka Optimalizace metody pro stanovení skupinového složení lehkého cyklového oleje
Hotař Pavel Sledování změn ve složení motorové nafty při její přirozené biodegradaci
Krylová Ivona Prémiové motorové nafty
Netušil Michal Hodnocení velikosti směsných zón při přepravě ropy ropovody
Suchopa Robert Sledování obsahu bionafty v motorových olejích ze vznětových motorů

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2012:

Autor Název práce
Banza Nguie Franck Fázová stabilita etanol benzinových směsí
Mendoza Miranda Angela Norma Vnímavost butanol-benzinových směsí k obsahu rozpuštěné vody za nízkých teplot
Syblíková Kateřina Stanovení obsahu paliva v motorovém oleji
Váchová Veronika Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje
Vrtiška Dan Obsah biosložek v benzínech distribuovaných na českém trhu

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2011:

Autor Název práce
Česák Ondřej Oxidační stabilita automobilových benzínů
Martyčák Jan Provozní hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft s obsahem biosložky

 

Abstrakty bakalářských prací obhájených v roce 2009:

Autor Název práce
Birčák Tomáš Hydrorafinace lehkého cyklového oleje z FCC
Kapasný Ondřej Chromatografická separace acetalů připravených syntézou z odpadního glycerolu s acetaldehydem
Levý Omar Tlak par paliva E85
Němcová Kateřina Simulace a optimalizace jednotky redestilace benzinu
Nurgaliyev Almas Rozpouštění ropných úsad ropou
Thiam Babacar Tlak par automobilových benzinů s obsahem kyslíkatých látek
[submenuno] => [iduzel] => 14922 [platne_od] => 22.02.2017 09:50:00 [zmeneno_cas] => 22.02.2017 09:50:26.890526 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lenka Matějová [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace [idvazba] => 18187 [cms_time] => 1505860350 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [29021] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2016 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2016 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Metody stanovení kyslíkatých a dusíkatých látek v ropných frakcích a alternativních palivech

Autor: Burešová Barbora
Školitel: Ing. Kroufek Jiří

Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním metod stanovování kyslíkatých a dusíkatých látek v ropných frakcích a alternativních palivech. Cílem práce bylo porovnat výhody a nevýhody metod, jejich náročnost, omezení, použité detektory, maximální teploty měření a funkčnost a sestavení použitých aparatur. Zhodnocení parametrů jednotlivých metod bylo zaneseno do srovnávacích tabulek. Jako nejnáročnější metoda byla vyhodnocena kjeldahlizace, z důvodu ručního ovládání celé aparatury. Jako nejrychlejší byla vyhodnocena metoda oxidačního spalování, jelikož celé měření trvá pouze několik minut.


Použití asfaltenů jako standardu pro stanovení obsahu kovů ve vysokovroucích ropných frakcích pomocí ICP a AAS

Autor: Ćosić Dragan
Školitel: Ing. Straka Petr Ph.D.

Cílem této bakalářské bylo ověření, zda lze použít asfalteny jako standard pro stanovení obsahu železa, niklu a vanadu v těžkých ropných produktech a jejich zbytcích. Byly použity tyto metody: optická emisní spektrometrie s iontově vázanou plasmou (ICP-OES) a plamenově atomové absorpční spektrometrie (FAAS). Dalším cílem bylo stanovení vhodného rozpouštědla pro zachování stability asfaltenů v čase.
V literární části jsou uvedeny informace o výskytech, složení, struktuře a způsobu analýzy asfaltenů. Dále se literární část věnuje metodám pro stanovení obsahu kovů. V experimentální části byla prováděna příprava samotných vzorků a jejich předúprava pro měření pomocí výše uvedených metod. Dalším bodem bylo sledování stability asfaltenů v rozpouštědle pomocí mikroskopického pozorování flokulovaných asfaltenů a porovnání obsahů kovů v různých vrstvách. Bylo zjištěno, že asfalteny jsou stabilní v roztoku D-limonenu a xylenu po dobu minimálně osmi týdnu.


Termická stabilita asfaltů a vliv stárnutí na jejich reologické vlastnosti

Autor: Hrušková Martina
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Práce je zaměřena na přípravu a hodnocení asfaltových pojiv, využívaných pro silniční stavitelství, se zaměřením na odolnost proti stárnutí. Byly připraveny dva vzorky modifikovaných asfaltových pojiv, u kterých byly vyhodnoceny parametry podle normy ČSN EN 12591, ČSN EN 14023 a dále byly provedeny reologické zkoušky pomocí dynamického smykového reometru (DSR) a trámečkového průhybového reometru (BBR). Asfaltová pojiva byla hodnocena v originálním stavu a po zestárnutí metodami RTFOT a PAV.


Objemové změny při mísení klasických a alternativních paliv

Autor: Itikeev Ravil
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

V práci byly stanoveny hustoty binárních a ternárních směsí složek motorových naft při teplotě 15 °C a viskozity při 40 °C. Pro přípravu směsí byly použity následující složky: methylester řepkového oleje, čistá motorová nafta, hydrogenovaný rostlinný olej, lehký cyklový olej, plynový olej, petrolej a těžký benzín. Stejné parametry byly dále stanoveny u ternárních směsí petroleje s plynovým olejem a methylesterem řepkového oleje. Ze získaných údajů byly vypočteny dodatkové objemy a odchylky dynamické viskozity. K aproximaci závislosti dodatkových objemů binárních směsí na složení byl využít Redlich – Kisterův polynom, pro ternární směsi pak Redlich – Kister – Muggianův polynom. Dodatkové objemy jednotlivých směsí vykazovaly jak kladné, tak i záporné výchylky od ideality. Odchylky dynamické viskozity u všech binárních směsí vykazovaly pouze kladné výchylky od ideality.


Výpočty mezí výbušnosti složitých uhlovodíkových směsí

Autor: Karl Jan
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Při přepravě a skladování, resp. distribuci ropy a těkavých ropných produktů, např. automobilového benzínu, dochází k tvorbě uhlovodíkových par. Tvorba a únik těchto par je nežádoucí nejen díky tomu, že znamenají ekonomické ztráty, ale představují také bezpečnostní riziko. Požární bezpečnost je v případech hořlavých plynů a par posuzována na základě porovnání jejich skutečné koncentrace ve vzduchu s koncentračními mezemi výbušnosti. Zatímco v případě chemických individuí (např. různá rozpouštědla) je porovnání jednoduché, v případě směsí hořlavých látek je nutné vyjádření koncentrace náhradní modelovou sloučeninou nebo výpočet meze výbušnosti reálné směsi. Práce je zaměřena na experimentální stanovení koncentračních mezí výbušnosti uhlovodíkových směsí vzniklých odparem ropy a automobilového benzínu a porovnání zjištěných hodnot s těmi, které byly vypočteny na základě detailní analýzy připravených směsí.


Možnosti využití elektrochemických metod při studiu protikorozní ochrany v prostředí lihobenzínových paliv

Autor: Křížová Eliška
Školitel: Ing. Matějovský Lukáš

Biopaliva jsou v současnosti preferována a podporována vyspělými ekonomickými státy. Mají vliv ve zbavování se závislosti na fosilních palivech. Korozivita kontaminovaného biopaliva E85 s a bez inhibitoru koroze byla zkoumána metodou hmotnostních úbytků v aparatuře vycházející z normy ASTM D 130-04. K testování korozního působení biopaliv byla využita i elektrochemická metoda impedanční spektroskopie a měření polarizačních křivek. Testovanými kovy byly ocel 11 a mosaz. Korozní inhibitory mají vliv v protikorozní ochraně obou testovaných kovů. U připraveného základového benzínu a paliva E85 byly stanoveny některé kvalitativní parametry, které byly důležité i z korozního hlediska (obsah vody, číslo kyselosti, peroxidové číslo).


Nízkoteplotní vlastnosti dieselových paliv

Autor: Macurová Martina
Školitel: Ing. Maxa Daniel Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá problematikou nízkoteplotních vlastností a oxidační stability motorové nafty. Nízkoteplotní vlastnosti patří mezi základní kvalitativní charakteristiky motorové nafty a mají zásadní vliv na správný chod motoru při nízkých teplotách, tedy v zimním, případně přechodovém období. Oxidační stabilita představuje důležitý parametr z pohledu dlouhodobého skladování paliva, kdy je palivo vystaveno měnícím se skladovacím podmínkám. Ty mohou vést ke kvalitativním změnám způsobeným narušením jeho chemické struktury.
V experimentální části se práce zabývá přídavkem biosložky (FAME) k motorové naftě a charakterizací základních kvalitativních vlastností, především oxidační stability a nízkoteplotních charakteristik. U připravených testovacích vzorků byl porovnán účinek a optimální dávka tří komerčně dodávaných aditiv pro úpravu nízkoteplotních vlastností. Rovněž byl sledován vliv na výslednou oxidační stabilitu testovacích vzorků. Práce rovněž zahrnuje porovnání dvou způsobů pro stanovení oxidační stability motorové nafty.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 29021 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2016 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2016 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [20131] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2015 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2015 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Studium chemického složení pyrolýzního bio-oleje

Autor: Miloš Auersvald
Školitel: doc. Ing. Pospíšil Milan, CSc.

Biomasa je jedním z obnovitelných zdrojů energie, který v sobě do budoucna skrývá obrovský potenciál. Širší využití biomasy jako alternativního zdroje energie je podmíněno zvýšením její energetické hustoty. Jednou z možností zvýšení této energetické hustoty, je využití rychlé pyrolýzy, jejíž hlavním produktem je pyrolýzní bio-olej. Ten, ač je velice složitou směsí mnoha sloučenin s rozdílnými vlastnostmi, by se do budoucna mohl stát energetickým médiem, případně zdrojem cenných chemických látek přírodního původu. Složení bio-olejů z různých vstupních surovin je velice variabilní a stále nedostatečně prozkoumané. Cílem této práce bylo podrobně prostudovat chemické složení bio-olejů ze dřeva, borovice a řízků cukrové řepy. Ke studiu těkavých složek v bio-olejích byla využita metoda plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MS). Netěkavé a vysokomolekulární látky byly stanoveny pomocí vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie (HRMS) typu orbitrap s využitím dvou ionizačních technik: elektrosprej (ESI) a chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI), obě v negativním modu. Metodou GC-MS bylo ve všech třech studovaných bio-olejích detekováno 107 různých sloučenin. Metodou HRMS bylo v každém vzorku nalezeno přes 1000 různých látek.


Vliv reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrotreatingu řepkového oleje

Autor: Andrej Gdovin
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Práce se zabývá hydrogenační transformací rostlinných olejů na frakci využitelnou při výrobě motorové nafty. Výzkum vlivu reakčních podmínek na vlastnosti produktů hydrotreatingu řepkového oleje je důležitý pro určení správných vstupních parametrů hydrorafinace (teplota, tlak, přebytek vodíku, katalyzátor). Jde o výrobu směsi nasycených uhlovodíků převážně C15 – C18, které lze využít buď jako příměs motorové nafty, nebo jako alternativní palivo do dieselových motorů.
Experimenty byly provedeny při tlacích 4 a 8 MPa a teplotách 320, 340, 360 a 380 °C. Surovina obsahovala 17 hm. % řepkového oleje a 83 hm. %. izooktanu s přídavkem dimethyldisulfidu (DMDS). Poměr vodíku k surovině byl 240 m3·m-3. Prostorová rychlost průtoku suroviny (WHSV) byla 1·h-1. Použitý katalyzátorem byl Ni-Mo/Al2O3.
Získané produkty byly podrobeny analýzám, kde se zjistil obsah síry, dusíku, cetanový index, chemické složení, bod tuhnutí, hustota a viskozita. Z výsledků vyplývá, že palivo získané hydrotreatingem rostlinných olejů se svými vlastnostmi rovná, a v některých dokonce i převyšuje motorovou naftu, získanou z ropy. Velkou nevýhodou produktů byly slabé nízkoteplotní vlastnosti.


Změny objemu při mísení automobilových benzinů s etanolem

Autor: Tarig Hussein
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Jedním z řešení ekologizace automobilové dopravy je přimíchávání bioethanolu k základovým benzínům, jejichž složení závisí na receptuře využívající různé rafinérské frakce. Vlivem neideálního chování ethanol – benzínových směsí dochází při jejich vzniku k objemové expanzi způsobující odchylku naměřené hodnoty objemu od součtu hodnot objemů výchozích složek. Tato odchylka je označována jako dodatkový objem.
Cílem této práce bylo hodnocení objemového efektu směšování ethanolu se složkami automobilových benzínů (lehký a střední FCC benzín, izomerát, alkylát, reformát, MTBE) a dále hodnocení vlivu složení základového benzínu (bez MTBE) na objemovou expanzi při vzniku směsi E5. Dodatkový objem byl vypočten nepřímo, na základě měření hustoty metodou oscilační U-trubice.
Směsi uhlovodíkových benzínových složek s ethanolem vykazovaly objemovou expanzi v celém koncentračním rozsahu, naopak v systému ethanol – MTBE docházelo k objemové kontrakci. Závislosti dodatkového objemu na složení těchto směsí byly úspěšně aproximovány rovnicemi dle Wilsona, SSF a Redlich – Kisterovým polynomem s koeficientem šikmosti k. Objemové chování směsí E5 ukázalo, že benzíny z FCC se účastnily objemové expanze v nejvyšší míře oproti reformátu, jehož příspěvek byl naopak nejmenší. Při celkovém hodnocení se objemová expanze zkoumaných směsí E5 pohybovala v řádu 0,1 % (V/V).


Modifikace silničních asfaltů

Autor: Denisa Klementová
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce zkoumá význam modifikace silničních pojiv a jejím využití v moderním silničním stavitelství. Zaměřuje se pak zejména na přínos modifikace polymery a srovnává vliv jejich struktury na vlastnosti asfaltového pojiva před a po stárnutí. Hodnocení bylo provedeno empirickými zkouškami v souladu s normou ČSN EN 12591 a reologickými zkouškami odvozenými z amerického programu Superpave.


Vzájemná kontaminace automobilových paliv

Autor: Ivan Kovalev
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V literární části bakalářské práce je shrnuta problematika vzájemné kontaminace automobilového benzinu a motorové nafty, ke které dochází během distribuce paliv. Součástí je i vytipování kvalitních parametrů, na které má vzájemná kontaminace paliv největší vliv. Na výsledcích monitoringu kvality paliv je pak dokumentováno, jakou částí se vzájemná kontaminace paliv může podílet na celkovém počtu nevyhovujících vzorků automobilových paliv prodávaných na českém trhu.
V experimentální části práce byly připraveny vzorky automobilových benzinů a motorových naft, které byly definovaně kontaminovány druhým palivem. U připravených vzorků byly následně naměřeny vybrané kvalitativní parametry (hustota, viskozita, bod vzplanutí a parametry destilační zkoušky).
Bylo zjištěno, že přítomnost motorové nafty v automobilovém benzínu má vliv hlavně na konec destilace, který se po přídavku 2 % hm. zvýšil o 12 °C. Automobilový benzín v motorové naftě pak ovlivnil především bod vzplanutí, který klesl o 13 °C při obsahu benzínu v naftě již na úrovni 0,5 % hm.


Hydrokrakování atmosférického zbytku

Autor: Arnošt Križan
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Bakalářská práce je věnována hydrokrakování mazutu. V práci byly popsány základní i pokročilejší způsoby a typy hydrokrakování společně s problematikou tohoto procesu a obecným chemismem. Hydrokrakování mazutu bylo provedeno ve vsádkovém, míchaném autoklávu s částečně aktivním NiO-WO3/Al2O3 katalyzátorem za třech reakčních podmínek (400 °C s plnícím tlakem 10 MPa, 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa a 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa). Kapalné produkty hydrokrakování byly destilačně rozděleny na benziny, střední destiláty, vakuové destiláty a vakuové zbytky, které byly analyzovány.
Výsledky uvádějí, že hydrokrakování nejméně probíhalo za nejmírnější reakční podmínky 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa. Nejlépe probíhalo za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 10 MPa. Všechny produkty hydrokrakování obsahovaly vysoký obsah síry, který je obsažen v jejich destilátech a zbytku.
Nejvíce benzinů bylo připraveno za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa s 9,4 hm. %. Benziny byly porovnány podle ČSN EN 228 pro bezolovnaté automobilové benziny a splňují parametry hustoty, obsahu aromátů a alkenů. Nesplňují parametr obsahu síry.
Nejvíce středních destilátů bylo připraveno za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 10 MPa s 21,2 hm. %. Střední destiláty byly porovnány podle ČSN EN 590 pro motorovou naftu a splňují parametr obsahu polyaromátů. Parametr kvality destilační křivky splňuje pouze produkt připravený za podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa. Parametr hustoty a parametr obsahu síry nesplňuje žádný střední destilát.
Nejvíce vakuového destilátu bylo připraveno za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa s 25,8 hm. %. Vakuové destiláty byly porovnány podle ČSN 65 7991 pro topné oleje a jsou řazeny do skupiny těžkých topných olejů. Splňují parametr hustoty a splňují parametr kinematické viskozity. Vakuové destiláty nesplňují parametr obsahu síry.
Nejvíce vakuového zbytku bylo připraveno za 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa s 67,5 hm. %. Vakuové zbytky byly porovnány podle ČSN 65 7991 pro topné oleje a jsou řazeny do skupiny těžkých olejů. Vakuové zbytky splňují parametr hustoty mimo produkt připravený za reakční podmínky 400 °C s plnícím tlakem 5 MPa. Parametr obsahu karbonizačního zbytku je splněn pouze u produktu připraveného za reakční podmínky 360 °C s plnícím tlakem 10 MPa. Vakuové zbytky nesplňují požadavek na obsah síry.


Analýza rafinérských plynů

Autor: Eliška Krupnová
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Předmětem této bakalářské práce bylo odzkoušení a kalibrace plynově-chromatografické metody vhodné pro analýzu plynů rafinérského typu bohatých na vodík, s možností simultánního stanovení anorganických plynů i lehkých uhlovodíků (C1-C5).
K tomuto účelu byl navrhnut a odzkoušen jednokolonový plynově-chromatografický systém s využitím tepelně-vodivostního (TCD) a plamenově-ionizačního (FID) detektoru s paralelním rozdělením toku efluentu. Po instalaci GC systému byla provedena kalibrace, porovnání citlivosti detektorů a odhad detekčních limitů pro jednotlivé složky. Metoda byla následně aplikována na 36 vzorků plynů pocházejících z hydrogenační rafinace ropné suroviny a řepkového oleje.


Vliv průtoku vodíku na hydrotreating směsi středních destilátů a řepkového oleje

Autor: Bogdan Shumeiko
Školitel: doc. Ing. Blažek Josef, CSc.

Práce se zabývá zjišťováním vlivu průtoku vodíku na hydrotreating směsi středních destilátů a řepkového oleje a na složení a vlastností stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty.
Základní surovinou byla směs plynového oleje a lehkého cyklového oleje v poměru 93 a 7 hm. %. Příprava produktu ze základní suroviny byla provedena za následujících reakčních podmínek: T=345 °C, P=4 MPa, WHSV=1 h-1 a poměr vodíku k surovině 240 m3/m3. Pro hydrozpracování byl použit Ni-Mo/Al2O3 katalyzátor. Příprava produktů ze základní suroviny obsahující řepkový olej v množství 20 hm. % byla provedena za stejných reakčních podmínek, ale byl změněn poměr vodíku k surovině na 120, 240, 360, 480 a 600 m3/m3.
Analytické metody, které byly použité pro stanovení složení a vlastností produktů ukázaly, že zvětšování poměru vodíku k surovině má pozitivní vliv na chemické a fyzikální vlastnosti produktů. Došlo k nárůstu obsahu nasycených sloučenin, nárůstu obsahu n-alkanů a snižování viskozity a hustoty. Nejmenší průtok vodíku nebyl dostatečným pro odstraňování síry pod 10 mg/kg. Při poměru vodíku k surovině 240 až 600 m3/m3 obsah síry v produktech byl konstantní a odpovídal normě pro motorovou naftu. Hodnota CFPP produktů nebyla ovlivněna průtokem vodíku.
Pro zlepšení nízkoteplotních vlastností byl k vybraným produktům přidán odsířený petrolej. U nových směsí byly stanoveny hustota, viskozita a CFPP. Měření těchto vlastností ukázalo, že přidání odsířeného petroleje snížilo hodnoty hustoty a viskozity. Hodnota CFPP nebyla přídavkem odsířeného petroleje změněna.


Vliv parciálního tlaku sulfanu na aktivitu katalyzátoru při hydrogenační rafinaci směsí středních destilátů a rostlinného oleje

Autor: Radek Suchánek
Školitel: Ing. Matějovský Lukáš

Práce se zabývá tématem společného hydrotreatingu středních ropných destilátů a rostlinného oleje pro výrobu motorových naft. Cílem práce bylo zhodnotit vliv přídavku sulfuračního činidla dimethyldisulfidu (DMDS) a parciálního tlaku H2S na aktivitu katalyzátoru a vlastnosti stabilizovaných produktů katalytické hydrogenace.
Primární směs byla namíchána z atmosférického plynového oleje, lehkého cyklového oleje a řepkového oleje v poměru 66:17:17. Z této počáteční směsi byly přídavkem DMDS vytvořeny tři suroviny pro hydrotreating o celkovém obsahu síry 0,33 % hm., 0,67 % hm. a 1,01 % hm. Každá z těchto surovin byla podrobena hydrogenační rafinaci při dvou teplotách 320 °C a 360 °C, takto bylo získáno celkem šest produktů. Hydrotreating probíhal vždy za tlaku 4 MPa na Co-Mo katalyzátoru naneseném na směsném γAl2O3 + SiO2 nosiči při prostorové rychlosti cca 1 h-1, poměr vodíku k surovině byl 240 m3/m3.
Experiment byl záměrně proveden na částečně deaktivovaném katalyzátoru, který tak umožnil sledování vlivu přídavku DMDS na průběh hydrogenačních reakcí. Použití čerstvého katalyzátoru by mělo za následek kompletní hluboké odsíření suroviny a vliv přídavku DMDS v surovině by nebylo možné hodnotit.
Analýzou stabilizovaných produktů byla sledována konverze řepkového oleje v surovině, obsah síry a aromátů, dále byly stanoveny hodnoty hustoty, kinematické viskozity a CFPP. Byl pozorován trend snižující se účinnosti odsíření suroviny se vzrůstajícím obsahem DMDS v surovině ve zkoumaném rozsahu. Vliv DMDS na odsiřovací aktivitu katalyzátoru je patrnější zejména při nižší ze dvou teplot, za kterých byl hydrotreating provozován. Rozhodujícím faktorem pro ostatní vlastnosti produktů je především teplota katalytické hydrogenace. Vyšší konverze aromatických sloučenin, především diaromátů na monoaromáty, je charakteristická pro hydrotreating za vyšší teploty. Hustota se u produktů vůči surovině snížila jen nepatrně, cca o 3 % za všech podmínek hydrogenace, viskozita se snížila cca o 30 %. CFPP bylo zcela závislé na teplotě hydrotreatingu, lepších výsledků bylo dosaženo za vyšší teploty.


Využití reologických měření pro stanovení bodu tekutosti rop

Autor: Alice Valderová
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Předmětem bakalářské práce je ověřit, zda je možné využít v praxi reologická měření pro stanovení bodu tekutosti rop a ropných produktů.
Práce je členěna na část literární, která obsahuje základní údaje o ropě a jejím složení. V návaznosti pak zmiňuje vliv složení ropy na nízkoteplotní vlastnosti a poskytuje výčet metod, pomocí kterých jsou tyto vlastnosti hodnoceny. Důraz je kladen na metody manuální, resp. na chování testovaného vzorku při aplikaci těchto metod, neboť v rámci experimentální části bude sledována analogie tohoto chování v průběhu reologických testů. Literární část práce završuje přehledný výčet teoretických poznatků toku kapalin s přihlédnutím ke kapalinám Nenewtonovským. Jejich aplikace je pak základem reologických měření, která jsou předmětem druhé části práce.
V úvodu experimentální části jsou představeny modelové směsi, na kterých byly testy prováděny. U modelových směsí je určen bod tekutosti včetně způsobu jeho měření, také však teplotní charakteristika ochlazování vzorků. Hodnoty jsou využity pro definice testovacích sekvencí a zároveň při analýze chování vzorku při jednotlivých testech. Po stručném představení reometru následuje seznámení s třemi obecnými měřícími sekvencemi, aplikovanými v laboratoři.
Závěrečná část této práce přináší výsledky, které na jedné straně vylučují aplikaci některých navržených měřících sekvencí pro účely stanovení bodu tekutosti, na straně druhé naznačují, a to především u testů oscilačních, že chování vzorku při tomto typu namáhání vykazuje analogii s chováním vzorku u testu manuálního. Tato zmíněná analogie však není potvrzena u všech typů modelových směsí. Přesto jsou dány předpoklady pro další rozvoj této metody, především pak ve smyslu hledání vhodných limitních hodnot, v rámci kterých by zkoumaný vzorek analogii vykazoval.


Motorová biopaliva založená na bázi hydrogenovaných rostlinných olejů

Autor: Aneta Vysocká
Školitel: doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Tato práce je zaměřena na analýzu složení a hodnocení vlastností produktů hydrogenace rostlinných olejů (HVO) určených jako palivo pro vznětové motory. V práci bylo stanoveno složení a palivářské vlastnosti tří produktů HVO s komerčním označením NExBTL. Tyto parametry byly porovnány s vlastnostmi standardní motorové nafty a s vlastnostmi bionafty založené na bázi methylesterů mastných kyselin (FAME).
Bylo zjištěno, že produkty NExBTL svou kvalitou v mnoha ohledech značně převyšují nejen tradiční bionaftu, ale i minerální motorovou naftu.


Oxidační stabilita motorové nafty

Autor: Petr Závěšický
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Teoretická část této práce zahrnuje popis motorové nafty, hydrogenovaných rostlinných olejů a biopaliv první, druhé a třetí generace se zvláštním důrazem na výrobu bioethanolu a bionafty. Dále je teoretická část věnována problematice oxidační stability paliv pro vznětové motory a vybraným způsobům jejího stanovení. Poslední část teoretické části je pak věnována cetanovému číslu a látkám, které jej zvyšují.
Experimentální část práce je zaměřena na testování oxidační stability dieselových paliv obsahujících zvyšovač cetanového čísla v podobě 2 - ethylhexylnitrátu (2EHN). V rámci experimentů bylo do methylesterů řepkového oleje (MEŘO), motorové nafty, motorové nafty obsahující 7 % obj. MEŘO a směsné motorové nafty (obsah MEŘO 30 % obj.) přidáván 2EHN v koncentracích 500, 1500 a 3000 mg∙kg-1. U všech těchto vzorků byla měřena oxidační stabilita na přístroji PetroOxy a byla sledována její závislost na koncentraci 2EHN v palivu. Dosažené výsledky ukázaly, že se zvyšující se koncentrací 2EHN v rozsahu 0 - 3000 mg∙kg-1 oxidační stabilita všech paliv klesá.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 20131 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2015 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2015 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14924] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2014 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2014 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů

Autor: Bringlerová Nikola
Školitel: doc. Ing. Josef BlaŽek, CSc.

Tématem bakalářské práce je výroba motorové nafty společným hydrotreatingem středních ropných destilátů a rostlinných olejů. Cílem práce bylo sledování vlivu reakčních podmínek (reakční teplota, objemová rychlost suroviny) na složení a vlastnosti stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty. Cílem hydrotreatingu bylo připravit produkt s podílem obnovitelné složky, který by splňoval požadavky na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590.
Surovina byla pro hydrotreating připravena v poměru 66:17:17 z atmosférického plynového oleje z primární destilace ropy, lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování a řepkového oleje. Hydrotreating byl studován na Co-Mo katalyzátoru se směsným Al2O3 + SiO2 nosičem při teplotách 360 °C, 370 °C a 380 °C, za tlaku vodíku 4 MPa. Při teplotě 360 °C byla směs studována za různé prostorové rychlosti 0,6 hod-1, 0,8 hod-1 a 1,0 hod-1. Poměr vodíku k surovině se zvyšoval se snižující prostorovou rychlostí, pro WHSV = 1,0 hod-1 byl poměr vodíku k surovině 260 m3.m-3.
Hydrotreatingem byl obsah síry ze suroviny snížen z 2340 mg.kg-1 na 7 - 31 mg.kg-1 s účinností cca 99 %. V porovnání s původní surovinou došlo u všech stabilizovaných produktů ke zvýšení hustoty a cetanového indexu a ke snížení kinematické viskozity. Na základě porovnání vlastností stabilizovaných produktů s normou ČSN EN 590 bylo u hustoty, viskozity, filtrovatelnosti, obsahu vody a cetanového indexu dosaženo požadavku na kvalitu motorové nafty. Obsah polyaromátů byl oproti surovině sice snížen, nicméně požadavky normy byly splněny pouze u stabilizovaných produktů získaných při teplotě 360 °C. U stabilizovaných produktů získaných při teplotách 370 °C a 380 °C byl obsah polyaromatických uhlovodíků o něco vyšší, než je požadavek normy ČSN EN 590.


Surovinový původ biosložky obsažené v motorových naftách

Autor: Ihnát Tomáš
Školitel: lng. Pavel Šimáček, Ph.D.

Předmětem bakalářské práce bylo stanovení surovinového původu biosložky obsažené v motorových naftách. K tomuto účelu bylo využito normy ČSN EN 14331, která popisuje oddělení a následnou charakterizaci metylesterů vyšších mastných kyselin. Pro izolaci byla použita metoda kapalinové adsorpční chromatografie a pro finální analýzu jednotlivých metylesterů vyšších mastných kyselin metoda plynové chromatografie.
Postupy popsané v této normě byly vyhodnoceny jako spolehlivé a také byla ověřena možnost jejich aplikace i na vzorky obsahující vyšší obsah FAME než doporučených 5 % obj. Byla provedena rovněž modifikace postupu použitého pro izolaci FAME, se kterou lze dosáhnout větší flexibility při výběru pracovních materiálů, výrazné úspory času a finančních nákladů.


Analýza obsahu mono-, di- a triglyceridů ve FAME

Autor: Suk Jaroslav
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

V bakalářské práci byla provedena rešerše možných analytických metod na stanovení mono-, di- a triglyceridů ve FAME. Dále byla prakticky zkoušena metoda TLC-FID a pro porovnání výsledků metoda GC-FID (dle normy ČSN EN 14105:2003). Při měření metodou TLC-FID byla zjištěna nedostatečná separace složek FAME znemožňující analýzu. I přes různá testovaná uspořádání se tento problém nepodařilo odstranit.


Vlastnosti produktů hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje

Autor: Zbuzková Blanka
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Práce se zabývá hydrogenační rafinací lehkého cyklového oleje. Cílem práce je hydrogenovat lehký cyklový olej tak, aby se jeho vlastnosti přiblížily k požadavkům na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590 + A1.
Surovina byla vyrobena na jednotce fluidního katalytického krakování a byla hydrogenována na laboratorní průtočné hydrogenační aparatuře. Hydrogenace byly provedeny při dvou teplotách 380 °C a 390 °C, tlaku vodíku 4 MPa, poměru vodík/surovina 260 m3/m3 o prostorových rychlostech 0,6; 0,8 a 1,0 h-1. Jako katalyzátor byl použit Co‑Mo/Al2O3 s příměsí SiO2.
Bylo zjištěno, že po hydrogenační rafinaci produkty vykazovaly značně lepší vlastnosti s ohledem na přiblížení se požadavkům na kvalitu motorové nafty. Výtěžek stabilizovaného produktu se u všech vzorků pohyboval kolem 99 % hm. Obsah síry se snížil z původních 6100 mg/kg na 3-16 mg/kg. Došlo k výraznému snížení obsahu polyaromatických uhlovodíků z 57,4 na 31,3 % hm. Dále došlo k mírnému zlepšení cetanového indexu z 16 na 21 a ke zlepšení filtrovatelnosti z -23 na -28 °C.
Z naměřených výsledků bylo zjištěno, že produkty připravené hydrogenační rafinací lehkého cyklového oleje při prostorové rychlosti 0,6 h-1 vykazovaly lepší vlastnosti, než produkty připravené při vyšší prostorové rychlosti. Produkty hydrogenace lehkého cyklového oleje připravené při teplotě 380 °C vykazovaly lepší vlastnosti, než produkty připravené při teplotě 390 °C (s výjimkou obsahu síry). U pěti vzorků se podařilo snížit obsah síry pod 10 mg/kg. Přesto, že produkty vykazovaly výrazné zlepšení všech sledovaných vlastností, stále neodpovídaly všem legislativním požadavkům na kvalitu motorové nafty dle normy ČSN EN 590 +A1. Vyhovovaly pouze požadavky na obsah síry (u pěti ze šesti vzorků), kinematickou viskozitu, filtrovatelnost a obsah vody.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14924 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2014 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2014 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14926] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2013 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2013 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Určení překryvu frakcí z LSC pomocí dekonvoluce UV spekter

Autor: Beníček Jakub
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

V analytické chemii se dekonvoluce uplatňuje zejména v rozkladu komplexních absorpčních spekter na jednotlivé pásy, jestliže je žádané znát jejich pozici, výšku a šířku. Existuje mnoho komerčních programů, které tuto operaci dokážou provést, avšak pro nás je lukrativní využít běžně dostupné programy jako MS Excel pro provedení této metody. Cílem této práce je uplatnit metodu dekonvoluce pro určení překryvů frakcí motorové nafty po separaci pomocí LSC a změřením na UV-Vis spektrometru. Následně se pokusit stanovit složení motorové nafty dekonvolucí.
U překryvů frakcí bylo dekonvolucí zjištěno, že u frakcí nasycených uhlovodíků a monoaromátů je možné snadno určit míru překryvů, avšak pro diaromáty a polyaromáty je třeba provést separaci na užší frakce k dosažení stejného výsledku.
Dle dekonvoluce bylo stanoveno složení motorové nafty, která svým složením odpovídá normálně dostupné motorové naftě, nicméně s nutností dopočítat nasycené uhlovodíky do 100% pro jejich špatnou absorbanci v UV oblasti.


Vliv složení rop na jejich reologické chování

Autor: Bialas Vojtěch
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce je věnována experimentálnímu porovnání vlivu obsahu asfaltenů v ropách na reologické a usazovací vlastnosti.
Struktura asfaltenů není dodnes dobře prozkoumaná. Každá ropa má pravděpodobně jiné složení asfaltenů. Asfalteny svojí přítomností v ropě, kromě jiného, ovlivňují velikosti a četnost částic parafinů a tím ovlivňují fyzikální vlastnosti rop.
K porovnání byly použity vzorky Íránské lehké ropy a Ruské exportní ropy (REB). Obě dvě ropy mají vysoký obsah parafinů i asfaltenů. Z každé ropy byly odebrány dva vzorky, jeden vzorek byl ponechán v původním obsahu asfaltenů, z druhého byly asfalteny odseparovány. Vzorky byly před reologickým měřením teplotně upraveny na 100 °C, aby se ovlivnil vliv teplotní historie. Při oscilačních testech reologie byly měřeny hodnoty modulu pružnosti, ztrátového modulu a fázového posunu. Reologické měření probíhalo při 5 °C. Usazování rop bylo porovnáváno pomocí výšky usazenin v laboratorním modelu skladovací nádrže. Velikost částic byla měřena pomocí obrazové analýzy.
Ropy, ze kterých byly odseparovány asfalteny, se usazovaly méně a tvořily silnější gel než původní vzorky. Vzorky, které neobsahovaly asfalteny, tvořily objemově větší shluky parafinů než původní ropy, protože se odseparováním asfaltenů v ropě sníží počet krystalizačních center.


Kvalita motorových paliv spojená s daňovými úniky

Autor: Culková Martina
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

Teoretická část je zaměřena na popis vlastností motorové nafty, na limity udávané normou ČSN EN 590, na popis průmyslových olejů a bionafty, dále na činnost České obchodní inspekce a na možnosti využití metod plynové chromatografie. V experimentální části byly namíchány 10 % hm. směsi nízkoviskózních průmyslových olejů a motorové nafty. U původní motorové nafty, olejů i jejich směsí byly stanoveny a porovnány následující parametry: viskozita při 40 ˚C, viskozita 50 % obj. destilačního zbytku směsi při 40 ˚C, záznam z plynové chromatografie a obsah síry. U směsí byla stanovena destilační zkouška.
Dosažené výsledky ukázaly, které metody jsou pro odhalování nestandardních komponentů v motorové naftě vhodné. Jde o viskozitu při 40 ˚C v porovnání s intervalem hodnot pro vyhovující motorové nafty o standardním složení, teplotu předestilování 95 % obj. vzorku a záznam z plynové chromatografie v kombinaci s plamenově-ionizačním detektorem.


Efekt bionafty na termooxidační stabilitu motorových olejů

Autor: Dufek Tomáš
Školitel: Ing. Jaroslav Černý, CSc.

Bionafta dnes představuje významný zdroj obnovitelné energie. Její použití v palivu pro automobily však přináší i určitá rizika pro provozovaná vozidla. Bionafta má velmi nízkou oxidační stabilitu, což je závažné zejména při jejím skladování. Tato bakalářská práce se zabývala vlivem bionafty na oxidační stabilitu motorového oleje. Oxidační stabilita byla zjišťovaná tlakovou DSC technikou.
Výsledky prokázaly, že moderní motorové oleje určené pro motory vybavené částicovými filtry jsou kvalitní a poměrně dobře odolávají účinkům menších koncentrací bionafty. Chemický mechanismus působení antioxidantů si také velmi dobře poradil s přítomností ceru, který pocházel z palivového katalyzátoru.
Lze konstatovat, že motorové oleje, které obsahovaly podíl MEŘO do 1,5 % hm. nevykazovaly signifikantní odchylku oproti olejům kontaminovaných pouze ropnou naftou a jejich oxidační stabilita se také nelišila příliš od stability čistého motorového oleje. U olejů s vyšším podílem MEŘO než 1,5 % hm. se prokázal vliv biosložky na oxidační stabilitu motorového oleje. V takových případech lze očekávat, že životnost motorového oleje může být kratší, než je doporučení výrobců automobilů.


Testování postupu pro posouzení skladovatelnosti rop z výsledků jejich reologického a mikroskopického hodnocení

Autor: Gálusová Markéta
Školitel: Ing. Petr Straka, Ph.D.

Hlavním problémem dlouhodobého skladování ropy je vylučování pevných látek a jejich následné usazování na dně skladovacích nádrží. Jedním z řešením jak se zbavit ropných úsad je použití obřích čerpadel, které slouží k míchání pevného podílu vyloučeného na dně. Protože je tato metoda finančně a organizačně náročná, je vhodné využít zjištěných poznatků z predikce tvorby úsad již v okamžiku napouštění nádrže ropou. V této práci byla k tomuto účelu vybrána kombinace metod reologického hodnocení a mikroskopie v polarizovaném světle.
Základní podstatou této bakalářské práce bylo rozšíření škály naměřených vzorků s odlišným chováním při jejich skladování. Bylo nutné ověřit, zda nově změřené vzorky rop vyhovují závěrům vzniklých v předcházejících pracích.


Optimalizace metody pro stanovení skupinového složení lehkého cyklového oleje

Autor: Havelcová Lenka
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

Tématem bakalářské práce bylo optimalizovat metody pro stanovení skupinového složení LCO. Na základě předchozích prací bylo rozhodnuto použít kombinaci metod LSC a HPLC. Na první pokus bylo nutné přepočítat eluční schéma na stávající mrtvý objem kolony a eliminovat v tomto schématu také chybu, která se vyskytla v práci, na níž bylo navázáno (vstupní a výstupní objem rozpouštědel se sobě nerovnal). Po této úpravě byla provedena propisová analýza, díky které bylo získáno finální eluční schéma. Ve finálním chromatogramu došlo ke zlepšení rozdělení frakcí nasycených uhlovodíků, monoaromátů a diaromátů. Na rozhraní diaromátů a polyaromátů se nepodařilo zcela oddělit obě skupiny.


Sledování změn ve složení motorové nafty při její přirozené biodegradaci

Autor: Hotař Pavel
Školitel: Ing. Jiří Kroufek

V této bakalářské práci byl zkoumán úbytek složek obsažených v motorové naftě, která byla přidána do zeminy. Pokus byl prováděn za stálých podmínek v inkubátoru a po dobu 120 dní. Vzorky zeminy byly rozděleny do tří skupin (kontaminované motorovou naftou, bez kontaminace motorovou naftou, kontaminované motorovou naftou s přídavkem HgCl2 jako inhibitující látky pro mikroorganismy). Každá skupina obsahovala tři na sobě nezávislé vzorky, které byly odebírány v určitých intervalech (0, 14, 30, 60, 90, 120 dní). V motorové naftě byly sledovány obsahy n-alkanů, biosložky MEŘO (methylester řepkového oleje) a organických látek isoprenoidů. Vyextrahované vzorky nafty byly analyzovány na plynovém chromatografu.
Z výsledků bylo zjištěno, že největší schopnost biodegradace mají n-alkany s nižším obsahem atomů uhlíku C9 – C14 a biosložka MEŘO. Vzorky, které byly očkovány chloridem rtuťnatým, měly pomalejší biodegradaci u všech látek obsažených v motorové naftě. U látek bez kontaminace bylo ověřeno, že zemina neobsahuje žádné uhlovodíky ani jiné látky vyskytující se v motorové naftě.


Prémiové motorové nafty

Autor: Krylová Ivona
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V práci byly hodnoceny vlastnosti deseti vzorků motorových naft odebraných u pěti čerpacích stanic na území České republiky. Pět vzorků byly standardní motorové nafty, pět vzorků byly nafty prémiové. Všechna paliva byla odebrána v zimním období. Měřeny byly základní fyzikálně-chemické vlastnosti (destilace, hustota, viskozita, obsah FAME), nízkoteplotní vlastnosti (teplota vylučování parafínů a filtrovatelnost) a obsah zvyšovače cetanového čísla (2-ethylhexylnitrát).
Devět vzorků motorových naft mělo velice podobné základní fyzikálně-chemické i nízkoteplotní vlastnosti. Výjimkou byl jeden vzorek prémiové motorové nafty, který představoval palivo pro arktické klima. Větší rozdíly mezi analyzovanými palivy byly zjištěny v obsahu zvyšovače cetanového čísla.


Hodnocení velikosti směsných zón při přepravě ropy ropovody

Autor: Netušil Michal
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Práce se zabývá problematikou přepravy potrubními dálkovody. Pozornost je soustředěna na hodnocení velikosti směsných zón při přepravě ropy ropovody. Technické a provozní parametry potrubní přepravy jsou stanoveny na základě konspektu norem týkajících se výstavby, rekonstrukcí a oprav dálkovodů a vysokotlakých potrubí. Přiblížen je konstrukční návrh potrubí a použité materiály. Diskutován je rovněž návrh trasy, pozemní a montážní práce, pokládka potrubí a zkušební testy potrubí. Dále je přiblížena aplikace potrubních pístů využívaných jak při spouštění, tak i při provozu potrubí. Jako relevantní modelový případ pro hodnocení velikosti směsných zón je zvolena přeprava ropovodem IKL. Rešerše proto obsahuje rozbor zprávy o výstavbě dálkového ropovodu IKL. Na základě rozboru jsou stanoveny základní parametry IKL nezbytné k vytvoření modelu.
Výpočtová část práce je dále založena na rozboru fyzikálně chemických vlastností přepravovaných rop a stavového chování ropy v potrubních systémech. Vytvořen je model odpovídající parametrům skutečného provozu přepravy rozdílných ropných šarží a vzniku jejich směsných zón. Pro určení směsných zón je vytvořena komplexní analýza potrubí skládající se následných kroků. Prvně byl určen tlakový, teplotní a rychlostní profil podél potrubí. Profily jsou navzájem závislé a ovlivňují výslednou směsnou zónu. Díky poskytnutým výsledkům měření viskozity bylo zohledněno nenewtonské chování přepravované šarže. Oproti obdobným pracím výpočty zohledňují závislost viskozity na smykovém spádu a teplotě.
Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že ropovod IKL je specifický případ. Přepravní kapacita IKL je využívána pouze z 30 %. Díky tomu v situacích, kdy teplota okolí dosáhne velmi nízkých teplot a viskozita přepravovaného média vzroste, může režim proudění přejít do laminární oblasti. Laminární proudění je pro přepravu ropy výjimečné a standartní výpočty pro určení směsných zón nelze v laminárním režimu použít. Práce proto porovnává dva případy přepravy. Prvně případ, kdy je v celé délce ropovodu udržen turbulentní režim. Druhý případ, kdy v průběhu přepravy dochází k přechodu do laminárního režimu.
Výsledkem práce je určení délky směsné zóny pro zadanou geometrii, způsob provozu ropovodu a pro vlastnosti přepravovaných ropných šarží. Dosažené výsledky velmi dobře odpovídají poskytnutým provozním datům IKL. Pro případ přechodu do laminárního proudění je doporučeno použití dělícího potrubního pístu. Veškeré simulační algoritmy jsou vytvořeny v Matlabu. Algoritmy jsou v četně popisu k dispozici v příloze. Parametry výpočtu je možné upravit pro další případy potrubní přepravy.


Sledování obsahu bionafty v motorových olejích ze vznětových motorů

Autor: Suchopa Robert
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V práci byly ověřeny možnosti stanovení obsahu methylesterů mastných kyselin (FAME) v provozovaném motorovém oleji, do kterého FAME proniká jako součást paliva pro vznětové motory. Pro stanovení obsahu FAME byly odzkoušeny dvě instrumentální metody využívající infračervenou spektrometrii a vysokoteplotní plynovou chromatografii. Obě testované metody byly aplikovány na 11 vzorků motorových olejů odebraných z běžně provozovaných osobních automobilů vybavených vznětovým motorem.
Bylo zjištěno, že infračervená spektrometrie není v daném experimentálním uspořádání pro sledování obsahu FAME v motorovém oleji vhodná. Naproti tomu metoda vysokoteplotní plynové chromatografie poskytla informace jak o obsahu FAME, tak i o celkovém obsahu paliva (motorová nafta) v motorovém oleji.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14926 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2013 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2013 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14927] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2012 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2012 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Fázová stabilita etanol benzinových směsí

Autor: Banza Nguie Franck
Školitel: Ing. Zlata Mužíková,Ph.D.

V posledních letech se v rámci uplatnění alternativních paliv začaly do klasických pohonných hmot, benzínu a motorové nafty, přidávat biopaliva. Nejrozšířenější biosložkou automobilového benzínu je bioetanol, který tvoří s uhlovodíky homogenní směs. Jedno z velkých rizik používání etanolu jako složky benzínu je však kontaminace paliva vodou. Za nízkých teplot se voda rozpuštěná v etanol-benzínové směsi dostává na hranici své rozpustnosti a může dojít až k úplnému oddělení vodné fáze s etanolem od uhlovodíkové fáze. Alternativním biopalivem s lepšími vlastnostmi v porovnání s bioetanolem může být biobutanol. Tato práce se zabývá porovnáním vlastností etanol-benzínových a butanol-benzínových v oblasti fázové stability s vodou.


Vnímavost butanol-benzinových směsí k obsahu rozpuštěné vody za nízkých teplot

Autor: Mendoza Miranda Angela Norma
Školitel: Ing. Zlata Mužíková,Ph.D.

Biobutanol může být používán jako pohonná hmota pro zážehové motory. Vyrábí se fermentací ze stejných surovin jako bioetanol. Dle ČSN EN 228 je možné přidávat butanol do benzinu ve vyšší koncentraci než etanol, to je max. 10 % obj. bez potřeby upravení vozidla, což umožňuje zvýšení podílu biopaliva na trhu. Přídavek butanolu do benzinu nezpůsobí zvýšení tlaku par jako je tomu u směsí obsahujících etanol v množství do 10% obj. Butanol je velmi dobře rozpustný v benzínu a je omezeně mísitelný s vodou, proto možnost separace fáze a koroze u butanolu je menší než u etanolu. Z toho důvodu jsou směsi butanolu a benzínu vhodné pro distribuci stávajícími potrubními přepravními systémy.
Práce se zabývá fázovou stabilitou směsí butanolu, benzínu a vody za nízkých teplot, které odpovídají průměrným teplotám v ČR v zimním období.


Název

Autor: Syblíková Kateřina
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

V práci byly ověřeny možnosti stanovení obsahu motorové nafty v motorovém oleji pomocí nepřímých metod využívajících měření vybraných fyzikálně-chemických vlastností (hustota, viskozita, viskozitní index a bod vzplanutí). Současně byly vypracovány i dvě metodiky využívající pro stanovení obsahu nafty v motorovém oleji vysokoteplotní plynovou chromatografii. Všechna měření byla provedena s využitím tří „čerstvých“ motorových olejů obsahujících definovaný přídavek motorové nafty (1 - 20 % hm.).
Bylo zjištěno, že nepřímé metody jsou pro stanovení obsahu paliva v oleji poměrně nespolehlivé, s výjimkou bodu vzplanutí, jehož sledování lze pro odhad obsahu nafty v motorovém oleji využít. Naopak přímé metody využívající vysokoteplotní plynovou chromatografii poskytly uspokojivé výsledky. Jedna plynově-chromatografická metoda byla následně aplikována na 4 vzorky motorových olejů odebraných z osobních automobilů vybavených vznětovým motorem.


Hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje

Autor: Váchová Veronika
Školitel: doc.Ing.Josef Blažek, CSc.

Cílem práce bylo diskutovat vliv reakčních podmínek hydrogenační rafinace lehkého cyklového oleje na složení a vlastnosti stabilizovaných produktů, zejména s ohledem na jejich použití jako složky motorové nafty. Byly dodány dva vzorky lehkého cyklového oleje. Oba byly vyrobeny na jednotce fluidního katalytického krakování v rafinérii Kralupy nad Vltavou, kde byly odebrány v různých termínech. Jeden vzorek byl hydrorafinován na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv (ÚTRAP) a druhý ve Výzkumném ústavu anorganické chemie (VÚAnCh, a. s.).
Hydrorafinace byly provedeny za různých podmínek. Na ÚTRAP proběhly při dvou teplotách 372 °C a 381 °C, tlaku vodíku 3,9 MPa, poměru vodík/surovina 260 m3/m3 a objemovou rychlostí (LHSV) cca 1,1 h-1. Byl použit Co-Mo/Al2O3 katalyzátor. Ve VÚAnCh, a. s. byly provedeny hydrorafinace při tlaku 4,5 MPa, poměru plynu k surovině 290 m3/m3 a s LHSV = 1. Hydrorafinace byly provedeny za tří různých teplot 375 °C, 377 °C a 380 °C. Byl použit Co-Mo/Al2O3 katalyzátor.
Bylo zjištěno, že po hydrogenační rafinaci došlo k značnému vylepšení vlastností lehkého cyklového oleje. Stěžejní byl obsah síry, kdy bylo cílem pokusu přiblížit se k legislativní hranici 10 mg/kg. Ačkoli proběhla výrazná hydrodesulfurizace (více než 99 %), byl obsah síry stále vysoký 17 - 58 mg/kg. Došlo k mírnému zvýšení cetanového indexu ze 17 na 21 a k velkému snížení obsahu polyaromátů (celkový obsah aromátů snížený o obsah monoaromátů) z 63 hm. % na cca 28 hm. %. Obě tyto vlastnosti zaznamenaly vylepšení, ovšem stále neodpovídaly legislativním požadavkům pro motorovou naftu.


Obsah biosložek v benzínech distribuovaných na českém trhu

Autor: Vrtiška Dan
Školitel: Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.

Cílem Bakalářské práce bylo stanovení obsahu biosložek v automobilových benzínech odebraných na čerpacích stanicích v České republice. Vedle stanovení standardních biosložek byla pozornost věnována i přítomnosti stopového množství metylesterů mastných kyselin (FAME). Pro stanovení obsahu biosložek byly použity plynově-chromatografické metody a destilační zkouška.
Všech 9 vzorků automobilových benzínů (7 vzorků benzínu Super 95 a 2 vzorky benzínu Super Plus 98) vyhovělo ve všech parametrech destilační zkoušky normě ČSN EN 228. Všechny vzorky rovněž splnily požadavky na obsah kyslíkatých látek a celkový obsah kyslíku. Analyzované vzorky obsahovaly pouze jednu biosložku, přičemž 7 vzorků obsahovalo etanol (2,8 – 3,8 % obj.) a 2 vzorky obsahovaly ETBE (10,5 - 11,3 % obj.).
Přítomnost FAME byla zjištěna celkem ve čtyřech vzorcích automobilových benzínů. Tři vzorky benzínů obsahovaly FAME v rozmezí 10 - 100 mg·kg-1, u jednoho vzorku pak obsah FAME dosahoval hodnoty cca 600 mg·kg-1.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14927 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2012 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2012 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14930] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2011 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2011 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Oxidační stabilita automobilových benzínů

Autor: Česák Ondřej
Školitel: Ing. Zlata Mužíková, Ph.D.

 Teoretická část je zaměřena na popis, složení a mísení automobilových benzínů a vlastnosti etanolu jako biopaliva pro benzínové motory, dále je popsán reakční mechanismus oxidace benzínů a metody, kterými lze oxidační stabilitu benzínů stanovovat.
V experimentální části byla stanovena oxidační stabilita několika komerčních automobilových benzínů, benzínových frakcí z rafinérie a etanol-benzínových směsí s využitím dvou metod: normované metody dle ČSN EN 15 376 (Indukční perioda) a nové metody na PetroOxy testeru dle ASTM D7525. Cílem bylo porovnat oxidační stabilitu jednotlivých benzínů a také porovnat výsledky obou použitých metod.
Dosažené výsledky ukázaly, že je možné měřit oxidační stabilitu oběma metodami. Jako efektivnější metoda pro měření oxidační stability se ukázal PetroOxy tester.


Provozní hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft s obsahem biosložky

Autor: Martyčák Jan
Školitel: Ing. Daniel Maxa, Ph.D.

Tato práce řeší dva specifické úkoly, týkající se hodnocení nízkoteplotních vlastností motorových naft. V motorové naftě se za nízkých teplot tvoří krystaly n-alkanů, které následně ucpávají palivové filtry vozidel a zamezují tak přísunu paliva do motoru. V rámci práce byla provedena měření, která měla za úkol posouzení vlivu rychlosti ochlazování na výsledné struktuře krystalů n-alkanů a na výsledných hodnotách filtrovatelnosti v různých typech motorové nafty. Byly provedeny i testy provozuschopnosti palivové soustavy za nízkých teplot ve společnosti Robert Bosch České Budějovice, aby bylo možné posoudit pseudoreálné chování motorové nafty s laboratorním chováním. Výsledky práce prokázaly vliv rychlosti ochlazování na struktuře krystalů n-alkanů a výsledných hodnotách filtrovatelnosti. Testy funkčnosti palivové soustavy prokázaly různé rozložení teploty v palivové nádrži během ochlazování a navíc bylo zjištěno, že je možno dopravit motorovou naftu do motoru i pod hodnotou filtrovatelnosti, a tudíž velký vliv samotné konstrukce palivové soustavy na dopravení motorové nafty do motoru.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14930 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2011 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2011 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [14928] => stdClass Object ( [nazev] => Bakalářské práce obhájené v roce 2009 [seo_title] => Bakalářské práce obhájené v roce 2009 [seo_desc] => [autor] => Jiří Kroufek [autor_email] => [obsah] =>

Hydrorafinace lehkého cyklového oleje z FCC

Autor: Birčák Tomáš
Školitel: doc. Ing. Josef Blažek, CSc

Hydrorafinace lehkého cyklového oleje z FCC (fluidní katalytické krakování) se používá k získání kvalitnějších a lépe využitelných středněvroucích ropných destilátů. Tyto produkty se vyznačují lepšími vlastnostmi pro vmíchání do motorových naft. Dochází k hluboké desulfurizaci suroviny a zároveň i k mírnému zvýšení cetanového čísla složky. Odstraňování síry z paliv má stěžejní úlohu, neboť dle směrnice Evropského parlamentu a rady 2003/17/ES se od roku 2009 mohou v zemích Evropské unie distribuovat jen paliva s obsahem síry do 10 mg/kg. Cílem práce bylo stanovit změnu vybraných vlastností lehkého cyklového oleje z fluidního katalytického krakování po katalytické hydrorafinaci vzorku. Byly měřeny vlastnosti vzorku před a po hydrorafinaci. Hydrorafinace byla provedena v průtokovém reaktoru při specifických podmínkách. Výsledný produkt byl rozdestilován a u středněvroucí frakce byly určeny vlastnosti. Bylo zjištěno, že pomocí hydrorafinace byly zlepšeny vlastnosti lehkého cyklového oleje. Došlo k hydrogenaci většiny polyaromátů a diaromátů. Výrazně se snížil obsah sirných sloučenin. Došlo k mírnému nárůstu cetanového indexu. Tento produkt měl však stále nízký cetanový index a vysoký obsah síry, proto je vhodné jej před vmícháním ještě dále upravit. Bylo též ověřeno, že reakce je ovlivněna teplotou procesu, s vyšší teplotou dochází k hlubšímu odsíření suroviny.


Chromatografická separace acetalů připravených syntézou z odpadního glycerinu s acetaldehydem

Autor: Kapasný Ondřej
Školitel: Ing. Mužíková Zlata

Výroba a spotřeba biopaliv se v posledních letech neustále rozrůstá. V Evropských pod-mínkách se nejvíce rozšířilo používání bioethanolu a methylesterů řepkového oleje. Při výrobě methylesterů rostlinných olejů vzniká jako vedlejší produkt velké množství glycerinu, pro nějž je nutné najít vhodné využití. Reakcí glycerinu s aldehydem za vhodných podmínek je možné připravit cyklické kyslíkaté sloučeniny - acetaly s pětičlenným (dioxolanovým) nebo šestičlenným (dioxanovým) kruhem. Acetaly je pak možné dále využívat jako kyslíkaté složky do benzínu nebo motorové nafty. Ve výsledném reakčním produktu jsou přítomny izomery acetalu glycerinu a acetaldehydu mající buď pětičlenný nebo šestičlenný cyklus a cis- nebo trans- konfiguraci. Pomocí plynové chromatografie s MS detektorem je možné stanovit pořadí a s FID detektorem zastoupení testovaných izomerů. Tato práce se zabývá preparativní separací těchto izomerů za účelem jejich rozdělení podle typu cyklu a možností jejich přídavku do motorové nafty. Dále jsou analyzovány směsi nafty a některých izomerů zkoumaného acetalu glycerinu a acetaldehydu pomocí vhodných metod.


Tlak par paliva E85

Autor: Levý Omar
Školitel: Ing. Straka Petr

Tato práce řeší dva specifické úkoly, které se týkají lihobenzinových směsí. Důvodem je dnešní snaha omezit závislost na ropě. To vede k používání bioetanolu jako významné složky pohonných hmot v automobilové dopravě. V současnosti se však stále používanější palivo - označované jako E85 (85 % obj. etanolu a 15 % obj. benzínu) - potýká s řadou technických problémů. Zkoumané lihobenzínové směsi byly měřeny metodou podle Reida. U paliva E85 bylo základním úkolem zjistit závislost tlaku par na teplotě. Měření ukázala, že se jedná o závislost rostoucí. Další úkol se týkal lihobenzinové směsi, v níž se postupně měnil obsah etanolu. Cílem bylo zjištění závislosti tlaku par na obsahu přidávaného etanolu. Vzhledem k tomu, že etanol se vzorkem benzínu tvoří azeotrop, má to za následek počáteční růst tlaku par až do azeotropického bodu a pak následný pokles až na hodnotu čistého etanolu. Posledním úkolem bylo nasimulovat tuto závislost v programu HYSYS.


Simulace a optimalizace jednotky redestilace benzinu

Autor: Němcová Kateřina
Školitel: Ing. Maxa Daniel, Ph.D.

Tato práce se zabývá simulací a optimalizací jednotky redestilace hydrogenovaného stabilizovaného benzínu. Jako vstupní data pro výpočty byly použity parametry jednotky provozované v rafinérii Kralupy nad Vltavou. Cílem této práce je shromáždit data potřebná pro simulace. Provést vlastní stacionární simulaci, na jejímž základě se určí kvalita a výtěžky produktů v hlavě a v patě kolony, a také minimalizovat střední řezy, které nejsou dále zpracovávány ve prospěch výroby motorových paliv. Dále je žádoucí minimalizovat obsah C7 sloučenin v hlavovém produktu kolony, které v jednotce izomerace podléhají štěpení, a maximalizovat obsah C6 sloučenin v tomtéž, neboť mají příznivý vliv na kvalitu nástřiku na jednotku izomerace a následně na kvalitu izomerátu. V neposlední řadě je podstatné stanovení minimálního množství energie pro udržení kvality a výtěžků žádaných produktů. Programový balík, kterým je prováděna zmíněná simulace a následně i optimalizace jednotky, je Aspen Hysys 2006.5 firmy AspenTech. Tento software je určený především pro rafinérské procesy. Podporuje interaktivní práci v grafickém prostředí umožňující sestavení proudového schématu a nastavení potřebných operačních parametrů proudů a jednotkových operací.


Rozpouštění ropných úsad ropou

Autor: Nurgaliyev Almas
Školitel: Ing. Procháska František, Ph.D.

Cílem této práce bylo ověření moţností pouţití rop při rozpouštení ropných úsad vznikajících v těţebních a skladovacích zařízeních a dále pak výzkum závislosti rozpouštěcí účinnosti rop na jejich sloţení a na sloţení úsad, a to pomocí kapalinové a plynové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí. Za tímto účelem byla provedena separace nasycených uhlovodíků a stanovení n-alkanů v analyzovaných ropách a úsadách. Zjištěné výsledky byly konfrontovány s výsledky stanovení rozpouštěcí účinnosti rop zjištěné pomocí extrakčních experimentů vyhodnocených pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí.


Tlak par automobilových benzínů s obsahem kyslíkatých látek

Autor: Thiam Babacar
Školitel: Ing. Mužíková Zlata

Ethanol (ethylalkohol) může být použit jako pohonná hmota, zejména jako alternativa k automobilovému benzínu. Jeho výroba a zpracování je snadná a je možné ho získat z biomasy, která je obnovitelným zdroje energie. Bezvodý ethanol je možné používat ve směsi s benzínem v různých poměrech. Dle ČSN EN 228, která je českou verzí evropské normy EN 228, je možné přidávat do automobilových benzínů bezvodý ethanol v maximálním množství 5,0 % obj. nebo ve formě ethyl-terc.butylétheru až do 15 % obj.. Dále je možné používat ethanol ve formě paliva E85 s obsahem ethanolu 70 a 85 % obj., jehož vlastnosti upravuje předpis ČSN EN 656512. Ethanol tvoří s uhlovodíky přítomnými v benzínu azeotrop s minimálním bodem varu a tím dochází ke zvýšení tlaku par směsi. Přitom tlak par ethanolu je nižší než tlak par původního automobilového benzínu. Cílem práce bylo posoudit vliv kyslíkatých látek a zejména ethanolu na tlak par jejich směsí s benzínem a v závislosti na teplotě.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 14928 [canonical_url] => //utrap.vscht.cz/studium/bakalarske-prace/bakalarky2009 [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium/bakalarske-prace/bakalarky2009 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

A BUDOVA A Sekretariát ÚTRAP najdete v 1. patře v místnosti A174a
B BUDOVA B
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi